Minirecenze

  • Disharmonic – Carmini mortis [Omicron Omega]

    25.8.2016

    H.

    Disharmonic - Carmini mortis [Omicron Omega]

    S italskými okultisty Disharmonic se na našich stránkách nesetkáváme prvně. Již v minulosti jsme si zde posvítili na minialbum „Il rituale dei non morti“ a desku „Magiche arti e oscuri deliri“ z loňského roku. Dneska se zaměříme na jejich další počin „Carmini mortis “. V jeho případě ovšem bude docela zásadní si nejdříve objasnit, co je tahle nahrávka vůbec zač. A v předstihu mohu prozradit, že v tom svou roli bude hrát i jmenované EP. Pro plné objasnění okolností si dejme historické okénko. Disharmonic začali hrát na konci 90. let a posléze se rozpadli v roce 2003 s jedním albem na kontě a s rozpracovaným následovníkem, k jehož vydání už ovšem nedošlo. Obnova činnosti přišla v roce 2011, kdy Disharmonic navázali na rozdělaný materiál, počin dokončili a vydali jej pod názvem „Carmini mortis“. Šlo o koncepční desku o smrti… nebo ještě lépe řečeno: ...

  • Khanus – Rites of Fire

    21.8.2016

    H.

    Khanus - Rites of Fire

    Některým skupinám to chvíli trvá, než se vyhrají do skutečně zajímavé podoby. Jiným se to nepovede nikdy. A pak je tu ještě ta sorta kapel, jež nabízejí hodně kvalitní muziku již od svého debutu. Do poslední jmenované množiny patří i finští Khanus – byť je pravda, že zde v pozadí nestojí teenageři, co právě vzali do ruky svoje první kytary, ale třicátníci, kteří už mají zkušenosti a něco nahráno. To ale nic nemění na tom, že debutové EP „Rites of Fire“ za pozornost stojí. Abychom si rozuměli – nejedná se o perfektní a bezchybnou záležitost, to skutečně ne. Rozhodně však není sporu o tom, že se pod krásně zpracovanou obálkou (!) skrývá vysoce zajímavý materiál věštící veliký potenciál do budoucna. A to lze tvrdit i při vědomí toho, že Khanus na své prvotině předkládají jen necelých 14 minut ...

  • The Hexagram – Demo MMXVI

    18.8.2016

    H.

    The Hexagram - Demo MMXVI

    Přestože je „Demo MMXVI“ – ostatně jak už jeho název napovídá – demosnímkem, projekt s názvem The Hexagram není úplně čerstvou záležitostí, jež by vznikla třeba letos nebo loni. Počátky formace se datují do roku 2013, ale tehdy šlo o trochu něco jiného co do stylového zaměření. Slyšel jsem EP „Other Kingdom“, jež vyšlo v březnu 2014, a jednalo se o typického zástupce neurvalé black/hardcorové větve, namátkou něco ve stylu The Secret, Hexis nebo s přivřenýma očima Celeste. „Demo MMXVI“ lze tedy považovat za cosi jako nový začátek – vlastně je tak i prezentován přímo skupinou. Jednak jde o restart žánrový, druhak i o restart geografický. Zemí původu The Hexagram je totiž Ukrajina, ale veškeré indicie nasvědčují, že v mezičase se jediný člen (ano, jde o jednočlenný projekt), který si jen tak mimochodem říká velice úsporně D. (to ...

  • Gandalf’s Owl – Winterfell

    14.8.2016

    H.

    Gandalf's Owl - Winterfell

    Abych pravdu řekl, tak když jsem prvně viděl jméno kapely Gandalf’s Owl, docela jsem se rozesmál. Stejně tak ani obal debutového EP a jeho název „Winterfell“, zjevně odkazující na seriál „Game of Thrones“ případně jeho knižní předlohu (nevím), což je dneska jakože cool na to čučet, ve mně příliš velká očekávání nevzbuzoval. A když k tomu navíc přihodím skutečnost, že za Gandalf’s Owl stojí jistý Gandolfo Ferro, tedy současný zpěvák powermetalových Italů Heimdall, tak to na natěšenosti alespoň u mě také zrovna nepřidá. Přesto všechno jsem si „Winterfell“ nakonec pustil, protože žánrová kolonka slibovala dark ambient. Jen díky tomu jsem se rozhodl, že velkoryse přehlédnu lehce nablblý název i mdlý obal (vzhledem ke zvolené hudební formě dost nevhodný, řekl bych) a přece jen to zkusím. Ale na rovinu říkám, že kdybych věděl, ...

  • Anthropoid – Sběrné surovosti

    11.8.2016

    H.

    Anthropoid - Sběrné surovosti

    Projekt Anthropoid prý sice vznikl už v roce 2011, ale já osobně jsem o jeho existenci až donedávna neměl tušení. To se změnilo až s příchodem nového, celkově třetího EP „Sběrné surovosti“, které údajně „první vážně míněné“ a zároveň poslední. Mohlo by se na první pohled zdát, že ono prohlášení, že jde o první vážně míněnou nahrávku, je jen nějakým specifickým smyslem pro humor, ale poté, co jsem si poslechl oba předcházející počiny „Enneagram“ (2011) a „Urbi et orbi“ (2012), s tím musím bezezbytku souhlasit. První dvě ípka jsou totiž regulérně příšerná, amatérismus z nich táhne na sto honů a… nebudeme chodit kolem horké kaše, prostě se to nedá poslouchat ani za zlaté prase a je to tak špatné, že to pomalu nelze omluvit ani statusem začínajícího muzikanta. Nejnovější „Sběrné surovosti“ jsou oproti ...

  • The Leaving – Faces

    7.8.2016

    Atreides

    The Leaving - Faces

    O švýcarských chasnících Zatokrev jste už v našich končinách mohli párkrát slyšet. Doom/sludgová smečka funguje už nějaký ten pátek a na kontě se jí už pár řadovek povaluje. Ptáte se, jak to souvisí s dnešní recenzí? Nu, personálně. The Leaving je totiž projekt kytaristy Frederyka Rottena… nicméně na rozdíl od jeho domovské kapely to na své sólové dráze vzal docela jinou cestou. Agresivní, atmosférické bahno vyměnil za akustiku a elektrickou kytaru bere do ruky jen výjimečně. Pár let nazpět jste o něm mohli zaslechnout, když vydal album „Even If We Sleep“ pod jménem Freddy Rotten, nicméně svůj projekt později přejmenoval a letos vydal album „Faces“. Necelých padesát minut nabízí desítku baladických písní, které mají s Frederykovou domovskou skupinou vlastně jednu věc společnou: důraz na atmosféru. Pod hlavičkou The Leaving se rozhodně neskrývá bujará ...

  • The Shiva Hypothesis – Promo 2015

    3.8.2016

    H.

    The Shiva Hypothesis - Promo 2015

    Vždycky mě bavilo vyhledávat a objevovat nové kapely. A to ať se budeme bavit o již zavedených jménech, která mi do té doby unikala, anebo začínajících talentech. Na druhou stranu, u začínajících formací onen talent může být leckdy docela diskutabilní a často se člověku stane, že spíš sáhne do hovna. Nizozemci The Shiva Hypothesis patří právě do té druhé jmenované sorty a my si teď zkusíme povědět, jak jsou na tom s talentem… zdali je to dobré, anebo se jedná o sáhnutí do vy-víte-čeho… The Shiva Hypothesis jsou skutečně teprve na začátku své cesty a dodnes za sebou mají jen koncertní činnost a loňský třískladbový kraťas, na nějž se zaměříme (ačkoliv kapela již aktuálně pracuje na svém dlouhohrajícím debutu). Nicméně ani tyto okolnosti The Shiva Hypothesis nijak nebrání v ambicích. Skupina se hned na první pohled snaží působit dojmem, že se nejedná ...

  • Wrath of the Weak – Weight

    28.7.2016

    Skvrn

    Wrath of the Weak - Weight

    Drtivou většinu veškerých námi recenzovaných nahrávek tvoří aktuální desky. Od momentu vydání články dělí zpravidla menší počet měsíců, v tom lepším případě (a uznávám, že většinou ne v tom mém) jen pár týdnů. Je tedy nanejvýš logické, že inkriminovaná hudba pochází od aktivních, v době recenzování nahrávky hrajících a skládajících spolků. Nicméně existují i výjimky a jedna z nich přichází právě dnes. Americký alternativně black metalový projekt Wrath of the Weak sice ukončil činnosti v roce 2010, avšak jeho poslední počin, EP „Weight“, vyšel až letos, šest let od ohlášení rozpadu. Důvody pro tento krok bych vám sdělil rád, jenže veškeré pátrání skončilo bez valnějšího úspěchu, a spokojit se je třeba jen s odhadováním. Vše naznačuje, že na letošní nahrávku zřejmě žádný následovník nenaváže.

  • Behewrath – Grim Echoes of the North

    24.7.2016

    H.

    Behewrath - Grim Echoes of the North

    Formací – ideálně jednočlenných – které se obrací za zlatým věkem pravověrného black metalu a i v dnešní době do světa pouštějí zašpiněné garáže, je nepřeberné množství. A přece se stále vynořují další a další projekty s tím samým záměrem. Jeden takový, Behewrath, se před nějakou dobou vyskytl i v Litomyšli a aktuálně vypustil svůj první demosnímek. Už samotný jeho název dostatečně výmluvně říká, oč zde půjde – jmenuje se totiž „Grim Echoes of the North“. Samotný poslech žádná velká překvapení nepřinesl, protože se skutečně jedná o black metal v ortodoxně primitivní formě, jež jaksi odmítá přijmout skutečnost, že rok 1990 už je dávnou v trapu. Očekávat jakoukoliv originalitu není na místě, ale už jen z prezentace Behewrath je na první pohled patrné, že o nic takového autorovi ani nešlo, naopak je nepřehlédnutelné, že „Grim Echoes of the North“ vzniklo ...

  • Zā Lä Thü – Psychotronic Generator

    20.7.2016

    H.

    Zā Lä Thü - Psychotronic Generator

    Před několika měsíci se zde objevila recenze na eponymní desku formace s prapodivným názvem Zā Lä Thü. Článek se tehdy nesl ve velmi pozitivním duchu, jelikož to, co americká dvojice předváděla, bylo velmi zajímavé. Šlo o sympaticky šibnutou kombinaci, kde se mezi sebou třískala okultní prezentace, strojově technické „meshu“ riffování a expresivní ženský vokál. Výsledek ale zněl lépe, než by se dle popisu mohlo zdát, a já osobně jsem se při poslechu bavil – obzvláště díky tomu, že Zā Lä Thü nechyběly ani dobré skladatelské schopnosti, důkazem čehož bylo hned několik regulérně výborných skladeb. Když tedy Zā Lä Thü na loňskou řadovku nedávno navázali čerstvým EP „Psychotronic Generator“, nijak jsem se poslechu nebránil. Vlastně jsem byl i docela zvědavý, zdali Američané nastavenou laťku udrží a jestli opětovně půjde o tak povedenou záležitost, jakkoliv tentokrát ...

  • Häxenzijrkell – Der Lasters der Zauberey

    17.7.2016

    Metacyclosynchrotron

    Häxenzijrkell z Německa se na scéně uvedli teprve letos, za to ale již se dvěma demo nahrávkami, které dohromady nabízejí víc než 30 minut blackmetalovém hudby. A jaké! Nebudu zde plýtvat slovy na demo číslo jedna, není nic jednoduššího než si ho prostě pustit na bandcampu, i ono za poslech stojí. Ale zde si představíme čerstvější nahrávku: Dvouskladbové EP „Der Lasters der Zauberey“. Kdybych měl zdejší hudbu představit pomocí klasického srovnání, tak bych zprvu jmenoval Burzum a Urfaust, a to kvůli tomu, jak s málem tvoří tak mnoho. Ale je jasné, že Häxenzijrkell díky své atmosféře osloví i fanoušky takových Mare či Cultes des Ghoules. Kdyby vám „Der Lasters Der Zauberey“ někdo pustil bez jakýchkoliv dodatečných informací, pevně věřím, že by vaši představivost zaplnily obrazy bosorek a sabatů. Navzdory jednoduchému receptu (a nebo ...

  • Infernal Diatribe – Videha Mukti

    13.7.2016

    H.

    Infernal Diatribe - Videha Mukti

    Indie nepatří a nikdy nepatřila k metalovým velmocím, nicméně už jen z pozice druhé nejlidnatější země na planetě je jasné, že i tady se tvrdá muzika hrát bude. Nepochybuji o tom, že nějaká jména byste jistě dohromady dali, ostatně hned několik jsme si jich zde již v minulosti představili, z Indie i obecně z této oblasti včetně okolních států. A nyní se krátce podíváme na další takovou smečku. O Infernal Diatribe, jejichž domovinou je metropole Kalkata v Západním Bengálsku, toho moc k povídání ještě není. Myšleno tedy co do historie skupiny. Pětice totiž minulý měsíc debutovala se svým úplně prvním počinem, jímž se stalo minialbum „Videha Mukti“, na němž se nacházejí čtyři songy o souhrnné délce necelé půlhodinky. Nemusíte mít zrovna doktorát z matfyzu, abyste si spočítali, že při necelé půlhodině hrací doby a čtyřech skladbách nepůjde o krátké vypalovačky. Infernal Diatribe se toho nebáli ...

  • Flame Acausal – Contra mundum in aeternum

    10.7.2016

    Metacyclosynchrotron

    Asi budu v eintopfech a jiných článcích více držkovat, že nic pořádného nevychází, protože sotva jsem si postěžoval v tom posledním jednadevadesátém, vzápětí jsem zakopnul o dvě velice slibné, krátké nahrávky, která si představíme prostřednictvím minirecenzí. Švédské trio Flame Acausal hraje od roku 2013, ale své první čtyřskladbové demo „Contra mundum in aeternum“ vypustili do světa teprve na začátku letošního roku. Jestli jsou kazety, které si kapela v limitované edici 92 kusů vydala sama, ještě k dispozici, to nevím. Kompletní demo je ale k poslechu na YouTube a v dohledné době by tento materiál měl vyjít i na vinylu, pravděpodobně u Psychedelic Lotus Order. Název kapely i dema by mohl připomínat jiné, starší tzv. anti-cosmic kapely ze Švédska, ale Flame Acausal kráčejí trochu jinde. O podstatě hudby samotné totiž více vypovídá rohaté, špičaté logo. Vliv neučesané ranné tvorby ...

  • Mourning Soul – Ego Death – Ritual I

    6.7.2016

    H.

    Mourning Soul - Ego Death - Ritual I

    Mourning Soul patří k tomu druhu kapel, jimž to trvá pěkně dlouho, než se dohrabou k dlouhohrajícímu debutu. Tahle italská smečka má totiž za sebou více jak dekádu fungování a během této doby se věnovala natáčení demosnímků a splitek. Obou druhů nosičů dohromady Mourning Soul nastřádali slušnou řádku (ačkoliv žádná extrémní nadprodukce to zase nebyla), ale dlouhohrající debut jaksi… no, nikde. Letošek by tedy šlo považovat za takový zlom v historii Mourning Soul. Společně se založením v roce 2003 a rozšířením z jednočlenného projektu na regulérní kapelu v roce 2007 asi ten největší zlom. Loni totiž Italové svůj řadový debut konečně natočili a letos na jaře jej vypustili mezi lidi. Stálo to čekání za to? Výsledek je poslouchatelný a relativně poctivý, ale ruku na srdce – žádný zázrak to fakt není a na rovinu říkám, že ...

  • Hissing – Hissing

    3.7.2016

    H.

    Hissing - Hissing

    Čas od času (a vlastně to není nic zas tak výjimečného) se stává, že nějaká kapela, nezřídka i z poměrně tvrdších žánrů jako death, thrash nebo grind, v rozhovoru prohlásí, že ta muzika má být zábava – pro pobavení sebe sama i posluchačů. Co na to říct? Do hajzlu s takovými sráči, ať chcípnou v nějaké veselé sluníčkové škarpě. Když si pouštím death metal, tak je mi u píči nějaká zábava, chci zvířecí antihudbu, která rve páteře z těl! A sláva těm, kdo k tomu přistupují se stejným úhlem pohledu a svou tvorbou se snaží posluchače dohnat k sebevraždě. Soudě dle čerstvého EP, Američané Hissing do téhle sorty spadají. Hissing nejsou žádnými veterány. Jedná se o víceméně začínající smečku, jež prozatím na kontě nemá žádnou desku. V předchozích letech vydala jen jedno ípko a demosnímek. Evidentně však tyto nosiče měly nějaký a ...

  • Imperial Triumphant – Inceste

    28.6.2016

    H.

    Imperial Triumphant - Inceste

    Imperial Triumphant je svým způsobem docela divná kapela. Ani ne tak stylově (ačkoliv pro někoho jistě i tímhle způsobem), jako spíš tím, jak rozdílně na mě jejich počiny působí. Anebo jinými slovy – však proč se diplomaticky schovávat za eufemismy – jak nevyrovnaná jejich tvorba je. Ze všeho, co jsem z produkce těchto Američanů doposud slyšel, byl cítit velký potenciál i hudební myšlenka – (záměrnému) chaosu navzdory. Nicméně ne vždy to bylo to pravé ořechové a u většiny nahrávek jsem cítit nějaké rezervy, cosi mi tam chybělo. Až s poslední deskou „Abyssal Gods“ se Imperial Triumphant konečně trefili do černého a byla to krásně odporná fašírka ušních bubínků. Avantgardní chaotický black metal vysokých (byť stále ne nejvyšších) kvalit, prostě paráda. Jen rok a dva měsíce Imperial Triumphant trvalo, než přišli s kůží na trh ...

  • Afsky – Afsky

    25.6.2016

    H.

    Afsky - Afsky

    V rámci metalového undergroundu má jisté jméno švédská formace s názvem Avsky. Mě osobně tahle skupina poměrně baví a zejména (stále ještě) poslední album „Scorn“ bylo povedené. Skupina z dnešní recenze se jmenuje takřka stejně, rozdíl je jen v jednom písmenku, avšak se švédskými skoro-jmenovci nemá společného vlastně nic vyjma blackmetalového žánru a severského původu. Projekt Afsky pochází z Dánska a stojí za ním Ole Luk, jehož můžete znát z kapely Solbrud. V rámci Afsky se chlapec pustil na pole depresivněji laděného black metalu a výsledkem jeho snažení jsou doposud dva počiny – jedná se o letošní singl „Vinteren bæres ind“ a o bezejmenné EP, jež vyšlo už loni digitálně, ale až letos na CD v limitované edici sta kusů. A právě na toto minialbum se nyní zaměříme.

  • Mesarthim – Pillars

    22.6.2016

    H.

    Mesarthim - Pillars

    Před nedávnem jsme tu v recenzi probírali debutovou desku „Isolate“ od australského projektu Mesarthim. Už tehdy jsem v ní psal, že kapela má na kontě ještě novější EP s názvem „Pillars“, a zároveň jsem avizoval, že se na něj v dohledné době také podíváme. Dohledná doba nastala právě nyní, tak pojďme na věc. Předně je nutno zmínit, že ačkoliv se jedná „jenom“ o minialbum, není „Pillars“ žádným druhořadým počinem či nepříliš viditelnou jednohubkou. Popravdě řečeno, kdyby to kapela označila jako klasickou dlouhohrající desku, asi by na to nikdo neměl kecy, jelikož hrací doba nahrávky dosahuje 37 minut (na desku normálka, na EP úctyhodná stopáž), což je o pouhých šest minut méně než u „Isolate“. Každopádně, pro příznivce Mesarthim je to jistě dobrá zpráva, protože mají další slušnou porci materiálu k poslechu. Navíc, hlavní je přece jenom kvalitativní náplň disku, ...

  • Goetic Equivalent – Goetic Equivalent

    18.6.2016

    H.

    Goetic Equivalent - Goetic Equivalent

    Upřímně mám docela rád takové ty tajemné projekty, o nichž nelze dohledat příliš informací. A tím rozhodně nemám na mysli takovou tu pseudo anonymní okázalou pózu typu Ghost (a to říkám, i když mě ta kapela baví); spíš jsem mluvil o skutečném podzemí, kdy prostě víte jméno kapely, občas zemi původu a jinak lautr nic. K mání je jenom muzika. Goetic Equivalent patří také k takovým. S výjimkou toho, že zemí původu je Řecko, toho příliš dohledat nejde… nebo přinejmenším mně se to tedy nepodařilo. Když se k tomu přidala výborná obálka a příslib black metalu, tak jsem začal být docela zvědavý, co to bude zač… Než se pustíme do vlastní hudby, zastavme se ještě na chvilku u pár formálních drobností. Tento eponymní počin Goetic Equivalent je dlouhohrajícím debutem projektu, a pokud je mi známo, ...

  • Au champ des morts – Le jour se lève

    14.6.2016

    H.

    Au champ des morts - Le jour se lève

    Příští rok tomu bude již deset let, co byla ukončena činnost francouzské formace Anorexia Nervosa. I přesto ji však stále považuji za jednu z nejlepších záležitostí, ne-li rovnou úplně tu nejlepší, jaké se kdy na poli symfonického black metalu objevily. I takovou dobu po konci zůstává pozice Anorexia Nervosa stále neotřesena, protože jsem prostě ještě nenarazil na nikoho, kdo by se k nim dokázal přiblížit. O to bedlivěji ale sleduji jakékoliv další aktivity členů kapely, z nichž tou nejvýraznější doposud byla smečka The CNK, v jejímž čele stojí někdejší zpěvák RMS Hreidmarr. Jak ale vidno, nyní se o kus pozornosti konečně hlásí také kytarista Stéphane Bayle. Ten dal společně s Migreichem (prý hraje v nějakých Vulv, ale upřímně nemám ánung, co to je zač, doteď jsem o té skupině neslyšel) dohromady nový projekt Au champ des morts. A ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy