Země: Island / USA Žánr: black metal Datum vydání: 6.6.2019 Label: Mystískaos Tracklist: 01. Þeógónía 02. Vaxvængir vonar Hrací doba: 36:26 Odkazy Wormlust: bandcamp Odkazy Skáphe: facebook / bandcamp

Myslím si, že Wormlust patří k čelním představitelům té v posledních letech tolik populární vlny black metalu z Islandu. Dokonce bych i řekl, že první a doposud jediná deska „The Feral Wisdom“ dodnes patří k tomu nejzajímavějšímu a také nejlepšímu, co zde v black metalu vyšlo.

Tím spíš je škoda, že se posléze H.V Lyngdal, lídr Wormlust na poměrně dlouhou dobu odmlčel. Respektive abychom byli přesní – odmlčel Wormlust. „The Feral Wisdom“ má v letošním roce už šest let na krku a v mezičase kapela nevydala žádné nové nahrávky. Sám H.V Lyngdal se nicméně úplně neflákal a byl aktivní v dalších projektech a kapelách. Udělal dvě ípka s Ljáin, natočil dvě alba s ambientní bokovkou Afsprengi Satans, podílel se na nahrávkách mezinárodních „all-star“ seskupení jako Martröð, Guðveiki nebo Obscuring Veil, nařval poslední desku španělských Negativa… jednoduše toho nebylo vůbec málo. A na Wormlust v téhle záplavě vedlejších aktivit jednoduše nebyl prostor.

Vydání nového materiálu po šesti letech tedy dost potěšilo, a to i v případě jako „Kosmískur hryllingur“, kdy se nejedná čistě o nahrávku Wormlust, nýbrž o kolaboraci. Naštěstí ani Skáphe nejsou bez zajímavosti, a kdo tuhle mini scénu sleduje, jistě o jejich existenci slyšel a ví, že také jejich počiny jsou hodně dobré.

Spojení Wormlust a Skáphe na společném nosiči samozřejmě dává velký smysl, protože propojení mezi oběma skupinami tu je značné. Jednu polovinu Skáphe tvoří Dagur Gíslason, tedy člen dalších prominentních islandských formací jako Misþyrming či Naðra, a tu druhou Američan Alexander Poole, jenž působí v Chaos Moon a Krieg. Všichni tři se pak potkali v již jmenovaném uskupení Martröð a Lyngdal s Poolem ještě v Guðveiki. Příslušnost Wormlust i Skáphe ke značce Mystískaos snad ani není nutné zmiňovat, obzvlášť s ohledem na skutečnost, že za Mystískaos nestojí nikdo jiný než právě Lyngdal a Poole. Skoro by se tedy chtělo říct, že společná nahrávka Wormlust a Skáphe byla prakticky nevyhnutelná a bylo jen otázkou času, kdy na ni konečně dojde.

„Kosmískur hryllingur“ naštěstí splňuje vysoká očekávání a ani jedné ze zúčastněných skupin nedělá ostudu. Zvukově a pocitově se mi společná kolaborace zdá blíže k Wormlust než ke Skáphe, což je pro mě vlastně hodně oukej (důvody snad naznačuje výše probírané), ale pořád se jedná o materiál hozený o kousek jinam než libovolná ze tří řadovek Wormlust a Skáphe.

Předně je tedy nutné říct, že „Kosmískur hryllingur“ není vůbec jednoduchý materiál. Dvě skladby dlouhé patnáct a dvacet minut neslibují už od prvního pohledu pohodové poslouchání a první ochutnávky takový dojem jen potvrdí. Nahrávka je poměrně spletitá a na první poslechy není jednoduché ji uchopit, ale se zvyšujícím se počtem pokusů jsem „Kosmískur hryllingur“ přišel dost na chuť. Schopnost růst jistě patří k velkým přednostem desky.

Neřekl bych, že se jedná o počin, jenž by s nějakou samozřejmostí dávkoval výrazné nebo snad dokonce velkolepé momenty. I to zčásti ztěžuje náslech, protože počet jednoznačně záchytných bodů se docela blíží k nule. „Kosmískur hryllingur“ patří k těm nahrávkám, jejichž síla tkví v komplexním pojetí, kde je celek důležitější než dílčí momenty. Ne snad, že by se tu nenacházely výborné nápady. Jsou tu, ale spíš schované pro trpělivější posluchače, nepotřebují na sebe poutat zbytečně moc pozornosti. Celkově nicméně „Kosmískur hryllingur“ nabízí hodně a vývoj obou skladeb je dost vzrušující na to, aby si dokázaly uchovat posluchačovu pozornost. Atmosféra díla se rovněž řadí k těm vydařenějším.

„Kosmískur hryllingur“ mě tedy nakonec hodně potěšilo. Zprvu se mi ten materiál tvářil trochu nevýrazně, ale ukázalo se, že jen potřebuje trochu času, aby si sedl a vyjevil svoje kvality. Velká spokojenost a jsem si prakticky jistý, že s tímhle albem jsem ještě neskončil. Občas si říkám, že těch islandských black metalů už je moc a že se mi jejich všeobecná adorace moc nezamlouvá, ale nahrávky jako „Kosmískur hryllingur“ prostě jsou kurevsky dobré a nemůžu se tvářit, že bych snad tohle nechtěl poslouchat. Za mě tedy určitě palec nahoru.