Země: Japonsko Rok vydání: 1994 Žánr: action sci-fi Originální název: ゼイラム2 Režie: Keita Amemiya Hrají: Yûko Moriyama, Kunihiro Ida, Yukijirô Hotaru Hrací doba: 107 min

(Budou spoilery.)

V recenzi na polozapomenuté japonské akční sci-fi „Zeiramu“ jsem vyhrožoval, že se tu někdy objeví také povídání o jeho pokračování. No, a protože nejsem hovado, nebo přinejmenším ne až takové, abych něco sliboval a pak na to hodil fekál, tak přichází recenze i na „Zeiramu 2“. Ale nebudu vám kecat – ty sliby se plní lehce, když jde o sepsání dojmů z takového bijáku.

Druhý díl na svého předchůdce přímo navazuje. Občas se stává, že dvojky a další pokračování s původním snímkem nemají nic společného a jedná se jen o parazitování na jméně. Mezi tyhle případy „Zeiramu 2“ naštěstí nepatří. Ve druhém filmu se vracejí všechny hlavní postavy, tedy duo intergalaktických lovců odměn Iria a Bob a s nimi i dvojice pomatených elektrikářů Teppei a Kamiya. A samozřejmě nemůže chybět ani sám Zeiram, tedy svinsky silná obludná kunda, která našim hrdinům opět kvalitně zavaří.

Iria a Bob si po dobré zkušenosti se Zemí udělali svou hlavní základnu právě tady, usadili se na férovku ve velkém městě v jedné opuštěné budově. Aktuálně jdou ještě s jedním kolegou lovcem po vzácném prastarém artefaktu, jenž může zároveň sloužit jako transportní zařízení (což bude samozřejmě důležité). Artefakt se podaří získat, i když u toho lovci pořádně naserou jeho původního majitele, jímž je nějaký nazelenalý čaroděj.

Věci se nicméně začnou komplikovat. Kolega lovec se ukáže být jako svině, jenž sám prahne po artefaktu, aby jej mohl prodat. Zničí teleport, aby se Iria nemohla vrátit z další mise, málem zničí i Boba a ještě unese Teppeie, který náhodou zjistí, že jejich intergalaktičtí kamarádi jsou zpátky na Zemi. Iriu navíc na misi dostihne zmiňovaný zelený čaroděj s menší armádou a hodlá se mstít.

Ve zdánlivě prohrané bitvě pomůže umělá obluda s biologickou částí, což má být předpokládám právě ten Zeiram. Jedna z obětí ovšem na živého červíka flusne ve smrtelné agónii krev, což v něm vzbudí chuť sejmout všechno a všechny. Vytvoří umělou kopii oblasti, tzv. zónu (objevila se už v jedničce), v níž se teď nacházejí dva lovci a Teppei (později se do ní dostane také Kamiya), a pak už to jede. Následuje hned několik konfrontací se Zeiramem případně jeho hnusákem (vyzvrací si pomocníka – takového zmutovaného čokla z pekla) nebo jeho zbraněmi. Do toho se zóna začne pomalu bortit, takže čas najít teleportovací zařízení a zdrhnout se rychle krátí.

Také „Zeiramu 2“ je v jádru béčko jako řemen, ale v tom nejlepším slova smyslu. I když v tomhle případě to může být pro někoho ještě víc nesnesitelné kvůli charakteristickému japonskému přehrávání a místy i praštěnému humoru (oba elektrikáři znovu lehce otravní), které jsou pro filmy ze Země vycházejícího slunce typické. „Zeiramu 2“ se ovšem může pochlubit také řádkou kladů, díky nimž za vidění stojí, přestože se jedná o trochu obskurní a ne pohodlně sehnatelnou záležitost.

Tentokrát sice nejde o takové překvapení jako v případě jedničky, od níž jsem nic moc nečekal, ale i u „Zeiramu 2“ platí, že akční sekvence jsou výborné. Na to, o jak zapadlé záležitosti se tu bavíme, jsou akční scény překvapivě kvalitní, dynamické a dobře natočené. Navíc se jich najde docela dost. Ani si nemyslím, že by byly nějak levné, protože tam často něco vybuchuje a výsledek nějak ošuleně rozhodně nepůsobí.

Potěší také masky. Bitka s robotickým sci-fi zmetkem je vždycky zábavnější než normální bitka, to dá rozum. A ani v tomhle případě „Zeiramu 2“ nezklame a nabízí dobrou podívanou (dokonce i s trochou krve), byť musím dodat, že v jedničce těch příšerek bylo víc. Neměl jsem však pocit, že by mi v tomto ohledu něco chybělo a nedostal jsem dostatečný nášup. Vynechat nemůžu ani herečku Yûko Moriyama v hlavní roli, díky níž je nejdůležitější postava Iria fest sympatická, pohledná a v přiléhavém futuristickém brnění jí to dost sekne.

Samozřejmě je pravda, že „Zeiramu 2“ oproti jedničce moc velký posun nepřináší. Vlastně prakticky žádný, protože v konečném důsledku jde prakticky jen o variaci toho, co předvedl už první díl. V tomhle případě mi to však vůbec nevadilo a bavil jsem se opravdu dobře, jelikož se podařilo zachovat všechny klady. Absence dalšího pokračování mi nicméně nevadí, protože dva chody mi docela stačily a třetí variaci už bych nepotřeboval. Kdo však nemá dost a chtěl by další příběhy s Iriou, existuje ještě šestidílné OVA z roku 1993, které slouží jako prequel k jedničce.

Země: Japonsko Rok vydání: 1991 Žánr: action sci-fi Originální název: ゼイラム Režie: Keita Amemiya Hrají: Yûko Moriyama, Kunihiro Ida, Yukijirô Hotaru, Mizuho Yoshida Hrací doba: 92 min

(Budou spoilery.)

Do dnešního filmového koutku jsem se rozhodl vytáhnout pořádně obskurní záležitost. Pouhých 6 hodnocení na ČSFD a cca 460 na IMDb jasně ukazuje, že nepůjde o všeobecně známý nebo oblíbený snímek. Ve Spojených státech amerických, kde byl tenhle japonský akčňák uveden v roce 1994, jde údajně v určitých kruzích o docela kultovní film, ale kdoví, co na tom bude pravdy. Dneska už se kultovním nazývá kde co, však to jistě sami znáte. Vcelku bezpečně lze nicméně říct, že přinejmenším u nás se jedná o prakticky neznámou záležitost, a mně osobně celkově „Zeiramu“ na první pohled přišlo jako docela zapomenutý škvár. O to víc mě výsledek překvapil.

Pro milovníky béčkové kinematografie by se mohlo jednat o zajímavý tip, protože jde o dost zábavnou hovadinku, kterou si užijete, pokud máte ve filmu rádi slušnou akci, „masové“ příšery a pohledné Japonky. A klidně i něco navíc. Rozhodně mi tohle akční sci-fi přišlo lepší, než by se na první pohled mohlo zdát.

„Zeiramu“ začíná trochu nepřehlednou přestřelkou, kdy hromada vojáků pálí po nějaké obludě s divným kloboukem, která nicméně všechny nebožáky zabije a odkráčí. Tahle scéna je mimochodem vcelku krvavá, ale její účinek bohužel ponižuje černobílá barva. Titulek sdělí, že utekl nebezpečný Zeiram a že na něj byla vypsána odměna. O jeho dopadení se přihlásí lovci Iria a Bob.

Poté se přesouváme do současného (tehdy současného – film je z roku 1991) Japonska, kde sledujeme dvojici elektrikářů, kteří se přijedou podívat, kdo krade proud z rozvodné sítě. A koho tu nenajdou – dvojici lovců, z nichž Bob je počítač a Iria dost pěkná roštěnka. Ti na Zeirama, jenž se chce (z nespecifikovaného důvodu) dostat na Zem, připraví past. Navedou jej do uměle vytvořené napodobeniny Země, tzv. zóny, kde jej chtějí lapit. Nicméně se jim do toho zamíchá ona dvojice elektrikářů, kteří se do zóny nedopatřením dostanou také a samozřejmě lov na Zeirama zkomplikují. Třeba když už chycenou příšeru omylem znovu pustí.

Příběhově to samozřejmě úplná hitparáda není, ale očekávat promyšlenou story do filmu takového druhu by bylo dost pošetilé. „Zeiramu“ má ovšem jiné klady. Jedním z nich jsou akční scény, které mě fest bavily. S výjimkou černobílého intra je akce překvapivě dobrá, hned od první bitky se Zeiramem. Obzvláště ve druhé polovině je jí dost, takže za mě cajk.

Sliboval jsem také něco pro milovníky oblud. Zeiram totiž za celý film hned několikrát změní podobu a po svém zničení se transformuje do nové verze. Například ta druhá vypadá trochu jako anorektická vetřelčí královna, haha. Ta třetí by se zase s klidem uživila i v nějakém body horroru. Zeiram si navíc vytváří další pobočníky, což jsou taky pěkní hnusáci. Pro fans biopunku se tím pádem jedná o zábavnou podívanou. Samozřejmě je vždycky vidět, že to je člověk navlečený v gumové masce, ale to se dá u béčka čekat. Přijde mi to sympatičtější než dnešní CGI naleštěnost.

Mimoto mě bavilo, jak „Zeiramu“ přebírá i některé videoherní principy. Jistě jsme všichni někdy pařili hru, kde jsme půlhodiny mlátili bosse, aby se po téhle úporné ruční práci změnil do své další, ještě těžší formy. Takhle přesně na mě působily zmiňované transformace Zeirama. Vedle toho se Iria a Bob při analýze baví o tom, jak vysoký má tenhle parchant level (Bobův odhad zní více než 87, haha), ani nemluvě o tom, že se tu objevují i relativně dlouhé počítačové sekvence při analyzování mapy zóny atd.

Já osobně dávám za „Zeiramu“ určitě palec nahoru. Nečekal jsem od toho filmu mnoho, ale bavil jsem se fakt parádně. A pokud v pojmenování „béčko“ vidíte spíš klad než zápor, pak věřím, že se budete bavit taky. Tomuhle doporučení rád vystavím.

Pro pořádek ještě můžeme dodat, že pro fajnšmekry se toho najde ještě víc. Snímek se v roce 1994 dočkal přímého pokračování „Zeiramu 2“ a v roce 1993 vznikl také krátký anime sériál „I.R.I.A. Zeiramu ji animēshon“ („Iria: Zeiram the Animation“) sloužící jako prequel k původnímu filmu. Seriál by se měl dle všeho odehrávat v době, kdy Iria s lovením teprve začínala, a mimo jiné byl adaptován i do Super Nintendo hry „Hyper Iria“ (1995) určené pouze pro japonský trh. Seriál asi vynechám, ale na dvojku si tady ještě posvítíme, s tím počítejte.