 |
| Země: Itálie Žánr: thrash / death metal Datum vydání: 30.9.2013 Label: Bakerteam Records Tracklist: Hodnocení: 8/10 Odkazy: K recenzi poskytl:
|
Nebudu chodit kolem horké kaše, ale stejně upřímně, jako na to vlítne úvodní pecka “The Logical Colors” z třetího alba thrashové party Sawthis, prozradím, že takhle dobré album jsem opravdu nečekal. “Youniverse” navazuje na své předchůdce z let 2006 a 2010, tedy “Fusion” a “Egod”, a přináší nálož metalové produkce, kterou kapela charakterizuje jako moderní thrash metal, pod čímž nehledejte nic sofistikovaného, protože základní ingredience jsou v tomto případě velmi snadno identifikovatelné. Nezbytný thrash metalový základ je podáván s pořádnou dávkou melodických refrénů, chirurgicky přesných bicích a to vše je zahaleno pod rouškou krystalicky čistého až chladného zvuku, kde hrají hlavní roli jako břitva ostré kytary a rázný zpěvák, jenž umí stejně tak zahrozit jako melodicky pohladit, aniž by se však pouštěl do nějakých nasládle popových refrénů.
Že to podávám až moc dokonale a přitom o nic extra nejde? Může se zdát, že to s tím vychvalováním přeháním a možná máte pravdu, ale nemůžu si pomoct, protože jak jsem od “Youniverse” nečekal nic než obyčejných čtyřicet minut kombinace evropské melodiky a zámořské přímočarosti, tak si mne italská parta doslova omotala kolem prstu. Ono se ve své podstatě vážně nejedná o žádný zázrak a střídáním melodických/ostrých vokálů ve spojení s moderním kytarovým zvukem zní novinka této pětice zdánlivě jako tuctový metalcore, ale přesto jsou všechny načerpané vlivy spojené dohromady v jeden kompaktní celek a hlavně uvěřitelným způsobem, takže jsem ze Sawthis neměl pocit kalkulu, kdy kapela už při psaní sází na to, že kytary tam být musí, aby se to líbilo metalistům, a líbivé refrény jsou potřeba, aby to skousli i příznivci méně extrémních odnoží metalu. Na něco takového zapomeňte, tohle zní vážně soudržně a že to k sobě patří.
Pojďme ale pomalu na samotné “Youniverse”, na němž si Sawthis přichystali jedenáctku metalových vypalovaček s potenciálem zatnout se do paměti, a to jak díky zpěvným refrénům, tak vcelku jednoduché struktuře. Sice se tu a tam změní tempo, ale žádné disharmonické a progresivní orgie nehledejte, od toho tady tato smečka není. Hned otvírák “The Logical Colors” se jako uragán vrhne na posluchače s výběrem toho nejlepšího, co v sobě Sawthis mají. Zvláště díky vokální variabilitě a celkové orientaci výsledného zvuku vás klidně může napadnout asociace se severskými Soilwork, což by taky nebylo daleko od pravdy, jen s tím rozdílem, že Sawthis jsou hutnější a energičtější než slavnější kolegové ve formě z let nedávných. V této skladbě jsem si oblíbil závěr, kdy variaci na ústřední refrén doplňuje melodická kytarová vyhrávka. S těmito jednostranně melodickými momenty se naštěstí šetří a vytáhnou se jen zřídka, takže při poslechu stále neztrácím dojem, že metal je ta hlavní složka, která není jen pro okrasu. Zajímavostí je, že na “Youniverse” se ve skladbě “The Disturbed” jako host představí legenda thrash metalu, a sice Rob Cavestany z Death Angel, který si střihl kytarové sólo v závěru této vypalovačky.
Z dalších skladeb mne zaujala chytlavá “The Voice Falls on Me”, v níž se kapela poprvé opře o klasickou strukturu střídání slok a refrénu, čímž sice skladba ztrácí na trvanlivosti, ale žít se s tím dá, aniž bych po týdnu spílal na to, že zabírá místo jakožto obyčejná vycpávková odrhovačka. Že se Sawthis nebojí ani samplů, se snaží dokázat v “The Crowded Room”, která je elektronikou odstartována a vůbec to nepůsobí nepatřičně, dokonce ani v refrénu, kde se obdobného motivu dočkáme znovu. Abych ale jen donekonečna nechválil, tak budu fér a upozorním na “The Spotlight”, jíž jsem oproti drtivé většině zbylých skladeb na chuť nepřišel, zejména pomalá patetická vokální pasáž, jež předchází refrénu, mě vážně iritovala. Ale to je kapka v moři, takže v celkovém ohledu u mě zavládla spokojenost.
Řekl bych, že příznivci melodického agresivního metalu by si mohli přijít na své. “Youniverse” kombinuje sice klasické, ale účinné prvky různých stylů, což z ní činí barvitou a hlavně velmi dobře poslouchatelnou desku. V tom množství promo nahrávek, které mi prošly pod rukama, mi Sawthis určitě nesplynou s davem a budu si je pamatovat jako velmi příjemné překvapení a jako kapelu, jejíž další nahrávku si ujít nenechám, protože bych se rád přesvědčil, zda se jedná o náhodu, nebo je s nimi do budoucna nutno počítat.
