Knoest - Dag

Knoest – Dag

Knoest - Dag

Země: Nizozemsko
Žánr: atmospheric pagan black metal
Datum vydání: 15.6.2019
Label: Ván Records

Tracklist:
01. Ochtend
02. Middag
03. Avond
04. Nacht

Hrací doba: 32:27

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Sure Shot Worx

Knoest úplně nehrají hudbu, jakou bych měl v poslední době (kde poslední doba znamená už pár let) potřebu vyhledávat. Čas od času si něco pustím, většinou jde ale o staré známé a objevování nových jmen se příliš nevěnuji. Výjimečně však něco zkusím a touhle výjimkou se aktuálně stali právě nizozemští Knoest, kteří mají na kontě debut s jednoduchým názvem „Dag“. Pojďme na věc!

V sestavě Knoest najdeme hned dvě poměrně zajímavá jména. Tím prvním je bubeník Mink Koops, jenž do škopků mlátil i v mnoha dalších kapelách, jimž jsme se zde v posledních měsících věnovali – Fluisteraars, Nusquama, Solar Temple, Iskandr, dále hraje i v Galg. Druhým zajímavým muzikantem je zpěvák Joris van Gelre nebo také Joris Boghtdrincker nebo také Alfschijn, jehož můžete znát z kapel jako :Nodfyr: (první a doposud jediné EP „In een andere tijd“ vyšlo stejně jako „Dag“ pod značkou Ván Records) nebo dříve Wederganger či Heidevolk.

Z Jorisových dřívějších kapel jsou podle mě po hudební stránce suverénně nejzajímavější Wederganger (škoda jich), ale pro potřeby dnešní recenzi byste měli myslet spíš na ty Heidevolk. Ne náhodou šlo totiž o jednu z prvních skupin, na něž jsem si úvodním poslechu „Dag“ vzpomněl. Knoest sice nevyužívají folklórní nástroje a jejich muzika obecně je určitě víc black metal a atmospheric black metal než folk metal, jako je tomu u Heidevolk, ale přinejmenším co se týče specifického čistého vokálu, tu podobnost nelze přeslechnout.

Nehledě na skutečnost, že také Knoest do toho dávají kus pohanského srdíčka. Byť musím jedním dechem dodat, že je šlechtí fakt, že se na „Dag“ po většinu hrací doby dokázali vyvarovat nějakého zásadního kýče a že se tomu stále dá říkat black metal, aniž by se u toho člověk musel vyloženě stydět.

Nebo spíš takhle – tu a tam se Knoest vydají na hranu a i jejich muzika se o nějaký ten pagan kýč letmo otírá. Což asi dává smysl, protože tomu se jen těžko vyhnete, když za jeden z nejvýraznějších prvků nahrávky platí heroický výpravný čistý zpěv. Pořád se mi ale zdá, že si s tím Nizozemci poradili poměrně důstojně a ony výjezdy na tu hranu se dají přežít. Snad nikdy se nejedná o takový cukrkandl, aby to bylo vyloženě neodpustitelné.

Popravdě řečeno, na první poslech zní „Dag“ vlastně docela dobře a v kombinaci s rozumně krátkou stopáží (půlhodinku Nizozemci přelezli jen lehce) se to tváří poměrně slibně. Až jsem se divil, jak moc mi to připadá v pohodě. Zanedlouho se ale ukáže, že realita zas až tak růžová není. Pořád si myslím, že se na desce nacházejí i povedené nápady, zejména v „Avond“ a „Nacht“, ale pár rozumných motivů se najde také v „Middag“. Celkově však albu hodně rychle dochází dech; materiál prostě a jednoduše vykazuje nepříjemně nízkou životnost. A zatímco skladby dva až čtyři stále dokážu s určitými výhradami poslouchat i nyní, úvodní „Ochtend“ se mi ohrála tak brutálně, že k dalšímu puštění bych se pomalu musel nutit násilím.

V konečném součtu tedy nemohu „Dag“ nějak zásadně pochválit. Navzdory slibnému začátku to brzo zdechne a dál už nahrávka nemá moc co předat. Těch prvních několik poslechů je nepochybně ok a člověka neurazí, ale obecně vzato nejde o nic, co by si měl posluchač pamatovat nebo se k tomu snad i vracet. Za mě tedy důstojně odehraný průměr, jehož přidaná hodnota je velmi nízká.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.