Extol - Extol

Extol – Extol

Extol - Extol
Země: Norsko
Žánr: progressive metal
Datum vydání: 21.6.2013
Label: Indie Recordings

Tracklist:
01. Betrayal
02. Open the Gates
03. Wastelands
04. A Gift Beyond Human Reach
05. Faltering Moves
06. Behold the Sun
07. Dawn of Redemption
08. Ministers
09. Extol
10. Unveiling the Obscure

Hodnocení:
Stick – 8/10
H. – 6,5/10

Průměrné hodnocení: 7,25/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Norská hudební scéna už dávno není líhní čistokrevného black metalu, to musí být jasné každému, kdo jenom trochu sleduje tvrdou hudební scénu. V dnešní je době je to líheň především progresivních, avantgardních a kdovíjak ještě originálně pojatých seskupení. Ať už mluvíme o atypických kompozičních postupech či technické vyhranosti. Originalitou se můžou pyšnit i křesťané Extol, kteří si také prošli svým vývojem od progresivnějšího death metalu, přes zvláštní thrash až k současnému progresivně pojatému metalu, pojímajícímu všechny možné styly. Po osmi letech od předchozího zářezu “The Blueprint Dives” přicházejí s eponymní deskou, se kterou se probudili ze spánku.

Z pětice se stala trojice a fanoušci mohou jásat nad další porcí posluchačsky ne úplně přístupné muziky, která v sobě míchá mnoho vlivů. Nutno říct, že i přes značnou komplikovanost a nejednoznačnost mají skladby schopnost chytit do svých spárů, což je ještě podpořeno častými melodickými vyhrávkami, epickými pasážemi a zpěvnými refrény. Mix a master měl na starosti Jens Bogren, který má prsty v mnoha význačných nahrávkách různých žánrů, takže i tady se můžete těšit na kvalitní plný zvuk s agresivními kytarami, které ale nepřeřvávají ani basové linky. Poslouchat rytmickou souhru je díky tomu skutečná lahůdka po celou dobu hrací doby.

Zpěvák Peter Espevoll disponuje variabilním vokálem, od death metalového chropotu po corový řev a je výrazně podporován vokály Ole Børuda, který taky nahrál všechny strunné nástroje a jehož strunnému umění nelze než vyjádřit obdiv. Refrény skladeb “Wastelands” nebo největší hitovky celého alba “Faltering Moves” mi jednoduše nedávají spát. Melancholické kytarové melodie, téměř death/doomové tempo, najednou změna, čisté vokály a rytmický bridge. Pořád nacházíte detaily, které desce přidávají na barevnosti, a to i přes monotónní šedivost obalu.

Na ploše 45 minut Extol rozehrávají divadlo, ukazující, že lze míchat různé styly, aniž by vznikal neposlouchatelný guláš nakouskovaných motivů rozvařených v jejich neustálém omílání. Proto na vás dýchne v druhé polovině alba (po instrumentálním předělu “Dawn of Redemption”) nakopnutý thrash metal v podobě “Ministers”, ovšem ne v jeho čiré podobě, opět provázený mnohými rytmickými změnami a záseky. Možná bych si troufnul tvrdit, že v určitých pasážích se dosahuje až někam k hranicím technických Death či Pestilence. Téměř folkově znějící začátek titulní “Extol” se najednou zvrhne v black metalovou vichřici, teda aspoň hudebně, ale je to jen další z kousků mozaiky celého obrazu. Nemůžu zapomenout na epický refrén. Přímo navazující a závěrečná “Unveiling the Obscure” patří pro mě osobně k největším vrcholům alba. Epická atmosféra, jež bez chyby uzavírá celou přehlídku vlivů, které Extol absorbovali a přerodili do monolitu, který více než úspěšně otevírá další kapitolu v existenci norského spolku.

Je vidět, že nešetřím chválou, jelikož mě tohle album opravdu oslovilo svou hudební stránkou. Pro milovníky extrémních žánrů a jejich kombinace takřka povinnost. Rozhodně se nebojte do tohoto počinu jít, tenhle mix totiž bolest břicha nevyvolává. Co mě ale příliš nevzalo, je textová stránka alba. Extol jsou údajně od začátku zaměření na křesťanskou tématiku, ale některé obraty, příliš se obracející na Syna, Ducha a podobné bych si fakt odpustil, ale rozumím tomu, že to tak cítí a i někteří posluchači se budou schopní s danou tématikou ztotožnit, ne tak já. Ale možná že časem budu schopen vzkazy tlumočené v textech plně docenit.


Další názory:

Mě osobně Extol na své novince zas tak moc neoslovili, ačkoliv musím zdůraznit, že do jisté míry to určitě může být víc moje vina než vina samotné kapely. Především se jedná o to, že jsem od “Extol” dostal něco jiného, než co jsem očekával a v co jsem doufal, díky čemuž jsem byl z následného poslechu poměrně rozčarovaný a nedokázal tak do alba nějak víc proniknout. Tak nějak jsem chtěl, aby Extol svou comebackovou desku pojali podobným stylem, jakým byla vyvedena například úžasná “Pearl” z předcházející nahrávky “The Blueprint Dives”, což se ovšem nestalo. A asi i díky tomu se mi “Extol” zamlouvá nejvíce v těch momentech, kdy Norové trochu zvolní a nastoupí čistý vokál, protože právě tehdy se té podobě blíží nejvíce. Jak říkám, do jisté míry si za to můžu sám a samotní Extol jsou v tom nevinně, ale nic to nemění na faktu, že mě osobně ta deska příliš nezaujala, byť špatná určitě není.
H.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.