 |
|
Země: USA Tracklist: Hrací doba: 38:09 Odkazy:
|
Pohled na obal „Mortal“, druhou řadovou desku od kalifornských Necrot, mě jenom usvědčuje v tom, že všechny ty staroškolské kapely v death metalu (a že jich je opravdu hodně) mají smysl. Vždyť co můžete chtít víc než partu z kůže stažených maníků, kteří se srpy v rukou odhazují svoji kůži ze skály. Death metal, jak jen to jde. Možná se jedná o nějakou formu obětování se, čímž by kresba navazovala na vyobrazení na minulé nahrávce „Blood Offerings“. Je to možné, protože i hudebně toho mají obě alba společného nepřekvapivě hodně.
Jak známo už z „Blood Offerings“, Necrot si libují v tradičním death metalu. Nesnaží se o žádné objevování něčeho nového. Vystačí si s tím, co už dali světu ti před nimi. Jejich pojetí žánru představuje úplný základ – vzít dobrý riff a postavit na něm celou skladbu. Necrot si opravdu nic nekomplikují a hrnou kupředu přímý, ale nikoliv hloupý death metal. Zemitost materiálu odkazuje k Autopsy, Grave a především Bolt Thrower, takže je na místě čekat spíše ponuřejší, střednětempou hudbu než nějaké prudké výpady a hromadu změn ve strukturách skladeb. Složené mají všechny stopy velice přesvědčivě, kdy obsahují veškeré potřebné náležitosti. Na druhou stranu, a to je důležitá poznámka, nějaká osobitost by Necrot rozhodně neuškodila.
Na rozdíl od personálně spřízněných Vastum mi tvorba Necrot přijde opravdu lehce zaměnitelná a v podstatě bez vlastní tváře. Skladby jsou sice v pohodě, ale celkově na zvuku Necrot není vůbec nic jedinečného, čím by se třeba výrazněji odlišovali od svých nynějších souputníků, kteří rovněž velice hojně přicházejí s novými deskami. Většinu z těch nových kapel, co za něco stojí, dokážete něčím rozpoznat, nebo si je alespoň s něčím asociujete. A to i přestože také víceméně pouze opakují to, co už udělaly legendy death metalu kdysi dávno. U Necrot jsem tento prvek zatím neobjevil. Tím jak „Mortal“ produkčně skvěle zní, se trochu paradoxně stává ještě uniformnějším a ta všednost Necrot je tak více na ráně. „Mortal“ by se klidně mohlo pouštět jako prototyp tohoto plíživějšího death metalu. Jako jeho stěžejní kostra. Šablona byla dobře obkreslena, ale další tahy už nepřicházejí.
Jak už jsem naznačil, po zvukové stránce se Necrot posunuli za čistším a honosnějším zvukem. Zašpiněnost a neučesanost „Blood Offerings“ je pryč. S postupem času jsem zjistil, že tohle mi ani tak nechybí. Při zpětném poslechu „Blood Offerings“ jsem si uvědomil, že takhle placka má prostě a jednoduše lepší materiál. Je divočejší, její riffy se příjemně zařezávají, bicí víc nakládají. Myslím, že prozatímní top album Necrot by bylo „Blood Offerings“ se zvukem „Mortal“. Z tohoto pohledu je tedy novinka trochu zklamáním, protože i prvotina měla své mouchy, takže bych spíše očekával, že se je nyní podaří vychytat. Bohužel se to úplně nesešlo. I tak se tu ale samozřejmě najdou party, co jsou dost povedené, třeba v úvodní „Your Hell“ nebo „Sinister Will“ to rezonuje moc pěkně. „Mortal“ tedy stále stojí za pár poslechů, na „Blood Offerings“ se Necrot však předvedli v lepší formě.
„Mortal“ tak v rámci death metalu není ničím zásadním. To samé ostatně platilo už o předešlém „Blood Offerings“, byť tahle variace na dobře známé téma dopadla lépe. Necrot mají ve svém arzenálu všechny potřebné zbraně a umějí je vhodně používat. Kovaného příznivce metalu smrti z toho už ale nic nepřekvapí a je tedy jasné, komu jsou Necrot a jejich „Mortal“ určeni. Pakliže nemáte dost death metalu v podání Bolt Thrower a jim podobných, pak jsou tu pro vás k dispozici všemožné mladší bandy, které se tomuto řemeslu zdatně věnují. A mezi takové dozajista patří i Necrot. „Mortal“ je fajn album, ale v té současné vlně smrtícího obrozenectví mám favority někde jinde.
