Země: Česká republika Žánr: black metal Datum vydání: 25.10.2018 Label: selfrelease Tracklist: 01. Hardangervidda 02. Rozbřesk 03. Sognefjord 04. Agónie 05. Krkonoše 06. Kněžna řeka 07. Nibiru 08. Ztracený odkaz 09. Amadryáda Hrací doba: 43:30 Odkazy: facebook / bandcamp / bandzone

Loni na podzim se na internetu bez větší pozornosti i většího zájmu první deska „Hardangervidda“ českého projektu Forest. Což mi přijde jako škoda, protože se nejedná o záležitost, jež by si zasloužila být tak přehlížena – na rozdíl od mnohých jiných alb, jimž se dostává hromady pozornosti, aniž by si to svou kvalitou skutečně zasloužily. Pojďme tento nedostatek alespoň částečně vyvážit.

Možná bych se nebál říct, že Forest jsou trochu kultovní kapela, ale v těžce lokálním měřítku. Jejich kořeny (vzhledem k názvu kapely příznačné pojmenování) sahají až do hloubi devadesátých let, ale mnoho nahrávek nestvořili a později se název po odchodu zpěváka Fjorda upravuje na Bohemian Forest. Nicméně ani tato podoba dlouho nevydržela a několik roků po začátku nového tisíciletí dochází k rozpadu.

Za pár let se dva hlavní členové, instrumentalista Thorn a Fjord, jehož si můžete pamatovat i z dalších a známějších smeček jako Unclean nebo Kraake, přesunuli do nové kapely Ruune. Nicméně ani tato formace si nevydobyla zásadní místo na české metalové mapě (přestože na rozdíl Forest i koncertovala) a stvořila pouze hrstku demosnímků a jedno minialbum.

Když ale říkám, že se Ruune do širšího povědomí nedostali, rozhodně to neimplikuje, že by snad hráli špatně. Už v téhle době jsem si jejich pojetí black metalu oblíbil, takže mě vždycky trochu mrzelo, že to Ruune nikdy nedotáhli k dlouhohrající desce a že za nějakou dobu se zase rozpadli.

A tím už se pomalu dostáváme do současnosti. Uběhlo několik dalších let a Thorn s Fjordem se opět dali dohromady, tentokrát pod původním názvem Forest, a opět jako čistě studiový projekt evidentně bez snahy hrát živě. Akorát tentokrát už to ale klaplo a Forest upekli velké album. To prozatím vyšlo pouze digitálně (ačkoliv už se chystá audiokazeta, jež by měla být součástí příštího čísla zinu Unholy Pagan Fire) a na YouTube i Bandcampu se objevilo s odlišnými obaly, z nichž ten na YouTube mi přijde hezčí, ale ten na Bandcampu bude asi oficiálnější (trochu mi jen tak mimochodem připomněl vzhled českých blackmetalových dem před nějakými patnácti až dvaceti roky… slušná nostalgie, ale není to nutně špatně).

Hudebně „Hardangervidda“ nepřekvapuje, takže kdo někdy slyšel dřívější produkci Forest či Ruune, asi tuší, co by měl čekat. Ale ono to dává smysl vzhledem k tomu, že „Hardangervidda“ je jakýmsi monumentem shrnujícím celou dosavadní historii tohoto spolku. Objevují se tu i letité skladby z dřívějších inkarnací kapely. „Agónie“ a „Krkonoše“ pocházejí již z prvního demosnímku Forest, „Sognefjord“ z jednoho dema Ruune a titulní věc je doposud nevydaná píseň z devadesátých let. Zbylých pět songů jsou novinky, ale na soudržnost samotné desky to vliv nemá, protože staré i nové kusy spolu perfektně ladí a ani se nezdá, že mezi složením jednotlivých tracků mohlo uběhnout zhruba něco patnácti až dvaceti lety.

Hudebně se jedná o pomalejší hymnický black metal s výrazným přírodním feelingem, díky němuž by někdo mohl Forest trochu neobratně označit jako pagan black metal. Primárním zdrojem inspirace je nicméně sama příroda, především ta norská a česká, konkrétně krkonošská. Což se na první pohled může zdát zvláštní, že česká skupina částečně zpívá o Norsku, ale myslím, že je vcelku všeobecně známým faktem, že Fjord je tak trochu Nor, jenž se omylem narodil ve „špatné“ zemi. Tudíž trochu dává smysl, že se „Hardangervidda“ jmenuje po norské náhorní plošině.

V zásadě Forest neprodukují nic moc originálního, ale jejich muzika se může pochlubit něčím, co ani zdaleka není samozřejmé – má to v sobě onen pověstný feeling nebo také lákavou autentickou auru, chcete-li. Stručně řečeno, z té desky teče atmosféra jak kráva, což v tomto případě plně stačí ke štěstí, poněvadž Forest jsou v tomto ohledu opravdu silní. Thorn to má prostě v sobě a dokáže hudbě vtisknout punc čehosi navíc, co Forest ve finále povyšuje vysoko nad průměr. A kdyby to někomu nestačilo, výborný dojem dotvoří malebné Fjordovy texty o přírodních scenériích. Popravdě, tenhle týpek mi vždycky přišel trochu jako magor, ale umí o tom svém napsat příjemný text i v českém jazyce. Což také nenajdeme u každé domácí smečky.

„Hardangervidda“ je nepochybně undergroundovým počinem, o němž mnoho lidí neví, ale možná je to tak i dobře. Kdo ví, na toho čeká skvělá náladotvorná nahrávka.