 |
|
Země: Finsko Tracklist: Hrací doba: 37:09 Odkazy: K recenzi poskytl:
|
Co se týče atmosferického death metalu, patří Finsko mezi vládnoucí krajiny. Mrtvolně mrazivé rozpoložení a ponurá tempa jsou vlastní také helsinské čtveřici Krypts, která tak rozhodně má na co navazovat. Šíření odkazu svých předků se věnují už od roku 2008 a důkazem budiž tři studiová alba, z nichž to poslední, „Cadaver Circulation“, vyšlo letos na konci května. Za tu dobu si po právu vydobyli slušné jméno, ale ta triumfální deska potvrzující, že se na Krypts bude jednou vzpomínat jako na Convulse či Demigod, jim stále chyběla. Je jí právě „Cadaver Circulation“?
Hlavní otázkou je, co bylo na prvotině „Unending Degradation“ a následující „Remnants of Expansion“ vlastně špatně. Předně je třeba říci, že to jsou i přes všechny nedostatky dobré desky, které rozhodně stojí za slyšení, tím spíš jestli holdujete zdrcujícímu death metalu. Obě se mohly pevně opřít o bezchybnou, znepokojující a utiskující atmosféru, která zhruba působí, jako když ve zpomalených záběrech přihlížíte gigantickému monstru vynořujícímu se z hlubin vesmíru. To je ostatně hlavní výsadou Krypts. V kombinaci s kvalitní tvorbou dokáže být až omamná. Bohužel, a tím se dostávám k jádru věci, takto působivě dokázali Krypts útočit pouze v dílčích momentech.
Zpravidla se vždy jednalo zejména o silné začátky, během nichž nemohl být nikdo na pochybách, že tohle bude death / doom metal té nejvyšší jakosti. Otvíráky předchozích dvou alb vraždily a těžkotonážní tempa mučila bez slitování. Obě placky však dojely na nepříliš oslnivé dění za druhou polovinou, kdy zkrátka nedokázaly ono fungující momentum udržet po celou hrací dobu. Žánrová monotónnost tomu taky dvakrát nenapomáhala. Krypts jsem se rychle nasytil, přičemž na talíři tlela ještě půlka porce.
„Cadaver Circulation“ potřebovalo proměnit ten nezpochybnitelný potenciál Krypts naplno. Nepovedlo se. Narazilo stejně jako předchozí pokusy. Situace se tak opakuje. Úvodní „Sinking Transient Waters“ nelze takřka nic vyčíst; melancholické riffy, nemocné melodie, výborné dávkování tempa a samozřejmě propracovaný zvuk, to všechno tu je. Stejně tak trýznivá „The Reek of Loss“ není o nic horší a i další „Echoes Emanate Forms” má co nabídnout, hlavně její nástup a následný přerod v nelítostný kosmický murmur se povedl. S čtvrtou skladbou „Mycelium“ se však začíná vytrácet kýžená intenzita díla, přestože zde potěší přítomnost pořádné sypačky, které jsou u Krypts spíše ojedinělé. Do úzkých se Finové dostávají zejména s poslední dvojicí skladeb. Vatovitá instrumentálka „Vanishing“ zní jako provedení již dříve slyšeného, ale hůře, a závěrečná „Circling the Between“, i přes povedené kytary, působí příliš vlekle a na první skladby už nedosáhne.
Začátek alba je znovu parádní. Nelichotivý závěr „Cadaver Circulation“ mrzí o to víc. Krypts se tak děje již po třetí. Věřil jsem, že s přibývajícími poslechy se dojem z celé desky bude zlepšovat, ale pozornost mi vždy směřovala hlavně na první polovinu, zatímco u druhé pravidelně opadala. Nedá se to svádět na přehnanou stopáž, jelikož sedmatřicet minut lze brát jako standard, který se kvalitním kapelám daří v pohodě naplnit. „Cadaver Circulation“ je na tom nakonec stejně jako „Unending Degradation“ a „Remnants of Expansion“. Těžko se mi mezi nimi vybírá favorit. Momentálně je to asi novinka, takže kdo ví, jak dobré byly minulé tituly, chápe, že i „Cadaver Circulation“ má přes všechny výtky co nabídnout. Mezi současnými představiteli death / doom žánru patří Krypts přese všechno stále mezi to nejlepší.
Přestože je „Cadaver Circulation“ zcela jistě nadprůmerným albem, do jisté míry je rovněž zklamáním. Očekávání jsou kolikrát sviňa a tady byla vysoká. Od minulé tvorby se nikam neposunuli, ani se jim nepodařilo současný styl vypilovat k dokonalosti (čti: udržet si vysokou laťku po celou dobu), v což jsem doufal a dost tomu věřil. Možná, že až se od tohoto zklamání oprostím, tak „Cadaver Circulation“ docením. Teď novinku beru jako velmi dobrou, ale mohla a měla být ještě lepší.
