Minirecenze

  • Mørknatt – Witchcraft of Domination

    11.6.2016

    H.

    Mørknatt - Witchcraft of Domination

    V dnešní minirecenzi si zase jednou představíme nepříliš známou začínající undergroundovou blackmetalovou smečku. Nicméně je otázkou do pranice, zdali to v tomto případě za nějaké představování skutečně stojí… Ono co si budeme povídat, Mørknatt se hned na první pohled tváří poněkud podezřele a nevzbuzují v člověku zrovna vysoká očekávání. Už jenom to, že si španělská kapela zvolí jméno v norštině a její členové si také dají přezdívky v norštině. Ty vole, proč? Ještě hůře je na tom ale obal debutové ípka „Witchcraft of Domination“, který je úplně brutálně směšný. Nahatá cuchta s mega dudama si to dělá krucifixem na trůnu ozdobeném lebkami a pentagramem. A okolo stojí v kruhu zakuklení týpci. A celé je to strašně umělé a plastové, protože to někdo kreslil ve Photoshopu a zjevně to moc neuměl. Tak do hajzlu ale, ...

  • Dendritic Arbor – Sentient Village / Obsolescent Garden

    8.6.2016

    Atreides

    Dendritic Arbor – Sentient Village / Obsolescent Garden

    Na čerstvé bahno jsem v extrémní hudbě nenarazil už nějakou dobu – jednak drone, noise a jejich kombinace s jakýmkoliv dalším žánrem nestojí v poslední době v popředí hudby, kterou doma poslouchám, jednak většina nových desek obvykle pochází od zavedených celků. Američané Dendritic Arbor tak působí do jisté míry neokoukaně a tak trochu jako čerstvý vítr (jakkoliv to v tomhle žánru tak trochu zní jako oxymóron). Jejich existence započala roku 2012 v Pittsburghu, přičemž od té doby vydali dvě ípka, dva demáče, jeden singl a dlouhohrající debut – „Romantic Love“ z loňského roku. Středem mého zájmu ovšem není řadovka, nýbrž druhé EP „Sentient Village / Obsolescent Garden“, které rovněž spatřilo světlo světa loňského roku. Dále netřeba přilévat omáčky: Dvacet minut materiálu je rozděleno do čtyř stop, přičemž hlavní náplní alba je ...

  • Sarcoptes – Songs and Dances of Death

    5.6.2016

    H.

    Sarcoptes - Songs and Dances of Death

    Musím říct, že takováhle grafická podoba nahrávek, kdy kapely využívají renesanční obrazy, mě v black metalu docela baví. Američané Sarcoptes přesně tohle nabízejí na přebalu svého dlouhohrajícího debutu „Songs and Dances of Death“ a vlastně to využili i na svém pilotním ípku „Thanatos“ z roku 2013. Ačkoliv je pravda, že tohle není nic extra originálního… ostatně, stačí se podívat na „Thanatos“ – úplně stejný výřez obrazu „The Triumph of Death“ od Pietera Bruegela rozhodně nebyl použit prvně, viz třeba album „Buried“ od německých Pest. Pro pořádek ještě dodejme, že přebal „Songs and Dances of Death“ zase zdobí obraz „Death and the Miser“ od Hieronyma Bosche. No, a aby toho náhodou nebylo málo, tak i název Sarcoptes je vlastně docela zajímavý. Jedná se totiž o latinský výraz pro zákožky, tedy druh roztočů. Není těžké vidět spojitost ...

  • Shiny Black Anthem – Unbreakable

    2.6.2016

    H.

    Shiny Black Anthem - Unbreakable

    Rocková parta Shiny Black Anthem možná pochází z Itálie, nicméně kdybych si měl zemi původu tipnout čistě podle zvuku kapely, asi bych ukázal na Spojené státy americké. Jestli se totiž tahle čtyřčlenná kapela inspiruje, tak je to jasně v alternativním rocku ze zámoří. A v momentě, kdy dodáme, že v čele Shiny Black Anthem stojí zpěvačka (která je jen tak mezi námi hodně pěkná, rodiče si na ní asi dali záležet), tak myslím, že byste už pomalu měli mít jakous takous představu, jak by debutové album „Unbreakable“ asi mohlo znít. Samozřejmě se jedná o středněproudový moderní rock s neškodným a nekonfliktním vyzněním. Na čemž nic nezmění ani skutečnost, že tu a tam se k frontwoman Sarah Moon připojí i baskytarista s nějakým tím hrubším zpěvem. To se děje jen výjimečně, a když už se to náhodou objeví, tak ...

  • Naðra – Form

    28.5.2016

    H.

    Naðra - Form

    Jak se zdá, Islanďané Naðra jsou asi při chuti. Trvalo to dva roky, než na svůj první a jediný demosnímek „Eitur“ navázali s dlouhohrajícím debutem „Allir vegir til glötunar“. Člověk se ani nenadál a za pouhé tři měsíce už je venku nový počin, ačkoliv ne dlouhohrající. Seveřané si tentokrát nachystali EP s názvem „Form“, což samozřejmě není taková posluchačská hostina jako v případě řadových desek, ale Naðra je natolik zajímavou formací, že není důvodu nevěnovat pozornost a prostor i neřadovkám. Na nahrávce se nacházejí dvě skladby a hned na první pohled si lze povšimnout, že Naðra opětovně dodrželi svůj vtípek takřka stejných názvů. Považte sami – EP se jmenuje „Form“, první píseň „Forn“ a druhá píseň „Fórn“. Mě osobně tohle baví a líbí se mi to, nicméně je to jen taková třešnička na dortu… samotným ...

  • Briargh – Eboros

    25.5.2016

    H.

    Briargh - Eboros

    Některá alba se člověku opravdu líbí, jiná zase nemůže vystát, další jsou mu zase úplně lhostejná. Jsou to takové tři základní stavy, ale rozhodně ne jediné, protože v reálu může nastat jakákoliv situace mezi tím, a občas se dokonce může vyskytnout i případ, kdy se tyto zdánlivě protichůdné stavy prolínají. A přesně do takové sorty spadá i nahrávka s názvem „Eboros“, o níž nyní v krátkosti pohovoříme. Ona schizofrenie v tomto případě tkví v tom, že se nemohu rozhodnout, zdali je „Eboros“ deska blbá, anebo deska zajímavá s výhradami. Briargh není úplně novým pojmem ve španělském undergroundu a zmiňovaný počin je již třetí dlouhohrající fošnou tohoto jednočlenného projektu, jejž má pod palcem jistý Dux Briargh. To je pěkně činorodý týpek a jeho portfolio na metalových archivech je dost natřískané. I když je pravda, že většina těch jmen ...

  • In Twilight’s Embrace – Trembling

    21.5.2016

    H.

    In Twilight's Embrace - Trembling

    Před pár dny jsme vypustili ven stream nového EP polských deathmetalistů In Twilight’s Embrace (viz tady), takže je nejvyšší čas se na tenhle kraťas podívat i v nějaké té recenzi. Poláci si na „Trembling“ připravili celkem trojici skladeb, z nichž však jen dvě jsou nové a původní, jelikož třetí přítomný track, „Opowieść zimowa“, je předělávkou od krajanů Armia. Popravdě řečeno, starší tvorbu In Twilight’s Embrace nijak podrobně neznám. Slyšel jsem pouze loňskou fošnu „The Grim Muse“, jež je ale už třetím dlouhohrajícím počinem v diskografii skupiny. Nicméně, „The Grim Muse“ samo o sobě bylo docela povedenou nahrávkou, jež nabízela příjemný pohled na deathmetalový žánr. Netvrdím, že šlo o nějaký vybroušený originál, to jistě ne, ale přesto bylo to podání In Twilight’s Embrace relativně svěží a dávalo mi smysl. Dobré melodie se mísily s kvalitními nápady, ...

  • Cultus – Gezeteld in zegeruïnen

    15.5.2016

    H.

    Cultus - Gezeteld in zegeruïnen

    Za holandským jednočlenným (další členové jsou jen koncertní výpomocí) projektem Cultus stojí jistý Arjan Peeks, což je jeden z těch docela činorodých týpků. Je totiž majitelem Heidens Hart Records a vedle Cultus dále hraje v Heimdalls Wacht a u krajanů Countess (byť zde není zas tak dlouho), dříve se mihnul v Pest (v těch německých) a živě vypomáhá ruským Blackdeath, což je jen tak mimochodem oboustranná výpomoc, jelikož kompletní sestava Blackdeath je právě tou koncertní sestavou Cultus. Než se pustíme do vlastní muziky, bude nutné se ještě pozastavit u toho, co je letošní novinka „Gezeteld in zegeruïnen“ vlastně zač. Ve skutečnosti to totiž až zas taková novinka není. Jedná se o přepracovaný a znovunahraný debut „A Seat in Valhalla“ z roku 2004. Byť to tak na první pohled nemusí vypadat, protože skladby mají jiné názvy ...

  • Temple of Evil – The 7th Awakening

    11.5.2016

    H.

    Temple of Evil - The 7th Awakening

    Nic si nenalhávejme – i v undergroundové muzice frčí trendy. A světem black metalu aktuálně otřásá především trend okultna. Není to zas až tak dávno, co se podobně laděné spolky začaly rojit jako houby po dešti, a jak vidno, tento proud ne a ne ustat. Svou troškou do esoterického mlýna se rozhodli přispět i zástupci Kypru. Stačí jen pohled na fotky, na nichž jsou Temple of Evil zakuklení v kápích a obklopeni svícny, aby bylo docela jasné, jakým směrem jejich tvorba směřuje. Po letmém přelétnutí textů debutové desky „The 7th Awakening“ mi sice připadá, že v nezanedbatelné míře v tom je i obligátní satanismus a antikřesťanství, ale minimálně co do image je inspirace módní vlnou jednoznačná. Což by mi v zásadě nevadilo, protože mě tohle docela baví. Ale samozřejmě jen v případě, kdy je to podepřeno kvalitní ...

  • The Devil & the Universe – Walpern III – Hexenforst

    8.5.2016

    H.

    The Devil & the Universe - Walpern III - Hexenforst

    Rakouský nezmar Ashley Dayour na nic moc nečeká a své příznivce pravidelně zásobuje novou muzikou i několikrát do roka. Neuběhl ani půlrok od vydání „Benedicere“, třetího alba kozlích okultistů The Devil & the Universe, a už je tady nový počin, jejž Dayour se svým společníkem Davidem Pfisterem a dalšími kumpány naservírovali na Valpuržinu noc. Jak vidno, z vydávání EPček právě na „čarodky“ si The Devil & the Universe již udělali tradici – už jen z názvu nového minialba, v němž se nachází číslovka III, je zřejmé, že se tohle neděje prvně. Vše začalo s „Walpern“ v roce 2014, loni pak vyšlo „Walpern II – The Blocksberg Sessions“ a nyní „Kozlíci“ servírují „Walpern III – Hexenforst“, které stejně jako jeho předchůdce disponuje skvělým přebalem (rozhodně nelze přehlédnout i jednotný styl a barevné ladění – super!). „Walpern ...

  • Phobonoid – Phobonoid

    5.5.2016

    H.

    Phobonoid - Phobonoid

    Jméno Phobonoid by vám nemuselo být úplně neznámé. Máte-li dobrou paměť, teoreticky byste v ní mohli vyštrachat informaci, že tenhle italský projekt už u nás jednou v recenzích proběhl. Když jsem svého času psal o debutovém ípku „Orbita“, byl jsem regulérně nadšený. Hrajete-li kosmický black metal à la Darkspace, máte moji pozornost; hrajete-li takový kosmický black metal ve vysoké kvalitě a s uhrančivou atmosférou, máte dost velkou šanci, že mě to dostane, protože mě tahle žánrová forma baví. A vážně hodně mě bavila i „Orbita“. Když tedy došlo k ohlášení první dlouhohrající desky Phobonoid, docela jsem se těšil a doufal jsem, že to bude opětovně síla jak prase. Nicméně, tentokrát to až zas tak jednoznačné není… „Orbita“ mě tehdy sebrala vlastně hned na první poslech. Fakt se mi to přesně trefilo ...

  • Virvel av Morkerhatet – Metamorphopsia

    3.5.2016

    H.

    Virvel av Morkerhatet - Metamorphopsia

    Není to zas tak dávno, co jsme si tu v recenzi povídali o projektu Raventale resp. jeho posledním albu „Dark Substance of Dharma“. Když jsem tu skupinu a jejího jediného člena Astarotha Merca představoval, zmiňoval jsem mimo jiné dvě další formace, kde působí, a sice Chapter V:F10 a Virvel av Morkerhatet, přičemž ve druhých jmenovaných tento chlapík působí jen v koncertní sestavě. O Chapter V:F10 jsme si tu loni taktéž povídali, takže nyní jsou do třetice všeho ukrajinského blackmetalového na řadě právě Virvel av Morkerhatet. Jak padlo, Astaroth Merc je zde jen sezónním hráčem, takže by bylo záhodno si říct, kdo tedy ve Virvel av Morkerhatet tahá za nitky. Jádro kapelu tvoří dvojice Howler a Graakh, přičemž první jmenovaný se taktéž objevuje v Chapter V:F10 a v minulosti se objevil také v Balance Interruption. ...

  • Fenisia – Fenisia Café

    30.4.2016

    H.

    Fenisia - Fenisia Café

    Přátelé, řeknu vám to dnes na rovinu – jestli čtete recenze kvůli tomu, abyste našli tip na nějakou dobrou muziku, tak zrovna tohle asi nemá cenu číst. V případě nahrávky „Fenisia Café“ totiž nehodlám moc chválit, spíše se chystám, jak je dneska moderní říkat, dissovat. Co jiného má člověk dělat, když se mu to prostě nelíbí… Fenisia je italská parta, jež vznikla v roce 2009 a která má za sebou dvě desky, přičemž „Fenisia Café“ (všimněte si té fikané podobnosti mezi názvem kapely a názvem alba – o moc víc invence na celém počinu není) je ta druhá. Pro pořádek dodejme, že debut „Lucifer“ vyšel v roce 2012. Zdá se mi, že se kapela hned od začátku snaží působit zajímavě – vedle toho, že zjevně zamakali i na image, se hošani pokoušejí vzbudit pozornost i tím, že o sobě ...

  • The Glorious Rebellion – Euphoric

    28.4.2016

    Atreides

    The Glorious Rebellion - Euphoric

    „Noise rock žije!“ Pokud se The Glorious Rebellion na svém debutovém ípku „Euphoric“ snaží předat svým posluchačům nějakou zprávu, mohla by znít zhruba takhle. To je docela fajn zpráva a dokonce funguje přinejmenším ve chvíli, kdy hledáte rock, u kterého můžete beztrestně vypnout. Ovšem ve chvíli, kdy začnete hledat noise rock, docela narazíte. Při skládání materiálu tahle kapela sice zabředla hluboko do devadesátek, ovšem brala odevšad, jen ne z odkazů noiserockových kapel. Hlavní devízou „Euphoric“ je koňská dávka energie, kterou kope do všech kolem sebe. Šestice nařachaných skladeb jde až na dřeň a víc než na hezké kudrlinky sází na upřímnost vyznění, což je (alespoň mně) velmi sympatický přístup. The Glorious Rebellion navíc nemají problém sázet jeden chytlavý riff za druhým a něco podobného mohu tvrdit i o sólech a melodiích. Písně sice většinou mají ...

  • Horizon of the Mute – Horizon of the Mute

    26.4.2016

    H.

    Horizon of the Mute - Horizon of the Mute

    Na finské doomaře 0 X í S T jsem narazil při vydání jejich debutové desky „Nil“ z roku 2012, která byla hodně příjemná. Nejednalo se sice o žádný vyložený zázrak, natožpak něco originálního, ale i přesto tahle parta okolo zpěváka a kytaristy Janiho Koskely prokázala cit pro tvorbu mohutných riffů a povedené atmosféry. Nicméně, druhé album „One Eon“, které vyšlo začátkem roku 2015, mi toho už moc nedalo a příliš mě nebavilo. I vzhledem k tomu, že mi tato skupina byla docela sympatická, jsem doufal, že to bylo jen chvilkové zaváhání a se třetí dlouhohrající nahrávkou se 0 X í S T vrátí opět do formy. Nyní je ovšem jisté, že se tak nestane, jelikož žádná třetí dlouhohrající nahrávka už (nejspíš) nevznikne. 0 X í S T totiž – pro mě docela nečekaně – ohlásili v únoru ...

  • Wolfhorde – Towards the Gates of North

    24.4.2016

    H.

    Wolfhorde - Towards the Gates of North

    Do recenzování finské formace Wolfhorde jsem se pustil s nadějí, že by snad mohlo jít o solidní folk metal bez zbytečného a imbecilního hopsa-hejsa, jaké se v žánru bohužel rozmohlo během boomu před několika lety. Z debutového „Towards the Gates of North“ (kapela dle všeho funguje snad už tak 15 let, ale k první řadovce se skutečně dohrabala až nyní) jsem si pustil nějakou ukázku a znělo mi to vcelku hratelně, tak jsem do toho šel. Jak se však záhy ukázalo, podařilo se mi trefit do jednoho z mála snesitelných songů… Začátek „Towards the Gates of North“ se nese v poměrně povedeném duchu. Hezké intro „Vegvísir“ dokáže navnadit, stejně tak první regulérní track „Fimbulvetr“ není vůbec zlý. Riff v jedné pasáži mi sice přijde až moc „basic“ a několik málo motivů lehce zavání agrem, ale naštěstí je to ...

  • Gurthang / Beyond Life – Melodies of Sorrow

    21.4.2016

    H.

    Gurthang / Beyond Life - Melodies of Sorrow

    Jakkoliv splitka stále nejsou – a tuším, že už asi nikdy nebudou – hlavním předmětem mého zájmu, v některých případech se člověk i na takovou nahrávku rád podívá. Příslibu nálože experimentální muziky se ne neříká, takže hurá na věc, pojďme si „Melodies of Sorrow“ představit… Jako první se na počinu představují Poláci Gurthang, jejichž tvorba, jak se lze dočíst, se dle všeho během těch šesti let od vzniku kapely žánrově přelévá z místa na místo mezi doom metalem, extrémnějším doom metalem a black metalem, přičemž to, jaký z těchto stylů má zrovna navrch, se odvíjí od toho, jaké jejich album si zrovna pustíte. Na „Melodies of Sorrow“ Gurthang nabízejí tři skladby, z nichž zajímavé jsou dvě, první a třetí. „Illuminate“ a „LCVI“ táhne kupředu rituální rytmika, letmý dronový podmaz a zatěžkaná atmosféra. Přesně v téhle poloze jsou Poláci nejpřesvědčivější ...

  • Chains / Suton – Balkanian Narko Doom

    19.4.2016

    H.

    Chains / Suton - Balkanian Narko Doom

    V dnešní recenzi si posvítíme na další splitko, tentokráte pravověrně doommetalové a balkánské – což lze asi vcelku očekávat od počinu, jehož název zní „Balkanian Narko Doom“. Stylové zaměření tohoto splitu zpochybňovat nelze a původ už vůbec ne. Je ovšem otázkou do pranice, zdali je výsledek tak dobrý, aby skutečně působil tak hypnoticky jako narkotika, jak se nám název snaží napovědět… Tím zkušenějším jménem na „Balkanian Narko Doom“ je formace Chains ze Slovinska – původně jednočlenný projekt, nicméně později přibyli i další členové, přičemž jedním z nich je i Hylinn Aleks, člověk stojící za Suton. Kruh se uzavírá a spojení mezi oběma kapelami je tudíž zřejmé. Pro pořádek se však sluší dodat, že Suton je (na rozdíl od Chains) novou kapelou a první ukázka její tvorby je prezentována právě zde, na „Balkanian Narko Doom“. Jako první ...

  • Enisum – Arpitanian Lands

    17.4.2016

    H.

    Enisum - Arpitanian Lands

    Se jménem italské formace Enisum se na našich stránkách nesetkáváme poprvé. Svého času jsem tu totiž já sám osobně recenzoval předcházející počin kapely, jímž bylo album s názvem „Samoht Nara“. Pokud byste prahli po nějakém podrobnějším výkladu, co jsou tihle Italové zač, co mají za sebou anebo co třeba znamená jejich jméno, pohodlně vás odkážu právě na zmiňovanou recenzi, kde jsem to psal vcelku podrobně, abych se nemusel opakovat a abychom se tím dnes nezdržovali. Pro nějaké usazení novinky „Arpitanian Lands“ do kontextu bych si ovšem dovolil v rychlosti zopakovat verdikt kritiky na „Samoht Nara“. Jednalo se o desku, na níž bylo formálně vše v pořádku a u níž poznat, že za tím stojí poměrně zkušená a ne neschopná skupina. A přesto ten atmosférický black metal v jejím podání neměl žádný velký účinek, protože trochu postrádal to hlavní – ...

  • Chelsea Wolfe – Hypnos / Flame

    13.4.2016

    H.

    Chelsea Wolfe - Hypnos / Flame

    Pojem B strana, pocházející ještě z dob neinternetových, kdy singly vycházely jen na sedmipalcích, je spojen s takovými trochu druhořadými skladbami. Postupem času se tak nějak vžilo, že A strana je ten navoněný singl, zatímco na oné odvrácené straně se nachází třebas nějaký formálně exkluzivní song, ale ze sorty těch šuplíkových, čili ne tak dobrých, aby se dostaly na dlouhohrající elpíčko. Je ovšem poněkud nespravedlivé a krátkozraké pokládat „béčkový“ song automaticky za špatný. Jakkoliv má spousta lidí, do jisté míry i já, pojem B strany, vybarvený v pejorativnějších barvách, rozhodně jsou i interpreti, u nichž je vymetání šuplíků zajímavé. Éterickou Američanku Chelsea Wolfe miluju, minimálně platonicky, ale možná nejen to, takže když ona prohrabává archív, rád si to pustím. Singl „Hypnos / Flame“ je právě takovýmhle ohlédnutím. Středobodem singlu jsou dvě (vlastně obě titulní) skladby ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy