Gorycz - Piach

Gorycz – Piach

Gorycz - Piach

Země: Polsko
Žánr: avantgarde black metal
Datum vydání: 1.11.2018
Label: Pagan Records

Tracklist:
01. Ziemia
02. Czarna ciecz
03. Ciżba wyje
04. Lament
05. Strach na ludzi
06. Gorycz

Hrací doba: 35:49

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Pagan Records

Nedávno jsem se zde v recenzi na desku „Szczerzenie“ od Kły (jestli jste ještě neposlouchali, tak jen tak mimochodem doporučuji) rozepisoval o tom, jak si stojí současné progresivnější pojetí black metalu v Polsku. Vyhrožoval jsem tehdy, že rozhodně nejde o poslední případ, kdy si v našich recenzích povídáme o mimořádně zajímavé polské blackmetalové kapele, která má na čerstvě na kontě svou první desku. Tušíte správně, že dnes máme před sebou další takovou. Přivítejte Gorycz.

Gorycz z Olsztyna v severním Polsku si svůj debut „Piach“ připsali na konto v listopadu loňského roku, kdy počin vyšel na CD i LP u Pagan Records. Tohle vydavatelství pouští do světa nahrávky hromady zajímavých polských uskupení, takže se jejich činnost vyplatí sledovat, což ostatně potvrzují i Gorycz.

Gorycz sami o sobě jsou sice novým jménem na metalové mapě, ale zrovna v jejich případě se v sestavě ukrývají zkušení muzikanti. Najdeme zde hned dva členy stálice Non opus dei, konkrétně bubeníka Gonza (dále folková formace Alne, která už v našich recenzích taktéž proběhla) a baskytaristu Isila. Kytary se ujal Przemysław Grabowski, jenž také dříve hrával v Non opus dei a ještě v Black Altar. Do mikrofonu pak chrčí Tomek Kukliński. Tři ze zmiňovaných hudebníků – tedy všichni vyjma bubeníka Gonza – se už navíc potkali ve skupině AEON, která v roce 2008 vydala své jediné album „An Extravagance of Norm“.

Jak vidno, za Gorycz stojí muzikanti se solidním portfoliem, takže je na místě od „Piach“ očekávat nějakou kvalitu. A polská čtveřice naštěstí nenechala nic náhodě a svou prvotinou dává jasně najevo, že taková očekávání nejsou vůbec od věci. Gorycz se prezentují avantgardním black metalem s hutnou atmosférou a lámanými riffy. Dokážu si představit, co vás teď napadlo, ale myšlenky na kapely jako Deathspell Omega či Blut aus Nord protentokrát zkuste nechat spát. Ne snad, že by se nějaké vzdálené asociace nedaly nalézt, kdybyste se hodně snažili, ale když na to přijde, najdu vám nějakou kvazi-souvislost i mezi Anal Cunt a Michalem Davidem.

Mnohem blíže mají Gorycz k tomu polskému pojetí black metalu, o němž tu tak rád rozjímám. Ten feeling tam rozhodně je. Svou náladou mi „Piach“ připomnělo třeba některé pasáže z „Piekło.Labirynty.Diabły“ od Morowe, ale asi nepřekvapí, že se najdou i paralely s Non opus dei. Výsledek je nicméně pořád dostatečně svůj.

Gorycz

Pokud jste si při čtení už pustili muziku z přiloženého přehrávače, možná jste dostali dojem, že tentokrát trochu přeháním a že se „Piach“ nejeví jako nějaká strhující záležitost. Pochopil bych to, protože ani mně deska napoprvé nepřipadala až tak dobrá. Měl jsem ale pocit, že si zaslouží dostat víc prostoru, což se nakonec ukázalo jako správná volba. „Piach“ patří k těm nahrávkám, které na první poslech neznějí nějak výjimečně, ale když se jim dá trochu času, odvděčí se vám bohatě. Mně osobně netrvalo zas tak dlouho, abych si v debutu Gorycz našel svoje.

Moc nevím, jak to ti Poláci dělají, ale mám dojem, že z téhle země chodí jedna kvalitní blackmetalová deska za druhou. Jen v loňském roce se jich objevilo hned několik (další mám ještě v rukávu, tak se těšte na další recenze!) a „Piach“ se mezi nimi rozhodně neztratí. Je mi to skoro trapné to opakovat prakticky u každé debutující polské blackmetalové skupiny, ale kurva, i tady platí, že tohle stojí za slyšení i za koupi.


7 komentářů u „Gorycz – Piach“

  1. Souhlasím s autorem. Polsko se stává líhní avantgardních blek métl kapel. Už to ani nestíhám naposlouchávat kolik toho za poslední dobu vyšlo.

    1. Jo, je toho hromada… já tu mám na recenze nachystaný ještě další dvě věci, další jednu z loňska jsem zazdil a už mi začínají chodit novinářský proma na to, co vyjde letos. Poláci fakt jedou.

    1. Já se taky chystám, že si objednám nějaké černé placky. Zrovna vyšlo Adaestuo – Krew za krew na CD tak to mám objednané z Německa. Ještě jsem uvažoval nad LP Entropia – taky vyšlo u Pagan Records. Je toho ale hodně takže si na ty LP musím udělat pořadník jinač mě manželka zabije.

  2. To by mně teda zajímalo, jak jsi přišel na to, že podoba kapely s jistými velice známými spolky je pouze náhodná… dyk to z toho soundu i vyznění kouká jak táta z mámy. Není to blbý, kvalitní kopírka, obzvlášť BAN účinkují fest. Jak psal Z- mám to úplně opačně, mně dostaly daleko víc Kły, tam cejtím mnohem víc vlastní ksicht.

  3. Polskou BM scénu mám hrozně rád, ale zrovna tohle je podle mě až na pár momentů docela slabota. Ale třeba to poroste.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.