Země: USA Rok vydání: 1949 Žánr: action Originální název: Batman and Robin Režie: Spencer Gordon Bennet Hrají: Robert Lowery, Johnny Duncan, Jane Adams Hrací doba: 263 min

(Budou spoilery.)

První hrané zpracování Batmana z roku 1943 byla strašná bejkárna, a to i na poměry svojí doby. U diváků nicméně ohlas měla, a tak studio Columbia Pictures odklepalo pokračování. Mezi „The Batman“ a „Batman and Robin“ přesto uběhlo celých šest let, během nichž došlo ke kompletnímu přeobsazení.

Pokud jsem něco nepřehlédl, z prvního seriálu se nevrací vůbec nikdo, což se týká i hlavních postav. Například takový Robin se ani vrátit nemohl, poněvadž jeho původní představitel Douglas Croft v mezičase seknul s herectvím. Svůj poslední film natočil roku 1947. Na jeho místo přišel Johnny Duncan, který byl ve svých 26 letech o celou dekádu starší Croft, když hrál Robina. Hlavní role Batmana se pak po Lewisu Wilsonovi ujal Robert Lowery.

Vedle toho od prvního seriálu skončila druhá světová válka. Díky tomu již nebylo nutno uměle pozvedávat nacionální cítění diváků tím, že za hlavního záporáka dosadíte slizkého a podlého japonského špióna a navrch přisypete několik rasistických urážek na Japonce jako pomstu za Pearl Harbor. Tentokrát Batman s Robinem čelí antagonistovi z komiksů jménem The Wizard.

The Wizard toho ale se svojí předlohou nemá příliš společného. Jak už jeho jméno napovídá, v komiksech vládne magickou silou. V „Batman and Robin“ se jedná o normálního šulina v kukle, jenž užívá vědy a techniky, aby páchal kvalitní neplechu na městě Gotham.

The Wizard šlohne přístroj vymyšlený místním vědcem profesorem Hammilem. Aparát dokáže na dálku ovládat jakékoliv vozidlo. Později se sice podaří vyvinout další přístroj, jenž dokáže neutralizovat účinek toho prvního, ale The Wizard dokáže ztopit i tenhle a kombinací účinku obou se potom stane neviditelný. Ale žádné strachy, Batman s Robinem na něj zvládnou vyzrát i tak. Hlavně teda Batman. Robin mi v tomhle přišel spíš jako taková ta blbá blondýna z teleshopingu, jehož role spočívá v tom, aby měl Batman komu vykládat svoje geniální dedukce dalšího postupu zlosynů.

„Batman and Robin“ každopádně ani o píď nehnul s formátem a pojetím. Opět se tedy jedná o patnáctidílný seriál, kde jednotlivé epizody trvají přibližně čtvrt hodinky s čestnou výjimkou v podobě první „Batman Takes Over“, jež se pyšní půlhodinovou stopáží. Celkově na vás tedy čekají čtyři hodiny naivní černobílé zábavy.

Kromě formátu „Batman and Robin“ bohužel zachoval i množství logických lapsů, očividnou lacinost (formy i obsahu) a ne úplně prvotřídní kvalitu. Všehovšudy se tedy člověk musí i na pokračování dívat s velkou dávkou rezervovanosti, a to nejen z důvodu stáří.

Pokusím se dát jeden příklad za všechny, jenž zároveň může posloužit i jako důkaz toho, že se „Batman and Robin“ v mnohém vůbec neobtěžoval poučit se z chyb „The Batman“. Titulní duo opět nedisponuje batmobilem a po městě v pohodě jezdí ve stejném fáru jako svoje vlastní civilní identity Bruce Wayne a Dick Grayson. Opět to nikoho moc nesere. Tvůrci si nicméně zjevně byli vědomi toho, o jakou logickou botu se jedná, pročež tuto sebereflexi reflektovali skrze vtípky poukazující na tuhle blbost.

Výsledkem je obskurní situace, kdy Batman s Robinem jedou překazit další plány zloduchů a v závěsu je sleduje Vicki Vale, novinářka a holka Bruce Waynea. Hrdinové novinářku zastaví, aby jim nepřekážela a proběhne následující rozhovor, jejž si dovolím ocitovat:

Vicki Vale: „Does Bruce Wayne know that you’re driving his car?“
Batman: „Of course.“
Vicki Vale: „You know, if I didn’t know Bruce Wayne so well, I’d almost think that you and he were the same man.“
Batman: „That’s absurd.“

Dojde i k momentům, kdy někdo spatří, jak společně v autě jede Bruce Wayne v civilu a Robin v převleku. Zatímco Daka v předešlém seriálu hinty smetl ze stolu s tím, že je to naprostá pičovina, aby byl Bruce Wayne Batmanem, Wizarda šlechtí alespoň to, že se rozhodl Waynovu spojitost s Batmanem prošetřit. Není mu to však nic platné, protože na Batmana si jen tak nikdo nepřijde. Bruce se nechá zajmout a za okny se poskokům ukáže sluha Alfred v obleku Batmana. Anonymita zůstala zachována.

Ještě si dovolím vytáhnout další vtipnou story, tentokrát s profesorem Hammilem. Ten se nachází na vozíčku a Batman s Robinem se celý seriál přou, jestli právě on nemůže být oním tajemným Wizardem. Robin věčně argumentuje jeho indispozicí, zatímco Batman tvrdí, že pořád může být mozkem sil zla. V předposlední epizodě se oba hrdinové dostanou do Hammilovy rezidence a profesor zde normálně před zraky všech chodí. A nikomu to vůbec, ale vůbec nepřijde divné, nikdo se o tom ani slůvkem nezmíní.

Přesto se „Batman and Robin“ oproti svému předchůdci obecně trochu zlepšil. Záporák je jednoznačně lepší. Příběh se mi zdál o malinko propracovanější, ačkoliv pořád platí, že jeho natažení na čtyři hodiny těžce neodpovídá skutečnému potenciálu zápletky. U celovečerního filmu by to vydalo na slabých devadesát minut. Některé epizody jsou z hlediska příběhu naprosto zbytečné a jejich vyhozením by výsledek o nic zásadního nepřišel.

O trochu snesitelnější mi přišly bitky, přestože zrovna ty jsou pořád jalové jak prdel. Stále se nedočkáte ničeho lepšího než nejprimitivnější fackované. Batman s Robinem prostě nepoužívají zbraně. Radši vůbec nepřemýšlejte o tom, že reálně by je odstřelil první gangster s bambitkou.

„Batman and Robin“ také opakuje recept staršího seriálu v tom, že Batman na konci dílu vždycky domněle umírá, aby se na začátku dalšího dílu naprosto překvapivě a nečekaně ukázalo, že Temný rytíř bídně nezařval, ale nějakým způsobem se z toho dostal. Třeba že ta skála, z níž spadnul, nakonec nebyla tak vysoká a zachytil se o strom. Anebo že z vybuchujícího letadla stačil zdrhnout. Anebo že ve vybuchujícím baráku byla tajná podzemní místnost, kam se stačil schovat. Anebo že z toho okna namísto něj vypadnul někdo úplně jiný v převleku Batmana. Z toho docela jasně vyplývá, že Batman s Robinem jsou opět docela lamy, co furt dostávají po hubě. Přesto jim to nějakým záhadným způsobem vždycky vyjde a nakonec se jim podaří dostihnout i toho Wizarda, jehož identita se odhalí v nečekaném (bez ironie) deus ex machina zvratu.

Řekl bych, že „Batman and Robin“ o malinko zvedl laťku oproti „The Batman“, a to díky určitým dílčím aspektům jako o malinko spletitější děj, lepší antagonista a rozumnější akční scény. Což ale nic nemění na tom, že to je pořád strašná hovadina, jejíž filmové kvality jsou vlastně dost mrzké. Dneska je to vhodné jen pro lovce archivních blbostí nebo lidi, kteří si dali výzvu zhlédnout kompletní Batmanova dobrodružství. Pořád ale platí: chcete-li opravdu zábavný Batmanův biják, musíte si počkat do roku 1966; chcete-li opravdu dobrý Batmanův biják, musíte si počkat až do roku 1989.

---