Minirecenze

  • Zā Lä Thü – Psychotronic Generator

    20.7.2016

    H.

    Zā Lä Thü - Psychotronic Generator

    Před několika měsíci se zde objevila recenze na eponymní desku formace s prapodivným názvem Zā Lä Thü. Článek se tehdy nesl ve velmi pozitivním duchu, jelikož to, co americká dvojice předváděla, bylo velmi zajímavé. Šlo o sympaticky šibnutou kombinaci, kde se mezi sebou třískala okultní prezentace, strojově technické „meshu“ riffování a expresivní ženský vokál. Výsledek ale zněl lépe, než by se dle popisu mohlo zdát, a já osobně jsem se při poslechu bavil – obzvláště díky tomu, že Zā Lä Thü nechyběly ani dobré skladatelské schopnosti, důkazem čehož bylo hned několik regulérně výborných skladeb. Když tedy Zā Lä Thü na loňskou řadovku nedávno navázali čerstvým EP „Psychotronic Generator“, nijak jsem se poslechu nebránil. Vlastně jsem byl i docela zvědavý, zdali Američané nastavenou laťku udrží a jestli opětovně půjde o tak povedenou záležitost, jakkoliv tentokrát ...

  • Häxenzijrkell – Der Lasters der Zauberey

    17.7.2016

    Metacyclosynchrotron

    Häxenzijrkell z Německa se na scéně uvedli teprve letos, za to ale již se dvěma demo nahrávkami, které dohromady nabízejí víc než 30 minut blackmetalovém hudby. A jaké! Nebudu zde plýtvat slovy na demo číslo jedna, není nic jednoduššího než si ho prostě pustit na bandcampu, i ono za poslech stojí. Ale zde si představíme čerstvější nahrávku: Dvouskladbové EP „Der Lasters der Zauberey“. Kdybych měl zdejší hudbu představit pomocí klasického srovnání, tak bych zprvu jmenoval Burzum a Urfaust, a to kvůli tomu, jak s málem tvoří tak mnoho. Ale je jasné, že Häxenzijrkell díky své atmosféře osloví i fanoušky takových Mare či Cultes des Ghoules. Kdyby vám „Der Lasters Der Zauberey“ někdo pustil bez jakýchkoliv dodatečných informací, pevně věřím, že by vaši představivost zaplnily obrazy bosorek a sabatů. Navzdory jednoduchému receptu (a nebo ...

  • Infernal Diatribe – Videha Mukti

    13.7.2016

    H.

    Infernal Diatribe - Videha Mukti

    Indie nepatří a nikdy nepatřila k metalovým velmocím, nicméně už jen z pozice druhé nejlidnatější země na planetě je jasné, že i tady se tvrdá muzika hrát bude. Nepochybuji o tom, že nějaká jména byste jistě dohromady dali, ostatně hned několik jsme si jich zde již v minulosti představili, z Indie i obecně z této oblasti včetně okolních států. A nyní se krátce podíváme na další takovou smečku. O Infernal Diatribe, jejichž domovinou je metropole Kalkata v Západním Bengálsku, toho moc k povídání ještě není. Myšleno tedy co do historie skupiny. Pětice totiž minulý měsíc debutovala se svým úplně prvním počinem, jímž se stalo minialbum „Videha Mukti“, na němž se nacházejí čtyři songy o souhrnné délce necelé půlhodinky. Nemusíte mít zrovna doktorát z matfyzu, abyste si spočítali, že při necelé půlhodině hrací doby a čtyřech skladbách nepůjde o krátké vypalovačky. Infernal Diatribe se toho nebáli ...

  • Flame Acausal – Contra mundum in aeternum

    10.7.2016

    Metacyclosynchrotron

    Asi budu v eintopfech a jiných článcích více držkovat, že nic pořádného nevychází, protože sotva jsem si postěžoval v tom posledním jednadevadesátém, vzápětí jsem zakopnul o dvě velice slibné, krátké nahrávky, která si představíme prostřednictvím minirecenzí. Švédské trio Flame Acausal hraje od roku 2013, ale své první čtyřskladbové demo „Contra mundum in aeternum“ vypustili do světa teprve na začátku letošního roku. Jestli jsou kazety, které si kapela v limitované edici 92 kusů vydala sama, ještě k dispozici, to nevím. Kompletní demo je ale k poslechu na YouTube a v dohledné době by tento materiál měl vyjít i na vinylu, pravděpodobně u Psychedelic Lotus Order. Název kapely i dema by mohl připomínat jiné, starší tzv. anti-cosmic kapely ze Švédska, ale Flame Acausal kráčejí trochu jinde. O podstatě hudby samotné totiž více vypovídá rohaté, špičaté logo. Vliv neučesané ranné tvorby ...

  • Mourning Soul – Ego Death – Ritual I

    6.7.2016

    H.

    Mourning Soul - Ego Death - Ritual I

    Mourning Soul patří k tomu druhu kapel, jimž to trvá pěkně dlouho, než se dohrabou k dlouhohrajícímu debutu. Tahle italská smečka má totiž za sebou více jak dekádu fungování a během této doby se věnovala natáčení demosnímků a splitek. Obou druhů nosičů dohromady Mourning Soul nastřádali slušnou řádku (ačkoliv žádná extrémní nadprodukce to zase nebyla), ale dlouhohrající debut jaksi… no, nikde. Letošek by tedy šlo považovat za takový zlom v historii Mourning Soul. Společně se založením v roce 2003 a rozšířením z jednočlenného projektu na regulérní kapelu v roce 2007 asi ten největší zlom. Loni totiž Italové svůj řadový debut konečně natočili a letos na jaře jej vypustili mezi lidi. Stálo to čekání za to? Výsledek je poslouchatelný a relativně poctivý, ale ruku na srdce – žádný zázrak to fakt není a na rovinu říkám, že ...

  • Hissing – Hissing

    3.7.2016

    H.

    Hissing - Hissing

    Čas od času (a vlastně to není nic zas tak výjimečného) se stává, že nějaká kapela, nezřídka i z poměrně tvrdších žánrů jako death, thrash nebo grind, v rozhovoru prohlásí, že ta muzika má být zábava – pro pobavení sebe sama i posluchačů. Co na to říct? Do hajzlu s takovými sráči, ať chcípnou v nějaké veselé sluníčkové škarpě. Když si pouštím death metal, tak je mi u píči nějaká zábava, chci zvířecí antihudbu, která rve páteře z těl! A sláva těm, kdo k tomu přistupují se stejným úhlem pohledu a svou tvorbou se snaží posluchače dohnat k sebevraždě. Soudě dle čerstvého EP, Američané Hissing do téhle sorty spadají. Hissing nejsou žádnými veterány. Jedná se o víceméně začínající smečku, jež prozatím na kontě nemá žádnou desku. V předchozích letech vydala jen jedno ípko a demosnímek. Evidentně však tyto nosiče měly nějaký a ...

  • Imperial Triumphant – Inceste

    28.6.2016

    H.

    Imperial Triumphant - Inceste

    Imperial Triumphant je svým způsobem docela divná kapela. Ani ne tak stylově (ačkoliv pro někoho jistě i tímhle způsobem), jako spíš tím, jak rozdílně na mě jejich počiny působí. Anebo jinými slovy – však proč se diplomaticky schovávat za eufemismy – jak nevyrovnaná jejich tvorba je. Ze všeho, co jsem z produkce těchto Američanů doposud slyšel, byl cítit velký potenciál i hudební myšlenka – (záměrnému) chaosu navzdory. Nicméně ne vždy to bylo to pravé ořechové a u většiny nahrávek jsem cítit nějaké rezervy, cosi mi tam chybělo. Až s poslední deskou „Abyssal Gods“ se Imperial Triumphant konečně trefili do černého a byla to krásně odporná fašírka ušních bubínků. Avantgardní chaotický black metal vysokých (byť stále ne nejvyšších) kvalit, prostě paráda. Jen rok a dva měsíce Imperial Triumphant trvalo, než přišli s kůží na trh ...

  • Afsky – Afsky

    25.6.2016

    H.

    Afsky - Afsky

    V rámci metalového undergroundu má jisté jméno švédská formace s názvem Avsky. Mě osobně tahle skupina poměrně baví a zejména (stále ještě) poslední album „Scorn“ bylo povedené. Skupina z dnešní recenze se jmenuje takřka stejně, rozdíl je jen v jednom písmenku, avšak se švédskými skoro-jmenovci nemá společného vlastně nic vyjma blackmetalového žánru a severského původu. Projekt Afsky pochází z Dánska a stojí za ním Ole Luk, jehož můžete znát z kapely Solbrud. V rámci Afsky se chlapec pustil na pole depresivněji laděného black metalu a výsledkem jeho snažení jsou doposud dva počiny – jedná se o letošní singl „Vinteren bæres ind“ a o bezejmenné EP, jež vyšlo už loni digitálně, ale až letos na CD v limitované edici sta kusů. A právě na toto minialbum se nyní zaměříme.

  • Mesarthim – Pillars

    22.6.2016

    H.

    Mesarthim - Pillars

    Před nedávnem jsme tu v recenzi probírali debutovou desku „Isolate“ od australského projektu Mesarthim. Už tehdy jsem v ní psal, že kapela má na kontě ještě novější EP s názvem „Pillars“, a zároveň jsem avizoval, že se na něj v dohledné době také podíváme. Dohledná doba nastala právě nyní, tak pojďme na věc. Předně je nutno zmínit, že ačkoliv se jedná „jenom“ o minialbum, není „Pillars“ žádným druhořadým počinem či nepříliš viditelnou jednohubkou. Popravdě řečeno, kdyby to kapela označila jako klasickou dlouhohrající desku, asi by na to nikdo neměl kecy, jelikož hrací doba nahrávky dosahuje 37 minut (na desku normálka, na EP úctyhodná stopáž), což je o pouhých šest minut méně než u „Isolate“. Každopádně, pro příznivce Mesarthim je to jistě dobrá zpráva, protože mají další slušnou porci materiálu k poslechu. Navíc, hlavní je přece jenom kvalitativní náplň disku, ...

  • Goetic Equivalent – Goetic Equivalent

    18.6.2016

    H.

    Goetic Equivalent - Goetic Equivalent

    Upřímně mám docela rád takové ty tajemné projekty, o nichž nelze dohledat příliš informací. A tím rozhodně nemám na mysli takovou tu pseudo anonymní okázalou pózu typu Ghost (a to říkám, i když mě ta kapela baví); spíš jsem mluvil o skutečném podzemí, kdy prostě víte jméno kapely, občas zemi původu a jinak lautr nic. K mání je jenom muzika. Goetic Equivalent patří také k takovým. S výjimkou toho, že zemí původu je Řecko, toho příliš dohledat nejde… nebo přinejmenším mně se to tedy nepodařilo. Když se k tomu přidala výborná obálka a příslib black metalu, tak jsem začal být docela zvědavý, co to bude zač… Než se pustíme do vlastní hudby, zastavme se ještě na chvilku u pár formálních drobností. Tento eponymní počin Goetic Equivalent je dlouhohrajícím debutem projektu, a pokud je mi známo, ...

  • Au champ des morts – Le jour se lève

    14.6.2016

    H.

    Au champ des morts - Le jour se lève

    Příští rok tomu bude již deset let, co byla ukončena činnost francouzské formace Anorexia Nervosa. I přesto ji však stále považuji za jednu z nejlepších záležitostí, ne-li rovnou úplně tu nejlepší, jaké se kdy na poli symfonického black metalu objevily. I takovou dobu po konci zůstává pozice Anorexia Nervosa stále neotřesena, protože jsem prostě ještě nenarazil na nikoho, kdo by se k nim dokázal přiblížit. O to bedlivěji ale sleduji jakékoliv další aktivity členů kapely, z nichž tou nejvýraznější doposud byla smečka The CNK, v jejímž čele stojí někdejší zpěvák RMS Hreidmarr. Jak ale vidno, nyní se o kus pozornosti konečně hlásí také kytarista Stéphane Bayle. Ten dal společně s Migreichem (prý hraje v nějakých Vulv, ale upřímně nemám ánung, co to je zač, doteď jsem o té skupině neslyšel) dohromady nový projekt Au champ des morts. A ...

  • Mørknatt – Witchcraft of Domination

    11.6.2016

    H.

    Mørknatt - Witchcraft of Domination

    V dnešní minirecenzi si zase jednou představíme nepříliš známou začínající undergroundovou blackmetalovou smečku. Nicméně je otázkou do pranice, zdali to v tomto případě za nějaké představování skutečně stojí… Ono co si budeme povídat, Mørknatt se hned na první pohled tváří poněkud podezřele a nevzbuzují v člověku zrovna vysoká očekávání. Už jenom to, že si španělská kapela zvolí jméno v norštině a její členové si také dají přezdívky v norštině. Ty vole, proč? Ještě hůře je na tom ale obal debutové ípka „Witchcraft of Domination“, který je úplně brutálně směšný. Nahatá cuchta s mega dudama si to dělá krucifixem na trůnu ozdobeném lebkami a pentagramem. A okolo stojí v kruhu zakuklení týpci. A celé je to strašně umělé a plastové, protože to někdo kreslil ve Photoshopu a zjevně to moc neuměl. Tak do hajzlu ale, ...

  • Dendritic Arbor – Sentient Village / Obsolescent Garden

    8.6.2016

    Atreides

    Dendritic Arbor – Sentient Village / Obsolescent Garden

    Na čerstvé bahno jsem v extrémní hudbě nenarazil už nějakou dobu – jednak drone, noise a jejich kombinace s jakýmkoliv dalším žánrem nestojí v poslední době v popředí hudby, kterou doma poslouchám, jednak většina nových desek obvykle pochází od zavedených celků. Američané Dendritic Arbor tak působí do jisté míry neokoukaně a tak trochu jako čerstvý vítr (jakkoliv to v tomhle žánru tak trochu zní jako oxymóron). Jejich existence započala roku 2012 v Pittsburghu, přičemž od té doby vydali dvě ípka, dva demáče, jeden singl a dlouhohrající debut – „Romantic Love“ z loňského roku. Středem mého zájmu ovšem není řadovka, nýbrž druhé EP „Sentient Village / Obsolescent Garden“, které rovněž spatřilo světlo světa loňského roku. Dále netřeba přilévat omáčky: Dvacet minut materiálu je rozděleno do čtyř stop, přičemž hlavní náplní alba je ...

  • Sarcoptes – Songs and Dances of Death

    5.6.2016

    H.

    Sarcoptes - Songs and Dances of Death

    Musím říct, že takováhle grafická podoba nahrávek, kdy kapely využívají renesanční obrazy, mě v black metalu docela baví. Američané Sarcoptes přesně tohle nabízejí na přebalu svého dlouhohrajícího debutu „Songs and Dances of Death“ a vlastně to využili i na svém pilotním ípku „Thanatos“ z roku 2013. Ačkoliv je pravda, že tohle není nic extra originálního… ostatně, stačí se podívat na „Thanatos“ – úplně stejný výřez obrazu „The Triumph of Death“ od Pietera Bruegela rozhodně nebyl použit prvně, viz třeba album „Buried“ od německých Pest. Pro pořádek ještě dodejme, že přebal „Songs and Dances of Death“ zase zdobí obraz „Death and the Miser“ od Hieronyma Bosche. No, a aby toho náhodou nebylo málo, tak i název Sarcoptes je vlastně docela zajímavý. Jedná se totiž o latinský výraz pro zákožky, tedy druh roztočů. Není těžké vidět spojitost ...

  • Shiny Black Anthem – Unbreakable

    2.6.2016

    H.

    Shiny Black Anthem - Unbreakable

    Rocková parta Shiny Black Anthem možná pochází z Itálie, nicméně kdybych si měl zemi původu tipnout čistě podle zvuku kapely, asi bych ukázal na Spojené státy americké. Jestli se totiž tahle čtyřčlenná kapela inspiruje, tak je to jasně v alternativním rocku ze zámoří. A v momentě, kdy dodáme, že v čele Shiny Black Anthem stojí zpěvačka (která je jen tak mezi námi hodně pěkná, rodiče si na ní asi dali záležet), tak myslím, že byste už pomalu měli mít jakous takous představu, jak by debutové album „Unbreakable“ asi mohlo znít. Samozřejmě se jedná o středněproudový moderní rock s neškodným a nekonfliktním vyzněním. Na čemž nic nezmění ani skutečnost, že tu a tam se k frontwoman Sarah Moon připojí i baskytarista s nějakým tím hrubším zpěvem. To se děje jen výjimečně, a když už se to náhodou objeví, tak ...

  • Naðra – Form

    28.5.2016

    H.

    Naðra - Form

    Jak se zdá, Islanďané Naðra jsou asi při chuti. Trvalo to dva roky, než na svůj první a jediný demosnímek „Eitur“ navázali s dlouhohrajícím debutem „Allir vegir til glötunar“. Člověk se ani nenadál a za pouhé tři měsíce už je venku nový počin, ačkoliv ne dlouhohrající. Seveřané si tentokrát nachystali EP s názvem „Form“, což samozřejmě není taková posluchačská hostina jako v případě řadových desek, ale Naðra je natolik zajímavou formací, že není důvodu nevěnovat pozornost a prostor i neřadovkám. Na nahrávce se nacházejí dvě skladby a hned na první pohled si lze povšimnout, že Naðra opětovně dodrželi svůj vtípek takřka stejných názvů. Považte sami – EP se jmenuje „Form“, první píseň „Forn“ a druhá píseň „Fórn“. Mě osobně tohle baví a líbí se mi to, nicméně je to jen taková třešnička na dortu… samotným ...

  • Briargh – Eboros

    25.5.2016

    H.

    Briargh - Eboros

    Některá alba se člověku opravdu líbí, jiná zase nemůže vystát, další jsou mu zase úplně lhostejná. Jsou to takové tři základní stavy, ale rozhodně ne jediné, protože v reálu může nastat jakákoliv situace mezi tím, a občas se dokonce může vyskytnout i případ, kdy se tyto zdánlivě protichůdné stavy prolínají. A přesně do takové sorty spadá i nahrávka s názvem „Eboros“, o níž nyní v krátkosti pohovoříme. Ona schizofrenie v tomto případě tkví v tom, že se nemohu rozhodnout, zdali je „Eboros“ deska blbá, anebo deska zajímavá s výhradami. Briargh není úplně novým pojmem ve španělském undergroundu a zmiňovaný počin je již třetí dlouhohrající fošnou tohoto jednočlenného projektu, jejž má pod palcem jistý Dux Briargh. To je pěkně činorodý týpek a jeho portfolio na metalových archivech je dost natřískané. I když je pravda, že většina těch jmen ...

  • In Twilight’s Embrace – Trembling

    21.5.2016

    H.

    In Twilight's Embrace - Trembling

    Před pár dny jsme vypustili ven stream nového EP polských deathmetalistů In Twilight’s Embrace (viz tady), takže je nejvyšší čas se na tenhle kraťas podívat i v nějaké té recenzi. Poláci si na „Trembling“ připravili celkem trojici skladeb, z nichž však jen dvě jsou nové a původní, jelikož třetí přítomný track, „Opowieść zimowa“, je předělávkou od krajanů Armia. Popravdě řečeno, starší tvorbu In Twilight’s Embrace nijak podrobně neznám. Slyšel jsem pouze loňskou fošnu „The Grim Muse“, jež je ale už třetím dlouhohrajícím počinem v diskografii skupiny. Nicméně, „The Grim Muse“ samo o sobě bylo docela povedenou nahrávkou, jež nabízela příjemný pohled na deathmetalový žánr. Netvrdím, že šlo o nějaký vybroušený originál, to jistě ne, ale přesto bylo to podání In Twilight’s Embrace relativně svěží a dávalo mi smysl. Dobré melodie se mísily s kvalitními nápady, ...

  • Cultus – Gezeteld in zegeruïnen

    15.5.2016

    H.

    Cultus - Gezeteld in zegeruïnen

    Za holandským jednočlenným (další členové jsou jen koncertní výpomocí) projektem Cultus stojí jistý Arjan Peeks, což je jeden z těch docela činorodých týpků. Je totiž majitelem Heidens Hart Records a vedle Cultus dále hraje v Heimdalls Wacht a u krajanů Countess (byť zde není zas tak dlouho), dříve se mihnul v Pest (v těch německých) a živě vypomáhá ruským Blackdeath, což je jen tak mimochodem oboustranná výpomoc, jelikož kompletní sestava Blackdeath je právě tou koncertní sestavou Cultus. Než se pustíme do vlastní muziky, bude nutné se ještě pozastavit u toho, co je letošní novinka „Gezeteld in zegeruïnen“ vlastně zač. Ve skutečnosti to totiž až zas taková novinka není. Jedná se o přepracovaný a znovunahraný debut „A Seat in Valhalla“ z roku 2004. Byť to tak na první pohled nemusí vypadat, protože skladby mají jiné názvy ...

  • Temple of Evil – The 7th Awakening

    11.5.2016

    H.

    Temple of Evil - The 7th Awakening

    Nic si nenalhávejme – i v undergroundové muzice frčí trendy. A světem black metalu aktuálně otřásá především trend okultna. Není to zas až tak dávno, co se podobně laděné spolky začaly rojit jako houby po dešti, a jak vidno, tento proud ne a ne ustat. Svou troškou do esoterického mlýna se rozhodli přispět i zástupci Kypru. Stačí jen pohled na fotky, na nichž jsou Temple of Evil zakuklení v kápích a obklopeni svícny, aby bylo docela jasné, jakým směrem jejich tvorba směřuje. Po letmém přelétnutí textů debutové desky „The 7th Awakening“ mi sice připadá, že v nezanedbatelné míře v tom je i obligátní satanismus a antikřesťanství, ale minimálně co do image je inspirace módní vlnou jednoznačná. Což by mi v zásadě nevadilo, protože mě tohle docela baví. Ale samozřejmě jen v případě, kdy je to podepřeno kvalitní ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy