 |
|
Země: Španělsko Originální název: Torbellino de hostias Režie: Adrián Cardona Hrací doba: 21 min
|
(Budou spoilery.)
„Torbellino de hostias“ je důkazem, že španělská produkční společnost Eskoria Films ve svém portfoliu nemá pouze krvavé splatter kousky jako „Fist of Jesus“ nebo „Brutal Relax“. Zde lze totiž jasně vidět, že tihle uličníci z Pyrenejského poloostrova nehoří jen láskou ke krvavým hororům, ale i k oldschoolovým akčním filmům. Přesně takové totiž „Torbellino de hostias“ je – pocta staré akční škole. Snímek se ani nijak nesnaží tuto skutečnost skrývat, právě naopak – dává ji na odiv a činí z ní jednu ze svých největších předností. A vlastně úspěšně, protože jestli máte rádi staré martial arts bitky, „Torbellino de hostias“ vás s dost velkou pravděpodobností bavit bude.
Příběh nabízí jen tu nejnutnější zápletku, aby šlo nějak obhájit dvacetiminutovou nonstop mlátičku. Snad jedinou invencí v tomto ohledu je, že jde vlastně o film ve filmu. Snímek totiž začíná tak, že si nějaký kořeni pouštějí na staré VHS kazetě akční biják „Torbellino de hostias“ a vy tento sledujete s nimi. Ten příběh uvnitř je pak primitivní. Nejprve sledujeme, jak nějací kreténi ve špatných maskách bezdůvodně mlátí náhodné lidi, abychom se posléze dozvěděli (veškeré informace jsou poskytovány dovysvětlujícími obrazovkami s textem), že jde o jakousi sektu, jejíž členy ovládá magor skrze svoje psychické schopnosti.
Sekta se zabarikádovala ve staré továrně a kohokoliv policejní sbor poslal dovnitř, o toho přišel, protože ani příslušníci policie nejsou imunní a přešli na stranu padouchů. Nejsou imunní až na jedinou výjimku, kteroužto je frajer jménem Torbellino – ultra drsný poliš, jenž odmítá používat střelné zbraně, bídáky radši masakruje ručně, případně za pomocí dvou tyčí, vyžaduje-li to situace.
Torbellino se tedy sám vydá do sídla sekty a odtud již následuje jedna dlouhá bitka, kdy na hlavního hrdinu běhají hromady zfanatizovaných magorů v maskách a on je seřezává na jednu velkou hromadu. I když… zpočátku si je Torbellino vyndává v pohodě, ale jak postupuje sídlem sekty, obtížnost se stále zvyšuje, jak se na něj řítí buď větší počet protivníků, anebo rovnou silnější nepřátelé, z nichž ti nejsilnější jsou právě (někdejší) příslušníci policie. S nimi už to Torbellino tak jednoduché nemá a souboje se stávají čím dál tím vyrovnanější.
Lze ocenit, že dojem zapadlého akčního filmu se tvůrci snaží vzbudit na všech frontách. Nejenže se tedy na „Torbellino de hostias“ díváme jakoby z videokazety, ale i obraz je záměrně špinavý a zrnitý včetně různých ruchů, jaké si starší ročníky z VHS éry jistě pamatují, dokonce se objeví i přeskoky k jinému pořadu, jako kdyby to někdo na kazetu špatně natočil. Nechybí ani typické staré nazvučení se zesílenými údery. Samotné souboje nejsou vyloženě omračující, ale zábavnost jim nechybí a jejich choreografie je až překvapivě dobrá na levný nezávislý biják. Za mínus naopak považuji hlavního záporáka, jemuž schází jakékoliv charisma. Naštěstí jej Torbellino alespoň odpraví nejkrvavějším způsobem předznamenávajícím Cardonovy pozdější splattery.
Celkově vzato je „Torbellino de hostias“ sympatický krátkometrážní kousek, který mě jakožto milovníka starých akčňáků potěšil, a věřím tomu, že jestli tuhle odnož kinematografie máte také rádi, pak se může zalíbit i vám. Originalitu samozřejmě nehledejte, ale jakožto fanouškovský hold jedné éře akčního filmu „Torbellino de hostias“ funguje.
