Archiv štítku: Sněť

Sněť – Mokvání v okovech

Snet - Mokvani v okovech

Země: Česká republika
Žánr: death metal
Datum vydání: 14.5.2021
Label: Blood Harvest Records

Tracklist:
01. Útes mrtvol
02. Kůň kadaver
03. Princip křížen
04. Demon
05. Zamrzlý vrch
06. Folivor
07. Sakrofag
08. Vesmírná saliva

Hrací doba: 28:20

Odkazy:
facebook / bandcamp / instagram

Sněť, to je kapela, která měla ještě donedávna dvě skladby, jedno triko s krátkým rukávem, jedno triko s dlouhým rukávem, a přesto o ní mluvilo celé české podzemí. A nejenom to české. Že je probíhající deathmetalové obrození fenoménem celosvětovým, se ví. Sněti se podařilo najet na tuhle vlnu znamenitě. Samozřejmě, podobně orientovaných smeček teď vylézá dost, ale aby se o nějaké začalo mluvit a dostala možnost na vydání dlouhohrající desky u zavedeného vydavatelství, to už taky musí něco solidního hrát. Sněť se svým promo demáčem z roku 2019 jasně ukázala, že ona je schopna předvést prohnilý death metal na opravdu slušné úrovni.

Zajímavé demonahrávky představilo v onom roce hned několik kapel, namátkou třeba Malignant Altar, Ossuary nebo Sedimentum. Sněť se na té své prezentovala pouze intrem „Intoxikace“ a následnou zhůvěřilostí „Obří kat“, ale třeba na rozdíl od právě jmenovaných, kteří na svých kazetách nabídli daleko větší porci minut, jim to stačilo k tomu, aby se za poměrně krátkou dobu mohli vytasit také s první řadovkou. Pravdou je, že původně bylo plánováno jenom EPčko, ale zřejmě i díky pandemii nabytému volnému času a přehodnocení situace se nakonec dalo dohromady více materiálu, což dalo za vznik prvotině „Mokvání v okovech“.

Stylové předobrazy se v případě Sněti dají snadno vystopovat. Jejich hnusem prorostlý death metal si lze asociovat s legendami Autopsy, Carcass nebo Convulse. Z těch novějších zpátečníků se mohou zmínit jména jako Coffins, Phrenelith, Undergang či Vastum. Jedou tedy v hodně neuhlazeném, záhrobním a obecně dost pokurveném death metalu, do něhož se tu a tam dostávají i elementy prosakující z grindcorové neurvalosti. Je to hodně živočišné, ale nebojí se to ani zemitějších momentů. Zkrátka Sněť má to death/doomové svinstvo podchycené pevně, a to se vším všudy. Oddanost žánru je cítit na každém kroku. Fotky na hřbitovech jsou samozřejmostí, název a logo kapely – ty vole, co chceš víc. A ty přezdívky – Leproduktor, Krütorr, Hnisatel, Ransolič a Řád Zdechlin. Je to tu prostě všechno. Nálada toho všeho dohromady je přítomna a funguje. Nelze opomenout ani textovou náplň.

Pro potřeby porozumění zdejší poezii je i pro trénované ucho vhodné mít texty po ruce. Řád Zdechlin ani na vokálech vypomáhající basák Leproduktor se s tím moc neserou, a to je dobře. Nejsou to přímo hloubky Demilich, ale neprostupné to je i tak. Díky „Obřímu katovi“ už se šlo připravit téměř na cokoliv a podobné arcikulty lze najít i na „Mokvání v okovech“. Fantaskní představy popisující společnost a její jedince se kolikrát silně opírají o sexuálně zvrácené náměty, které jako když z pomatené hlavy inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu vypadnou. Popis vzniku nové rasy v „Principu křížení“ ze spojení kozla a prasete patří k mým nejoblíbenějším stejně jako tělní tekutiny cákající na hroby v „Demonovi“. Spolu s kladením hoven na betlém v „Sakrofagu“ dávají také vzpomenout na dávné kulty jako „Válka s nebem“ či „Anal Power“ od Törru. Dojde ale i na mrtvoly v bažinách nebo kosmické nekonečno.

„Mokvání v okovech“ logicky hudebně vychází ze dva roky starého proma. Přesto dokáže v několika momentech překvapit. Zajímavé mi přijdou celkem časté kytarové harmonie, kdy HnisatelRansoličem předkládají do Krüttorových temp kromě kurevských riffů také nějaké zamotávající se linky. Nejvíce vyznějí v závěrečné stopě „Vesmírná saliva“, jež je sama o sobě dosud neslyšenou polohou Sněti. Má přes šest minut a kromě melodií typických pro death/doomové tryzny a zasněné atmosféry nabídne i synťakové outro, kterým přispěl Šaman známý třeba z V0NT.

Sněť

V ostatních stopách se už děje převážně to, co se dalo čekat, tedy totální smrt a zhouba po vzoru „Obřího kata“. Obligátní intro „Útes mrtvol“ na rozjezd musí být. Poté už se derou na řadu věci, které mě nepřestávají bavit. „Kůň kadaver“, „Princip křížení“, „Demon“ i pozdější „Sakrofag“ jsou naprosté trefy do černého. Je skvělé, že písně mají dostatečnou dynamiku a každá má nějaký svůj silný moment, pro nějž utkví v hlavě. To platí i pro nasypanou mordu „Zamrzlý vrch“ (s hostujícím Davidem TorturdødemUndergang) a klipovku „Folivor“, ačkoliv jsem si tyto dvě skladby neoblíbil tolik jako zbytek. Sněť se na „Mokvání v okovech“ uchyluje ke všemožným žánrovým polohám – od těch jeskynně dementních až po ty o něco nápaditější – a vlastně se dá říci, že jim to ve všech hraje dost přesvědčivě. Album má dvacet osm minut a nějakých slabších pasáží je fakt minimum. Poslechy utíkají, nenudí a ani do budoucna se o životnost materiálu nebojím.

Zmínku si zaslouží i obal z dílny Řádu Zdechlin. Rozpadající se hlava, skrze niž už začínají pučit jiné formy života, na rozžhaveném oranžovém základu krásně vyniká. „Mokvání v okovech“ vychází u Blood Harvest Records i na oranžovém vinylu, s nímž to hádám bude pěkně souznít. Vychytat se podařilo také zvukovou produkci, která je samozřejmě propracovanější než ta na demu, ale pro staroškolský death metal je stále adekvátně přísedící. Není to zbytečně sterilně vypiplané, ale spíš tak akorát hnusné.

Povšechně tedy vnímám „Mokvání v okovech“ velice pozitivně. Počínání Sněti mi je sympatické. Podařilo se jim dát dohromady album, které mezi velikou žánrovou konkurencí nezapadá do průměru, nýbrž naopak má ambice se poměřovat s těmi lepšími ze současné vlny. Je to jednoduché – metalu smrti se u Sněti dostává zadostiučinění a „Mokvání v okovech“ nakládá jak hovado.


Koncertní eintopf – červen 2021

Dantez:
1. Sněť, Goatcraft, Slavery, Kringa, Death Racer – Praha, 26.6. (event)

Dantez

Dantez:

Vize koncertů se znovu začíná blížit realitě. Zažít po delší době hudbu naživo za doprovodu materiálu z debut Sněť by určitě nebylo zlé. „Mokvání v okovech“ totiž maká hrozně a pozvané kapely rovněž představují nemalé lákadlo, zejména pak Goatcraft a Kringa s podobně kvalitními posledními deskami.

Sněť, Goatcraft, Slavery, Kringa


Redakční eintopf – květen 2021

Portal – Avow

H.:
01. Inferno – Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity)
02. Portal – Avow
03. Esoctrilihum – Dy’th Requiem for the Serpent Telepath

Metacyclosynchrotron:
01. Portal – Avow
02. Sněť – Mokvání v okovech
03. Grave Miasma – Abyss of Wrathful Deities

Cnuk:
01. Sněť – Mokvání v okovech
02. Portal – Avow
03. Esoctrilihum – Dy’th Requiem for the Serpent Telepath

Dantez:
01. Portal – Avow
02. Backxwash – I Lie Here Buried with My Rings and My Dresses
03. Perturbator – Lustful Sacraments

Sokol, doktor z hor:
01. The Black Keys – Delta Kream

H.

H.:

Já se s tím pro dnešek nebudu srát. Inferno. Portal. Esoctrilihum.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

O nové desce Portal jsem věděl už déle a maximální nadšení ve mně vyvolal vypuštěný single „Eye“. Nic jiného než negativní hnus jsem samozřejmě nečekal, ale „Oko“ mě elektrizovalo měrou vskutku (ne)příjemnou. Z nějakého důvodu mi totiž přijde, jako by se Portal rozhodli pro nahrání „blackmetalové“ desky, ale uvidíme, co nabídne zbytek materiálu. V posledních týdnech jsem si také vícekrát „IONizoval“ mozek, takže nejočekávanější deska května je za mě daná.

Za neméně důležitou událost považuji i vydání nové desky britských Grave Miasma, protože „Exalted Emanation“ a „Odori Sepulcrorum“ jsou výstavní nahrávky esenciálně záhrobního death metalu. „Abyss of Wrathful Deities“ má vysoká očekávání prozatím nenaplňuje, ale poslouchá se samo a studium mě baví.

Ovšem víc než exkurze do propasti hněvivých božstev si momentálně užívám „Mokvání v okovech“. Debut Sněti jsem zkusil bez větších očekávání, spíše z povinnosti, ale zdejší riffy do mě buší hůř jak kozlí kokot do Kristova kaďáku. Hádám tedy, že jakmile se budou vynášet ortely, který domácí zlometal vydal nejsilnější desku roku 2021, nejvíce se budou skloňovat jména Inferno a Sněť.

Cnuk

Cnuk:

Začnu panem Asthâghulem, který si nedá ani letos pokoj a opět naservíruje pod hlavičkou Esoctrilihum další album. „Dy’th Requiem for the Serpent Telepath“ bude navazovat na velice zdařilou loňskou desku „Eternity of Shaog“. Jelikož už mám možnost novinku nějakou dobu poslouchat, mohu konstatovat, že mě prozatím teda příliš nenadchla, ostatně podobně jako v říjnu vydané EP „F’htansg“. Album je navíc i na Esoctrilihum strašně dlouhé a přiznávám, že na jeden zátah jsem ho zatím nedal ani jednou. Uvidím, jestli v tom do budoucna něco objevím.

Bez nějakého velkého oznamování se na YouTube objevil single „Eye“ od Portal, což nenaznačuje nic jiného než že bude nová deska. Ponese jméno „Avow“ a podle zmíněné ukázky to vypadá kurevsky lákavě. Zní to více jako tvorba před poslední řadovkou „Ion“, přesto zase trochu jinak. Vlastně je to netypicky docela dost čitelné, ale ono portalovské charisma zůstává přítomno. Troufám si tvrdit, že tohle bude velké.

Jako hlavní položku květnové nabídky uvádím Sněť. Na „Mokvání v okovech“ je u nás zvědavo asi dost uší a já mohu prozradit, že to fakt stojí za to. V porovnání s posledními deskami v rámci death metalu z toho vychází Sněť se svou prvotinou hodně dobře. Ten, kdo si oblíbil jejich styl ať už z proma nebo koncertů, by tu neměl být zklamán. Prostě metal smrti v jeho nejryzejší podobě, tak jak ho máme rádi. Prozatím mě „Mokvání v okovech“ nepřestává bavit a nemyslím si, že se to nějak zásadně změní.

Esoctrilihum

Dantez

Dantez:

Vydání novinky Portal před nedávnem Metacyclosynchrotron nastínil v naši soukromé redakční diskuzi. Nutno podotknout, že toto australsko-nezemské uskupení patří na můj hudební Olymp, zejména pak deska „Outre’“. Pozorně jsem proto vyhlížel nějakou oficiální informaci, načež se mi před pár dny do uší dostal první singl. „Eye“ zní jako skladba, která mohla vyjít mezi „Outre’“ a „Swarth“. Curator navíc zní snad dosud nejděsivěji a singl jako celek naznačuje návrat k dřívějšímu produkčnímu bahnu. Ústup od techničnosti představené na „Ion“ vítám a očekávám desku roku.

Navzdory našemu buranství a nedostatku progresivního myšlení na zinu věnujeme prostor černým trans rapperům/kám s oblibou pro gotiku a agresivní hudbu. Backxwash je jednou z nejzajímavějších osobností soudobého rapu – žijící kontradikce, což neodráží pouze schizofrenní texty, ale i beaty, které do sebe nechají promlouvat vlivy z noisu, metalu, industrialu, EBM a až potom z hip-hopu. Předešlá deska, „God Has Nothing to Do with This Leave Him Out of It“, mě bavila dost. Od novinky čekám o trochu více, už jen kvůli borcům z clipping., kteří se zde mají podílet na produkci.

Sněť

Tvorba Perturbatora mi vždy byla sympatická – úsečně jsem se na jeho synthwavu vždycky rád mrdal, prosedět celou desku ale byl pokaždé záhul. Přišlo mi, že James Kent moc sází na přeřvané synthy, což zhruba po 40 minutách omrzelo. EP „New Model“ ovšem nastínilo změnu. Tvorba byla na krátké nahrávce vyspělejší, propracovanější a hlavně nešla bezhlavě po synťákovo-8bitovém retrotrendu. Pokud si „Lustful Sacraments“ zachová stejné výrazivo, tak by mohlo jít o zajímavý počin.

Sokol, doktor z hor

Sokol, doktor z hor:

Abych byl upřímný, co se května týče, s velkou nadějí očekávám prakticky jen novinku The Black Keys. „Delta Kream“ bude sice tak trochu tributní, ale to vůbec nevadí – pojďme se podívat na kořeny Dana a Patricka tak trochu pod drobnohledem. Těmhle pánům ostatně dost fandím už nějaký ten čas a baví mne většina toho, na co duo sáhne. Jinak mi může máj směle hupsnout na ramena.


Sněť: videoklip

Debut pražských Sněť se nezadržitelně blíží a videoklip ke skladbě „Folivor“ si můžete pustit na YouTube. „Mokvání v okovech“ se spouští 14. května, srát mrdku můžete skrze otvory v CD a vinylu, co vydají Blood Harvest. Mrdači kazet nechť se hlásí u Lycanthropic Chants.


Sněť: song z debutu

První zveřejněnou skladbou z očekávaného debutu české Sněti je „Kůň Kadaver“, kterou si můžete poslechnout na Bandcampu vydavatele Blood Harvest. Ne jejich webu už běží předprodej CD a vinylu.


Koncertní eintopf – leden 2020

Uncle Grasha's Flying Circus, Magadan

H.:
1. Entropia – Praha, 18.1. (event)

Metacyclosynchrotron:
1. Uncle Grasha’s Flying Circus, Magadan, Säkkikangas – Ostrava, 12.1. (event)
2. Батюшка, Embrional, Bestia – Ostrava, 3.1. (event)

Cnuk:
1. UK Subs, Nasty Rumours – Praha, 28.1. (event)
2. Bastard Grave, Assumption, Sněť – Praha, 24.1. (event)

Dantez:
1. Uncle Grasha’s Flying Circus, Magadan, Säkkikangas – Ostrava, 12.1. (event)
2. Rotten Sound, Čad, Carnal Diafragma, Mincing Fury, G.O.R.E., Dobytčí mor, Kurva – Ostrava, 24.1. (event)

H.

H.:

Já si v lednu hodlám válet koule a na koncerty seru, ale abyste neřekli, aspoň jeden tu doporučím. Poslední deska Poláků Entropia s názvem „Vacuum“ je vesměs povedená a moc nepochybuju o tom, že bude fungovat i živě. Pokud tedy nejste lenoši jako já, mohlo by vám to stát za zvážení.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

Fanoušci hlukových kejklí a mystérií by mohli vzít za vděk koncertem, který se odehraje v prostorech ostravského Docku, což je bar u Sýkoráku nacházející se pod známějším Barrákem. Háčko se o létajícím cirkusu v recenzi „Stalinist God“ vyjádřil jako o nejzajímavější tuzemské hlukové formaci a Magadan je power electronics zlo s posedlým ženským vokálem. Stačí to jako doporučení?

Od vydání „Litourgiya“ razím názor, že se jedná o průměr s pár výraznými pasážemi a jedním skutečně svěžím a dobře zpracovaným aspektem (vokály), který si nabytou pozornost opravdu nezaslouží. „Панихида“ jsem neslyšel a měnit to asi nebudu. Každopádně bych neměl morální problém Derphově Báťušce zaplatit za lístek, za druhé budu rád, když se v Barráku objeví dost lidí a klub na tom něco trhne, a hlavně zde hrají polští Embrional, kteří na svých třech deskách nabídli opravdu výživnou porci sirnatého a stále sofistikovaného Death Metalu, který určitě osloví fanoušky kapel jako Azarath nebo Immolation. Ne, že by to byla první liga, ale kapela by za vidění měla stát, rozhodně teda víc než Батюшка, cha cha.

Cnuk

Cnuk:

Z koncertů pro nadcházející měsíc mě zaujaly dva. Tím první je vystoupení punkových legend UK Subs v pražském Rock Café. V kapele pamatující počátky tohoto žánru je z původních členů pouze nestor Charlie Harper, ale i přesto by to nemuselo být úplně marné. Tím druhým koncertem je deathmetalová seance na Sedmičce v podání Bastard Grave, Assumption a Sněti. Novinka Bastard Grave, „Diorama of Human Suffering“, je vcelku příjemnou doktrínou severského řemesla, stejně tak doomovější Assumption se v předminulém roce s deskou „Absconditus“ nepředstavili v nijak špatném světle. Rovněž si to koleduje o solidní záležitost.

Dantez

Dantez:

V lednu se za hudbou mimo Ostravu nejspíše nevydám. S největší pravděpodobností ale navštívím grindový večírek v Barráku, kterému budou vévodit švédští Rotten Sound. Pár dní zpět se přímo pod Barrákem odehraje hlukovo-ambientní hra pod vedením Uncle Grasha’s Flying Circus za neméně zajímavého doprovodu. S ohledem na to, co se za styl muziky do Ostravy dováží, je tato varianta o parník zajímavější.


Spectral Voice, Sněť

Spectral Voice 2019

Datum: 20.12.2019
Místo: Praha, Underdogs’
Účinkující: Sněť, Spectral Voice

Je zima, čas adventu, Vánoc. Všude se to jenom hemží Vánočními koncerty a besídkami, a to by v tom byl čert, aby Underdogs’ zůstali mimo. Pátečního večera sem zavítali zámořští pohřbívači Spectral Voice v doprovodu české Sněti. Lidé touto dobou lační po nasávání sváteční atmosféry, protože na toho, kdo ji nenasává, je pohlíženo skrze prsty. Snad i proto do Underdogs’ dorazilo tolik návštěvníků. Anebo taky ne. Dost možná za tím stojí pouhý fakt, že tu vystoupila špička současného metalu smrti, což Spectral Voice bezpochyby jsou, takže dorazit byla nesvatá povinnost.

Lidí bylo fakt až nad očekávání dost. Brzy jsem začal zjišťovat, že velká část fanoušků přišla na začínající Sněť. V kuloárech se o ní mluví až v superlativech, čímž byla má zvědavost na nejvyšších stupních. Přestože mají na kontě zatím jen dvoupísňové promo, stihli za půl rok koncertního fungování předskakovat třeba Krypts (vlastně jejich úplně první koncert) a zabrnkat si i v zahraničí. Jejich prolezlý, starou školou zapáchající death metal se k Spectral Voice dobře hodil. Do hraní šli po hlavě. Stojan na mikrofon neustále létal vzduchem, brzo letěly i lahváče, a pogo ve střepech bylo taky působivé, ač o hubu. Dvojhlas Leproduktora a Řádu(a?) Zdechlin je super, riffy taky řežou, jak by měly, a bicí nakopávají měnící se rytmiku s gustem. Za mě velice dobře odvedené deathmetalové řemeslo. Bez servítek, napřímo a hezky podle osvědčené receptury. Jedinou vadou byla krátkost celého rouhání. Jestli tam byli alespoň půl hodiny, tak je to hodně. Snad dají brzy do kupy více materiálu, nejlépe celou desku či alespoň EPčko. Sněť by si to zasloužila.

Spectral Voice se Praze představili poprvé minulý rok na Sedmičce. Já měl tu čest až nyní. Jejich prvotinu „Eroded Corridors of Unbeing“ stále s radostí sem tam otočím, stejně jako ípko „Necrotic Doom“. V death/doomovém žánru toho v současnosti moc lepšího není, zdali vůbec něco. Koncert začal dříve, než bylo avizováno. Moje teze byla taková, že atmosféru zachycenou na albu se jim nepovede převést na pódia, jelikož hodně dělá tamní skvělá produkce. To jsem byl ale na omylu. Co se atmosféry tyče, byl tohle jeden z nejvyšponovanějších koncertů, jaký jsem kdy zažil. Již tradičně se Underdogs’ zahalilo do mlhy, za pódiem jemně svítila modrá světla a vpředu plápolalo pár svíček. Do toho se začal projevovat genius loci dané lokality – cihlové stěny, masivní traverzy, chlad. Když tímhle vším začaly prosakovat první umrlčí tóny kytar, jemné mrazení na sebe nenechalo dlouho čekat.

Spectral Voice

Zvuk Spectral Voice byl mohutný, občas až zbytečně moc jednolitý, ale nijak výrazně mi to zážitek nenarušovalo. Sypala se jedna pecka za druhou. Ať už se brodilo v táhlých tónech, či nastala pořádná nakládačka, neztrácela to na intenzitě ani zajímavosti. Murmur bubeníka Eli Wendlera, a vlastně především jeho vysoký ryk, slyším v hlavě doteď, stejně jako ty výtečné změny temp a postupné přemosťování se do dalších partů skladeb. S posledním přídavkovým kusem si Spectral Voice vyžádali zhasnout zadní světla, čímž dosáhlo vystoupení další úrovně a vlastně si říkám, jestli to tak neměli mít hned od začátku. Totální smrt, totální zkáza. Jedinou vadou na kráse byla vynucená komunikace mezi kapelou a technikem, který tento požadavek zprvu vůbec neregistroval, takže musel basista Jeff Barrett vystoupit ze své „role“ a promluvit normálním lidským hlasem. Jak rychle začali, tak rychle skončili. Do ohlášené desáté hodiny ještě chyběla porce času, přesto se Coloradští už pakovali z pódia.

Oba koncerty byly výborné. Sněť mě mile překvapila a jsem rád, že dostála všem těm řečem kolem. Skutečně slibná kapela, která se poslouchá dost dobře. Spectral Voice rovněž potěšili a vlastně rovněž překvapili. S tím, že se jim povede dorovnat nálady linoucí se z desky, jsem úplně nepočítal. Mínus je pro obě vystoupení stejné – příliš krátké. Uteklo to. Klidně bych si ještě přidal. Přeci jenom jsem povětšinou zvyklý minimálně na tři kapely. I tak si ale na toto koncertní zakončení letošního roku nemohu stěžovat.


Koncertní eintopf – prosinec 2019

Spectral Voice, Sněť

H.:
1. Occvlta, Malokarpatan, Goatcraft, Sněť, The Tower – Písek, 7.12. (event)
2. Spectral Voice, Sněť – Praha, 20.12. (event)
3. Ygg, Ulvegr, Ym, Dark Seal – Karviná, 13.12. / Brno, 14.12. (event Karviná / event Brno)

Metacyclosynchrotron:
1. Spectral Voice, Sněť – Praha, 20.12. (event)
2. Ygg, Ulvegr, Ym, Dark Seal – Karviná, 13.12. / Brno, 14.12. (event Karviná / event Brno)

Cnuk:
1. Gwar, Voivoid, Childrain – Praha, 9.12. (event)
2. Spectral Voice, Sněť – Praha, 20.12. (event)

Dantez:
1. Ghost, All Them Witchers, Tribulation – Praha, 1.12. (event)
2. Ygg, Ulvegr, Ym, Dark Seal, Bloody Obsession – Karviná, 13.12. (event)
3. Belgrado, Mala Herba – Praha, 10.12. (event)

H.

H.:

Osobně už se v prosinci nikam nechystám, ale to neznamená, že na pár akcí nemůžu upozornit. Hodně sympaticky na mě působí sestava Occvlta, Malokarpatan, Goatcraft, Sněť a The Tower, která se sejde 7. prosince v Písku. Dohromady se to tváří dost lákavě, takže návštěvu určitě můžu doporučit. Pochvalu pak v předstihu posílám pořadatelům za super plakát!

Hniloba Spectral Voice za hřích rozhodně stojí, i když se u nás kapela nepředstavuje poprvé. Koncert, shodou náhod opět se Snětí, bude patřit k těm nejzajímavějším prosincovým metalům v českých klubech.

Příznivce ukrajinského black metalu by pak měl zajímat Apocalypsa Festival, kde se představí Ygg a Ulvegr za doprovodu Dark Seal a Ym, a to hned ve dvou městech: Karviná (plus Bloody Obsession) a Brno (plus Parom).

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

Cajzli ať valí na Spectral Voice, Moraváci a obyvatelé zadýmené díry jménem Slezsko by zas měli vzít za vděk festivalem Apocalypsa. Headlineři Ygg a Ulvegr patří k těm lepším ukrajinským blackům a zvlášť album prvních jmenovaných se mi v době vydání docela líbilo; rozhodně povinnost pro fanoušky Walknut a Hate Forest. Na obou štacích se také představí Dark Seal a nová kapela Ym s pár členy zaniklých Žrec a Tears of Styrbjørn hrající údajně psychedelický folk metal. V Brně pro pobavení zahrají Parom (takový nevkusný rip-off Homovlad hraný pomýlenými primitivy), karvinským supportem jsou Bloody Obsession.

Cnuk

Cnuk:

Lístek na koncert Gwar mám již vzorně zakoupený, jelikož tohle si nechci nechat ujít. Ne snad, že bych jejich hudbu tak žral, to v žádném případě, ale jejich kultovní show je něčím, co chci alespoň jednou v životě zažít na vlastní kůži. Budou se řezat hlavy, budou lítat střeva, MeetFactory se bude topit v potocích umělé krve. To vše za zvuků funky/thrash/hard rocku. Z hudebního hlediska celý večer jistí Voivod, trochu překvapivě umístěni až jako support. Tady asi není třeba nic dodávat. Doufám, že mimo klasik dojde i na pecky z „The Wake“. Třetím do počtu jsou španělští deathmetalisté Childrain.

Dále se chystám na vystoupení Spectral Voice, které do Underdogs’ doprovodí Sněť. „Eroded Corridors of Unbeing“ je skvělá fošna vyučující vysokou školu prohnilého, vlhkými sklepeními taženého death metalu. Sice mě překvapila vyšší cena, ale neodradila. Navíc Sněť zní taky moc dobře a tu čest s nimi jsem rovněž dosud neměl.

Dantez

Dantez:

Nevím sice, kolik procent návštěvníků se veze na vlně hejtu Ghost, ale jejich pražskou zastávku zde stejně vypíchnu. Podle záznamů vypadá show solidně a kapela nešetří ani na setlistu, který se pohybuje okolo dvou hodin. Tribulation jako doprovod také nejsou zrovna logistickým přešlapem, takže proč ne.

A něco více do undergroundu. Slezští by mohli zvážit účast na karvinském Apocalypsa Festu. Line-up není zrovna kdovíco, ale minimálně Ulvegr by za to stát mohli. Pár dní předtím Praha pohostí španělské Belgrado, kteří hrají chladný taneční post-punk ctící žánrové fundamenty.


Koncertní eintopf – červenec 2019

Impetuous Ritual

H.:
1. Impetuous Ritual, Ascended Dead, Sněť – Praha, 16.7. (event)
2. Full of Hell, The Body, Decultivate, Instistent – Praha, 8.7. (event)

Metacyclosynchrotron:
1. Impetuous Ritual, Ascended Dead, Sněť – Praha, 16.7. (event)
2. Enter the Eternal Fire – Volyně, 19.-20.7. (event)

Cnuk:
1. Negative Approach, Repelent SS, Vole – Brno, 23.7. (event)

Dantez:
1. Full of Hell, The Body, Decultivate, Instistent – Praha, 8.7. (event)
2. Impetuous Ritual, Ascended Dead, Sněť – Praha, 16.7. (event)
3. Obscene Extreme – Trutnov, 3.-7.7. (web)

H.

H.:

V červenci není vůbec co řešit. Impetuous Ritual jsou naprostá povinnost. Australské deathmetalové arci-zlo konečně živě. I když mě poslední dobou už moc nebaví chodit na koncerty, výjimečně se najdou akce, kde se prostě nedá vynechat, a tahle k nim jednoznačně patří. Kdo nepřijde, tak je zpocená buzna.

Slušný bordel by mohl být i osmého v Modré Vopici, kde svoje extrémní umění předvedou Full of Hell a The Body, což jsou ostatně kapely, které se navzájem znají i ze společné kolaborace „Ascending a Mountain of Heavy Light“. Asi tedy nebude od věci očekávat i nějaké společné věci. Jinak pro mě osobně jsou výrazně zajímavější The Body a celkově to s největší pravděpodobností vynechám.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

Pražského koncertu Impetuous Ritual se nemůžu dočkat, protože už po vydání debutu se stali mojí velkou srdcovkou a s každou následující deskou byla laťka šílenství překonána. Z rozhovoru v Bardo Methodology lze také tušit, že jsou borci docela dobytci, takže pokud aspoň trochu vyjde zvuk a pánové při přejezdech mezi štacemi nechcípnou, čeká nás fakt extrémní až legendární večer. Na Ascended Dead a Sněť jsem také zvědav.

A rád ještě zmíním Enter the Eternal Fire Fest, i když se tam nechystám. V sestavě pár zajímavých věcí nalézt lze, namátkou třeba Enthroned, Aeternus, Murder nebo Depths Above. Ale hlavně bych vypíchnul, nakolik příjemné prostředí volyňského koupaliště je. Nejde samozřejmě jen o koupák, ale o zázemí celkově. Je zde spousta prostoru kam se zašít, Volyně je hezká a na místě se dá skvěle napít/nažrat za vstřícné ceny. Loni se mi tam fakt líbilo.

Cnuk

Cnuk:

Brněnští by rozhodně měli zpozornět a do kalendáře si poznamenat datum 23. 7., kdy v Kabinetu Múz vystoupí legendární detroitská parta Negative Approach. Ti sice už skoro čtyřicet let žijí ze svého jediného alba a EPčka, ale (s přestávkami) žijí, což jenom ukazuje, jak vlivné tyto dva počiny na hardcorové scéně jsou. Vroubkem však zůstává fakt, že z původní sestavy, která za těmito opusy stojí, je v řadách Negative Approach pouze zpěvák John Brannon. Doprovod jim budou dělat výborné domácí kapely Repelent SS a Vole.

Dantez

Dantez:

Hned na začátku druhého červencového týdne rozjebou stodolovitý prostor Modré Vopice Full of HellThe Body. Právě tento stísněnější a trouchnivějící prostor určitě dodá oběma vystoupením solidní dávku intenzity; kór když to půjde ruku v ruce noisovými serepetičkami a narvaným materiálem z poslední desky „The Weeping Choir“.

Pár dní poté rozpoutá peklo v pražském Underdogs’ zkryplený bratr Portal jménem Impetuous Ritual. Deathmetalových akcí se po Česku koná možná až příliš. V případě Impetuous Ritual to ale dává smysl. Málokdo totiž dokáže nabídnout takhle odporný a zvukově trestající přístup k jinak poměrně šablonovitému žánru.

Na Obscene Extreme sice nejezdím, ale nedoporučit tuhle kultovní prasárnu by byla demence. Line-up každoročně sílí a podle pravidelných účastníků začíná festival jako celek pomalu dotahovat Brutal Assault. Z letošní sestavy můžu namátkou vytáhnout třeba Misery Index, Repulsion nebo Siege. Hlavním tahákem jsou však Cannibal Corpse – vlastně ani ne kvůli tomu, že jsou jejich koncerty standardně kvalitní. Obscene Extreme totiž nabízí jedinečnou možnost, kdy si mohou fandové vylézt na stage, udělat si kolečko okolo Corpsegrindera a doufat, že je nevezme krkem. Neberte to.