Aborym - Dirty

Aborym – Dirty

Aborym - Dirty
Země: Itálie
Žánr: industrial black metal
Datum vydání: 28.5.2013
Label: Agonia Records

Tracklist:
01. Irreversible Crisis
02. Across the Universe
03. Dirty
04. Bleedthrough
05. Raped by Daddy
06. I Don’t Know
07. The Factory of Death
08. Helter Skelter Youth
09. Face the Reptile
10. The Day the Sun Stopped Shining

Hodnocení: 7,5/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Italům Aborym už nikdo nemůže vzít fakt, že mají do jisté míry kultovní status a že byli jednou ze zásadních skupin pro jistou specifickou odnož metalu. Jejich staré desky se bez diskuze podílely na vzniku industriální větve black metalu a minimálně “Kali Yuga Bizarre” z roku 1999 (ale podle mě i další kusy) se dá řadit mezi alba, která ve své době byla vizionářská. Nebudeme-li počítat stařičké Mysticum a jejich dodnes fantastický opus “In the Streams of Inferno”, pak mě mimo Dødheimsgard (“666 International”!!!) a právě Aborym nenapadá jiná skupina, kterou bychom mohli nazvat pionýrem industrial black metalu. Nicméně, čistě ze zásluh se přežívat nedá, a aby kapela mohla fungovat dál, musí mít i její aktuální tvorba smysl. A tady, zdá se, u spousty lidí Aborym narážejí. Neříkám, že je tak tomu v mém případě, právě naopak, protože mně se líbí i současné desky skupiny, avšak co si tak průběžně všímám ohlasů, rozhodně ne všichni jsou se mnou zajedno…

Ono se nakupilo poměrně dost negativních ohlasů již na předcházející “Psychogrotesque”. Upřímně řečeno, nemám sebemenší ponětí proč – ta deska je jednoduše fantastická a pořád, i tři roky po svém vydání, mě baví. Je tam spousta excelentních nápadů, úžasná atmosféra, to album má prostě sílu. Jaké jsou tedy argumenty odpůrců? Jo aha, ono to totiž nezní stejně jako “Fire Walk with Us” nebo “With No Human Intervention”. Jestli je v tomhle zakopaný pes, pak se nedivím, že dotyčným současná podoba Aborym nevoní. A úplně stejně se to má i s nejnovějším “Dirty”

Nechápejte mě špatně, já mám samozřejmě “Kali Yuga Bizarre”, “Fire Walk with Us” nebo “With No Human Intervention” taky opravdu rád, ačkoliv jsem se k nim paradoxně dostal až docela pozdě, ale ty nahrávky jsou prostě majstrštyky… ale chtít, aby kapela (a zrovna kapela jako Aborym!) zněla i o deset roků později pořád stejně? To mi při vší úctě přijde trochu mimo. Já to opravdu dokážu pochopit, když si někdo stěžuje, že už to není, co to bývalo, ostatně jsou skupiny, kde se uchyluji k úplně stejné argumentaci, jenže mi to přijde relevantní tehdy, pokud postupem času kvalita samotné hudby opravdu zřetelně klesne, nebo pokud kapela naprosto totálně uhne z nastolené cesty. Jenže ani jedno není případy Aborym – i přes jistou obměnu výrazu je v té muzice stále cítit, jakáže skupina to nahrála, a já osobně tam stále cítím i tu kvalitu… a ne zrovna malou. Už jsem se na více zdrojích dočetl, že “Dirty” je prý zklamání, průser, sračka a album nehodné jména Aborym… jasně, je to osobní názor a na jednu stranu – nic proti tomu, ale z výše řečeného nejspíš plyne, že s tím ne tak úplně souhlasím. Ačkoliv v žádném případě nepopírám, že Italové již mají na kontě i o poznání lepší nahrávky (ano, i ty tři již zmiňované), pořád se mi “Dirty” rozhodně nejeví jako průser.

Pro představu pojďme srovnat s předchozím “Psychogrotesque”. Tohle album bylo přímo napěchované různorodými nápady a v rámci tvorby Aborym opravdovou progresí – viz třeba užití saxofonu. “Dirty” je v tomto ohledu hodně jiné, mnohem syrovější, zahuhlanější a agresivnější, větší “bordel”, abych tak řekl. Jenže mé poměrně pozitivní přijetí nahrávky možná souvisí i s tím, že – a nevím proč – jsem to tak nějak očekával. Vlastně vím proč – díky kraťoučkému (asi minutovému) traileru, který Aborym v předstihu vypustili. Z té jediné pouhé minuty bylo cítit, že novinka – přesně jak napovídá její název – bude špinavější a přesně takové “Dirty” nakonec opravdu je. Díky tomu trochu trvá, než se člověk v té změti riffů a elektroniky zorientuje, nicméně pokud si s tím dá práci, rozhodně na něj docela brzy začnou vykukovat hodně skvělé skladby.

Mám-li mluvit konkrétně, pak za zmínku jistě stojí hned druhá “Across the Universe”, jež patří mezi to málo, v němž to Aborym neřežou na plné obrátky. Jak už její název napovídá, má trochu vesmírný nádech, což je docela příjemné ozvláštnění, zejména to je slyšet v čistě (!) zpívaných pasážích. Parádní chaos předvádí titulní “Dirty”, která dává vcelku reprezentativní ukázku, o čem deska je a jaký dojem z ní v posluchači zůstane – industriální black metalová agrese. Překvapivě chytlavá (v rámci mezí) je “Bleedthrough”, díky čemuž se stává jedním ze záchytných bodů při prvních posleších. Naprosto výtečná je “The Factory of Death”, která už podle hrací délky přesahující sedm minut (suverénně nejdelší kus “Dirty”) slibuje cosi epičtějšího, což také nabízí – například motiv se sekaným riffem, jenž se poprvé ozve krátce po první minutě, je skvělý, rychlé pasáže jsou drtící, hodně povedená je elektronika, která začne po střední klidnější pasáži, hodně překvapí rovněž zajímavé kytarové sólo těsně před závěrem. Jako vrchol celé desky bych však viděl kulervoucí nářez “Helter Skelter Youth”, jenž mě zničil už napoprvé a od té doby se na něj při každém poslechu speciálně těším – když se song po úvodní plíživější minutě pořádně rozjede, tak to má prostě kurevskou sílu.

I když se mnou dost lidí nebude souhlasit (což je v pořádku!) a album pošle do kopru, mně se prostě “Dirty” líbí. A rozhodně tuto situaci, kdy současní Aborym dělí fanoušky na dvě části a ne všem je novinka po chuti, považuji za lepší, než kdyby ta hudba emoce nevyvolávala. Pro skupinu jako Aborym je podle mě mnohem důstojnější vydávat desky, jež budou do jisté míry kontroverzní a ne každý je přijme, než aby solili alba, nad nimiž každý mávne rukou, že je to docela dobré, a půjde dál. Každopádně mě osobně mají Aborym pořád na své straně – i když uznávám, že to není to nejlepší, co kdy vydali, pořád lepší album jako “Dirty”, než poslouchat x-tý obšlehl starších alb… a to i když má “Dirty” ke starším deskám rozhodně blíže než “Psychogrotesque”.

P. S. Palec nahoru za nádherně jedovatý přebal. Mnohem lepší, než kdyby tam práskli nějaké tmavé rádoby zlo!


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.