Archiv štítku: slasher

Halloween II (2009)

Halloween II (2009)

Země: USA
Rok vydání: 2009
Žánr: horor

Originální název: Halloween II
Český název: Halloween II

Režie: Rob Zombie
Hrají: Scout Taylor-Compton, Tyler Mane, Brad Dourif, Danielle Harris, Malcolm McDowell

Hrací doba: 101 min
(Director’s cut: 119 min)

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

Remake „Halloweenu“ z roku 2007 nedopadl po finanční stránce vůbec špatně a nakonec ani po té filmové ne, tudíž Rob Zombie dostal zelenou, aby v sérii pokračoval a přidal ke své verzi slavné slasherové série i druhou část. Jenže zatímco v jedničce se ještě Zombie +/- mínus držel předlohy originálního snímku z roku 1978, k níž přidával nějakou vlastní nadstavbu (dlouhá linka z dětství Michaela Myerse), ve dvojce se už kompletně utrhnul ze řetězu a přetváří „Halloween“ k obrazu svému…

(Mimochodem, dneska budou menší spoilery.)

Jednu věc je nutno vyjasnit – „Halloween II“ z roku 2009 rozhodně není remakem „Halloween II“ z roku 1981. Zombie zde sice na původní dvojku sem tam odkáže, ale působí to spíš jako šibalské mrknutí na znalce, kteří ví a pamatují si. Viz například scéna v nemocnici nebo „šokující“ odhalení, že Laurie Strode se ve skutečnosti jmenuje Angel Myers a je sestrou Michaela Myerse. Tedy – tohle odhalení je šokující spíše pro samotnou postavu ve filmu, divák si to mohl lehce domyslet už v předešlém díle, i kdyby neznal staré snímky.

Základní cíl Michaela Myerse je stále stejný – zredukovat počet členů své rodiny. Nicméně ještě předtím, než se vydá na cestu, aby mohl pokecat se sestrou, jen tak se potuluje po polích s vizáží asociálního bezdomovce, a to dokonce bez masky. Bez masky se klidně nechá zmlátit dvojicí buranů a ve vraždící mašinu se mění až tehdy, když si svůj zarostlý ksicht zakryje ikonickou (a zde značně poškozenou) škraboškou. Snad ani není třeba dodávat, že v takovém případě se karty obracejí a že dvojice buranů to bude mít rychle za sebou.

Už jen to, že si Zombie dovolil Michaela částečně odmaskovat, působí v rámci „Halloweenské“ série ojediněle. Až doposud si totiž dospělá verze Myerse sundala masku pouze jedinkrát, a sice v pátém díle „The Revenge of Michael Myers“, kde ukázal tvář malé Jamie (ale ne divákovi); nedobrovolně mu pak byla stržena i v jedničce. Téměř vždy se tak ale děje způsobem, aby Michaelův obličej zahalovala tma a nebylo mu do něj vidět – s výjimkou samotného závěru, v němž divák nejenže konečně nahlédne pod masku, ale dokonce uslyší kultovního vrahouna promluvit. Byť o žádný hlubokomyslný monolog se nejedná, jen ze sebe vysouká jedno slovo. Kromě Myerse prošel významnou proměnnou i doktor Loomis, z něhož se nyní stal cynik snažící se na celém Myersově případu těžce vydělat. Zajímavý přístup, ale nakonec proč ne.

Řekl jsem, že Zombie zde začal přetvářet „Halloween“ dle svého, ale zatím to asi tak nevyznívá, co? Inu, v takovém případě by bylo záhodno připomenout zhulené duchařské pasáže (trochu připomenou šílené prostřihy v „Domu tisíce mrtvol“), v nichž se Michaelovi zjevuje duch jeho matky a duch sebe sama v dětském věku, který s matkou komunikuje namísto dospělého Myerse. To bych ještě teoreticky byl schopen sežrat, ale v momentě, kdy tyhle duchy začne vidět i Laurie / Angel, a ti ji navíc fyzicky začnou bránit v pohybu, už se to celé začíná posouvat do trochu nadpřirozené roviny, v níž se mi „Halloween“ osobně nelíbí. Navíc bych řekl, že celý tenhle mateřský motiv je poněkud zbytečný a filmu víc škodí, než pomáhá. Upřímně, trochu mi to přišlo, jako kdyby tohle Zombie do scénáře připsal, aby i sem mohl obsadit svou manželku Sheri Moon Zombie, jež ztvárňuje Myersovu matku, protože prostě musí být v každém jeho bijáku, jinak by měl doma dusno.

Halloween II (2009)

Další nevýhodou snímku je, že se až nepříjemně pomalu táhne. Začátek „Halloween II“ je vysoce slibný, ale postupně začne tempo uvadat a uvadat. Dvojka se víc soustředí na Laurie a její vyrovnání se s událostmi jedničky, takže sám Michael Myers trochu ustupuje do pozadí. Děj je trochu rozmělněný, vlastně docela nijaký a kupředu postupuje snad šnečí rychlosti. Na rovinu, dvouhodinová stopáž (režisérský sestřih) je trochu vražedná (skoro jako Michaelův nůž), důsledkem čehož je „Halloween II“ prvním celovečerním hraným snímkem Roba Zombieho, u něhož jsem pocítil nudu.

Jestli ale něco film drží nad vodou, pak je to jednoznačně sám Michael Myers. Jeho polidštění a částečné odmaskování mi nijak nevadilo, možná právě naopak. Samotná postava opět budí respekt (však ji také hraje kanadský hromotluk Tyler Mane) a hlavně – tentokrát je Myers skutečně nelítostný. Vraždí nemilosrdně, brutálně a bez sebemenších známek jakýchkoliv emocí. Tenhle dojem vydatně podporuje i skutečnost, že „Halloween II“ ještě trochu přidal na brutalitě a naturalismu a nebojí se zobrazování ošklivých detailů. Právě a jedině v těchto chvílích dokáže snímek s divákem aspoň trochu zacloumat.

Halloween II (2009)

Celkové dojmy z „Halloween II“ jsou ovšem poněkud rozporuplné. Na jednu stranu potěší syrovost vraždících scén, poněvadž tentokrát Michael Myers zabíjí snad nejpůsobivěji ze všech deseti dosavadních filmů. Tím spíš to pak ale celé vyznívá nevyrovnaně, protože mnohé pasáže jsou prostě slabé až zbytečné. Nicméně i přesto „Halloween II“ rozhodně neřadím k tomu nejslabšímu, co „Halloweenská“ série vyprodukovala. V porovnání s béčky od pětky dál stále vyhrává tenhle film.


Halloween (2007)

Halloween (2007)

Země: USA
Rok vydání: 2007
Žánr: horor

Originální název: Halloween
Český název: Halloween

Režie: Rob Zombie
Hrají: Tyler Mane, Daeg Faerch, Malcolm McDowell

Hrací doba: 109 min

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

„Halloween“ je série, která po geniální jedničce a stále skvělé dvojce začala silně upřednostňovat kvantitu nad kvalitou. Do první slepé uličky se dostala s nesouvisejícím třetím dílem, do druhé se šestým dílem, odkud se pokusila vrátit na správnou cestu sedmička, která vymazala vše od trojky po šestku. Jenže ani tato příběhová větev moc dlouho nevydržela, protože hned s následnou osmičkou upadla do podobného svrabu jako předtím.

Bylo jasné, že má-li „Halloween“ pokračovat, zasloužil by si čerstvý přístup. Příprava celkově již devátého snímku v sérii započala nedlouho po uvedení „Halloween: Zmrtvýchvstání“, ale kvůli smrti výkonného producenta Moustapha Akkada, jenž produkoval všech osm filmů a zemřel v roce 2005 při teroristickém útoku v Jordánsku, se práce hodně zdržely. Původně se mělo jednat skutečně o deváté pokračování, jehož název měl údajně znít „Halloween: Retribution“, ale nakonec se z něho vyklubal remake originálního snímku, jejž dostal pod režijní patronát Rob Zombie. Ten původně usiloval hned o dva filmy, z nichž jeden by se soustředil čistě na dětství Michaela Myerse, a druhý by byl regulérním remakem. Producentům se však tato idea nelíbila a chtěli pouze remake…

Snad právě kvůli tomu se „Halloween“ z roku 2007 tak zásadně zaměřuje na dětství a začátky Michaela Myerse, aby si Zombie vynahradil nepovolený druhý snímek. Výrazně tedy rozšiřuje to, co si divák mohl u originálu z roku 1978 leda tak domýšlet. John Carpenter totiž v původním snímku z dětství ukázal jen to, jak Michael Myers ubodal svou sestru a následně byl zavřen v ústavu. Rob Zombie se na tento aspekt soustředí víc a snaží se vysvětlovat, jak se vlastně z obyčejného klučiny stal nelítostný sériový vrah.

Zde asi záleží na tom, z jakého úhlu pohledu na takové rozhodnutí hodláme nahlížet. Na jednu stranu je příjemné, že se Rob Zombie rozhodl jít si do určité míry svou cestou a přidat k předloze i nějakou nadstavbu, tedy netočit jen modernější variaci na již řečené. To bych považoval za pozitivum. Na druhou stranu, v originále divák o Myersovi nevěděl takřka nic, což také mělo určité kouzlo. Remake z něj dělá nepřekvapivý výsledek povahy, šikany a špatného rodinného zázemí, což mi přijde zbytečně triviální. Nicméně „dětská“ polovina filmu je o něco povedenější a Zombie se v ní opět ukazuje jako schopný režisér, jenž umí vytvořit napětí. Vše vrcholí v rodinném masakru, v němž si tentokrát Michael Myers vezme na paškál víc lidí než jenom sestru. Tahle scéna patří k vrcholům remaku a řádění krvavé řádění malého Myerse je podáno opravdu výborně.

Nicméně i v dospělé části, v níž už Zombie začíná citovat scény z originální předlohy, jsou některé momenty povedené. Za plus považuji, že Myers v téhle verzi sám o sobě vypadá děsivě, budí respekt, postupuje chladnokrevně a bez jakýchkoliv emocí, jak se na správnou vraždící zrůdu sluší a patří, a dokáže rozehrát poctivý masakr. Asi tím nejvýraznějším je syrové popravení adoptivních rodičů Laurie Strode.

Halloween (2007)

Na druhou stranu, remake má určitě i svá negativa. V některých případech mi opisování od originálu přišlo jako zbytečná úlitba nostalgikům. Jedním příkladem za všechny budiž zabití Lindy a jejího přítele, které se odehraje stejným způsobem jako v roce 1978. Trojice holčičích kamarádek (z nichž jednu jen tak mimochodem hraje Danielle Harris, tedy představitelka malé Jamie„Halloween 4: Návrat Michaela Myerse“ a „Halloween 5“) je poměrně nudná – s nevýraznou nudnou Laurie Strode v čele. I z tohoto ohledu je dobře, že remake bere jako hlavní postavu Michaela Myerse, nikoliv právě Laurie. Mírně mě zklamal i závěr snímku, v němž nastoupí zbytečně nelogické chování postav (pro horory bohužel typické) a Myers opět začne být nesmrtelný. To mi přijde poněkud škoda, když Zombie celou předchozí stopáž Michaela prezentuje jako bezcitnou, leč stále uvěřitelnou zrůdu, aby to následně shodil tím, že jej nechá přežít vše.

Halloween (2007)

Celkově vzato se ovšem jedná o poměrně důstojnou předělávku, která sice svou předlohu nemá šanci překonat, ale v rámci celé „Halloweenské“ série rozhodně patří k tomu lepšímu – dokonce bych se jiv pomyslné tabulce nebál zařadit hned na třetí pozici za první a druhý díl z roku 1978 respektive 1981. A to vůbec není špatný výsledek. Remake má několik silných momentů, přihazuje slušnou porci brutality (z tohoto ohledu jde o doposud suverénně nejnásilnější díl) a celkově svému jménu vůbec nedělá ostudu. Jedná se tedy o relativně povedený pokus o představení legendárního hororového monstra současným divákům. Možná až škoda, že Zombie dostal na starost pouhý remake.


Halloween: Resurrection (2002)

Halloween: Resurrection (2002)

Země: USA
Rok vydání: 2002
Žánr: horor

Originální název: Halloween: Resurrection
Český název: Halloween: Zmrtvýchvstání

Režie: Rick Rosenthal
Hrají: Brad Loree, Bianca Kajlich, Busta Rhymes

Hrací doba: 94 min

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: OutNow.ch

Michael Myers je zjevně nesmrtelný. Pokud si dobře vzpomínám, byl v předchozích sedmi dílech (z nichž v jednom se ani neobjevil) „zabit“ snad čtyřikrát, ale vždycky se v následujícím filmu ukázalo, že tak žhavé to nebude a že má tenhle frajer v bílé masce neobvykle tuhý kořínek. A tak i přesto – pozor, přijde sedmičkový spoiler – že na konci „Halloweenu: H20“ přišel o hlavu, osmá část „Halloweenské“ ságy s příznačným podtitulem „Zmrtvýchvstání“ to převrátí vzhůru nohama a ukáže, že Michael pořád žije (protože to ve skutečnost nebyl on, komu byla useknuta kebule) a je připraven vraždit. Mimochodem, když už jsem zmiňoval ty spoilery, radši upozorním, že tentokrát to bez nich nepůjde, takže jestli si nechcete zkazit překvapení, pokud jste snímek ještě neviděli, zvažte, zdali číst dál.

V osmičce se kromě vrahouna vrací na scénu i třetí největší hvězda Halloweenské série po Michaelu Myersovi a doktoru LoomisoviLaurie Strode. Jenže pozor, ačkoliv je Jamie Lee Curtis všude uváděna na prvním místě v hereckém obsazení a na plakátě ji nelze přehlédnout, ve skutečnosti si ve filmu střihne jen malý štěk na začátku. Navíc na něj Jamie Lee Curtis přistoupila z jediného důvodu – aby se nechala Michaelem Myersem konečně vykuchat a její postava se tedy mohla ze série „Halloween“ nadobro vytratit. (Jak ale dle čerstvých informací víme, nakonec si to rozmyslela a v aktuálně chystaném novém díle se zase objeví.)

Vzhledem k tomu, že synátor Laurie Strode ze sedmičky se v „Halloween: Zmrtvýchvstání“ neobjevuje (ačkoliv to původně v plánu údajně bylo), nabízí se otázka, koho tedy nyní bude chtít Michael Myers sejmout, když už vyvraždil, koho mohl a vlastně i nemohl (nezapomínejme, že sedmička smazala díly tři až šest – respektive čtyři až šest, protože trojku není třeba mazat, když s Myersem nemá nic společného – takže žádná malá Jamie v téhle linii série neexistuje). No, je to trochu divné a přijde mi, že to spoustu fandů série pěkně sere, ale – v osmičce nemá Michael Myers žádný velký motiv a jen tak kuchá náhodné kretény, kteří mu vlezou do baráku. Asi jen proto, že ho ruší od sklepní meditace, haha.

No, každopádně příběh „Halloween: Zmrtvýchvstání“ je dost sjetý, ale to se asi dalo čekat, protože jaký vymyslíte rozumný důvod, aby parta lidí vlezla do baráku sériového vraha? Osmý díl „Halloweenu“ to vymyslel tak, že jde o reality show, v níž se šest mladých lidí vydá do strašidelného domu, v němž v živém internetovém vysílání pátrá po odpovědích na otázku, proč Michael Myers začal vraždit. Samozřejmě, že po víc jak dvaceti letech by v opuštěném baráku (zase – nezapomeňte, že díly čtyři až šest se nestaly) nenašli ani hovno, ale něco jim tam nastražil producent show, jehož hraje neskutečně otravný rapper Busta Rhymes. Akorát ho při tom všem rapování jaksi nenapadlo, že tam ve sklepě skutečný Michael Myers může stále žít a že ve vysílání převezme hlavní roli.

Samozřejmě, že je to slátanina jako hovno. Samozřejmě, že trapní teenageři jsou extrémně nesympatičtí, takže tentokrát divák fandí Michaelovi, aby je všechny co nejdříve a co nejbolestivěji odpravil. Jen tak mimochodem mě pekelně nasralo, že Busta Rhymes, jemuž jsem zdechnutí přál nejvíc, to přežije a naopak pěkná zrzka to odnese. I když za to, že svoje cecky ukázala jen na vteřinku v jednom rychlém záběru, si to možná taky zasloužila, haha. Nicméně, chtěl jsem říct, že jakkoliv od osmého dílu dávno béčkové hororové série budete čekat sračku, nakonec to není až zas taková tragédie, jak se všude říká.

Halloween: Resurrection

Pokud nad tím nebudete zbytečně přemýšlet (čti: nebudete vůbec přemýšlet), dostanete vcelku odpočinkovou teenage naháněčku s nožem. Jistěže je to kurevsky nedůstojné pokračování takového kultu, jakým byl první „Halloween“ z roku 1978, to samozřejmě nikdo nepopírá, ale ruku na srdce – v téhle sérii jsou i horší kousky. Ať je osmička sebevětší kravina, furt mi přišla o dost lepší než trojka s pětkou. A naopak s přeceňovanou sedmičkou neprohrává zas až tak propastně.

Jestli ale něco „Halloween: Zmrtvýchvstání“ škodí, tak to ani není dementní příběh nebo důraz na moderní technologie. Naopak vraždění v přímém přenose, kdy tomu lidi u obrazovek fandí, protože si myslí, že jde jen o show, mi přišlo jako relativně oukej osvěžení – lepší než bezbarvý recyklát předešlých dílů jako v pětce. Největším kamenem úrazu je Busta Rhymes. Už dlouho jsem nezažil, aby mě někdo v nějakém filmu takhle extrémně sral, abych mu přál tu nejhorší možnou smrt. Jeho rádoby drsné hlášky jsou na pěst stejně jako neochota zhebnout, a když proti Myersovi začne metat kung-fu otočky, posune tím osmičku do vod nezamýšlené sebeparodie. Pouštění elektřiny do Michaelových varlat to jen potvrzuje, ehm.

Halloween: Resurrection

„Halloween: Zmrtvýchvstání“ je ovšem do určité míry bizarní i bez toho, takže budete-li se chtít škodolibě bavit, tak se bavit budete. Možná i proto osmičku nehodnotím tak nízko, protože jsem se u ní dost nasmál. Co na tom, že se člověk nesměje, protože je to vtipné, nýbrž kvůli tomu, že je to směšné. Ale jinak samozřejmě nejde o příliš dobrý film a podobně jako jiné další díly stojí za vidění jen kvůli tomu, aby člověk viděl kompletní sérii „Halloween“.


Halloween H20: 20 Years Later (1998)

Halloween H20: 20 Years Later (1998)

Země: USA
Žánr: horor

Originální název: Halloween H20: 20 Years Later
Český název: Halloween: H20

Rok vydání: 1998
Režie: Steve Miner
Hrají: Jamie Lee Curtis, Josh Hartnett, Michelle Williams, Adam Arkin

Hrací doba: 86 min

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

Velkým neduhem dlouhých hororových sérií bývá značně nevyrovnaná kvalita jednotlivých částí. Ale to je asi logické, protože jen těžko lze udržet laťku kvality třeba v deseti filmech, na nichž se střídají různí režiséři, scénáristé a další filmařská chamraď. Samozřejmě, že takový osud neminul ani legendárního sériového vraha Michaela Myerse a jeho sérii „Halloween“.

S pětkou a šestkou se „Halloween“ dostal dost hluboko. Nebudeme-li počítat třetí díl, jenž sice nese jméno „Halloween“, ale s Michaelem Myersem nemá zhola nic společného, tak se zde série dostala na samotné dno. Navíc se při sešupu povedlo nasměrovat příběhovou linku do vod, odkud nebylo smysluplného úniku. Pětka byla ostudná co do kvality; šestka sice úroveň malinko zvedla, a dokonce nabídla několik slušných mordů, ale příběhově šlo o neskutečnou hovadinu, která z Myerse udělala duté hovádko ovládané runami, seskupením hvězd a fanatickou sektou. Navíc oba díly vykazovaly nadprůměrnou míru tuposti v míře, jakou už nelze dost dobře tolerovat ani u béčkového hororu. Kam byste tohle chtěli posunout, aby to dávalo smysl a nebyla to už od začátku píčovina na kvadrát?

Je jasné, že nemohlo přijít nic jiného než radikální řez, který celkově sedmý „Halloweenský“ film opravdu nabízí. A sedmička s podtitulem „H20“ se toho skutečně nebojí a řízla dost radikálně – ignoruje vše od trojky (včetně) dál. Maže se tedy návrat Michaela Myerse ve čtyřce, maže se pětková nuda, mažou se i runy a sekta v šestce. „Halloween: H20“ přímo navazuje na „Halloween II“ z roku 1981 respektive na úvodní dvojfilm tvořený prvními dvěma díly.

Zároveň byl „Halloween: H20“ zamýšlen jako pocta původnímu snímku k jeho 20. výročí a o jeho vznik se hodně zasadila Jamie Lee Curtis, jež se zde opět vrací na scénu. Bohužel bez Johna Carpentera, jenž se odmítl k „Halloweenu“ vracet, i bez Donalda Pleasence, který v roce 1995 zemřel. Nicméně tvrzení, že jde o čistokrevné stylové navázání, ať už bychom tím mysleli temnou atmosférickou lahůdku (první díl) nebo oldschool slasher (druhý díl), by bylo dost zavádějící. Víc než 80. léta je totiž z „Halloween: H20“ cítit tehdy aktuální vlna zájmu o teenagerské vyvražďovačky, již nastartoval mohutný úspěch prvního „Vřískotu“ (1996). Jde tedy o takový mix nostalgie a (tehdejší) moderny, který vrací do hry Jamie Lee Curtis a s ní i postavu prvních dvou částí, a zároveň k ní přidává bandu náctiletých klacků, jejichž největší starostí je chlastat a souložit… tedy jen do té doby, než na scénu nastoupí Michael Myers, protože pak své priority hodně rychle přehodnotí na útěk a přežití. A stejně jako se ne všem podaří ve věku 17 let smočit, ani v tomhle případě nedokážou všichni uniknout Michaelovu nabroušenému noži.

Jak už název, rok vzniku i motivace vzniku napovídají, „Halloween: H20“ se odehrává dvacet let po událostech z „Halloween“ a „Halloween II“. Pokud by vám to z toho názvu zas tak jednoznačné nepřipadalo, vězte, že v originále se to pro jistotu jmenuje „Halloween H20: 20 Years Later“, aby to pochopili úplně všichni. Laurie Strode (Jamie Lee Curtis) už je dospělá a žije pod falešným jménem Keri Tate v Kalifornii, kde pracuje jako ředitelka zazobané soukromé školy, do níž chodí i její synátor John (toporný Josh Hartnett ve svém filmovém debutu). A vrátného jim dělá rapper LL Cool J v jedné z mála svých rolí, kde nehraje afroamerického drsoně, ale pořádného troubu.

Halloween H20: 20 Years Later (1998)

Co čert nechtěl – skoro celá škola odjede na Halloween na výlet, takže v areálu zbude jen pár lidí (včetně ředitelky, jejího potomka a jeho holky), a přesně v tom momentě se staví na návštěvu Michael Myers, aby si s Laurie pokecal a vyměnil trochu té sourozenecké lásky. Během takového dialogu se běžně používají argumenty typu nůž nebo sekera. Jenže pozor – Laurie už věčný strach a schovávání začne trochu srát, takže se jej zbaví přesně tehdy, když se s Myersem poprvé setká, a nehodlá dát bráškovi nic zadarmo. Tentokrát tedy půjde o značně vyrovnanější partii než před dvaceti lety.

„Halloween: H20“ rozhodně není tak špatný, jak tvrdí jedni, ani tak dobrý, jak tvrdí jiní. Je tak někde na půl cesty, nicméně na rozdíl od předchozích částí (které sedmička strká s přehledem do kapsy) se tentokrát podařilo snímek nasměrovat správným směrem. Dokonalé to ale není, protože se výsledek neobešel bez několika nelogičností a hlavně – „Halloween: H20“ je tak strašně předvídatelný a očekávatelný, až to bolí. Vůbec není problém odhadnout, co se bude dít za chvíli nebo kdo zemře, což samozřejmě značně otupuje případné napětí, jež by jinak v některých momentech mohlo být vcelku solidní. Podobně nepotěší, že ve stylu tehdejších teenage vyvražďovaček je „Halloween: H20“ zbytečně přístupný, stravitelný a popcornový, což v překladu znamená velmi skromný příděl krve a mrtvol. Michael Myers se v tomto ohledu v sedmičce příliš nevyznamená. Snad jen výkuch zimní bruslí na začátku pobavil. Můžete argumentovat, že v krvavosti nevynikala ani jednička, ale ta to kompenzovala koňskou dávkou tísnivé atmosféry. A ta v sedmičce také není.

Halloween H20: 20 Years Later (1998)

Přesto „Halloween: H20“ odsýpá docela slušně, i když se tu poměrně dlouhou dobu mnoho neděje a Myers do školy vtrhne až v závěru. Nicméně jsem se nenudil a finále je docela v cajku. Výsledku hodně napomáhá i skutečnost, že na poměry celovečerních snímků je velmi krátký, takže končí dřív, než se divák stihne začít pořádně nudit. Což je v pohodě, protože třeba dvacet minut navrch by to nejspíš neutáhlo. Radši takhle, i když některé scény v druhé polovině působily lehce zbrkle a mohly dostat o kousek víc prostoru na úkor kecání z první půlky.

Celkově vzato však „Halloween: H20“ díky svému tempu a auře slabšího, leč relativně důstojného následovníka patří někam do poloviny tabulky celé série. Na jedničku s dvojkou samozřejmě nemá, ale trojku, pětku a šestku „Halloween: H20“ překonává levou zadní a s naprostým přehledem. Se čtyřkou vyjde sedmička cca nastejno, ale kdybych musel volit, o kus sympatičtější mi je „Návrat Michaela Myerse“ z roku 1988. A i když se mi nyní „Hádvacítka“ nelíbila tolik, jako když jsem ji viděl poprvé v o dost nižším věku, pořád se to dá.

Halloween H20: 20 Years Later (1998)


Halloween: The Curse of Michael Myers (1995)

Halloween: The Curse of Michael Myers (1995)

Země: USA
Rok vydání: 1995
Žánr: horor

Originální název: Halloween: The Curse of Michael Myers
Český název: Halloween: Prokletí Michaela Myerse

Režie: Joe Chappelle
Hrají: Donald Pleasence, Paul Rudd, Marianne Hagan, Mitchell Ryan

Hrací doba: 88 min

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

Po nečekaně slušném návratu Michaela Myerse do záře reflektorů ve čtvrtém díle prodělala série „Halloween“ znatelný kvalitativní propad s velice nepovedenou pátou částí – „The Revenge of Michael Myers“ byl totiž zcela nudný horor bez jakýchkoliv výraznějších momentů a s naprosto tupým scénářem. Od šestky jsem nečekal žádné velké zázraky, naopak jsem si myslel, že bude stejně blbá jako její přímý předchůdce (v tom lepším případě) anebo ještě blbější. Na jednu stranu tomu tak je, ale na druhou vlastně ne. Jak se to vezme. Jestli tomu nerozumíte, neváhejte číst dál!

„Prokletí Michaela Myerse“, jak zní podtitul šestého dílu, jemuž jako prvnímu po jedničce chybí v oficiálním názvu číslovka, začíná poměrně zmateně. Nějaký divný porod, nějaká sekta… pak ale rodička (jak se později dozvíme, je to Jamie, tedy ta malá holka ze čtyřky a pětky) začne zdrhat a na scénu přijde Michael Myers a s ním i legendární Halloweenský hudební motiv. Zároveň se začne odehrávat trochu srozumitelnější, i když stále takový nijaký děj. Točí se to kolem nějakého děcka (toho, které vyprdla Jamie na samém začátku) a celé je to takové divné, ale…

…ale i přesto to nějakým způsobem docela baví. Kvalitou je to takový sympatický průměr, ale Michael Myers na rozdíl od pětky řádí docela s gustem a umí si své oběti vychutnat. Některé momenty jsou dokonce i poměrně napínavé – ne nijak extrémně, napnutí jak guma od trenclí nebudete, ale něco málo v tom je, respektive tedy v některých určitých momentech, zpravidla těch souvisejících s vraždami a Michaelovou prací. Lokálně se určité pnutí daří tvořit.

Abych se přiznal, nejenže mě to nesralo, ale dokonce jsem se při sledování „Prokletí Michaela Myerse“ vcelku bavil, takže jsem byl ochoten i velkoryse přehlédnout, že se Myers zničehonic objeví na Halloweenské slavnosti u někoho v autě, sejme ho, mezi hromadou návštěvníků jej pověsí na strom a najednou je zpátky doma, kde nyní bydlí nová rodinka (příbuzní těch, kdo adoptovali Laurie z prvního dílu). Vlastně jsem se až divil, jak je šestka slušná, připadala mi cca na úrovni čtvrté části. Solidní béčková zábava ovšem trvala jen do určitého momentu.

Tento moment přišel přibližně po hodině, kdy se na obrazovku vrátí sekta, ještě víc se začne čachrovat s runami, mystikou a podobnými píčovinami. Asi nejzajímavější z té finální půlhodinky je Michaelovo krvavé běsnění na operačním sále s epileptickým střihem, na nějž naváže podivně industriální soundtrack. Jenže dějově „Prokletí Michaela Myerse“ absolutně přestane dávat smysl a pošle „Halloween“ do úplných sraček. Sice film nějak víceméně vysvětlí, proč měl Myers už v pětce na ruce runu a kdo byl ten tajemný cápek, kdo jej na konci pětky osvobodil z vězení, ale samozřejmě je to vysvětlení jak pojď mě mrdat z boku. Šestka na mě působila, jak kdyby scénárista první dvě třetiny psal koukatelný béčkový horor, pak se mocně zhulil a v rauši dopsal ten zbytek. Sorry, ale tohle fakt neberu.

Halloween: The Curse of Michael Myers (1995)

Ještě za půlkou filmu jsem si říkal, že se „Prokletí Michaela Myerse“ vyvíjí poměrně pohodově a že to ani zdaleka není takový průser, jak jsem v předstihu očekával. Závěr však celý snímek spláchne do hajzlu. Je jisté, že se do výsledku zásadně promítlo masivní přestřihávání a dotáčky způsobené úmrtím Donalda Pleasence, jenž si zde svou úlohu doktora Sama Loomise zopakoval naposledy, tvůrčími neshodami a špatnými reakcemi publika při testovacím promítání, ale nakonec mi to může být vcelku šumák. Důležité je, že to, co dnes koluje jako oficiální verze „Halloween: Prokletí Michaela Myerse“, stojí díky ustříknuté poslední třetině za vyližprdel.


Halloween 6: Producer’s Cut

Kromě oficiální kinoverze snímku dlouhé 88 minut existuje ještě alternativní podoba běžně známá jako „Producer’s Cut“ (ale někdy též jako „Halloween 666“). Dle všeho se jedná o původní podobu „Prokletí Michaela Myerse“ ještě předtím, než se začalo s výše zmiňovanými dotáčkami a střihy. „Producer’s Cut“ se nedlouho po uvedení originální verze dostal kdovíjak na veřejnost a začal kolovat mezi lidmi v různě sestříhaných verzích, z nichž některé se dokonce staly předměty lidové tvořivosti, když si fanoušci doplňovali i jinou hudbu, oficiálně však tato alternativní podoba filmu velmi dlouho nebyla k mání. Objevily se nějaké bootleg kopie na aukčních serverech a fanoušci dokonce sepisovali petice, aby „Producer’s Cut“ vyšlo v důstojném formátu. Nakonec se tak stalo na Blu-ray až v roce 2014.

Halloween: The Curse of Michael Myers (1995)

Zvědavost mi nakonec nedala a pustil jsem se do sledování šestého „Halloweenu“ znovu a právě v téhle odlišné verzi, která je hardcore fanoušky série ceněna mnohem výš než ta všeobecně známá. „Producer’s Cut“ přináší mnohé rozšířené záběry a scény a především – zcela odlišný závěr snímku. Přesně to mě nalákalo, abych tomu dal šanci.

Většina „Producer’s Cut“ se nakonec odehrává v podobných intencích jako kinoverze. Navíc jsou pouze detaily dokreslující určité momenty, v některých případech dokážou dovysvětlit dřívější zbytečné zkratky, ale nejedná se o nic vysloveně zásadního a celou novou scénu nenajdete. Nebo lépe řečeno, některé ano, ale jsou velmi krátké. Některé změny jsou ovšem jen kosmetické – například když se role vypravěče na začátku ujme Loomis namísto Tommyho Doyla (malý klučina, jehož Laurie hlídala v prvním díle – v šestce se vrací na scénu jako dospělý).

Halloween: The Curse of Michael Myers (1995)

Od zlomu, o němž jsem hovořil už výše, se „Producer’s Cut“ skutečně začíná odvíjet diametrálně odlišně. Závěr je citelně kratší (tato alternativní verze nabrala minuty navíc z oněch doplňků v první fázi snímku) a hlavně obsahově zcela jiný. Více se věnuje sektě, snaží se dotáhnout koncept run a znatelně víc vysvětluje, co a proč se děje. V této podobě to již začíná dávat trochu smysl a je znát určité směřování snímku, které bylo zprzněno přestříháním a dotáčkami. Na druhou stranu, vzhledem ke konci této původní verze by se další díl jen těžko obešel bez postavy doktora Loomise, tudíž se z jistého úhlu pohledu dá pokus o zpětnou změnu chápat, když jeho představitel zemřel. Oproti kinoverzi, kde se objevil aspoň onen masakr na operačním sále, zde ovšem chybí jakékoliv Michaelovo řádění.

Že bych měl ale potřebu „Producer’s Cut“ nějak výrazně chválit, to fakt ne. Sice dává o něco větší smysl, ale vlastní obsah mě stále neoslovuje. Snahu udělat z Michaela Myerse a jeho povahy něco nadpřirozeného, čachrování s runami, sektu ovládající Myerse – to vše považuji za nešťastné nápady a slepou uličku. Michael díky tomu přichází i o poslední zbytky reálnosti, tedy toho, kvůli čemu z něj šla v prvních dílech hrůza. Po zjištění, že by mělo jít jen o loutku v něčích rukou, se jeho bohužel aura rozplývá.

„Halloween 6“ je v obou svých verzích lepší než třetí a pátý díl, horší než čtvrtý a výrazně horší než první a druhý. V obou případech jde o slabší počiny, bez jejichž existence by se svět hororu klidně obešel.

Halloween: The Curse of Michael Myers (1995)


Halloween 5: The Revenge of Michael Myers (1989)

Halloween 5: The Revenge of Michael Myers (1989)

Země: USA
Žánr: horor

Originální název: Halloween 5: The Revenge of Michael Myers
Český název: Halloween 5

Rok vydání: 1989
Režie: Dominique Othenin-Girard
Hrají: Donald Pleasence, Danielle Harris, Wendy Foxworth, Don Shanks

Hrací doba: 96 min

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

Michael Myers se po domnělé smrti v druhém díle a po své absenci v díle třetím minule (tedy ve čtyřce) vrátil na scénu. Na jejím konci sice opět nedopadl zrovna nejlépe, ale všichni už dávno víme, že tenhle vraždící parchant v bílé masce má sakra tuhý kořínek, takže není žádné překvapení, že definitivnímu skonu znovu unikl a může se opět vydat vraždit. Tentokrát se však jeho máchání nožem (a dalšími předměty) míjí účinkem – nikoliv u obětí, které samozřejmě umírají bídnou smrtí, jakmile Myersovi přijdou do cesty, ale u diváků.

Pátý díl s podtitulem „The Revenge of Michael Myers“ (v české distribuci byl o něj okleštěn a v našich končinách je tedy oficiálně znám pouze jako „Halloween 5“) je totiž z dosavadních „Halloweenů“Michaelem Myersem suverénně nejslabší, horší už je jen tragická trojka, kde se slavný vrahoun neobjevil vůbec. Tentokrát se neobejdeme bez nějakých spoilerů (a to i k minulému dílu), takže jestli film neznáte, zvažte, jestli chcete číst dál. Nicméně „Halloween 5“ je natolik blbý, že zde stejně není zážitek, jejž by šlo zkazit.

Zpočátku se zdá, že pětka na čtyřku naváže přímo, podobně jako kdysi navázala dvojka na jedničku – však také první minuty opět přesně rekapitulují závěr předchozího dílu. Nakonec se ale „Halloween 5“ odehrává přesně rok po svém předchůdci. A hned zde přichází jeden z prvních přešlapů snímků – proč kurva Michael Myers ležel celý rok v kůlně u nějakého náhodného dědka? Proč si ho tam ten dědek nechával? A proč se Michael po roce zničehonic zvednul a dědka sejmul? Aha, asi přišel Halloween, takže zase dostal chuť na nějaké to vražděníčko… No, je to první, ale rozhodně ne poslední kravina, s níž „Halloween 5“ přijde.

Ve čtyřce se Michael Myers pokoušel zabít svou neteř, což se mu nepovedlo, nicméně finále naznačilo, že malá Jamie by mohla převzít strýčkovu živnost, když v samém závěru vzala do ruky nůžky a rozhodně s nimi nešla stříhat vystřihovánky. Tento motiv však pátý díl rozvíjí nadmíru hloupým způsobem – vysvětluje jej totiž telepatickým propojením mezi Michaelem a Jamie, která je nyní zavřená v nějakém ústavu. Její záchvaty a vidění toho, co vrahoun právě dělá, patří k nejblbějším momentům snímku. Ta malá holka mě svým neustálým ječením v průběhu pětky začala vysírat takovým způsobem, že jsem jí přál zdechnout. Popravdě vlastně nejen jí, protože tentokrát mě rozčiloval i doktor Loomis, jenž se tady mnohdy chová jak totální vocas. Asi to mělo znamenat, že mu jeho konfrontace s Michaelem Myersem začaly lézt na mozek a začal být posedlý zničením svého někdejšího pacienta, ale špatný scénář a přehrávání z toho dělají spíš komedii. Od takové legendy jako Donald Pleasence by člověk čekal přesvědčivější výkon. Na druhou stranu, je-li scénář na hovno, ani sebelepší herec z toho moc nevytříská.

Vzato kolem a kolem je „Halloween 5“ docela slátanina se zmateným (ne)příběhem, v němž se – mimo jiné – dvě devítiletá děcka vydávají zachraňovat teenagery před sériovým vrahem na pařbu na farmě. Jamie se v rámci svých vizí může posrat z toho, že hrozí nebezpečí kamarádce její nevlastní sestry, ale nijak ji netankuje, že sestra už je dávno vykuchaná jak kuře. Sestru jen tak mimochodem celý film vůbec nikdo nepostrádá. Úplně největší „what the fuck“ je ale nějaký tajemný borec, který tam nějak náhodně chodí okolo v husťáckých botách a širokém kloubuku, aby na konci filmu zničehonic vykropil samopalem celou policejní stanici a osvobodil dopadeného Michaela z vězení. Kdo to kurva byl a proč to udělal? Můžete leda tak hádat, film vám to nepoví, ani nenaznačí. Kdo se to chce dozvědět, musí si počkat až na šestku.

Halloween 5: The Revenge of Michael Myers (1989)

„Halloween 5“ bohužel selhává i v hororové rovině. Michael Myers sice pár lidí sejme, ale nečiní tak zrovna s gustem. Za zmínku stojí snad jen vražda ve stodole, kdy Michael vezme do ruky vidle a kosu, ale jinak jsou všechny smrti obyčejné a neoriginální. Napětí i atmosféra na nule, což nezachrání ani legendární Halloweenský hudební motiv, ani okaté půjčování některých postupů z jedničky (sledovačky z křoví). Film se táhne jak sopel z nosu, a přestože trvá pouze hodinu a půl, subjektivně je to mnohem déle. Ke konci, kdy by měl snímek gradovat, jsem se totálně nudil a bylo mi vlastně úplně u prdele, kdo zdechne nebo nezdechne a jak to celé dopadne.

Je to dobrá vizitka? Dle mého rozhodně ne. „Halloween 5“ se prostě nepovedl a oproti čtyřce šel s kvalitou prudce dolů, o srovnání s jedničkou či dvojkou ani nemluvě. Těžká nuda plná nelogičností, nesympatických postav a trapných momentů recyklující předchozí části série. Za zhlédnutí stojí maximálně ze studijních důvodů, aby člověk znal celou ságu „Halloween“, jako samostatný film ani náhodou. Největší invenci tvůrci předvedli při tvorbě plakátu, na němž oblek Jamie plynule přechází v Michaelův nůž… akorát má teda holka na sobě převlek ze čtyřky, haha.

Halloween 5: The Revenge of Michael Myers (1989)


Halloween 4: The Return of Michael Myers (1988)

Halloween 4: The Return of Michael Myers (1988)

Země: USA
Žánr: horor

Originální název: Halloween 4: The Return of Michael Myers
Český název: Halloween 4: Návrat Michaela Myerse

Rok vydání: 1988
Režie: Dwight H. Little
Hrají: Donald Pleasence, Ellie Cornell, Danielle Harris, George P. Wilbur

Hrací doba: 88 min

Odkazy: web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

Na konci druhého dílu vzal doktor Sam Loomis svého ďábelského pacienta Michaela Myerse s sebou na smrt. Výbuch plynové bomby a barbecue z pozice opékaného totiž neudělá dobře na zdravíčku ani takové vraždící mašině, jakou je nadpřirozeně nezranitelný čahoun s nožem a v bílé masce, jehož chuť po krvi výrazně roste 31. října na Halloween. Když je ale někdo kaput, tak je prostě kaput a zdánlivě jen těžko může posílat své oběti na onen svět i v dalších dílech, díky čemuž se třetí díl „Halloweenské“ série pokusil výrazně uhnout z nastolené cesty. Michaela Myerse nechal být a přišel s novým konceptem – hlavní leitmotivem nebude konkrétní vrah, nýbrž hororové události, které se stanou na Halloween.

Sám o sobě to nebyl špatný nápad, ale výsledkem byla hluboce béčková slátanina o vraždících maskách, robotických posluhovačích a snaze zachránit Halloween před komercionalizací genocidou omladiny prostřednictvím televizní reklamy. U diváků se to ovšem s pochopením nesetkalo, „Halloween III: Season of the Witch“ těžce propadl a o tom, jak moc je tahle část ságy nenáviděná, krásně svědčí i skutečnost, že v mnohých žebříčcích nejhorších hororů všech dob se třetí „Halloween“ dodnes pravidelně umisťuje na solidně vysokých pozicích.

Značka „Halloween“ si díky neúspěchu trojky dala na pár let oddech, aby se opět vynořila v roce 1988 se čtvrtým dílem, jehož název je natolik výmluvný, že víc už to snad ani nejde – „Návrat Michaela Myerse“. „Halloween 4“ svého přímého předchůdce okázale ignoruje (však také proč a v čem by na něj měl navazovat, když trojka vlastně stojí úplně mimo Myersovu příběhovou linku?) a přímo navazuje na události druhého dílu. S vysvětlováním se ovšem příliš nezdržuje, takže nečekejte osvětlení toho, jak mohli Michael Myers a Sam Loomis závěr druhého dílu přežít, prostě tu přesně deset let po původní krvavé noci (jak víme, jednička i dvojka se dějově odehrávají ve stejnou noc a vlastně tvoří dvojfilm) zase jsou. První jmenovaný připraven vraždit a druhý jmenovaný odhodlán mu v tom zabránit.

Všichni samozřejmě víme, že nebezpeční maniakální vrazi se převážejí bez větší zajištění i ostrahy v obyčejné sanitce, takže nás tenhle přístup nepřekvapí a Myersův útěk budeme považovat pouze za souhru nešťastných okolností, na jejichž konci se nachází vymlácená ambulance a v ní tři vykuchaná těla. Ne snad, že by si to saniťáci nezasloužili, když se přímo před Michaelem, jenž má na své příbuzné trochu pifku, baví o jeho neteři. Myersova destinace je tedy zřejmá – hurá do Haddonfieldu vykuchat dceru své sestry (kterou se pokoušel sejmout v prvním a druhém díle) a po cestě jen tak mimoděk rozpárat i pár místních.

V letech 1978 a 1981 psal Michael Myers hororové dějiny a vyvraždil si kultovní status. V roce 1988 už zabíjí ve standardním slasherovém duchu a na béčkovější úrovni. Tím chci říct, že na první díl „Halloween 4: Návrat Michaela Myerse“ těžce nemá a že na dvojku ztrácí taktéž, byť zde už ten rozdíl není zdaleka tak markantní jako u srovnání s jedničkou. Přesto se po jalové trojce jedná o krok správným směrem a je mnohem lepší sledovat Myerse při práci než nudné robo-posluhovače.

Halloween 4: The Return of Michael Myers (1988)

I když jak se to vezme, ono asi není úplně přesné říkat, že Michaela ve čtyřce sledujeme při práci. Zas tolik vražd před očima diváka neprovede, dost často se setkáváme se situací, kdy určité postavy pouze nacházejí mrtvoly, jež po sobě Myers zanechává. Ale to vůbec nevadí, snad lze i ocenit, že se „Halloween 4: Návrat Michaela Myerse“ neuchyluje k jednoduché a laciné explicitnosti a snaží se spíš o hororovou atmosféru – skutečné napětí se sice daří tvořit jen lokálně na nedlouhou dobu, ale finálním výsledkem je pořád poměrně slušný horůrek, jenž svému jménu ostudu nedělá. Fanoušci moderních jatek si tedy na své asi nepřijdou, ale zase mě nechápejte špatně, pár krvavých záběrů a mrtvol uvidíte. Z dosavadních filmů má čtyřka svým pojetím nejblíže ke dvojce, jež sice byla o něco krvavější, ale Myersův suverénní postup a prudce rostoucí počet bezvládných těl je podobný.

Halloween 4: The Return of Michael Myers (1988)

Vzato kolem a kolem je „Halloween 4: Návrat Michaela Myerse“ solidní osmdesátkový horor s legendárním vrahem. Výsledek žánrového fanouška nenadchne, ale v žádném případě ani neurazí a po třetí části vyspraví náladu. Navíc můžeme předeslat, že v rámci celé Halloweenské série stále patří k tomu lepšímu. Pohodový návrat na scénu.


Halloween II (1981)

Halloween II

Země: USA
Žánr: horor

Rok vydání: 1981
Režie: Rick Rosenthal
Hrají: Jamie Lee Curtis, Donald Pleasence, Charles Cyphers, Jeffrey Kramer, Lance Guest

Hrací doba: 92 min

Odkazy:
web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

Pokračování Halloweenského filmového kultu na sebe nechalo chvíli čekat a nakonec dorazilo tři roky po originálním snímku. Původně se měla dvojka odehrávat několik let po událostech jedničky a Michael Myers měl vraždit v nějaké výškové obytné budově, ale tento nápad byl nakonec zavržen. Namísto toho výsledný snímek pokračuje přesně tam, kde „Halloween“ skončil. A to doslova.

Několik prvních minut „Halloween II“ se totiž shoduje s několika posledními minutami prvního dílu. Doktor Sam Loomis na svého maniakálního pacienta šestkrát vystřelí a ten vypadne z okna. Jenže když se jde Loomis podívat, na zemi pod oknem nikdo není, což znamená jediné – Halloweenská noc ještě nekončí, protože Michael Myers tam stále někde venku je, na hlavě má bílou masku a v ruce ostrý nůž, jejž se nebojí použít.

A hlavně – Michael Myers zjevně patří k té sortě lidí (?), kteří neradi odcházejí od rozdělané práce. Jeho cíl ve druhém díle je tedy zřejmý – Laurie Strode v podání Jamie Lee Curtis, jež v prvním díle o vlásek unikla smrti. Navíc je ve druhém díle odhaleno, že nejde o náhodu a mezi ní a Myersem existuje jistá spojitost. Poté, co byla zachráněna doktorem Loomisem, je Laurie převezena do nemocnice, kam za ní míří i zabiják. A chuť zabíjet si samozřejmě bere s sebou.

Komu v jedničce scházelo víc krve a násilí, toho „Halloween II“ z tohoto ohledu uspokojí více. Michael Myers už tentokrát nemusí sledovat a vyčkávat, protože dvojka na svého předchůdce kontinuálně navazuje, takže už je vlastně rozcvičený a může se okamžitě pustit do krvavého díla. A tentokrát vystaví o něco mrtvolnější účet.

Je zajímavé, že snímek ve své původní podobě, jak jej natočil režisér Rick Rosenthal, byl o poznání méně násilný. Výsledek prý byl příliš krotký, takže na plac nastoupil John Carpenter, režisér jedničky a v případě „Halloween II“ původně pouze scénárista, producent a autor hudby, a dotočil několik krvavých scén, které se do filmu přidaly. Rosenthal s těmito dotáčkami (a tedy vlastně i s výslednou podobou snímku, jak jej známe) hrubě nesouhlasil. Existuje však i vzácná televizní verze, jež se k původnímu Rosenthalovu podání hodně blíží. Zároveň s krvavějšími záběry pro dvojku navíc Carpenter zpětně přitočil i několik scén pro jedničku, které byly přidány k televizní a VHS verzi, aby byly oba snímky provázanější.

Nicméně zpátky k tomu, co se v „Halloween II“ skutečně děje. Ačkoliv se druhý díl hodně snaží a má několik velmi dobrých a napínavých momentů, svého předchůdce pokořit nedokázal. Dvojka má mnohem blíže k tomu, co je dnes chápáno pod pojmem slasher horor, a jak již padlo, nabídne víc násilí i smrti, byť nutno dodat, že navzdory Rosenthalovu názoru se nejedná o samoúčelná jatka. Jenže vždy je to něco za něco a za oběť tomuto směřování padla hutná atmosféra jedničky. John Carpenter dokázal u původního „Halloweenu“ vytřískat z minima naprosté maximum. Formálně se tam toho velkou část stopáže zas tolik nedělo, ale atmosféra byla pořád natolik strhující, že člověk od toho nedokázal odlepit oči. „Halloween II“ už takhle velkou sílu bohužel nemá.

Halloween II

I přesto má dvojka své nesporné přednosti a navzdory tomu, co jsem právě prohlásil, se vůbec nejedná špatný film, právě naopak. Dvojce přitěžuje pouze to, že musí být srovnávána s téměř dokonalou jedničkou, jež patří k největším hororovým klasikám a může sloužit jako esenciální ukázka pečlivě budované filmové hrůzy. „Halloween II“ je ale stále výborná podívaná se svými vlastními přednostmi a napětí jí rozhodně neschází. Zcela jistě se jedná o důstojné pokračování, jež svému předchůdci ostudu nedělá. Vlastně je svým způsobem jedině dobře, že se snímek nese v trochu odlišném duchu a nesnaží se být prachsprostou kopií originálu. Upřímně řečeno, pokud by všechny druhé díly dopadaly stejně dobře jako „Halloween II“, byl by život filmového fanouška o dost sladší.


Halloween (1978)

Halloween

Země: USA
Žánr: horor

Rok vydání: 1978
Režie: John Carpenter
Hrají: Donald Pleasence, Jamie Lee Curtis, Nancy Kyes, P. J. Soles, Tony Moran

Hrací doba: 91 min

Odkazy:
web / facebook / twitter

Zdroj fotek: IMDb.com

Zabijáků v hororovém žánru existují spousty, ale jen málo z nich se může bez obav řadit k oné elitní smetánce kultovních a legendárních filmových násilníků. Michael Myers mezi ně rozhodně patří. Však ne nadarmo si vysloužil jednu z nejdelších hororových sérií, která se i s dvěma remaky od Roba Zombieho vyšplhala na rovných deset snímků, a navíc by příští rok měl přibýt další, jedenáctý bráška do sbírky. Jak už to ale u podobných dlouhých sérií bývá, kvalita jednotlivých dílů je vysoce kolísává a mnohdy je diskutabilní, zdali tohle vůbec mělo být natočeno.

To se ovšem v žádném případě netýká úplně původního „Halloweenu“ z roku 1978, který se stal naprostým právem kultem jak noha a který položil základní stavební kámen subžánru slasher. Z nízkorozpočtové, skoro na koleně dělané záležitosti, v níž se kvůli penězům muselo udělat množství ústupků, se vyklubala vysoce napínavá lahůdka, která ani po téměř 40 letech nezestárla a dokáže svou hutnou atmosférou zamrazit.

Než ale spustím další lavinu superlativů, pro zajímavost dokončím onu myšlenku s ústupky kvůli rozpočtu. Hodně známá a docela zajímavá je třeba historka s maskou – původně se prý totiž zamýšlelo, že Michael Myers bude nosit masku klauna, nicméně aby se ušetřilo, nakonec filmaři v krámě koupili nejlevnější masku, co tam byla, a pouze ji obarvili. A takhle vtipně vznikla podoba jednoho z nejvíc ikonických zabijáků filmového historie. Další zábavná věc je, že ačkoliv se film odehrává na podzim, natáčelo se na jaře, a aby byla podzimní iluze uvěřitelná, filmaři museli nabarvit listí a rozfoukávat jej. A kvůli rozpočtu rozfoukané listí zase shrabat a použít v dalších záběrech.

Mladší ročníky vyškolené současnými moderními horory možná překvapí, jaký jeden z nejslavnějších kousků svého žánru je. Žádné potoky krve, létající vnitřnosti, usekané končetiny. „Halloween“ je oldschoolová záležitost, na níž je krásně vidět, že kvalitní horor a jatka nemusí být a dost často ani nejsou jedna a ta samá věc. Vlastně se jedná o svým způsobem pomalejší počin s pozvolným rozjezdem, ale pozor – to v žádném případě neznamená nudu.

Po krátkém začátku natočeném zajímavě z vlastního pohledu, kdy Myers vykuchá svou starší sestru a je zavřen do sanatoria, se zdánlivě dlouho nic neděje. Michael z ústavu uteče a v předvečer svátku Všech svatých se vrací do rodného městečka, kam jej stopuje jeho doktor Sam Loomis v podání Donalda Pleasence, toho času jediného známějšího herce v sestavě (mimochodem, tato postava byla nabídnuta i legendárnímu Christopheru Lee, jenž odmítl a později se nechal slyšet, že to byla největší chyba jeho dosavadní kariéry). Krvavá lázeň se ale zatím nekoná. Vy víte, že je Michael Myers maniak, a víte, že k něčemu dojde. On však vyčkává, jen pozoruje, vy čekáte, že už udeří, že teď už to přijde, ale ono pořád ne a ne. Napětí houstne a ještě víc jej přiživuje klaustrofobický ambientní soundtrack, o nějž se postaral sám režisér John Carpenter osobně. Právě hudba je jednou z hlavních předností „Halloweenu“ a z velké části se právě on stará o naléhavou náladu snímku.

Halloween

Paradoxně právě to čekání, než nemluvný zabiják začne konat svou práci, je na snímku asi to nejlepší. A dvojnásob to samozřejmě platí při prvním podívání, kdy ještě přesně nevíte, co bude následovat dál, nicméně „Halloween“ není záležitost, jež by stála jen na momentu překvapení a víckrát než jednou tím pádem byla nekoukatelná. Atmosféra je pořádně hutná, i pokud už snímek znáte.

Nechápejte výše řečené tak, že v momentě, kdy Michael Myers konečně začne redukovat počet obyvatel Haddonfieldu, tak jde film do kopru, to samozřejmě ne. Vytýkat snad lze jen až přespříliš tuhý kořínek (rozuměj: nesmrtelnost) hlavního záporáka, a že se rozený zabiják a maniakální vrah se nedokáže z blízkosti trefit nožem (a hned dvakrát), jde-li o hlavní postavu. Ale odpusťme to, když tu postavu hraje Jamie Lee Curtis, jejíž kariéra začala právě zde a která si za svůj vysoký ječák v mnohých hororech vysloužila titul Scream Queen. Mimo jiné právě díky svému vřeštění v „Halloweenu“.

Halloween

Spíš to jsou jen hnidopišské výtky a malinké detaily, které „Halloween“ zabít nedokážou (rozhodně ne s takovou samozřejmostí, s jakou Michael Myers kuchá své oběti) a nijak jeho vysokou kvalitu nesnižují. Jde o nadčasový horor, který je i po těch letech skvělou a napínavou podívanou. Naprostá klasika a kult, jejž by měl bezvýhradně vidět každý fanoušek filmové hrůzy. Anebo ještě lépe řečeno – kdo jej neviděl, ten se za příznivce hororu snad ani nemůže vydávat.