Země: USA Rok vydání: 1957 Žánr: fantasy / adventure Originální název: The Saga of the Viking Women and Their Voyage to the Waters of the Great Sea Serpent Režie: Roger Corman Hrají: Abby Dalton, Susan Cabot, Brad Jackson, June Kenney, Richard Devon Hrací doba: 66 min

(Budou spoilery.)

Rogera Cormana si dnes asi většina z nás bude pamatovat především díky jeho známým gotickým hororům ze šedesátých let dle předloh Edgara Allana Poea a ve většině případů s Vincentem Pricem v hlavní roli. A tak je to nejspíš správně, protože tyhle bijáky mají i v dnešní době svoje nepopiratelné kouzlo a charisma, byť už jen těžko mohou někoho vyděsit. O to zajímavější ale možná bude v našem filmovém koutku zabrousit také do Cormanovy starší tvorby, která už je nyní v mnohých případech trochu zapomenutá. Nejspíš na ulici nepotkáte mnoho lidí, kteří by tyhle bijáky znali, ale věřím, že v některých případech se bude jednat o tuze zábavné naivní škváry, nad nimiž si fajnšmekři mohou ukájet své choutky nad špatnou kinematografií. Sám mám ještě co prozkoumávat, ale co už jsem viděl, to tomuhle popisu odpovídalo docela přesně. Jako třeba dnešní film.

Tahle fantasy z konce roku 1957 je známá pod dvěma názvy. Ten umírněnější zní „Viking Women and the Sea Serpent“. Kdyby vám to ale nestačilo, tak to můžete najít i pod epickým titulem „The Saga of the Viking Women and Their Voyage to the Waters of the Great Sea Serpent“. Což vlastně přesně vystihuje, o co v téhle stařičké hodinové perličce půjde.

Svým způsobem se jedná o docela pokrokový snímek, protože jeho základní dějová osa je ryze feministická, haha. Hlavními hrdinkami filmu jsou vikinské ženy, které doma čekají na návrat svých chotí ze zámořské plavby. Protože jim to ale trvá moc dlouho, demokraticky (!) hlasují, jestli čekat dál, anebo se je vydat hledat. Asi není třeba dodávat, že padne volba na tu druhou možnost, protože jinak by to asi nemělo o čem být. Jestli vás právě napadlo, jak je chtějí hledat, když asi jen těžko mohou vědět, kam přesně se přes moře doplavili, tak věřte, že mě to napadlo taky. Scénáristu ale asi ne, protože ženské sednou na loď, vydají se náhodným směrem a své milé najdou.

Takhle jednoduché to však samozřejmě nebude. Jak název napovídá, budou muset proplout vodami velké mořské potvory, což se jim úplně nevyplatí. Ztroskotají na ostrově ovládaném barbarským kmenem, a jak později zjistí, právě zde jsou drženi jako otroci i jejich vikingové. V jen trochu reálném filmu by se barbaři na sličné seveřanky vrhli a všechny je okamžitě pojebali na jedné velké hromadě, ale bavíme se tu o naivní fantasy z padesátých let, takže se nic takového nestane. Holky se pokusí o záchranu svých mužů, ale – pozor, zvrat – nepovede se to!

Vikingské buchty jsou totiž stejně levé jako vikinští gerojové, takže nakonec jim musí pomoct Thor (ne ten od Marvela), bez něhož by byli úplně v hajzlu. A to Thor jenom spustí déšť, před nímž všichni barbaři utečou (!), aby vikingové mohli osvobodit svého vůdce a jeho holku před popravou a vydat se pryč.

To ale pořád není všechno. Syn vůdce barbarů při tom zdechne, protože do něj uhodí blesk, za což se chce vůdce pomstít. Překvapivě nikoliv mrakům, nýbrž vikingům, tudíž následuje ještě vtipná naháněčka. A jako perlička na závěr se konečně objeví i titulní velký mořský had, kterého vikingové vyřídí tak, že po něm hodí meč, jak kdyby házeli šipky. Prostě totální halda. Bitka s mořskou potvorou netrvá snad ani minutu, ale jednoznačně jde o vrcholný moment bijáku, a to i vše předtím je fakt vtipné.

Jako fakt je na tom vidět, že jde o tak stařičký film. Logika nikde, všichni drží zbraně jak panna ocas, jakákoliv bitka je směšná a s nějakou historickou akurátností kostýmů se nikdo už vůbec nesral. Všechny seveřanky jsou navíc za všech okolností stále upravené, učesané a namalované. Občas by mě docela zajímalo, jestli dobové publikum takovéto počiny bralo seriózně, anebo jestli se tomu ti lidé chlámali už tenkrát.

Jak je ale „Viking Women and the Sea Serpent“ napřed v otázce feminismu, za rasovou stránku věci by film dneska všichni vylískali. Všichni seveřané jsou árijci jak poleno a ta jediná ženština, co má tmavé vlasy, své družky zradí. Naopak všichni barbaři vypadají jak totální retardi s čestnou výjimkou v podobě hlavního záporáka, jenž jako jediný působí trochu rozumně, a jeho syna, což je zase totální homoděj. Vlastně mi tohle přišlo strašně vtipné a jsem si stoprocentně jistý, že takhle by to už dneska nikdo neobsadil (určitě by se našel alespoň jeden černý viking!) a že dneska by byl takový film považován za krutě rasistický. Což neberte ani jako výtku, ani jako klad, spíš jen takovou zábavnou myšlenku.

Zábavné to celé každopádně určitě je. Snímek má pouhých šedesát minut a vesměs se tam pořád něco děje, takže nuda se nedostavuje. Obzvlášť když se velkou část vyhrazené doby smějete, jako třeba když upalování lidí na hranici trvá několik minut, aby bylo dost času na to si všechno vyříkat, vyřešit morální dilema a ještě dotyčné zachránit. „Viking Women and the Sea Serpent“ pak exceluje ještě v jedné věci, kterou jsem doposud naplno nezmínil, a tohle myslím fakt vážně a bez ironie – všechny seveřanky jsou nádherné, nosí kraťoučké sukně a působí mnohem víc sexy, než byste od filmu z padesátých let čekali. Nakonec i díky tomuhle se na to kouká opravdu příjemně.

„Viking Women and the Sea Serpent“ samozřejmě není záležitost, na kterou by dneska mohl koukat každý. Kdo se ale vyžívá v této staré filmové naivitě a baví ho kinematografické vykopávky, na toho čeká prímová nenáročná hodinová a krásně braková zábava. No nezní to lákavě?