 |
|
Země: Švédsko Tracklist: Hrací doba: 20:19 K recenzi poskytl:
|
Na kompilačku by se mi normálně slovy plýtvat nechtělo, ale The Third Eye Rapists uctívám natolik, že nemohu zazdít asi poslední příležitost je u nás řádně představit. Končí snad Švédové svou činnost? To není úplně jasné, do budoucna nejsou vyloučeny například živá vystoupení, ale kapela uzavřela trilogii krátkých nahrávek a tím i svůj tvůrčí smysl. Znásilnění třetího oka, tři nahrávky, kapiš? Každopádně pokud byste rádi další dávku, není nutné skákat pod vlak, protože je venku první demo spřízněných Succubus Seducers. Ale o těch jindy.
Hned s první demo nahrávkou „Hets mot allt“ duo A. AIDS & P. Psilocin, v návaznosti na předchozí kapelu Morbid Insulter, konkrétně a definitivně položilo základy svého vyznění. Tudíž i The Third Eye Rapists hrají vzteklý Black Metal, jak jej na severu diktovali Nifelheim, Bestial Mockery nebo Kill, prostoupený ohněm přehroceného fanatismu. Jestli se vám zrovna hlavou mihl obraz bandy manekýnů v načančaných kožených vestičkách tak žádný strach, tady to je spíše o špinavé džízce vykopané ze země.
Na demu šlo identifikovat také ozvěny Celtic Frost, Sarcófago, Bathory či dokonce Metallicy s Exodus. Občas pánům nevycházelo řetězení riffů, a tak skladby přešlapovaly na místě, než mě zvedly ze židle, ale celkově bylo „Hets mot allt“ docela dobré. Netušil jsem však, co přijde s následujícím dvouskladbovým titulem „Deathtrip Transcendence“. Ten jsem v příslušném, výročním eintopfu zhodnotil jako nejlepší krátkou nahrávku roku 2017 a víte co? Já ty dvě skladby sjíždím furt a fest! Důvod je jednoduchý:
„Endless Funeral Rapture“ a „Deathtrip Trascendence“ jsou prostě nezapomenutelně napěchovány drsnými riffy a nepříčetným vokálním terorem. Po klávesovém intru ostříleného posluchače nečeká nic, co by už neslyšel, ale intenzita The Third Eye Rapists je doopravdy výjimečná, překonávající většinu. I ty, kteří agresi a sílu nahání nelidskou ekvilibristikou nebo hlukovým chaosem, protože tady hudba drtí i ve středním tempu. Ostatně způsob jak oba songy „zvolňují“, aby posléze brutálně vyvrcholily, je hlavní důvod, proč tenhle materiál tak žeru. Zmíněné vlivy se vysrážely v relativně svébytný rukopis a v neposlední řadě si kapela našla i parádní produkci. Vytvořenou svépomocí a tedy surovou, ale zároveň i hutnou, neskrývající jediný detail.
Druhá polovina stopáže patři demu „Magicians of the Holocaust“ a bonusové „Den universella våldtäkten“, které časově „Deathtrip Transcendence“ předchází. Proto skladby „Jaws of Hades“ a titulka spíše připomenou zmíněné první demo, i když jsou prosté uvedených chyb. Své také dělá špinavější sound a fakt, že P. Psilocin zde obsluhuje všechny nástroje a tedy i bicí. Organická souhra kytaristy s kreativním bubeníkem, která citelně povyšuje první dvě skladby, zde chybí, ale přijde-li na riffy a námrd, tak se i tenhle matroš umí dostat pod kůži. Bonusová, prakticky instrumentální „Den universella våldtäkten“ je pak výtečnou ukázkou temné švédské melodiky, která násilí The Third Eye Rapists šperkuje.
Pokud nechcete velebit Satana užíváním tvrdých drog, napadáním náhodných kolemjdoucích, ani hřbitovním rouhačstvím, tak si pusťte The Third Eye Rapists a dostane se vám náhledu do světa bláznů, kterým z metalu přeplo, a kde je překročení morálního Rubikonu odměněno propastnou extází. Já teda nevím, jestli P. Psylocin a spol. jsou krutopřísní jako zdejší texty, ale když s nimi v duchu křičím „Endless Funeral Rapture“, tak to ve mně hoří víc, než kdybych si dal lajnu ňákýho svinstva.
