 |
|
Země: Česká republika Tracklist: Hrací doba: 71:37 Odkazy: K recenzi poskytl:
|
Kdo sem chodí číst ty naše pindy, nejspíš už si ráčil všimnout, že zde nemáme problém se psaním a vydáváním negativních kritik. Konkrétně já osobně k tomu přispívám relativně často. Někdo by si mohl myslet, že si psaní pojebávacích recenzí užívám, ale není tomu tak. Ve skutečnosti to není příjemné ani pro kritika říkat někomu na plnou hubu, že hraje sračku, a shazovat tím jeho snahu. Snaha sama o sobě nicméně kvalitu nezaručuje a upřímný názor se mi zdá cennější než snaha neurazit něčí ego. Když je něco evidentně špatné, recenzent by měl být schopen říct nahlas, že je to špatné, a alibisticky se neschovávat za takzvaně diplomatickou prezentaci svých dojmů. Pokud toho není schopen, měl by psaní pověsit na hřebík. A pokud interpret není schopen tohle pochopit a nerozumí tomu, že po zaslání alba na recenzi se mu může vrátit negativní recenze, neměl by to na ty recenze posílat.
Já nemám ve zvyku se za nic schovávat a také prozatím nehodlám věšet psaní na hřebík, tudíž to řeknu nahlas: „Ozvěny melancholie“ jsou špatné. Strašně moc špatné.
Nyní by měla přijít ta fáze článku, kdy se pokusím svůj názor podložit nějakými argumenty a trochu jej rozvést. „Ozvěny melancholie“ mi nicméně přijdou tak nepovedené, že by myslím plně stačilo, kdybyste si pustili nějakou krátkou ukázku v přiloženém přehrávači, abyste pochopili, že Koschcoroth hraje hluboký podprůměr. Kdo neslyší, že tomuhle albu zoufale schází jakákoliv soudnost a mnohdy i elementární kvality, tak má v uších fakt regulérně nasráno.
Tady totiž není dobře prakticky nic. Hudba – nezáživná, neoriginální, bez nápadu, leckdy dokonce otravná. Vokál – bolestivě slabý. Texty – tragické. Dramaturgie desky – mimo. Aby mi ale zas nějaký šulin nepředhazoval, že jde jen o laciný hejt, že si tu léčím komplexy a že autorovi závidím (i když teda nechápu, co by se tady dalo závidět), zkusím se ke každému ze čtyř jmenovaných atributů vyjádřit ještě o něco podrobněji…
…i když to v některých případech bude docela obtížné, protože to nejdůležitější stran hudby už vlastně padlo v minulém odstavci. Koschcoroth byste si měli zapamatovat jako amatérskou variaci na atmospheric black metal, jež se vyznačuje dvěma zásadními vlastnostmi: za prvé z ní teče klišé po litrech; za druhé je patetická až do pekla. Riffy jsou tak zoufalé, že se snad ani nedá mluvit o riffech. Lepší riff pomalu napíšete, když zakopnete a převrhnete zapojenou kytaru.
Ze všeho nejvíc mě ale vytáčejí ty teploušské klávesy. Na tyhle pokusy o přírodní melancholii už začínám být skoro alergický, protože to všechno zní stejně a taky stejně blbě. Koschcoroth v tomhle ohledu není výjimkou. Takhle neinvenční a provařené užití kláves v atmo blacku aby jeden pohledal.
Není to ale jen o těch klávesách. Když přijde pokus o rychlejší song jako třeba „Černý kov“, v němž se autor vyznává ze své lásky k black metalu, jde o nemlich tu samou pičovinu. Další vtipnost se nachází v samém závěru „Ozvěn melancholie“ v songu „Cesta ke hvězdám“, kde hostuje projekt Diskošek 3000. Ve skutečnosti se jedná o elektronické alter ego Josefa Koška – všimněte si, jak do obou svých skupin zapracoval své příjmení (Košek + blackmetalová přípona -roth = Koschcoroth; Disko + Košek = Diskošek). Dal jsem si tu práci a poslechnul jsem si také vlastní tvorbu Diskošek 3000. I ta je hrozná – tupé tucání, které se snaží hrát si na aggrotech. Smíchejte obojí a máte – „Cestu ke hvězdám“. To nechceš.
Vokál i texty vezmu jedním šmahem. Na zpěvu totiž není moc co k řešení, ten je jednoduše bez charismatu, nemá drajv a jeho poslech spíš otravuje. A co je horší – jde mu dobře rozumět, což z toho dělá ještě věcí utrpení, poněvadž ty texty mě teda posílají do kolen. Když něco takového poslouchám, tak se pomalu stydím za samotného autora. Obsahově se jedná o naivní pohádku a formou o kardinální blbost. Jakmile někdo narýmuje sen-den, tak ho prostě odmítám brát seriózně. Skoro se mi nechce věřit, že Pepovi je přes třicet roků, protože tady se bavíme o říkánkách, jejichž kvalitu předčí sprosté básničky, které si většina z nás psala v pubertě do sešitu matiky.
Pokud by vás o nesoudnosti Koschcoroth nepřesvědčilo nic z dosud řečeného ani odpudivé logo, tak můj poslední argument vás snad přesvědčí: „Ozvěny melancholie“ trvají sedmdesát minut. Vzpomeňte si na všechno, co jsem napsal, a nechte si chvilku na rozmyšlenou, abyste si to plně uvědomili. Aby nevznikla mýlka, pro jistotu vám to napíšu ještě jednou číslem: 70 minut. Chápeš?
Někdo by mi mohl oponovat, že třeba zvukově „Ozvěny melancholie“ nejsou zlé a že v tomhle ohledu zní letošní novinka přijatelněji než pět let staré ípko „Barvy přírody“ (které je ale po hudební stránce stejné hloupé). Na to vám však odpovím – zlepšuje snad něco takového jakkoliv dojem z poslechu? Když jde o průser po obsahové stránce, nehrajou podobné věci roli. A „Ozvěny melancholie“ po mém soudu průserem rozhodně jsou.
Podobné články
31.5.2020 Forest – Shadow and Dust Minirecenze
30.4.2020 Thorns Inside – EP 2018/2019 Recenze
6.5.2020 Cénotaphe – Monte verità Recenze
21.1.2017 Battle Dagorath – I – Dark Dragons of the Cosmos Recenze
8.8.2019 Darchon – Οἰωνός Recenze
14.11.2019 Knoest – Dag Recenze
To logo si dám jako kérku na čůráka. Ještě dneska.
Se ti tam nevleze vole.
Nakonec to šlo i s názvem alba. Na šířku.
Trochu se bojim, zdas teď neinspiroval mistra k novému projektu s názvem PředKošeK ….
Právě jsem málem zkapal smíchem :D
a bude to klezmer
Kdyby se to psalo Przedkoszek, tak by to mohl být solidní NSBM.
He, to byla snad první věc, co mě napadla, že by si tak mohl nazvat “předkapelu”. Jen teda ne Předkošek, ale Předkoška.
Nemáš tam i nějaké jiné amatér než ty, na které už byla recenze jinde? Jestli ne, tak budu muset něco doma nahrát a poslat to k vám do redakce. Originální to bude určitě, protože mám doma kastaněty.:D
Tvoje tvorba by mě určitě zajímala, doufám že se hecneš a něco nám sem naservíruješ:-)
To by byla zbraň hromadného ničení. Nejdéle po třech sekundách by si každý vypíchl uši. To radši popros Lomikara o foto jeho potetovaného údu. Mám doma i tetovací strojek a klidně mu ho půjčím i s barvou.
Údy nejsou šálek mé kávy…jsem 100% na mušličky:-)
To musí být nějaká recese, vtip, parodie, prostě cokoliv, jen ne vážně míněný black. Že jo? Prosím.
Mi to jako vtip nepřipadá, prostě je to jen trošku naivní. I naivní věci mohou mít své kouzlo, já například se slzou v oku vzpomínám na kapelu z jedné akce v jakési řiti s hitem, kde se zpívalo: “Erotika na hřbitově, onanie v mělkym hrobě… ” a zpíval to asi 50+ doutník s takovým hlasem, že na jeho místě nezpívám ani ve sprše, ale pobavil fest.:)
Takovým způsobem na mně působí Kryptor, V.A.R., Fata Morgana a další “legendy”…
Mně se nechce tahle věc poslouchat déle než pár minut, každopádně český text, který by se mi líbil, je spíš výjimka a to nejsem vysazená proti gramaťákům typu sen-den, znáš-máš… protože text prostě není báseň. Dokonce mi nevadí ani klišé a čistě teoreticky by mi nemusel vadit text složený jen z klišé a gramaťáků.:D
Na druhou stranu mi vadí urputná snaha o originalitu, vtipnost, nebo takovou tu rádoby filozofii. Vlastně jsem ráda, když textu nerozumím a tak mě neotravuje.
Co se loga a přebalu týká, tak by bylo zajímavé, kdyby byla povinnost, aby logo a covery alb dělal zakladatel/lídr kapely/projektu. Byla by to sranda. Mám takové tušení, že dílo pana Koška, nebo jak se ten hňup jmenuje, by vám pak připadalo úplně ok, i když na art roku by to asi nikdo nenominoval ani tak. :D
opravdu dobrých českých textů moc není, a stejně se neshodneme na tom, které to jsou (když pominu masters hammer). za mě triumph genus/kult ofenzívy super třeba.
Vanena: mně se to jako hudební texty (jak asi víš) moc nelíbí, ale věřím, že hodit to někam jako volný verš, tak je to možná i slušný volný verš, nevím, ve volném verši se nevyznám. Navíc mám pocit, že ho dělá děsně moc lidí, ale borců, co umí napsat sonet, triolet, limerik nebo villonskou baladu tak, aby měla všechny náležitosti a obsahově to nebyla blbost o tom, že svítí sluníčko, tak takových borců jsem potkala míň než mám prstů jedné ruky.
Znáš-máš a den-sen nejsou žádné gramaťáky, je to gramaticky správně, ale je to příklad toho nejlenivějšího a nejprvoplánovějšího rýmování jaké může člověk udělat (z hlediska poezie). Je to neoriginální a nenápadité. Nedělá to z nikoho nějakého grammar nazi, ale jen to poukazuje na to, že člověk má nějaké nároky na kvalitu hudby, kterou poslouchá.
To, že “text prostě není báseň” je pravda jenom zčásti. Texty písní se řídí stejnými pravidly jako poezie a pokud je budeme hodnotit, tak budeme používat metody kritiky poezie (takže texty v hudbě básně fakticky jsou).
Jinak, super hláška: “jsem ráda, když textu nerozumím a tak mě neotravuje”. Jako a třeba na banální otázku “o čem ta hudba je?” bys odpověděla jak? Že nevíš, nebo že je ti to jedno?
Ty vole, já se ještě budu bát pochlubit, že jsem pár blackmetalových textů splácal, haha.
A dal jsi tam rýmy pes/ves a sen/den?
Napadá mě akorát: Brát si z živých, týrat mrtvé, kumulace hrůzných sil
Aristokrat nekropole kvintesenci poskvrnil
K poezii tam celkově mají stejně nejblíž asi dvě věty vykradené z Květů zla. :D
Nuda. Příště tam dej nějaký noc / moc, ať to má větší hodnotu.
ten metalocosiho text je super! ve dvou strofách pět zásadní BM slov.
Handy: My tomu říkali gramaťáky. Asi to není žádné regulérní označení, ale znamená rým tvořený stejným slovním druhem ve stejném pádu, kterým se básníci prý snaží vyhýbat, protože snižují složitost/kvalitu básně.
Jsem to zas omylem poslala dřív. Nesouhlasím, že hudební text a báseň se mají hodnotit stejně. V něčem a někde možná…Často se asi musí ustupovat hudbě, jiné asi bude, když máš text a pak děláš hudbu k němu. Prostě bych sen/den v písni neviděla jako takový přestupek, jako je v básni, kterou pár takových rýmů skutečně poníží na rýmovačku. Daleko víc mi v textu vadí slova, co jsou moc složitá a “drhnou”.
Textu rozumět vážně nemusím a nepotřebuju vědět, o čem je. Je to pro mě podobný jako s bubákem ve filmu, když ho znám, většinou mi kazí atmosféru a to ani nemusí být hloupý.
Ještě k Metalocosimu: Ty můžeš náhodou psát možná fakt dobrý věci, jsi chytrej a dle tvých textů i takovej dost snaživej.:D Možná bys dal s nějakou dohromady (jako jeden z mála) i něco jako sonet, nebo s větší snahou io věnec sonetů, což už je tak vysoká dívčí, že bych se o to nepokoušela, ani kdybych měla smysl pro rytmus.
Lomikar: Jestli myslíš ty dva řádky tady, tak to nejsou strofy, ale verše.
Takže když už tu spamuju, tak pořádně (sorry). Tady jsem ještě našla definici “gramaťáku”, která je snad přesnější než ta má, abyste viděli, že to není můj výmysl.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramatick%C3%BD_r%C3%BDm
Aha, gramaťák je fakt termín? :-D Kušprase, tak teď jsem za dobrého debila. Nu což, aspoň jsem se dozvěděl, že se takovému rýmování fakt nějak říká :-)
Pořád jsi ale neodpověděla, co kdyby ti někdo položil tu banální otázku “o čem ta hudba je?” Ony jsou totiž projekty u kterých, ano, to není důležité ten obsah, ale jsou i jiné, u kterých by bylo dobré ten obsah znát (Koškorot ale mezi ně nejspíš patřit nebude).
No, třeba u opery je obsah textu někdy docela důležitý. :D
Když se mě někdo zeptá na obsah nějakého textu, tak se zeptám, proč se na to ptá a kdyžtak si o tom textu něco nastuduju.
Jasně, že text klidně může být i kvalitní báseň, nebo vedle básně kvalitativně obstát, ale za mě by měl ideálně hlavně ladit k hudbě a to i za cenu primitivnosti, nebo jiných ústupků. Což se tady vyladit i povedlo, protože geniálního textu by byla škoda.
Kdo nezažil (neposlechl) děvčata z Lochness (song Zduř pero kuř), tak neví co je metal….
No ty vole :D Já si to pustil… :D
já si to pustil taky a přišlo mi to docela cool :D
netřeba asi více slov, jen mě k tomu napadá, jestli nemáte banány v uchu, že to neslyšite:)
viz:
“My favorite atmospheric/black metal band from the whole genre !!!”
“Tohle album je dokonalý!!! Neskutečná nádhera!!!”
“To je krásnééé, ta čeština k tomu pasuje jak prdel na hrnec <3"
"BRUTAL BAND"
Zase tak hrozný to není, nekdy ty perliz venku a chvaleny do nebes….
Děkuji Vám za recenzi a komentáře! Jak se říká každé zboží má svého kupce a přes bandcamp si toto album už pár lidí stáhlo, takže najdou se i tací, kterým se to líbí (čímž se nechlubím, ale jen konstatuji skutečnost). Souhlasím, že délka alba je přehnaná. Text a hudba…no dávám do toho vše, takže lepší už to nebude. Pro mě je to hlavně koníček, proto je to také ke stažení zdarma! Jinak pane H. máš u mě velký obdiv! Přes hodinu poslouchat něco s vyloženým odporem a mít ještě dost sil poslechnout si předchozí tvorbu… :-)
Ještě jednou díkes a metalu zdar! Koschcoroth
H. to dělá asi rád.
Taky si myslím, že sám to o moc lepší asi neuděláš, otázka je, jestli ti to tak stačí a nějak tě to naplňuje (to, že si to pár lidí koupí, imho moc neznamená… třeba tě tak chtěj jen sbalit nebo něco podobnýho:D ), nebo jestli by nebylo lepší se na to vysrat a zkusit něco jinýho.
(Ještě bych chtěla doplnit, že mi má věštecká koule říká, že by tomu H. tolik času nevěnoval a tahle recenze by možná ani nevznikla, kdyby neměl potřebu se vymezit proti smířlivějšímu názoru jiného recenzenta.)
To ti tvoje věštecká koule říká špatně. Výběr našich recenzí se rozhodně neřídí dle obsahu jinejch webů. Recenze vznikla, protože si Josef kdysi napsal o recenzi staršího materiálu a já jsem ho odmítnul se slibem, že recenzi uděláme, až vydá něco nového. Zároveň jsem v albu viděl určitou zajímavost, díky níž mi přišlo adekvátní věnovat mu prostor.
Dobře, sorry. Vzhledem k tomu, že si myslím, že nemáš sklon si vymýšlet, tak ti to věřím, ale podle toho, jak si furt stěžuješ na zahlcení a předchozí recenzi jiného amatéra, kterému vyšla recenze tamtéž, to tak vycházelo. Kdybys to nebyl ty, tak nevěřím tomu, že to tak není.