Země: Turecko Žánr: black metal Datum vydání: 20.9.2015 Label: Merdümgiriz Tracklist: 01. Hitler Rape 02. Extreme Art 03. Kill Nigger 04. The Neo Nazis 05. Estrogen Whoremone Hrací doba: 38:23 Odkazy: facebook K recenzi poskytl: Merdümgiriz

Mně je jasné, co spoustu z vás napadlo, jakmile jste viděli název, obal nebo rovnou tracklist tohohle alba – ostatně, co tak může neznalého člověka napadnout, když zavadí o desku s tak roztomilým názvem jako „You Jewish Bastards“, která má navíc na obálce hákový kříž. Nicméně, než nasraně prohlásíte, že s naším webem končíte, protože tu recenzujeme a propagujeme nácky (a že takových komentářů si za ty roky pamatuju hned několik – a to ty kapely ani nemusely mít na obalech hákáče), a než náš půjdete prásknout na Antifu, tak ještě chvíli počkejte…

U kapely, jež nahrává písničky se jmény jako „Kill Nigger“, to může znít trochu divně, ale věřte tomu, že Viranesir vážně nejsou žádní náckové (ostatně, kdyby byli, tak by asi něco bylo špatně, protože tihle lidi mají dost daleko do árijců). Je to totiž jen parta tureckých magorů s hodně specifickým smyslem pro humor, v jejichž čele (a také v čele labelu Merdümgiriz, okolo něhož se to všechno motá) stojí jistý Emir Toğrul. To je člověk, který se veřejně chlubí svou bisexualitou („hrdě kouřím čůráky“), na Facebooku si fotí svoje péro, na YouTube ukazuje svojí prdel a do toho ještě natáčí písničky jako „I Only Like Jews When They Kill Muslims“ nebo „Child Porn Is Sublimated High Art“. Pokud někdo fakt není schopen pochopit, že je to celé jedna velká nadsázka a že Toğrul má ze všeho a ze všech jednu velkou čurinu, tak je to při vší úctě fakt idiot.

Může se zdát, že na „You Jewish Bastards“ (někdy jen tak mimochodem stylizováno do ještě krásnějšího „You Jewi卐h Ba卐tards“) byla forma extrémně politicky nekorektní prezentace dotažena k dokonalosti, ale to se fakt jen zdá kvůli tomu názvu. Hákové kříže totiž nebyly Viranesir cizí už v minulosti stejně jako žalud na obalu první desky nebo „Znásilňování lesbiček za svobodu“ (tak se jedno album fakt jmenuje). Jen je to v tomhle případě prostě víc vidět – a taky to za to projekt docela schytal, protože byl odstaven z Bandcampu, některé jiné kapely opustily label Merdümgiriz a některá média prý Toğrula požádala, aby je už nikdy nekontaktoval. Odpovědí Emira bylo, že Bandcamp označil za bandu fašounů.

Budu chápat, že tohle někdo neskousne a že to pro něj bude už za hranou, ale mě osobně to fakt baví – je mi to prostě sympatické, že se někdo takhle zcela záměrně chová jak totální vylízanec, politickou korektnost má těžce na háku a ještě má z toho všeho evidentně obrovskou prdel. Kam se sere nějaký Mortal Cabinet, protože kontroverze a provokace vypadá přesně takhle – jako ultimátní fakace všeho a všech s hákáčem na obalu. A když se to někomu nelíbí, tak je Toğrul označí za fašouny a ještě zvýší tempo.

Ale pozor, Viranesir a další spřízněné projekty (možná si z předchozích měsíců vybavíte dvě recenze na další podobnou srandu Blliigghhtted) jsou zábavné hlavně díky tomu, že tenhle astronomický level zvrácenosti a „mám v piči“ přístup je slyšet i v samotné muzice, protože i hudebně je to zvěřinec jak čuně. Jasně, je pravda, že kdo slyšel předchozí tvorbu Viranesir nebo Blliigghhtted, toho „You Jewish Bastards“ po hudební stránce moc nepřekvapí, protože se to vlastně pořád nese v obdobném duchu. Na druhou stranu je to ale docela očekávatelné, protože minimálně ta kytarová práce je prostě natolik svojská, až by se tomu špinavému čurbesu dalo klidně říkat i něco jako rukopis.

Bicích se tentokrát neujal Merdümgiriz (ano, jmenuje se stejně jak to vydavatelství), jenž v roli hosta přispěl vokály, kytarou a baskytarou, ale nový bubeník Yağız, pro nějž je „You Jewish Bastards“ debutem v řadách Viranesir. Musím říct, že Merdümgirizova hra mi přišla jako trochu větší zvěrstvo, ale z obecného hlediska je to pořád dost šílené na to, aby to zapadlo do celkové pošukanosti Viranesir. Jestli mě ale novinka něčím fakt baví snad o kousek víc než předchozí věci, tak to jsou totálně vymaštěné vokály, protože ty jsou v některých momentech tak mimo mísu, až to nemá chybu.

Ono co si budeme povídat, Viranesir znějí kompletně tak trochu „mimo mísu“, skoro jako takový brajgl, když do toho někdo řeže v garáži a jakoukoliv souhru nástrojů má těžce na salámu. I přesto ten špinavý chaos dohromady funguje a opětovně disponuje tak zvrácenou atmosférou, že na tom tu desku jde utáhnout. O nějakých vrcholech se však nemá cenu bavit, jelikož je to komplet jeden velký bordel a je úplně jedno, jestli hrají pětiminutové úchylnosti jako „Extreme Art“ a „Estrogen Whoremone“, nebo je na pořadu dne vyfetovaná desetiminutovka „The Neo Nazis“. Fakt to zní všechno vlastně úplně stejně… ale prdel to je.

Těžko říct… tihle lidi ty nahrávky solí v neuvěřitelné kadenci (jen letos čtyři řadovky a jedno splitko Viranesir, tři desky a jedno splitko Blliigghhtted), všechno to zní skoro stejně a s každým dalším počinem si říkám, že už to prostě musí být nuda, ale nemůžu si pomoct, pořád mě ta šílenost baví. Určitě to nejsou věci pro každého, ale jestli máte nějaký smysl pro zvrácenost, tak tvorba těchto tureckých magorů za zkoušku rozhodně stojí. Ber, nebo nech být, ty židovskej bastarde…