Archiv štítku: Times of Grace

Times of Grace – The Hymn of a Broken Man

Times of Grace - The Hymn of a Broken Man
Země: USA
Žánr: metalcore
Datum vydání: 18.1.2011
Label: Roadrunner Records

Tracklist:
01. Stength in Numbers
02. Fight for Life
03. Willing
04. Where the Spirit Leads Me
05. Until the End of Days
06. Live in Love
07. In the Arms of Mercy
08. Hymn of a Broken Man
09. The Forgotten One
10. Hope Remains
11. The End of Eternity
12. Worlds Apart
13. Fall from Grace

Hodnocení: 8,5/10

Odkazy:
facebook / twitter

Difúze prvků mnohdy slouží k syntéze s jinými, silnějšími a odolnějšími prvky, což má za následek vznik úplně nových těles, která jsou sice brána jako anomálie, ale zároveň unikáty. Chemie ovšem působí i na hudební scénu, jelikož se internet plní zprávami o tom, jak tenhle šel tam, udělal tohle, zatímco tamten se naštval a založil tohle. Zpravidla se jedná o pozitivní zprávy, přičemž projekt zvaný Times of Grace jasně dokazuje, že když se srazí dva náboje na stejné frekvenci, může vzniknout nebývale impozantní dílo. Album “The Hymn of a Broken Man” je čerstvou prvotinou tohoto uskupení. Hoši nemohli do záře reflektorů vstoupit lépe.

Pro dnešek stačí, když si zapamatujete dvě jména – Jesse Leache a Adam Dutkiewicz (píše se to hůř, než si myslíte). Oba dva nejsou žádní zelenáči, co se hudby týká, jelikož mají za sebou průpravu v mnoha metalcorových kapelách, mezi které patří i stálice Killswitch Engage. Adam, jakožto kytarista Killswitch Engage, má své místo jisté. Jesse kapelu opustil v roce 2002, přičemž se minulý rok oba zmiňovaní dali dohromady, aby se vydali cestou vlastních nápadů, které se jim nepodařilo realizovat v jedné z milionu kapel, ve kterých hráli. Times of Grace jsou směsicí mnoha nápadů, směrů a teorií, které jsou na posluchače ventilovány bez sebemenších zábran. “The Hymn of a Broken Man” třímá svou největší zbraň ve svém nitru. Tou zbraní je přirozenost celé desky.

Doby ukvičeného metalcoru, který v mnoha ohledech koketoval s hardcorem a v dřívějších dobách částečně i deathcore stylem, jsou víceméně pryč. Natočte uřvanou desku a neštěkne po ní ani pes. Celá nahrávka totiž zní, jako by Adam ani Jesse nechtěli nic takového. Naopak, jejich snaha podpořit silné části melodickými, melancholickými pasážemi, funguje na výbornou. Album je ukázkovým příkladem dobře odvedené práce, do které autoři vrazili nadšení, energii a nápady. Ačkoliv jsou texty jako takové mnohdy zaměřené na citlivější část publika, tempo písní a jejich instrumentální povaha říkají něco zcela jiného. Fúze moderní rockové vlny, metalcoru a procítěných tváří jednotlivých členů kapel jako by se dostávaly do popředí.

Vezměte si například píseň “The Forgotten One”. Balada, která chytí za srdce nejen svým textem, ale také precizním rozložením hlasů. Zatímco Adam dělal v Killswitch Engage spíše druhé housličky, v Times of Grave se z něj stává plnohodnotný zpěvák s velice kontrastním hlasem, který skvěle doplňuje Jesseho. Jedná se o stejný příklad jako v případě krásky a zvířete nebo hodného a zlého poldy. Tam, kde Jesse neexceluje v melodičnosti a ohebnosti svých hlasivek, pro změnu exceluje Adam svým ostrým a hrubým hlasem, který zní velice dobře jako druhý hlas, ale ještě lépe jako hlavní vokální linka. “The Forgotten One” je toho skvělým příkladem. Nutno také zmínit první oficiální singl zvaný “Strength in Numbers”, v jehož videoklipu si zahráli všichni hlavní aktéři. O Adamovi je známo, že je to komik, který si nebojí udělat legraci z ostatních, ale také ze sebe. V hořké ironii byl pak vykoupán celý videoklip, který zároveň působí jako varování pro všechny ostatní.

I přes nádech určité sentimentality a reprodukce osobní bolesti pomocí textů je “The Hymn of a Broken Man” velice energickou deskou, která je navíc nahrána velice precizně, co se technické stránky týká. Vokály jsou nádherně čitelné a instrumentální linka do sebe zapadá jako ozubená kolečka. Adamovo kytarové umění taktéž poznáte už při prvním poslechu – všechny písně jsou někdy více, někdy méně protkány kytarovými riffy, které si svou technikou nezadají ani s mistry v oboru. Jediné, co se po posluchači vyžaduje, je alespoň nějaký zájem o pozadí hudby. Skvělým příkladem budiž například píseň “Fall from Grace”, jež v sobě kombinuje pochmurnou náladu s melancholickým nádechem zhrzené lásky. Pravým opakem je “Live in Love”, velice svižná a zatraceně návyková nahrávka, kterou z hlavy jen tak nedostanete. A přesně o tom album je. Jedna úžasná skladba za druhou. Jako posluchači se nebudete nudit ani při opakovaném poslechu, u čehož poznáte tu největší sílu, která vám právě proudí přes ušní kanály až do mozku.

Titulní píseň by téměř vždy měla přinášet poselství o desce s ní související, čehož se Times of Grace chopili více než svědomitě. Jedná se o jeden z těch “over-the-top” hitů, který by měla mít každá kapela. Jeden z těch hitů, který ji bude definovat, což píseň “Hymn of a Broken Man” splňuje. Mohli bychom rozebírat skladbu po skladbě, což je ovšem v tomto případě naprosto bezpředmětné. “The Hymn of a Broken” je nadprůměrnou deskou, která jako jedna z mála chápe, o čem metalcore je, a která jej momentálně symbolizuje svou čistotou a silou zároveň. Hned na začátek roku se nám urodilo nesmírně kvalitní album, které bude velice těžké překonat.


Redakční eintopf #15 – leden 2011

Silent Stream of Godless Elegy - Návaz
Nejočekávanější album měsíce:
Silent Stream of Godless Elegy – Návaz


H.:
Silent Stream of Godless Elegy – Návaz
Index očekávání: 10/10

Earthworm:
Legion of the Damned – Descent into Chaos
Index očekávání: 3/10

Seda:
Silent Stream of Godless Elegy – Návaz
Index očekávání: 10/10

Ježura:
Silent Stream of Godless Elegy – Návaz
Index očekávání: 10/10

nK_!:
Stratovarius – Elysium
Index očekávání: 2/10

Theorrow:
Times of Grace – The Hymn of a Broken Man
Index očekávání: 10/10

Za okny už je světlo, sněží, v álejích je nablito a opilci pomalu začínají zvedat své znavené údy. Co to znamená? Nic menšího než začátek nového roku. Je každého věc, jak se rozhodl prožít poslední hodiny roku právě uplynulého – jestli se někdo chtěl ožrat jak dobytek, tak proti gustu žádný dišputát, například já osobně jsem dal přednost poslechu Maniac Butcher a hraní “Diablo I”, hehe. Ale to sem teď nepatří, jelikož je nutné začít rok s pořadovým číslem 2011, a váš oblíbený (ehm…) Sicmaggot tak učiní symbolicky s eintopfem pro první měsíc. A jaký leden z hlediska vydávaných alb tedy bude? No… něco se evidentně bude dít na Moravě, však čtěte sami…

H.

H.:

Nový rok nám začíná opravdu slibně. Napočítal bych snad deset desek, které v lednu nehodlám minout, a počítám s tím, že pro nejednu z nich se najde místo i ve sbírce originálů, přesto výběr do eintopfu tentokrát nebyl zrovna těžký. A celkem paradoxně i přes silnou konkurenci nemám zapotřebí mířit za hranice. Silent Stream of Godless Elegy sleduji už opravdu dlouhou dobu a mám od nich doma skoro vše, co kdy vydali, a to včetně pravěkých demáčů. I přes úctu ke starým počinům však svého hudebního vrcholu kapela dle mého názoru dosáhla na poslední kouzelné desce “Relic Dances” (a navazujícím minialbu “Osamělí”), jíž považuji za jedno z nejlepších alb, které kdy v české kotlině vyšly. Nelze se tudíž divit, že v takové konstelaci je člověk na pokračování tuze natěšený, zvláště pakliže musí čekat dlouhých sedm let. Dlouhé přípravy a neustálé odklady jsou už však za námi a vydání “Návaz” skrze prestižní žabožroutskou firmu Season of Mist je na spadnutí. Pravidelný návštěvník koncertů Silent Stream of Godless Elegy sice už mohl novinku slyšet v podstatě celou (vždyť takovou “Slava” hrají minimálně tři roky), ale to nijak nesnižuje velká očekávání. Koncertní ukázky totiž zněly vždy neodolatelně a plnému vstřebávání z desky s artworkem v ruce se přece nic nevyrovná.

Earthworm

Earthworm:

Dříve jsem si myslel, že znám poměrně slušné množství kapel a o metalu bych mohl dlouze mluvit, jenže rubrika redakční eintopf mě přesvědčuje o opaku. Skoro každý měsíc jsem za kazišuka, co si nedokáže vybrat jedinou zajímavou desku. Při projíždění seznamu “upcoming releases” na leden, jsem už znovu mlátil hlavou do zdi. Moje volba nakonec padla na kapelu Legion of the Damned. Nijak extra jsem je nikdy neposlouchal, znám od nich jen pár skladeb, ale dá se říct, že jsou na seznamu “někdy sehnat”. Možná začnu právě s novinkou.

Seda

Seda:

Ačkoliv tuhle partu poslouchám velice krátce, lednový eintopf ovládnou stoprocentně oni. Bude zajímavé sledovat, jak si Silent Stream of Godless Elegy poradí se světovou produkcí a o několik tříd lepším zařízením k nahrávání. Už takhle od nich vznikala neskutečně kvalitní hudba, která prostě teď musí zákonitě přerůst v něco geniálního. Na koncertě se Septicflesh jsem slyšel už několik songů, a ty jsou naprosto dechberoucí. Věřím, že Season of Mist dovedou Silent Stream of Godless Elegy hodně vysoko a na konci roku v dalším vánočním eintopfu bude “Návaz” v první pětce.

Ježura

Ježura:

Žel bohům, nemám až takový rozhled jako kolega H., takže v mém hledáčku na leden uvízly pouhé dva tituly. Falkenbach zatím nemám v podstatě vůbec naposlouchané, takže v jejich případě jde o pustou zvědavost řízlou očekáváním kvalitního paganu. Černým koněm jsou tak i pro mě naši domácí Silent Stream of Godless Elegy s dlouho očekávaným albem “Návaz”. Jejich suverénní živé vystupování, kterého jsem měl tu čest být svědkem hned dvakrát, a výborné EP “Osamělí” jsou pro moje očekávání snad dostatečným podkladem. Hrozně bych těmhle sympaťákům přál, aby se pod hlavičkou labelu Season of Mist vydali do světa a dočkali se zasloužené odezvy. Když ne Silent Stream of Godless Elegy, tak kdo…?

nK_!

nK_!:

Asi jsem oproti zbytku redakce hudebním záběrem úplně mimo. Jednak si nedokážu vysvětlit, proč mám problém vybrat si z lednové nabídky více než záporné číslo zajímavých desek, a jednak si myslím, že disponuji nejvytříbenějším vkusem :-) Byl opravdu problém vybrat placku, na kterou se nejvíce těším, protože na tu nakonec zvolenou se ve skutečnosti vůbec netěším, ale jedná se o ono pomyslné “nejmenší zlo”, jak by pravil básník. Mou volbou jsou tedy Stratovarius, ale rozhodně nečekejte, že by se mi je nějak výrazně chtělo poslouchat.

Theorrow

Theorrow:

Nový rok nám začal velmi zostra. Po přímo zbytečném měsíci prosinci si teď nevím rady, co mám vybrat. Přemýšlel jsem nad dvěma deskami. Prvními, nad kterými jsem se pozastavil, jsou Legion of the Damned. Minulé album bylo bez chyby, ale konkurence je ohromná. Mí vítězové jsou pro tento měsíc Times of Grace. Projekt ex-zpěváka Killswitch Engage, Jesse Leache, a současného kytaristy Killswitch Engage, Adama Dutkiewicze. Jestli to bude návrat ke kořenům Killswitch Engage, tak se máme na co těšit. Tudíž číslo jedna Times of Grace“The Hymn of a Broken Man”.