 |
|
Země: Švédsko Tracklist: Hrací doba: 26:48
|
V recenzi The Third Eye Rapists jsem sliboval, že něco napíšu o demu Succubus Seducers (nebo ϟuccubus ϟeducers, chcete-li), tak tady to máte.
V obou zmíněných kapelách jako hlavní persona působí P. Psilocin, tentokrát po boku bubeníka, který si říká D. Delirium. Ten ovšem drhnul basu na prvním demu The Third Eye Rapists a řval na pozadí perfektního EP „Deathtrip Transcendence“. Není bez zajímavosti, že tu dále hostují Master Motorsåg z Bestial Mockery / Tehom, Alex AIDS, původní bubeník The Third Eye Rapists / Morbid Insulter, a jakýsi C.A.. Tipuju, že tu někde hulákají, ale upřímně teda nevím kde.
Co dalo Succubus Seducers za vznik, taky nevím; kapela samotná pouze tvrdí, že se jim tvorba poněkud vymkla z rukou a nabrala nečekaný směr. Zhýralý duch The Third Eye Rapists a metalový radikalismus Morbid Insulter jsou stále přítomny, ale Succubus Seducers nabízí víc. Opět se samozřejmě hraje švédský zlometal smrti, co fanoušky Kill a Nifelheim určitě neurazí, tvůrci se inspirovali i subžánrem zvaným käng, což reflektují občasné d-beat pasáže a primitivní Discharge riffy (navíc jsou to Švédi, že ano), ale úplně nejvíce tady cítím inspiraci ďábelským kultem „The Return……“. Ve srovnání s předchozími štacemi se borci naučili skládat pořádné skladby, takže okaté kopírování a primitivní řetězení nápadů je pryč. Nejlepší ovšem je, když se do riffů vkrádají psychedelické prvky, jak je tomu například nejvíce patrno v titulní hymně „Hellig esoterisk dekadens“. To, co šlo na The Third Eye Rapists v náznacích jen cítit, je zde rozvedeno a doufám, že TOHO bude víc. Psychedelie a satanská brutalita k sobě totiž pasují jako falsetta k blastbeatům.
Jednat se o zcela první nahrávku zúčastněných, tak přimhouřím oko nad ledasčím, ale myslím, že demo přísnější kritiku snese. Jeden prvek tu totiž působí jako dvousečný meč. Succubus Seducers sice stvořili parádní oldschool produkci, takže při hlasitém poslechu doslova cítíte, jak kytarista tvrdě pracuje pravačkou. Zvuk působí dynamicky, přirozeně a má atmosféru, ale bicí jsou žel dost utopené. Nikoliv ve smyslu, že by kytarová stěna zabila výšky a tím třeba zvuk činelů, ale šroťák nelze v rychlejších pasážích skoro vůbec slyšet, a tak citelně trpí intenzita skladeb, která by holt mohla být větší. To je asi největší problém.
No a celkově. S odstupem času skutečně vyčnívají jen titulní skladba a ta závěrečná „Abysmal Reverberation“ (hlavně její vygradovaný kulervoucí konec). Kruté, jednotlivé riffy si dále vybavuji i z „Mass Murderous Quintessence“ a „Corrupted Spheres of Transformation“, ale vzhledem k množství poslechů bych očekával, že zanechají hlubší vryt. Úvod dema dokonce působí až unaveným dojmem, ale než „Sacred Praise of Death“ skončí, tak se maϟϟomlejn nakonec obstojně rozjede, ne že ne.
Na rozdíl od materiálu The Third Eye Rapists tady při poslechu nemůžu extaticky hajlovat a řvát „ϟϟ, vole“ jako jeho feťácká (ne)svatost Jiří Kára. Demo se mi sice líbí fest a cítím tu veliký potenciál do budoucna, ale objektivně bych z něj událost roku nedělal. Pokud ale P. Psilocin ještě nedosáhl svého tvůrčího vrcholu a D. Delirium začne do bicích víc třískat (případně se tlak rytmičáku pořeší jinak), tak by pánové mohli svá dřívější působiště přerůst a stvořit něco doopravdy ukrutného. Fanatismus, sirnatý feeling a autenticita tady nechybí, ale ještě by se na pár věcech zapracovat mohlo, aby „Hellig esoterisk dekadens“ bylo doopravdy nezapomenutelné demo.
Vydaných 88 kazet bylo vyprodaných téměř okamžitě a poslouchat teda musíte na Bandcampu. Ale vzhledem k obstojné kvalitě materiálu a fakt parádnímu grafickému layoutu bych se hodně divil, kdyby nedošlo k vydání na dalších formátech. Součástí „Hellig esoterisk dekadens“ je mimochodem také bonusový cover Turbonegro – „Denim Demon“, jenž oplývá trochu odlišným zvukem. Skladba má možná o něco větší a chlupatější koule než originál, protože hodně tady dělá zvěrský vokál, ale jestli ho doopravdy překonává, to už nechám na vašem uvážení.
