High Command - Beyond the Wall of Desolation

High Command – Beyond the Wall of Desolation

High Command - Beyond the Wall of Desolation

Země: USA
Žánr: thrash metal
Datum vydání: 27.9.2019
Label: Southern Lord Recordings

Tracklist:
01. Inexorable Darkness
02. Merciless Steel
03. Impaled upon the Gates
04. Devoid of Reality
05. The Commander’s Code
06. Visions from the Blade
07. Forged to Kill
08. Beyond the Wall of Desolation

Hrací doba: 42:21

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Rarely Unable

Metalový žánr obecně se rád vyžívá ve svých zlatých časech, a není tak divu, že se spousta kapel snaží toto kouzlo dávného oživovat i o třicet let později. V posledních letech si můžeme všímat především v oblastech Texasu a Vriginie nárůstu obliby tzv. crossover thrashe, tedy klasického thrash metalu míchaného s hardcore punkem. Tato fúze zažívala nejplodnější časy právě v osmdesátých letech, kdy podobně jako i jiné styly začala s další dekádou uvadat. Později se však objevilo několik odžískovaných nadšenců v čele s Municipal Waste, kteří se rozhodli zašlou slávu oprášit, a nutno uznat, že právě jim se to povedlo se vším všudy, jelikož mnohým říkají možná víc než klasici C.O.C., Cryptic Slaughter nebo D.R.I.

Abych se ale konečně dostal k High Command. Ti trochu paradoxně nepochází ani z jednoho ze zmiňovaných míst, ale dají se celkem přesně zařadit k mladým kapelám jako Enforced či Power Trip, čili thrasherům se silnými kořeny v newyorském hardcoru, čímž se od Municipal Waste a jim podobných výrazně odlišují. Pro kapely jako High Command se musí předobrazy hledat mezi Cro-Mags, Crumbsuckers, Leeway, ale i Slayer nebo konkrétně v případě těchto brousků a zpěváka Kevina Fitzgeralda také Kreator. Vyšisované bundy, zvedlé kšilty a další úsměvné nutnosti každého thrashového revivalu střídá vážnost, tvrdost a větší prostor pro vlastní ztvárnění žánru.

High Command, rodáci z Worcester v Massachusetts, mají s Enforced a hlavně Power Trip hodně společného, ale přesto se odlišují. Tím na první poslechy méně znatelným prvkem jsou texty. Namísto obligátních politických, sociálních nebo válečných témat se nebojí citelně opírat i o fantasy představy plné hrdinů a mystična, o čemž už může napovědět i pohled na poměrně netradiční obálku. Rovněž hudebně se dá bezpečně poznat, že tohle je zase trochu něco jiného, zejména díky častějším středním tempům a vůbec většímu heavymetalovému cítění, kde se najde místo i pro riffy ve stylu Mercyful Fate.

Dřevní poloha jejich prvotiny „Beyond the Wall of Desolation“ má za následek pocit ještě většího ohlížení se po zvuku let osmdesátých. Špína EPčka „The Primordial Void“ se vyčistila, stylovost však zůstala zachována. Nachází se tu dost různých inter, skladby jsou až překvapivě dlouhé (nejdelší skoro devět minut), čímž je jasné, že se nejedná o crossover pro fanoušky Municipal Waste. High Command si dokáží obstojně hrát se strukturou kompozice, mají dost nápadů, zejména úvodní riffy písní jako kupříkladu v hned po sobě jdoucích „Impaled Upon the Gates“, „Devoid of Reality“ a „The Commander’s Code“ jsou prostě bezchybné. Ostatně na kytarových riffech je „Beyond the Wall of Desolation“ založeno. Zmíněné tři kusy beru jako vrchol nahrávky.

Špatná skladba tu není žádná. To ale neznamená, že je „Beyond the Wall of Desolation“ genialita na entou. Ani sám nevím, kterou bych vyřadil, avšak kratší hrací čas by albu dle mého prospěl. Některé skladby působí natahovaně a hlavně ke konci desky je to znát. Mám tu dost oblíbených pasáží, ale najdu i několik méně závratných. Po chvíli jsem dospěl k názoru, že lépe High Command sedí to pomalejší, hutnější hardcorové tempo. Když dojde na thrashový nátěr, v určitých momentech to ztrácí na síle a působí chladnějším dojmem. Přesto je těžké ukázat na konkrétní vál, snad každý díky svým délkám stihne za tu dobu předvést něco absolutně skvělého stejně jako slabšího. Jistá rovnováha by tak byla s příštím počinem vítána.

Přese všechny výtky si ale myslím, že „Beyond the Wall of Desolation“ stojí za poslech. Především pokud tedy frčíte na thrash metalu. Power Trip to dělají lépe, vlastně o třídu lépe, ale High Command mají zase trochu jiný přístup, jenž se může do budoucna vyvíjet zajímavým směrem. Příští desku určitě budu sledovat a k téhle se jistě ještě párkrát vrátím. Bezpohlavních thrashů už bylo dost, tohle má koule a dokáže to pořádně nakopat, a to je přesně ono.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.