Země: USA Žánr: death metal Datum vydání: 27.3.2020 Label: Profound Lore Records Tracklist: 01. Abdication of the Mind 02. Shadows of Long Forgotten Terror 03. Harvesting the Life Force of a Crumbling Orb 04. Exultant in Chthonic Blasphemy Hrací doba: 30:06 Odkazy: bandcamp

Deathmetalová demíčka se už zase vyplácí sledovat. V poslední době jich vychází spousta a některá získávají i fyzickou podobu, kdy se dostanou, stejně jako za starých časů, na pásky kazet. Příjemné je zjištění, když to některá z takovýchto smeček doklepe až ke stvoření dlouhohrajícího počinu. Takový příběh potkal i americké Warp Chamber. Dva roky staré zapáchající demo „Abdication of the Mind“ bylo pravděpodobně dost silné na to, aby si je vytáhli Profound Lore Records a dali jim možnost ukázat ještě více ze svého hnusného kumštu.

Může překvapit, že prvotina Warp Chamber nazvaná „Implements of Excruciation“ byla natočena ve stejném roce jako ono demo. Na vydání tedy čekala dva roky. O nahrání se postaral Greg Wilkinson a mastering si vzal na starosti Dan Lowndes, takže zaměření je předem jasné, když se kolem těchto dvou jmen točily kapely jako Mortiferum, Necrot, Undergang nebo Vastum. I Warp Chamber lze bezpečně zařadit mezi nové deathmetalové vylomenosti čerpající z energií let osmdesátých a devadesátých. Finsko, Švédsko, Amerika, všechny tyhle školy daly jejich zvuku něco.

Co se tedy ukrývá pod tou krásnou obálkou, kterou se mi dosud nepodařilo rozluštit? Vzhledem ke spoustě kabelů a přístrojů na ní, se dá vytušit, že se témata budou točit kolem science fiction. To ostatně potvrzuje i příslušná kolonka na metalovém archívu. Jestli je to v textech ale opravdu obsaženo, a o co konkrétněji vlastně jde, není vůbec jasné. A zřejmě nejenom mně. Právě to je totiž dost možná nejčastěji probíraným tématem okolo „Implements of Excruciation“ – jeho zpěv. Ten totiž ze všeho nejvíce připomíná chroptícího mutanta, z jehož projevu není zřetelné ale vůbec nic. Jestli tu nějaké texty jsou, tak jsou dokonale ukryty pod vokálním výrazivem. Myslím si, že nějaké náměty písně mají, ale naživo musí být stejně úplně jedno, jestli se do mikrofonu zvrací nějaká slova nebo ne. Jiné je to však studiově. S koukáním do případných textů by to asi bylo snadnější. Ostatně s touto pomůckou se pak už daří rozluštit i třeba takové Demilich.

Je trochu škoda, že právě vokál na sebe poutá tolik pozornosti, jelikož pro mě jsou Warp Chamber hlavně o hudbě. Upřímně jsem si říkal, jestli by to všechno nebylo lepší pouze instrumentálně. Jasný, je to kurva death metal a nikdo tu nečeká zrovna Pavarottiho, ale s postupem času mi začal zpěv připadat svou monotónností a neohrabaností spíše nechtěně vtipný. Každopádně, na „Implements of Excruciation“ si říkají o hlavní slovo riffy, protože těch je tu jak nasráno. To ovšem neznamená, že všechny lámou kosti. Warp Chamber na ně ale hodně sázejí. Přestože se nejedná o progresivní hudbu, změny temp potkávají každou skladbu hned několikrát a k přemosťování dochází právě díky kytarám. Někdy to lepí moc příjemně, jindy to nehezky skřípe.

Výraznost určitých partů je totiž dána zejména průměrností jiných, a tato průměrnost s přibývajícími poslechy začne být čím dál více nápadná. Tradiční podzemní zvrácenosti se tu mísí s až nečekanou chytlavostí, což dokáže trhat prdel na kusy, ale přijde mi, že je toho všeho prostě trochu moc najednou. Hlavně se tyto momenty nacházejí mezi kupou docela všedních postupů. Dost tím trpí také atmosféra desky, která v podstatě neexistuje a výsledný dojem je tak poměrně vlažný.

Za nejlepší kousky považuji ten první a poslední. „Abdication of the Mind“ je dobře známa už z prvotního dema stejně jako „Harvesting the Life Force of a Crumbling Orb“. Nové jsou tak de facto pouze zbylé dvě skladby „Shadows of Long Forgotten Terror“ a „Exultant in Chthonic Blasphemy“. Kromě vylepšeného zvuku se oproti původním demoverzím nezměnilo takřka nic. Všechny tituly jsou dost dlouhé a na to také doplácejí. Jejich rozmáchlost mi prostě ke stylu Warp Chamber nesedí. Sice jsou jenom čtyři, takže celková stopáž je v příjemné půlhodince, ale u žádné ze skladeb opravdu necítím tu nutnost ji takto natahovat. Právě kvůli tomu pak celý materiál zní tak kostrbatě poskládán dohromady. Někdy je dobré vědět, kdy skončit. Nápady tu jsou, dokonce i naprosto smrtící a chytré, ale myslím, že s nimi mohlo být naloženo podstatně lépe.

„Implements of Excruciation“ bych tak shrnul jako slušnou, ale rychle ohranou nahrávku. I když jsem si ji pustil spoustukrát, stále nemám ucelený názor na to, jestli ji vlastně vůbec brát vážně. Sice to zní oddaně, avšak náladově to na mě díky lehce úsměvnému vokálu a podivně poskládané struktuře skladeb působí dost nejistě a neuzrále. Na druhou stranu, některé party se mi zaryly tak hluboko do hlavy, že tak nějak tuším, že si to čas od času pustím. Prvotina Warp Chamber je zkrátka rozporuplná a nejlepší bude, když si na ni každý udělá svůj vlastní názor. Koneckonců tak jako vždy.