Země: Česká republika Žánr: hip-hop Datum vydání: 18.5.2016 Label: The Most Wanted Records Tracklist: 01. Ty praví ví [feat. Melody Mell] 02. Nevinná 03. Poslední slovo [feat. PEchi] 04. Jedu dál 05. Houpavá 06. Guilotine 07. Faleš [feat. Richiano, MC Pohry] 08. Cenzůra 09. Bad Boys [feat. Agro] Hrací doba: 28:09 Odkazy: facebook / bandzone

Hip-hop je žánr, jemuž naprosto zoufale schází větší nadhled a pokora. Samozřejmě, zrovna tyhle vlastnosti by slušely i některým dalším stylům, ale u hip-hopu je to vážně extrémní situace, když se každý noname píčus snaží rapovat (což neznamená, že skutečně rapuje) o tom, jak je největší king, jak má největší péro a jak všichni ostatní okolo jsou sračky, co umí akorát tak hovno. A kdo má takovou drzost, že se mu takováhle produkce nepozdává, tak je to jen hejtr bez života, který celé dny sedí u klávesnice a píše komentáře. Uff…

Asi je jasné, že bych o tom nemluvil, kdyby se přesně tohle v nějaké míře netýkalo i skupiny, o níž si dnes budeme povídat. S veškerou úctou, Brüx Colony z Mostu toho prozatím moc nedokázali. Loni vydali desku „Trochu jinak“, letos k ní přidali nové EP „Aperitiv“, odehráli nějaké koncerty, ale ty vole… to přece není zas tak moc, aby člověku narostlo ego až někam do píči. Vždyť ani ty lajky na Facebooku a zhlédnutí na YouTube, podle nichž mnozí samozvaní králové rapu měří úspěch, v podstatě nejsou (resp. jsou, ale není jich nijak závratně moc).

A přesto je z textů Brüx Colony cítit až přílišná povýšenost. Nic proti přiměřené drzosti nebo zdravému sebevědomí, ty jsou asi potřeba, ale v takové míře mi to v tomhle případě přijde neopodstatněné. Nicméně i v momentech, kdy Guva (zakladatel a řekl bych, že snad i hlavní postava formace) posluchači necpe do hlavy, že je „notorický MC“ a že mu „nechybí sebevědomí“, tak obsahově jsou ty texty jednoduše slabé a vlastně úplně nezajímavé. Ani nemluvě o tom, že neustálé opakování názvu kapely (snad kurva vím, co poslouchám, ne?) a slovíček jako „yeah“, „reprezent“ či „bro“ působí víc směšně než zajímavě.

Tohle všechno je trochu škoda ve světle toho, že úplně nulové a jalové schopnosti zas Brüx Colony nemají. Je pravda, že zmiňovaný Guva mě povětšinou spíš sere a s veškerou úctou si myslím, že zrovna on je nejslabším článkem, měl by rapu radši nechat a přesedlat na cvrnkání kuliček nebo tak něco (ačkoliv já si tohle myslím i o Orionovi z PSH, což mnozí jistě budou považovat za kacířství, protože to je asi největší česká rapová jakoby legenda, ale podle mě je ten chlap prostě neposlouchatelnej). Taky je pravda, že například hned úvodní song „Ty praví ví“ je stravitelný hlavně díky hostující Melody Mell, která kmenovou dvojici rapperů Guva–H4nz výrazně převyšuje. Ale zrovna to mě zas tak nepřekvapilo, protože Melody Mell na jaře vydala slibný singl „Našla jsem“, a jestli nespadne do obligátního nudného ego-rapu a bude se zlepšovat, tak se tu možná konečně objeví nějaká slušnější female MC, jež tu prozatím chybí, protože Sharlotu nebo Sharkass může brát seriózně fakt jen kokot.

Co jsem ale chtěl říct – i navzdory zmiňovaným negativům „Aperitiv“ obsahuje několik relativně pohodových písniček. Pasáže s potenciálem se najdou v „Posledním slovu“, „Faleši“ nebo „Cenzůře“. Skousnout se nakonec dá i „Houpavá“, i když její začátek je trochu demence. Ale obecně vzato ne, že by to stálo za vyližprdel od A do Z, ono to jít může, když se chce. Na druhou stranu, taková „Nevinná“ je trochu blbá (snad jen refrén ujde) a „Bad Boys“ už je nikoliv jen trochu, ale extrémně blbá, to je fakt pičovina jak mraky. Další videoklipová věc „Guilotine“ má taktéž světlejší motivy, zejména základní beat a vstupy zpěvačky Elb’ (ale to taky není novinka – už na „Trochu jinak“ jsem měl občas pocit, že některé songy drží nad vodou jen ona), zatímco rapové sloky a lámání do dubstepu jsou regulérně příšerné.

Nicméně značnou nevyrovnanost lze vlastně považovat za jednu ze základních vlastností Brüx Colony. Když člověk přistoupí na žánrová pravidla, nebude čekat světovou špičku a bude to střízlivě brát jako žánrový mainstream (stylem, nikoliv věhlasem), tak některé momenty jsou dejme tomu v pohodě, instra sama o sobě vlastně taky nejsou zlá. Naproti tomu jindy z toho čiší hloupost a nachází se to sotva na hranici poslouchatelnosti. Když člověk nechce uměle snižovat nároky, tak se prostě bavíme o nevýrazném, horším hip-hopovém (s odřenýma ušima) průměru. Což o to, on by tu ten potenciál na něco víc třeba i byl, ale tím se vracíme opět na začátek – k jeho naplnění by bylo třeba víc soudnosti, sebereflexe a pokory. A vzhledem k tomu, jak se Brüx Colony prezentují, si nejsem jistý, zdali jsou toho schopni.