Metsatöll - Ulg

Metsatöll – Ulg

Metsatöll - Ulg
Země: Estonsko
Žánr: folk metal
Datum vydání: 1.11.2011
Label: Spinefarm Records

Tracklist:
01. Agu
02. Sõjasüda
03. Küü
04. Muhu õud
05. Kivine maa
06. Rabakannel
07. Isata
08. Kahjakaldad
09. Tormilind
10. Ulg
11. Eha

Hodnocení:
Ellrohir – 7/10
H. – 7/10

Průměrné hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Dnes se podíváme do Estonska za kapelou Metsatöll. Estonsko, to je vlastně takové Finsko v malém. Nepochází odsud ale ani zdaleka tolik kvalitních (nebo přijmenším proslulých) metalových band. Metsatöll patří k tomu nejlepšímu a nejznámnějšímu, co tento malý pobaltský stát nabízí. Už jsem se s jejich tvorbou setkal, ale popravdě zase tak moc mi v paměti neutkvěli, i když to nemusí nutně nic znamenat – občas mají některá jinak veskrze dobrá alba tu smůlu, že je neposlouchám v tom správném rozpoložení, načež zapadnou a v záplavě stovek položek mé soukromé médiatéky je pak velmi těžké je znovu objevit… Hoši z Metsatöll začínali před dvanácti lety coby jakýsi heavy metal, ovšem velmi brzy v jejich tvorbě převládl folk, který je už dávno naprosto stěžejní. Jejich jméno v estonštině značí v přeneseném významu “Vlk” (v doslovném překladu to bude “lesní něco”, ovšem přesný překlad se mi najít nepodařilo). A název aktuálního alba “Ulg” pro změnu znamená “Vytí”. Jak tedy estonští vlci vyjí?

Čtyřčlenná formace na své nové album poprvé upozornila klipem “Küü”, který se přes v podstatě jalový (nebo spíš “nijaký”) děj vyznačuje především originálním a přesvědčivým zpracováním kapely hrající pod vodou. Samotná skladba patří k tomu lepšímu, co se na albu vyskytuje. Alespoň se tak nepotvrdila zvláštní schopnost některých kapel vybrat pro účely singlů a videoklipů naprosto nejhorší kousky, čímž pak natěšené zájemce o album spíš odradí než navnadí. Když už jsme u toho, tak singlem k album je song “Kivine maa”, který taky považuju za povedený, i když jsem zahlédl i opačný názor.

Kdybyste se mě zeptali, k čemu bych tak asi tvorbu Metsatöll přirovnal, tak bych popravdě asi trochu tápal. Jejich styl a zejména zpěv je skutečně docela unikátní a ne tak úplně otřelý, což se občas o folk metalových kapelách říct nedá. Nejspíš bych asi musel uvést lotyšské Skyforger. Tam to je ostatně z Estonska co by kamenem dohodil. Jen zpěv je obecně čistší bez hrdelních přídechů, ne tak “afektovaný” a tempo skladeb se mi zdá o něco pomalejší (i když pořád je to víc než skočný rytmus).

Album “Ulg” nabízí jedenáct songů, které ale nejsou příliš dlouhé – nejdelší má šest a dohromady je to necelých 45 minut, což v dnešním folk metalu nebývá úplně pravidlo, snad s výjimkou finského “humpa folku” Korpiklaani nebo Finntroll. S těmito dvěma kapelami by se snad taky daly najít určité hudební paralely, rozhodně ale jde u Metsatöll u výrazně svébytnou tvorbu. Co na jejich hudbě velmi oceňuju, to jsou melodie hrané na dudy a flétny (a možná i něco dalšího, odborník na folkové nástroje zrovna nejsem), které se nahodile vynořují z klasicky metalových riffů a oživují svojí pestrostí jednotlivé skladby. Naopak úplně jsem se neztotožnil se zpěvem, ačkoliv (nebo možná právě proto) se o něj větším či menším dílem dělí všichni členové kapely, přičemž prim hraje frontman Markus Teeäär.

O díle jako takovém bych řekl, že není rozhodně špatné, ani se nedá říct tuctové. Jediné co bych výrazně vytkl, je cover, ten se mi zdá hnusný (aspoň ne tak hnusný, jako obal posledního zářezu výše zmíněných Skyforger), jenže to už je u kapely taková tradice. Nicméně album přeci jen mýma ušima proletělo, aniž by zanechalo výraznější stopu, proto se uchýlím k “neutrálnímu” hodnocení sedm bodů na desetidílné stupnici. Zájemci o folk metal by každopádně při vyslovení jména Metsatöll měli minimálně zpozornět. Zklamáni pravděpodobně nebudou.


Další názory:

Metsatöll patří ze současného folk metalu rozhodně k tomu lepšímu… Jestli ono to nebude tím, že to nejsou žádní trendoví greenhorni, což? Ne, že by to byli zrovna veteráni, ale nějaký ten pátek už za sebou mají. Možná i díky tomu vědí, do čeho píchnout a co a jak zahrát, aby i jejich páté album “Ulg” člověka bavilo. Rozhodně se mi novinka líbí více než předchozí “Äio”, což bude možná i z toho důvodu, že tentokráte to Metsatöll nepřehnali s délkou, jinak se ovšem jedná o další kolekci dobrých písniček s výrazným podílem folkových nástrojů, aniž by byla pohřbena ostrost metalových riffů – to vše navíc okořeněné pro našince velice nezvykle znějící estonštinou (což je podle mého plus). Upřímně, “Ulg” asi nebude deska, na níž si při bilancování zanedlouho uplynulého roku člověk vzpomene mezi prvními, ale i tak se jedná o solidní práci od kapely, která zjevně ví, co chce, a ví, jak toho dosáhnout.
H.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.