Země: USA Žánr: black metal Datum vydání: 16.12.2016 Label: Sick Man Getting Sick Records Původní vydání: 1.4.2015, selfrelease Tracklist: 01. Naked in Moonlit Bliss, Drunk on Fire 02. Awaiting Black Flames 03. Nocturnal Reprieve 04. Der Winter Kalt Hrací doba: 31:58 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Sure Shot Worx

Neutuchající touha hledat nové akustické prožitky posluchače žene hledat další a další neokoukaná jména, leckdy i na úkor čerstvé tvorby těch již známých a prověřených skupin. Hlad po něčem, co člověk ještě nezažil a co by mu mohlo dát úplně novou zkušenost, bývá velký a možná, že i neukojitelný, což je v tomto případě jenom dobře.

A přesně taková chuť objevovat mě zavedla i k zámořské formaci Sallow z města Albany, stát New York. Američané doposud vydali dva demosnímky „The Great Work“ a „Corpses & Ruins“, oba v roce 2015. Ten první jmenovaný zjevně někoho zaujal, protože jej pod svá křídla vzala německá firma Sick Man Getting Sick Records a původní kazetové vydání čistě v režii kapely na sklonku loňského roku doplnila i CD verzí a černým i barevným vinylem pod mírně zrevidovaným názvem „I: The Great Work“. A to je přesně ta událost, díky níž jsem o Sallow zavadil i já.

V dnešní době, kdy už jsou konzumní posluchači pomalu líní dokonce i stahovat a vystačí si jen se streamováním hudby (však jen na YouTube nebo streamovacích službách už se válí skoro vše), je jedním z velkých měřítek kvality, jestli si je člověk ochoten tu kterou desku koupit a zařadit si ji do sbírky. „I: The Great Work“ tímhle testem bohužel neprošlo a onen kýžený štempl „stojí za koupi“ na něj dát nemohu. Zkusím vysvětlit důvod.

První vteřiny úvodní skladby „Naked in Moonlit Bliss, Drunk on Fire“ začínají velice slibně. Stejně tak se na demu nachází několik dalších velice, velice dobrých pasáží a motivů. Třeba zlom na začátku osmé minuty právě jmenované písničky je skvělý. Jestli Sallow někde ukazují potenciál, jsou to právě podobné kytarové melodie, s nimiž Američané dokážou song posunout dál. Není to ovšem jen první kus, povedené chvilky nemám problém najít i v následujících písních, ať už jde třeba o pěkné melodické sólování v „Nocturnal Reprieve“, hezký „folkový“ dovětek „Awaiting Black Flames“ nebo ústřední motiv „Der Winter Kalt“. A přesně na základě takových momentů si dovolím tvrdit, že určitý potenciál do budoucna Sallow asi mají. Nebudu na to cíleně čekat, ale jestli někdy náhodou zjistím, že skupina zrovna vydala nové album, nejspíš jej zkusím…

…a budu doufat, že se podařilo zlepšit ty aspekty, které „I: The Great Work“ citelně srážejí. Mezi těmi zmiňovanými dobrými nápady a pasážemi totiž Sallow mnohdy působí strašně nezáživně a veskrze průměrně. Vedle povedených momentů se tu nacházejí i minuty nudného US black metalu, který v těch lepších případech nenadchne, v těch horších dokonce místy obtěžuje. Stejně jako Sallow umí vykouzlit výborné kytarové kličky, někdy jim linky toho samého nástroje spadnou do míst, kde mi to jednoduše zní nelibě. A tím nemyslím nelibě v tom dobrém slova smyslu, kdy kapela disharmonií tvoří tlak na posluchače, zde to myslím jako synonymum k – pitomě.

Na druhou stranu, „I: The Great Work“ je stále demosnímkem, dokonce prvním a ještě dva roky starým. Určitá naděje v Sallow je, a jak už jsem se zmínil, nechybí tomu jistý potenciál, cítím, že americké trio by to mohlo zvládnout i lépe. Jestli se ale tento potenciál podaří naplnit, tím si zase jistý nejsem. Popravdě řečeno, asi bych si na to nevsadil. Ale jak jsem řekl výše, nebudu se bránit tomu to v budoucnu zjistit. Za aktuálního stavu můj přístup k Sallow zůstává rezervovaný a dojmy ambivalentní.