Země: USA Rok vydání: 1991 Žánr: slasher Originální název: Freddy’s Dead: The Final Nightmare Český název: Freddyho smrt – Poslední noční můra Režie: Rachel Talalay Hrají: Robert Englund, Lisa Zane, Shon Greenblatt Hrací doba: 96 min

(Budou velké spoilery.)

Po finančně úspěšných osmdesátých letech se to Freddy Krueger chystal na začátku devadesátých let nadobro zabalit. To mi přijde docela zvláštní, protože zvyklostí ve filmovém průmyslu bývá spíš to, že se všechno nemilosrdně ždímá až do doby, kdy začnou výdělky neakceptovatelně klesat, ale „A Nightmare on Elm Street“ stále vydělávalo dost slušně.

Přesto se studio New Line Cinema rozhodlo svou tehdy elitní a nejvýdělečnější značku uložit ke spánku prostřednictvím šestého dílu s příznačným názvem „Freddy’s Dead: The Final Nightmare“. Na tyhle záměry o posledních dílech sice v dlouhých hororových sériích nebývá typicky spolehnutí, ostatně si vzpomeňte třeba na kolegu Jasona Voorheese, po jehož takzvaně posledním bijáku „Friday the 13th: The Final Chapter“ následovalo ještě dalších šest přímých pokračování plus crossover s nikým jiným než právě Freddy Kruegerem, tedy celých sedm snímků v téže časové linii. „Freddy’s Dead: The Final Nightmare“ byl ovšem na dlouhou dobu skutečně posledním dílem v originální kontinuitě, což změnil až již zmiňovaný střet „Freddy vs. Jason“.

„Freddy’s Dead: The Final Nightmare“ začíná tradičně snovou sekvencí, v níž se poprvé setkáme s jednou z hlavních postav šestky. On sám neví, kdo to je, protože poté, co jej Freddy vykopne ze snu, si dá palicí o šutr a utrpí ztrátu paměti. V průběhu celého filmu se nedozvíme, o koho jde, ale v původních scénářích se měla šestka týkat Jacoba, syna Alice z „A Nightmare on Elm Street 5: The Dream Child“. Některé elementy tohoto konceptu pravděpodobně zůstaly zachovány (John Doe, jak se mu po celou dobu říká, například dokáže vlézt někomu do snu), ale ve výsledném snímku by tento vztah nevycházel z časového hlediska, protože v době, kdy se odehrává „Freddy’s Dead: The Final Nightmare“, by Jacobovi muselo být tak deset let, což téhle postavě zjevně není.

John Doe se každopádně dostane do lapáku a v kapse má jen výstřižek související s městem Springwood. Místní doktorka se tam s ním vydá, aby si rozpomenul, ale v dodávce se ukryjí další tři fakani z ústavu. Aby bylo koho vraždit, víš jak. Freddy v mezičase dokázal vyčistit celý Springwood od všech dětí a teenagerů, takže zde žijí jenom dospělí. Docela bota, že o tom nikdo mimo město zjevně neví.

No, dál už se to odehrává docela jasně. Freddy má ve městě nové oběti, tak začne konat své dílo. Celou dobu mu šlo o to, aby se dostal ke své vlastní dceři, k jejímuž nalákání využil právě sklerotického neznámého. Dceruška si nicméně s fotrem nepotyká a vymyslí skvělý plán, jak Kruegera sejmout jednou provždy. Vytáhne ho ze sna do reálného světa, kde bude zranitelný. Tak se stane a takhle bídně křivák v klobouku a ohavném svetru zdechne nadobro.

Kvalitou šestka bohužel pokračuje v nemastném neslaném pojetí předešlých dílů, i když tentokrát alespoň došlo k menšímu posunu z hlediska nálady, díky čemuž „Freddy’s Dead: The Final Nightmare“ tolik nesplývá s trojkou, čtyřkou a pětkou. Nejzajímavější progres ovšem proběhl v pojetí samotného Freddyho Kruegera, z něhož se v šestce definitivně stal komický hláškař, jenž se zabíjením nedospělých hajzlíků vyloženě baví. To ovlivnilo i feeling celého snímku, který tím pádem působí ještě odlehčeněji než několik předcházejících částí.

Mě osobně však tenhle upgrade a komičtější podání Kruegera nijak zásadně neuráží. Nemůžu si totiž stěžovat, že „A Nightmare on Elm Street“ díky tomu ztratilo na strašidelnosti či napětí, když strašidelné nebo napínavé to nebylo vlastně nikdy. Jako horor působí prakticky jenom jednička a zbytek – nalijme si čistého vína – jsou spíš filmy pro náctileté vylepšené o charismatického bubáka. Takhle se aspoň objevila nějaká sranda. Například videoherní smrt je čistokrevná komedie.

Tím chci říct, že mě „Freddy’s Dead: The Final Nightmare“ nevysírá takovým způsobem jako spoustu dalších diváků. Šestka patří k nejzatracovanějším dílů „A Nightmare on Elm Street“ a já rozhodně chápu proč. Myslím si ovšem, že třeba dvojka je pořád horší a čtyřka zase nudnější.

Netvrdím nicméně, že by „Freddy’s Dead: The Final Nightmare“ mělo být dobrým filmem. Z dějového hlediska je to dost přitažené za vlasy, pasáže bez Kruegera tradičně stojí za hovno a člověk je musí prostě přetrpět. Moje rezervované přijetí tohoto kousku neplyne z toho, že by byl nějak kvalitní, nýbrž z toho, že jsem nepřišel dvakrát na chuť ani těm předešlým.