Země: Rakousko Žánr: atmospheric black metal Datum vydání: 21.4.2012 Label: selfrelease Tracklist: 01. Spiegelbild der Vergangenheit 02. Weltenwanderung 03. Wenn die Nacht den Tag verdraengt 04. Ein neuer Anfang 05. Wanduhr 06. Totes Licht 07. Mut zum letzten Schritt 08. Virus 09. Die Begegnung Hodnocení: 8/10 Odkazy: web / facebook / bandcamp / bandzone K recenzi poskytl: Locus Neminis

Je takovým dobrým zvykem, ba možná přímo dokonce nepsaným pravidlem, že každá recenze povětšinou začíná nějakou tou úvodní omáčkou, nejlépe o historii právě recenzované kapely, případně se v této omáčce recenzent může veřejně vyznat ke své lásce k onomu uskupení (nebo naopak nenávisti), prostě cokoliv. Jsou však případy, kdy tento osvědčený recept selhává – a právě takovým případem jsou rakouští Locus Neminis. O historii se nemá cenu bavit, jelikož téměř žádná ještě není – “Weltenwanderung” je totiž jejich debutem. S tím se ostatně pojí i nemožnost zahájení článku vztahem autora těchto písmenek k muzice skupiny. Za následek to má to, že pak z úvodní omáčky vzniká nehorázný paskvil, jehož jste právě svědky. Avšak co se týče samotné desky, hned na začátek je nutné zmínit velice potěšující fakt, že se jedná o záležitost mnohem kvalitnější, než je kvalita, jíž disponuje odstavec, který jste právě přečetli…

Co lze tedy vlastně od Locus Neminis očekávat? Chytré stránky všemocného pana Interneta hovoří o black metalu s přídomky jako atmosférický či symfonický, což už člověku dá jistou představu, jak by “Weltenwanderung” mohlo znít, nikoliv však představu úplnou. Neokoukaná kapela v black metalu (a právě v něm mi to přijde mnohem markantnější nežli v ostatních metalových subžánrech) je totiž pro posluchače krok do neznáma, neboť člověk u tohoto stylu nikdy neví… může stejně dobře o neskutečnou sračku jako o příjemnou desku. A má empirická zkušenost hovoří tak, že se jedná o značně náhodné rozdělení, ačkoliv v konečném součtu ty počty nakonec průměrně vychází přibližně… nastejno.

Konkrétně Locus Neminis a jejich “Weltenwanderung” spadají do oné kategorie “příjemná deska”, ale navíc s přidanou hodnotou, což obzvlášť zdůrazňuji. Stylové zařazení co do samotné hudební produkce již bylo zmíněno, přesto je nutné muziku kapely ještě blíže specifikovat. Náladově se Locus Neminis pohybují v kosmickém black metalu s atmosférou hvězdných mlhovin a nekonečné černé prázdnoty. To je záležitost, kterou mám já osobně dosti v oblibě, takže jistě i to hraje do jisté míry svou roli v tom, že se z “Weltenwanderung” vyklubala nahrávka, jež mne opravdu baví. Nakolik všechny tyto vesmírné pocity korespondují také s lyrickou stránkou, to nejsem schopen určit, jelikož mé znalosti němčiny jsou příliš chatrné na to, abych byl schopen přelouskat kompletní texty, avšak s grafikou to koresponduje dokonale. Mimoto mi nálady, jaké Locus Neminis v některých momentech dokážou zprostředkovat, připomínají i samotné Darkspace, jednu z nejvýraznějších formací tohoto specifického subžánru, ačkoliv jsou Rakušané v porovnání se Švýcary asi tak stokrát méně extrémní… i když to možná pro někoho bude klad, jelikož tím pádem jsou Locus Neminis i mnohem stravitelnější.

Možná překvapí fakt, že v rámci “hvězdného” black metalu jsou Locus Neminis dosti melodičtí a jejich skladby mají mnohdy proměnlivou strukturu (a rovněž vokální projev má daleko k jednotvárnosti) a nezřídka zazní i velmi snadno zapamatovatelný moment (kupříkladu ústřední motiv “Ein neuer Anfang” utkví hlavě hned napoprvé). To jsou věci, jež sice asi většině lidí přijdou jako samozřejmost, jako automatická věc, kterou není nutné v recenzi vůbec zmiňovat, kdo se ovšem trochu v podobných kapelách vyzná, ten jistě potvrdí, že se zde hraje spíše na ubíjející monotónnost a místo melodičnosti nastupuje neprostupná zvuková hradba (a to ani nemusíme zacházet do takových záležitostí jako výše zmiňovaní Darkspace, kteří jsou přece jenom extrém v extrému). Právě v tom vidím jednu z nejzajímavějších věcí na Locus Neminis – kapela ukazuje, že se ona vesmírná atmosféra dá tvořit i pomocí výrazných a na poslech vyloženě příjemných melodií, ale dokonce i kytarovými sóly, což je v této oblasti věc vůbec nevídaná.

Další výraznou předností “Weltenwanderung” je to, že se jedná o velmi vyrovnanou kolekci, aniž by jednotlivé písně od sebe nebyly jasně rozeznatelné či do sebe dokonce splývaly. Na desce v podstatě není slabého songu, snad možná s výjimkou poslední předlouhé “Die Begegnung”, která ovšem neztrácí body díky samotné hudební náplni, ale díky tomu, že polovinu z její 24 minutové stopáže tvoří pouze ticho. Nicméně pokud bych měl vybírat, asi bych za mírně lepší prohlásil první půli desky, ale to je spíše pocitová záležitost, nikoliv tvrzení podložené přesnými pro a proti. Kdybyste po mně chtěli názvy nějakých konkrétních skladeb, rozhodně bych nevynechal výtečnou “Wanduhr”, úvodní “Spiegelbild der Vergangenheit” nebo proměnlivou “Wenn die Nacht den Tag verdraengt”.

Když nic jiného, z “Weltenwanderung” je zcela patrná jedna věc, a sice že Locus Neminis jsou jako kapela nezanedbatelným příslibem do budoucna, neboť na dlouhohrající debut se jedná o velice povedenou věc, která stojí přinejmenším za poslech už taková, jaká je nyní. Nechci vzbudit dojem, že se jedná o nahrávku naprosto bezchybnou, sem tam se objeví i několik tónů, které mi přespříliš nesedí, ale naštěstí se vždy jedná pouze o několikavteřinové věci, v rámci celku naprosto zanedbatelné procento, pasáže, které na ose recenzentských přídomků pro kvalitu hudby létají někde okolo zastávky “skvělé”, drtivou většinou převládají. Vůbec bych se ovšem nedivil, kdyby Locus Neminis někdy příště stvořili ještě mnohem, mnohem parádnější počiny….