Země: Švédsko Žánr: experimental big band Datum vydání: 11.1.2013 Label: Rune Grammofon Hodnocení: 9/10 Odkazy: web

Některá alba si kladou za cíl sofistikovanost, jemnost a eleganci. Jiná ho mají zcela jiný – ničit. “Exit!” je kombinace obojího, ovšem oné druhé složky na něm naleznete mnohem více. Kdo by však čekal, že mluvím o nějakém promyšleném nihilistickém black metalu, bude zklamán. Fire! Orchestra jsou big band, hrají tedy odnož jazzu, jejíž kořeny sahají až do dvacátých let minulého století. Jenže jak již přídomek “experimental” napovídá, rozhodně nejde o čajíček hodný našich prapradědů. Fire! Orchestra tvoří tři členové kapely Fire! a dalších dvacet čtyři hudebníků, mezi kterými najdeme množství bubeníků, basáků, kytaristů, saxofonistů, trumpetistů, i hráče na trombon či tubu. Hlavně však také pět vokalistek, které činí některé momenty alba “Exit!” vysloveným peklem.

První ze dvojice skladeb je se stopáží okolo 20 minut kratší a také mnohem přístupnější polovinou alba. Prvních pár minut jako by kapela posluchače testovala, nechtěla ho vyděsit hned z počátku. Jednoduchý rytmus, příjemný zpěv, žádné drama. Pak však vše začne gradovat a s úderem čtvrté minuty již nastoupí první mučení. Rytmus zůstává, kapela na něj však vrství sólo za sólem, mnoho různých nástrojů se střídá i hraje zároveň. Do všeho zmatku nastoupí i vokalistky a rázem tak máte nějakých deset víceméně různých melodií, které je třeba sledovat zároveň. Tento stav trvá až do zlomu přibližně v polovině, po kterém přijde další jednoduchý motiv, silný (ale krásný) zpěv a jedna z mála opravdu chytlavých částí alba.

Skladba druhá se na první pohled nese v duchu své předchůdkyně, a tak přeskočím až k deseti minutám v jejím závěru, které tvoří převážně různé hlasové kreace zpěvaček, občasně doprovázeny šílenými výjevy saxofonů a dalších nástrojů. Pokud jsem někdy vysloveně bojoval s touhou hudbu vypnout a zároveň si ji náramně užíval, tak je to právě zde. Fire! Orchestra váš úmyslně mučí, hrají si s vámi a odpírají vám právo na chytlavost. Přesto (nebo právě proto) je jejich deska jedním z nejlepších alb, které jsem letos slyšel. Pro někoho nesnesitelné utrpení, pro mě peklo a hudební extáze v jednom.