(Dolch) – Feuer 10.11.2019 Sicmaggot  Nevím, jestli má smysl tu nějak podrobněji rozebírat, jak vysoko smýšlím o (Dolch), protože jsem to svého času psal už v recenzích na „III: Songs of Happiness… Words of Praise“ a sedmipalec „An den Mond“. Pokud se vám nechce listovat do minulosti a číst dva roky staré články, tak pro formálnost zmíním, že o (Dolch) smýšlím setsakra vysoko. V hudbě mě příliš nezajímá nějaká techničnost nebo instrumentální výkony, vždycky jsem si výš cenil pocitů a atmosféry. A zrovna (Dolch) dokázali na svých starších počinech vyčarovat magickou a unikátní (!) atmosféru, na jakou jsem nikde jinde nenarazil. A přesně tyhle specifické nálady jsou tím, kvůli čemu se zamilovávám do kapel; prakticky všichni mí nejoblíbenější interpreti nějakou takovou nabízejí, a právě proto mi učarovali také (Dolch). Trochu zajímavé je, že ... Ďyvina – Počva 8.11.2019 H.  Ďyvina je ostravská folková formace, v jejímž čele stojí Vít Přibyla z Pilgrim, další české folkové skupiny, jejíž album „The Roots“ zde kdysi recenzoval jeden z našich bývalých kolegů. Já osobně jsem ale Pilgrim vlastně nikdy pořádně neslyšel; až nyní před touhle recenzí jsem si pustil nějaké dva náhodné songy a příliš mě to nezaujalo, plus mi to na můj vkus připadalo moc veselé a trochu mi vadilo využití angličtiny. Ale možná jsem se jen trefil do špatných písniček. Co se ovšem týče Ďyvina a jejich prvního EP „Počva“, zde je situace docela jiná. Čtyřskladbová nahrávka mě baví víc, než jsem si ze začátku připouštěl. Nakousl jsem jazykovou stránku Pilgrim, takže v ní mohu pokračovat i u „Počvy“, protože tady mi to přijde zajímavé. Ďyvina totiž zpívají ... Abkehr – In Feuer 7.11.2019 H.  Němečtí Abkehr mě poměrně zaujali už na svém pilotním minialbu „In Asche“. To vyšlo v roce 2017 u Sentient Ruin Laboratories, což zmiňuji, protože to byl také ten důvod, proč jsem si kapely všimnul. Časový odstup byl nekompromisní a jasně ukázal, že „In Asche“ nepatří k nahrávkám, k nimž by bylo nutné se zpětně vracet, ale vzpomínám si, že v době vydání mě to vcelku bavilo a do paměti jsem si to uložil jako solidní záležitost, na jejíž pokračování bych se mohl rád podívat. Když jsem se dozvěděl, že německé duo letos naváže první dlouhohrající deskou „In Feuer“, asi mě to potěšilo víc, než by mělo, když se mi Abkehr v přehrávači po sepsání recenze „In Asche“ neobjevili už ani jednou. Od „In Feuer“ jsem si každopádně sliboval, že by ... Lana Del Rey – Norman Fucking Rockwell! 5.11.2019 H.  Kdyby se mě náhodou někdo zeptal (čistě teoreticky, protože reálně by se mě nikdo na takové hovadiny samozřejmě neptal), určitě bych řekl, že Lana Del Rey stále patří mezi mé oblíbené interprety. Respektive tedy interpretky, potrpíte-li si na genderovou korektnost. Přesto jsem se na letošní novinku „Norman Fucking Rockwell!“ netěšil takovým způsobem jako na starší alba… Těch důvodů se sešlo víc. Zatímco dřívější obaly mě i přes svou jednoduchost bavily, ten k „Norman Fucking Rockwell!“ mi moc nesednul, asi i díky jakémusi komiksovému nádechu kvůli užitému fontu. Ani singly mě nezaujaly takovým způsobem jako dříve. Plus také odezněla doba, kdy jsem Lanu poslouchal opravdu intenzivně, což bylo v éře jejích nejsilnějších desek „Ultraviolence“ a „Honeymoon“.
Karyn Crisis’ Gospel of the Witches – Covenant 4.11.2019 H.  Hádám, že vykládat v roce 2019, kdo to je Karyn Crisis, bude asi trochu zbytečné, protože o ní většina metalových posluchačů už dávno slyšela. Přesto si dovolím pár slov o její minulosti ztratit, ale ne z toho důvodu, že bych snad podceňoval vaše hudební znalosti – naopak si myslím, že spousta z vás má v tomhle ohledu nastudováno mnohem lépe než já. Prostě a jednoduše jenom potřebuju nahnat znaky, abych tenhle pseudo-literární výlev mohl alespoň zdánlivě vydávat za recenzi! O Karyn Crisis bylo slyšet již od poloviny devadesátých let, kdy vznikla kapela Crisis, s níž si zpěvačka udělala jméno. Osobně jsem tvorbu téhle formace nikdy nevyhledával, což je možná chyba, ale i z takhle laického pohledu mám dojem, že Crisis lze považovat za kultovní záležitost, kterou si lidé ... The Black Sorcery – Wolven Degrade 3.11.2019 H.  Kanadské The Black Sorcery jsem zde chtěl představit už v loňském roce, když vydali svou debutovou desku „…and the Beast Spake Death from Above“ pod značkou Krucyator Productions (label, jejž vlastní Loïc.F z Autokrator a N.K.V.D., víme). Nakonec mi na to ale v rozvrhu nezbylo místo a nahrávka už příliš zapadla prachem na to, abych se tu k ní v recenzi vracel. Kór když nějaký opravdový zázrak to také nebyl. O čemž nicméně muzika The Black Sorcery beztak není a nemá být, ale k tomu se ještě za chvíli dostaneme. The Black Sorcery mi trochu pomohli, když hned letos vysrali na svět svou druhou fošnu s názvem „Wolven Degrade“. Už ani ta není stoprocentně aktuální, poněvadž vyšla již v březnu, ale když jsem viděl arci-vtipný obal, na němž chlupatý nadržený vlkodlak ... Gruzja – Jeszcze nie mamy na was pomysłu 31.10.2019 H.  Debutová deska polské formace Gruzja s názvem „I iść dalej“ vyšla teprve letos v únoru a poměrně nedávno jsme si tu o ní konečně povídali. Krátce po naší recenzi na prvotinu bylo ohlášeno druhé album „Jeszcze nie mamy na was pomysłu“. Nejde nicméně o jedinou zásadní událost, která se v táboře Gruzja udála. Ještě v době, kdy jsme zde uveřejňovali povídání o „I iść dalej“, nebylo o skupině známo mnoho informací. Nyní už jsme ale chytřejší, protože v mezičase se metalové archivy a skrze ně i svět dozvěděly sestavu, která se ukázala být velice zajímavou. Jinými slovy řečeno, kdo na „I iść dalej“ slyšel podobnost s kapelami z kolektivu Let the World Burn a spřízněnými projekty, ten se vůbec nemýlil.
Tropical Fuck Storm – Braindrops 30.10.2019 Cnuk  Dostat se do některých kapel může být problém. Jednou z takových pro mě byli i Australané Tropical Fuck Storm. Když vydali minulý rok prvotinu „A Laughing Death in Meatspace“, nevěděl jsem moc jak k ní přistupovat. Je divná jako její název samotný. Dle kytaristy a zpěváka souboru Garetha Liddiarda odkazuje na poruchu kuru nalezenou kdysi mezi obyvateli Papuy-Nové Guiney, kteří se mezi sebou různě požírali, čímž zdědili Creutzfeldtvou-Jakobovu nemoc, kvůli níž se jim narušila šedá hmota, až ztratili kontrolu nad emocemi a usmáli se k smrti. Když si k tomu přidáte v podobném duchu laděné texty, expresivní hudební projev a grafická ztvárnění obalů a videoklipů, poznáte, jak je to prostě celé zvrácené. V hudbě Tropical Fuck Storm se toho děje tolik a je to tak silné, že je tomu třeba ... The Devil & the Universe – :Endgame 69: 29.10.2019 Dantez  The Devil & the Universe jsou na poli darkwave a ambientu poměrně specifickým tělesem. Žánry, které si v první řadě zakládají zejména na atmosféře a všeobecné serióznosti, bere uskupení v kozlích maskách za opačný konec. Atmosféra je stále přítomna. Projekt ji ale staví na roveň s dalšími, v tomto spektru poněkud neotřelými elementy. Ambientně-darkwavové plochy nejčastěji doprovázejí rituální vybubnovávání, které však tempy, rytmy a hutností evokují namísto spirituálních seancí spíš rozdováděnou diskotéku. Esence okultna a ritualistična je nicméně stále přítomna, a to i přestože přístup k ní připomíná spíše Ghost než například Aghast. Už jen vizuální stylizace kapely napovídá, že The Devil & the Universe se nebudou brát zase až tak moc vážně. Ujetá žánrová koketerie je více přítomna na každém dalším albu. V začátcích se kapela věnovala spíše ... Teitanblood – The Baneful Choir 28.10.2019 Sicmaggot  Cože? My tu nemáme žádnou recenzi Teitanblood? Taká ostuda, ty pičo… Tak abych to napravil. Nemá smysl opisovat z archivů, co a kdy Teitanblood vydali, ale s časovým odstupem lze nahrávky zařadit do kontextu metalového historie a možná i zhodnotit jejich dopad alespoň částečným definováním toho, čím oslovují obrovské počty metalistů, kromě toho že to je námrd a zlo až do pekla. Kapela vytryskla s hrozivým smradem a syčením z nejzazších útrob undergroundu, když Norma Evangelium Diaboli v roce 2009 vydali debut „Seven Chalices“. Starší krátké nahrávky se sice těšily úctě metalových fanatiků, ale k nim bylo nutné se trochu prokopat. „Seven Chalices“ bylo album, které proniklo i k širší veřejnosti podobně jako první delší nahrávky Dead Congregation nebo Grave Miasma.
Arkhaaik – *dʰg̑ʰm̥tós 27.10.2019 H.  Švýcarské formace Arkhaaik bych si s největší pravděpodobností ani nevšimnul, pokud by její debutová deska „*dʰg̑ʰm̥tós“ nevyšla pod značkou německých Iron Bonehead Productions. Jejich portfolio sice neposlouchám zodpovědně celé, ale po očku to sleduju a sem tam si z toho vybírám nahrávky, u nichž se mi zdá, že by mohly mít potenciál a mohly by mě bavit. Proč jsem si pustil ukázky zrovna z „*dʰg̑ʰm̥tós“, to asi taky není úplně těžké odhadnout. Ten název desky je prostě divný a neobvyklý. Přiznávám se, že obskurní názvy s divnými znaky mě obvykle zaujmou víc, než by asi měly, ale nemůžu za to, prostě to tak je. Nemyslím si ovšem, že bych si někdy nějaké album či kapelu oblíbil jenom a pouze kvůli tomu, že se zvláštně jmenuje.
Jade – Smoking Mirror 25.10.2019 H.  Jade je dvoučlenná mezinárodní formace rozdělená mezi Německo a Španělsko. Borci jsou údajně anonymní, ale na promo fotkách normálně ukazují svoje držky, což mně osobně teda moc anonymní nepřijde, ale i kdyby, myslím si, že s tímhle jim ta anonymita příliš dlouho nevydrží. Já vám to tajemství nicméně neosvětlím, poněvadž jsem ty dva kořeny nepoznal. Navíc tyhle hrátky na anonymitu jsou už dneska tak běžné, že to zas až tak zajímavé ani není. To už mi přijde zajímavější název Jade, jelikož se kapela pojmenovala dle minerálu jadeitu, který se hojně používal pro výrobu předmětů u mnoha starověkých civilizací. Spojen je hlavně s orientem, ale své místo měl kupříkladu i u Olméků nebo Maorů.
Bölzer – Lese Majesty 24.10.2019 Sicmaggot  Švýcarům Bölzer se podařilo něco, co se mnohým kapelám nepovede – na undergroundové scéně si udělali poměrně velké jméno ještě předtím, než vydali své první album. Jen prostřednictvím skvělých ípíček „Aura“ a „Soma“ a také díky pilné koncertní činnosti si dokázali vytvořit velkou posluchačskou základnu, která na jejich řadový debut „Hero“ čekal dost netrpělivě. Když ke konci roku 2016 nakonec „Hero“ vyšel, nebyl přijat s tak všeobecným nadšením jako předešlá neřadová tvorba Bölzer. Což mně osobně přijde škoda, protože si myslím, že se jedná o povedenou desku, která sice Švýcary posunula o kousek k větší… ne přímo stravitelnosti, ale určitě jisté umírněnosti, avšak stále měla vysokou kvalitu a představovala Bölzer jako charismatickou kapelu.
Imperial Cult – Spasm of Light 23.10.2019 H.  Musím přiznat, že debut nizozemské formace Imperial Cult mě rozštípal hned s prvním poslechem. Prakticky okamžitě jsem poznal, že „Spasm of Light“ je přesně moje krevní skupina. Naštěstí ani s dalšími poslechy výborné dojmy neopadly a jen mě utvrdily v tom, že tahle deska je i přes zdánlivou nepřístupnost hodně zajímavá a hodně povedená. Až potom, co jsem si „Spasm of Light“ těžce naposlouchal, jsem si začal pořádně plnit domácí úkol před recenzí a s pobavením zjistil, kdo za projektem Imperial Cult vlastně stojí. Jedná se totiž o nám už dobře známé nizozemské uličníky okolo labelu Haeresis noviomagi. Konkrétně se zde opět setkáváme se zpěvačkou T (Turia, Nusquama) a kytaristou O (Turia, Nusquama, Iskandr, Solar Temple, Lubbert Das).
Woest – Le gouffre 22.10.2019 H.  „La fin de l’ère sauvage“, debut francouzské formace Woest, patří k těm albům, která vám v době jejich čerstvosti připadají docela slušná, dokonce si i zapamatujete, že jste je slyšeli, také název kapely budete nosit někde podvědomí, a když na ni náhodou za čas opět narazíte, bude vám to celé povědomé. Že byste ale měli potřebu se k takové desce zpětně vracet? To vůbec, protože zas tak dobrá určitě nebyla. Ta vzpomínka na poměrně pohodový počin je tak všechno, co člověku stačí a k čemu je hlavně svévolný, a jakýkoliv hlubší vztah nad rámec uložení v paměti není žádoucí. „La fin de l’ère sauvage“ je přesně taková nahrávka. Vím, že nebyla špatná a že jsem s ní ve své době nějaký ten poslech strávil, ale nikdy poté ... The Meads of Asphodel – Running Out of Time Doing Nothing 21.10.2019 H.  The Meads of Asphodel jsou nepochybně neobyčejnou kapelou. Osobně nemůžu tvrdit, že patřili mezi největší oblíbence nebo snad dokonce srdcové záležitosti, ale pište si, že k tvorbě těchto Anglánů mám velký respekt. Ostatně si myslím, že doposud nevydali špatnou řadovku (což ovšem nemohu tvrdit o neřadovkách), a to snad mluví samo za sebe. Nepouštím si jejich muziku úplně často, ale o to zběsileji si ji pak užívám, když na to přijde. Poslech nové řadovky The Meads of Asphodel je tím pádem povinnost a výzva, kterou nelze odmítnout. Tahle ostrovní smečka, která se vyžívá v historické zbroji a ve výsměchu všem náboženstvím, totiž na každém albu nabízí svěží náhled na black metal, jehož z podstaty misantropickou náturu nabourávají mimožánrové experimenty, ironie a montypythonovská absurdnost.
Pixies – Beneath the Eyrie 20.10.2019 Cnuk  Není mnoho kapel, které by ovlivnily generaci dalších tak moc, jako se to povedlo právě Pixies. Jejich netradičně agresivní, přitom dostupný zvuk dolehl bez přehánění na celá kytarová devadesátá léta, kdy právě oni patřili k prvním, kteří začali používat metodu klidných slok a výbušných refrénů, stejně jako kombinaci popové podbízivosti s punkovou drzostí. Smůla, že se rozpadli právě v průběhu rozkvětu rockové alternativy a grunge, takže si skutečný úspěch a ovace nikdy neužili, na rozdíl od jejich početných následovníků. Pixies tak nikdy nebyli součástí hlavního proudu, ale namísto toho začal stoupat jejich kultovní status. Po návratu na scénu roku 2004 už se nedalo čekat, že by se někam posouvali. I z toho důvodu bylo překvapením, že v roce 2014 vydali po dlouhých třiadvaceti letech novou řadovku „Indie Cindy“, která byla kompilací nedlouho ... Ordo rosarius equilibrio – Let’s Play [Two Girls & a Goat] 18.10.2019 H. ![Ordo rosarius equilibrio - Let's Play [Two Girls & a Goat]](https://sicmaggot.cz/wp-content/uploads/2019/09/Ordo_rosarius_equilibrio_-_Lets_Play_Two_Girls_and_a_Goat-150x150.jpg) Ordo rosarius equilibrio není skupina jako každá druhá, abyste její existenci mohli v klidu ignorovat s tím, že podobně nebo snad dokonce prakticky stejně znějících záležitostí najdete všude okolo hromadu. Hudba téhle švédské formace v sobě vždycky měla určitý specifický náboj doplněný o úžasnou atmosféru a lascivní, nikoliv však prvoplánovou prezentaci. U takové kapely by se člověk na nové album těšil prakticky za každých okolností, ale u „Let’s Play “ vyšponovala očekávání ještě výš prohlášení o tom, jak se bude jednat o definitivní manifest toho, o čem Ordo rosarius equilibrio jsou, o dílo, které by mělo jejich dosavadní tvorbu korunovat.
Hwwauoch – Into the Labyrinth of Consciousness 17.10.2019 Sicmaggot  O seskupení ПРАВА Коллектив (nebo také Prava Kollektiv, pokud úplně nefandíte azbuce) jsme se zde bavili již několikrát. Paradoxně ale ani jednou ve spojitosti s Arkhtinn, což je asi nejznámější jméno kolektivu, které tak trochu ušlapalo cestičku pro další personálně propojené projekty. S kapelami jako Hwwauoch, Pharmakeia nebo Mahr jsme se tu už však potkali a i na další jako Voidsphere třeba ještě někdy v budoucnu také dojde řada. Nyní si ovšem povíme něco málo o „Into the Labyrinth of Consciousness“, druhé řadovce Hwwauoch, která se objevila v poslední várce nových releasů ПРАВА Коллектив po boku debutu Pharmakeia, dvou EP Mahr a třetím studiovém zářezu Voidsphere.
Wędrowcy~tułacze~zbiegi – Marynistyka suchego lądu 16.10.2019 H.  Už ani nevím kolikrát jsem zde psal o tom, jak zasraně skvělá je celá ta katovická mini-scéna okolo Furia a Massemord. Jsem si jistý, že to bylo mockrát – dost na to, aby se mi to už nechtělo počítat. Ono to totiž u zmiňovaných dvou kapel jen začíná. Vedle nich mají jednotliví členové hromadu dalších výborných vedlejšáků a bočních kapel, namátkou třeba Morowe, Odraza, Cssaba, Biesy, Gruzja, je tu napojení i na Totenmesse nebo Thaw. Hromada jmen, která hledačům kvalitního, svojsky pojatého black metalu jistě nebudou neznámá. Jedním z takových dalších projektů je i Wędrowcy~Tułacze~Zbiegi, jehož žádnou nahrávku jsme zde doposud nerecenzovali. Což byla škoda už dřív, ale ignorovat tuhle skupinu i nadále po vydání desky jako „Marynistyka suchego lądu“, tak to už by byla ...
|
