Země: USA Rok vydání: 2018 Žánr: slasher Originální název: Halloween Český název: Halloween Režie: David Gordon Green, Judy Greer, Andi Matichak, James Jude Courtney, Nick Castle Hrají: Jamie Lee Curtis Hrací doba: 106 min Odkazy: web / facebook Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Když se nad tím člověk trochu zamyslí, „Halloweenu“ se během deseti filmů podařilo dostat hned čtyřikrát do slepé uličky. Nejprve ve trojce, která se pokusila vybočit směrem pryč od slasherového konceptu, poté v šestce, jejíž dějová linie byla příliš překombinovaná a nesmyslná, poté v osmičce, která byla prostě strašná, a nakonec s dvojkou remaku, na niž už příliš navázat nešlo. Obecně vzato se dá říct, že dějové linie „Halloweenu“ jsou docela chaos a člověk aby pomalu potřeboval červený diplom, aby se v tom dokázal vyznat.

Nový snímek, dle mého skromného názoru dost blbě pojmenovaný prostě „Halloween“ (tím pádem jde už o třetí film téhož názvu), by se tedy dal považovat už za několikátý restart série. Tentokrát se ovšem nejedná o remake jako v roce 2009, nýbrž o přímé pokračování původního snímku, které tím pádem škrtá vše, co se událo ve filmech z let 1981-2009. I proto je zmateční, že se snímek jmenuje pouze „Halloween“. Předpokládám, že tak byl pojmenován čistě z marketingových důvodů, protože kdyby se tomu říkalo třeba „Halloween Returns“ (dřívější pracovní název) nebo nějak jinak, co by evokovalo, že jde o pokračování, asi by do kina nedorazilo tolik „Halloween“-paniců. Přece jenom se tu navazuje na biják z roku 1978 a kolik mladých – kteří tvoří nejvyšší procento návštěvníků kin – dneska na tyhle vykopávky kouká…

Na druhé straně, pokud lze ještě někdy značku „Halloween“ nakopnout zpátky na výsluní, je to právě nyní. Už asi nebude další příležitost, kdy by šlo příznivce lákat na účast lidí, kteří se podíleli na originále. Jamie Lee Curtis je šedesát, John Carpenter a Nick Castle už narozeniny slavili sedmdesátkrát. Čtyřicet let je holt dlouhá doba. Vcelku logicky tedy uplynula nejen ve skutečnosti, ale i ve filmovém světě. Vesměs se tedy jedná o stejný koncept jako kdysi v sedmém díle „Halloween H20: 20 Years Later“, akorát namísto „o dvacet let později“ máme „o čtyřicet let později“.

Problém nicméně je, že se nový „Halloween“ ve své snaze být co nejvíc klasický a tradiční „Halloween“ utopil. Film je plný odkazů, easter eggů a pomrkávání na fanoušky, což je na jednu stranu fajn, akorát mi přijde, že nic moc navíc už novinka nenabízí. Neodkazuje se jen na původní „Halloween“ z roku 1978, ale i na další díly napříč sérií. Na jedničku samozřejmě nejvíce. Opět se tedy padá z balkonu a tělo posléze zmizne, opět se někdo vynoří ze stínu a zasáhne nožem, i když tady si v obou případech Laurie Strode a Michael Myers svoje role prohodí, objeví se i prostěradlo a přišpendlení na zeď jakožto odkaz na dvě vraždy z jedničky. Ze čtyřky se sem dostala variace na scénu na benzínové pumpě, ze trojky masky, které děti nosí venku, ze sedmičky scéna na veřejných záchodech, dvojku mi kupříkladu připomnělo, jak The Shape vleze někomu do kuchyně a šlohne mu nástroj z kuchyňské linky, stejně tak i závěrečné vypořádání může připomenout, jak Myerse usmažili na konci dvojky. Anebo můžeme zmínit narážku na příbuzenský vztah mezi Laurie a Michaelem, jejž kdysi nastolila dvojka, zatímco tady je zmíněn jen jako kachna. Samotné dialogy taky obsahují hromadu odkazů včetně vzpomínání na doktora Loomise. Ani nemluvě o tom, že slavný „Halloweenský“ hudební motiv se zde ozývá pomalu co pět minut.

Když to trochu přeženu, nový „Halloween“ působí trochu jako fanouškovská pocta originálu, kterému někdo dal punc oficiálnosti, nikoliv vlastní sebevědomý snímek a další část ságy. Celé to na mě působilo dojmem co největší sázky na jistotu, co nejvíc uspokojit fanoušky, co nejvíc se přiblížit originálu, hlavně žádné experimenty a nikoho nenasrat. Právě to je důvod, proč si myslím, že Zombieho, dle mého názoru zbytečně nenáviděné díly jsou výrazně lepší než tohle. Na nich byla alespoň vidět nějaká autorská vize a snaha vtisknout známé látce svůj vlastní rukopis.

Na druhé straně, tenhle „Halloween“ pořád není natolik hrozný, aby se mu dalo vysmát. Trojka, pětka, šestka nebo osmička jsou mnohem horší, o tom nepochybujte. Osobně bych jej zařadil někam na roveň sedmičce, což někteří mohou vzít jako pozitivní zprávu, a takovým se novinka nejspíš líbit bude. Mně osobně však „Halloween H20“ přijde naopak přeceňovaný – stejně jako je zbytečně nadhodnocovaný nový „Halloween“.

Nejvýraznějším kladem snímku zůstává samotný Michael Myers. Jakmile nasadí masku a rozezní se legendární melodie, tak v tom pořád je ta ikoničnost. I proto bych osobně dal jeho řádění ještě větší prostor. Atmosféricky originál stejně nelze trumfnout, tak bych aspoň legendárního zabijáka nechal dělat svojí práci v plné krvavé parádě. Tady si pár solidních hitů připíše, dokonce i relativně krvavé, ale většinou to jsou takové rychlovky a kamera před brutalitou uhýbá docela rychle (i když samozřejmě lepší, než kdyby neukázala vůbec nic). Nejvíc zaujme vražda policajtů respektive jejich mrtvoly v autě, na nichž se ukáže, že i Michael Myers má smysl pro humor.

Nicméně v momentě, kdy The Shape může vcelku pohodlně zabít Laurie, zaváhá, což mi přišlo poněkud nepochopitelné. Stejně nevím, proč by měl být Myers tolik fixovaný na zabití Laurie a naopak proč ona celý život žije jen přípravou na Myerse, když díky zrušení dvojky už nejsou příbuzní a není mezi nimi žádné propojení. Pro jakousi větší uchopitelnost by mi tady přišlo rozumnější, kdyby dějová linka neškrtala „Halloween II“.

Každopádně, z celého bijáku jsem takový… ne vyloženě zklamaný, ale určitě nenadšený. Ta chvála, jaká se novému „Halloweenu“ dostává, mu nepřísluší. Já jsem viděl film, který jsem určitě očekával, ale ne ten, jaký bych chtěl skutečně vidět.