Antimateria - Valo aikojen takaa

Antimateria – Valo aikojen takaa

Antimateria - Valo aikojen takaa

Země: Finsko
Žánr: black metal / ambient
Datum vydání: 1.9.2016
Label: Purity Through Fire

Tracklist:
01. Intro
02. Sieltä mistä valokaan ei milloinkaan karkaa
03. Tieni kohti lopullista tuhoa
04. Roihuten läpi yötaivaan
05. Kun aukeaa mysteerit kuoleman
06. Kadoten merien hautaan
07. Valo aikojen takaa

Hrací doba: 43:53

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Grand Sounds PR

Je hezké, jak občas nějaké skupiny a projekty klamou tělem a jak v reálu nabízejí trochu něco jiného, než co člověk na první pohled očekává. Když se podívám na prezentaci finské jednočlenné formace Antimateria, tak bych tedy očekával o poznání větší zlo, než jaké debutová deska „Valo aikojen takaa“ skutečně nabízí. Při pohledu na obal alba, logo kapely i černobílou zlo fotku v zasněženém nočním lese jsem si myslel, že dostanu spíš nějakou syrovost typu – abychom zůstali ve Finsku – Goatmoon. To se ovšem nekoná.

Jistěže Antimateria stále nabízí black metal, který lze z obecného hlediska považovat za špinavý. Vážně se nejedná o žádnou sterilní produkci a ten punc finské školy ve zvuku kytar tam dejme tomu je. Rychlé vichřice, agresi či misantropii však bude nutno oželet. Produkce Antimateria se nese v pomalejším duchu bez snahy posluchače jakkoliv ničit či trápit. „Valo aikojen takaa“ je vlastně dost pohodové poslouchání, nikam se nespěchá, riffy jsou melodické, nechybí ambientní klávesy. Popravdě, spíš než k elitním finským zběsilostem má Antimateria blíž k atmo-blackové větvi. Jenže tam, kde i ty mnohými nenáviděné „kaskády“ dokážou nabídnout rychlé mrazivé pasáže, se „Valo aikojen takaa“ jen drží v pozvolna plynoucím tempu.

To prozatím nebylo žádné hodnocení, neříkám, jestli je to dobře nebo špatně – jen konstatuji očividná fakta, abychom si ujasnili, jak by „Valo aikojen takaa“ mohlo znít. Nemusíte se ovšem bát, nějakému hodnocení se vyhnout nehodlám – to bude následovat záhy. A nutno dodat, že nebude nijak nadšené, poněvadž Antimateria nepředvádí žádné zázraky. Samotný fakt, že nahrávka nenabízí žádné vzrušení, žádné uzemnění posluchače či jakýkoliv nátlak, bych ještě dokázal přežít – ostatně, já jsem měl pro pomalé monotónní black metaly vždy docela slabost a mnoho recenzí v našem archivu to dokazuje. Jenže v takovém případě vyžaduji hypnotickou atmosférou, již „Valo aikojen takaa“ bohužel nedokáže vytvořit ani náznakem.

Zcela záměrně jsem výše volil obraty jako pohodové poslouchání, protože něco takového debut Antimateria dost přesně vystihuje. Jen si to tak plyne v poměrně jednotvárném tempu, většinou to moc neruší, ale že by to dokázalo cokoliv předat? To vážně nehrozí. Ani z toho krákorajícího vokálu žádná velká mrazivost neplyne. Je pravda, že se tu a tam objeví vcelku ucházející melodie, asi ty nejvýraznější se nacházejí ve dvou závěrečných písních „Kadoten merien hautaan“ a titulní „Valo aikojen takaa“. Na druhou stranu, mnohé jiné melodie vyznívají spíš trochu kýčovitě a poněkud pohádkově, což fakt není něco, co bych od black metalu očekával a vyžadoval.

Antimateria

Nakonec je i vcelku jedno, zdali se budeme bavit o úvodních dojmech či naopak o názoru po větším množství poslechů. Hned na první pokus mi totiž „Valo aikojen takaa“ přišlo dost laciné. Napodruhé jsem si říkal, že jsem to možná napoprvé trochu přehnal s příkrým úsudkem, ale tento naivní záchvěv pozitivnějších očekávání se velmi rychle rozplynul, neboť další poslechy vcelku jednoznačně ukázaly, že ten první dojem byl prostě správný. Debut Antimateria je jednoduše nezáživný, obyčejný, bez atmosféry, namísto zaujetí v posluchači místy vyvolává spíš znechucení kýčovitými melodiemi. Prostě nuda, jež za pozornost nestojí.

Dobré album lze poznat docela lehce – když jej slyšíte, zatoužíte mít jej ve své osobní hudební sbírce. „Valo aikojen takaa“ vyšlo jako standardní jewelcase CD a jako limitovaný (99 kopií) A5 digipak. Ani jednu verzi jsem ovšem nezatoužil do své sbírky zařadit. „Valo aikojen takaa“ totiž nestojí ani za to, aby to člověku zabíralo megabyty na disku. I to by totiž pro takovýhle podprůměr byla příliš velká čest.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.