The Revolt - Lost in Fiction

The Revolt – Lost in Fiction

The Revolt - Lost in Fiction
Země: Česká republika
Žánr: melodic death metal / metalcore
Datum vydání: 30.8.2013
Label: Vanheim Production

Tracklist:
01. Manga
02. You Want It
03. Feel My Pain
04. Next to My Grave
05. If I Ask You
06. Sea Full of Hell
07. Intermezzo
08. Not Afraid
09. Broken Wings
10. Falling Down
11. Perfect Couple
12. Scars Remain
13. You Don’t Know

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
The Revolt

Asi nebudu moc daleko od pravdy, když pelhřimovské The Revolt zařadím po bok desítek a stovek dalších provinčních formací, které mimo domovské území zná jen pár lidí a pro které je skládání a hraní vlastně takovým koníčkem a náplní volného času. Dobře, zrovna The Revolt asi nelze považovat za žádné amatérské cucáky už jen při pohledu na jejich dosavadní diskografii, která nějaký ten titul obsahuje, ale stejně – takhle na první dobrou by vám asi sotva něco poklepalo na rameno a řeklo: “Tohle vypadá zajímavě, to si poslechni!” Jenže jak známo, mezi počtem fanoušků, profláklostí jména a hudebními kvalitami konkrétní kapely rozhodně nepanuje přímá úměra, takže by bylo nadmíru pošetilé automaticky podobné spolky klasifikovat jako druhořadé. Kvalita se totiž nachází i tam, kde by to jeden podle prvního soudu vůbec netipoval, a zrovna The Revolt jsou toho zářným důkazem.

Přitom ale rozhodně nelze tvrdit, že by na své aktuální desce “Lost in Fiction” přicházeli s něčím převratným, neotřelým, novým… Pod škatulkou crossover metal se v případě The Revolt skrývá něco, co valnou měrou vychází z melodického death metalu, a je to dochuceno špetkou moderny, která má asi nejblíže k metalcoru. Žádné divy se tedy vážně nekonají a The Revolt se spoléhají výhradně na svoji schopnost poskládat z těchto základních ingrediencí muziku, která bude za něco stát. No, a věřte nebo ne, ono se jim to daří mnohem lépe, než by náhodný kolemjdoucí mohl hádat. I když… takhle s odstupem si říkám, že to vlastně dává docela smysl. Hezká a sympaticky neklišoidní obálka, obecně střízlivé avšak pečlivé zpracování bookletu i vlastního CD, to všechno svědčí o snaze kapely prezentovat se v co nejlepším možném světle, a je potěšující, že hudební stránka věci za tou grafickou ani náznakem nezaostává.

Co si představíte, když vám někdo začne vyprávět o moderně střiženém melodickém death metalu? Já především tah na bránu, šlapavost, promakaný a chytlavý instrumentál a nějaký ten všeobecný badass faktor, bez kterého by to nešlo. No, a přesně takhle by šla deska “Lost in Fiction” v kostce popsat, jenže to bych to měl skoro zadarmo, takže to zkusím trochu rozvést. Kytarový tandem, na jehož bedrech spočívá podstatná část výrazu alba, neustále dodává sice nijak zvlášť převratné, ale překvapivě svěží a hlavně perfektně funkční melodie, riffy a další nezbytné instrumentální hrátky. Kytary jsou poskládané nápaditě, dynamicky a přechody mezi různými výrazy a polohami působí naprosto přirozeně. Po jakékoli křečovitosti, která je častou neřestí podobných nahrávek, zde není ani stopy, a nikoli náhodou je tedy právě na kytarách parádně poznat, že “Lost in Fiction” nenahráli žádní nýmandi, ale zkušení muzikanti s jasnou představou o tom, co chtějí hrát, a také dostatkem umu potřebného k tomu, aby tu svoji představu přetavili v realitu. Nejen kytarami je ale “Lost in Fiction” živa. Potřebný drive, který je ostatně jedním ze stěžejních atributů celé nahrávky, tomu dodávají neméně zdařilé bicí a vše to potom korunuje parádní vokál. Zpěvák Vláďa Hájek je totiž jak obdařen opravdu příjemným a silným čistým hlasem, tak se do toho umí opřít pěkně od podlahy, a to pak opadává omítka ze zdí. V neposlední řadě mu také nečiní sebemenší problém anglická výslovnost, což nahrávce jen dále přidává na kreditu.

Hlavní náplní celé desky jsou úderné hitovky, které umějí jak pořádně přitlačit na pilu, tak potěšit pěknou a chytlavou melodií. The Revolt ale bohudík do nekonečna neopakují jedno schéma, a tak se posluchač dočká i drobného zpestření v podobě klidnějších ploužáků, jedné nečekaně zlověstné pecky, plus intra a instrumentálního intermezza. Dá se tedy hovořit o určité pestrosti a dramaturgickém rozměru desky a není pochyb, že v současném stavu to rozhodně dělá dobrotu. Přesto bych si ale dovedl představit, že to bude ještě lepší, a to z jednoho prostého důvodu – “Lost in Fiction” vydrží hrát dost šílených padesát osm minut, a i když je většina materiálu opravdu super, je to prostě moc. A přitom by se stačilo zbavit zbytečného a hlavně moc dlouhého intra “Manga” (hned následující “You Want It” je totiž otvírák více než obstojný), na můj vkus příliš unylého ploužáku “If I Ask You” a ještě takových dvou skladeb (když by došlo na lámání chleba, asi bych volil “Falling Down” a “Perfect Couple”, ačkoli ani jedna není špatná a obě mají naopak své výtečné momenty). Tím bychom se dostali na nějakých čtyřicet minut, což je stopáž zcela adekvátní, a já si osobně myslím, že bez toho vyškrtnutého slabšího materiálu by “Lost in Fiction” na této ploše už opravdu a bez pardonu zabíjela a já bych se nestyděl vytasit rovných osm bodů.

Jenže na coby kdyby se nehraje. Důležité je, že i když “Lost in Fiction” maličko doplácí na přestřelenou délku, pořád je to zdařilá deska, které jde až na těch pár detailů jen sotva co vytýkat. The Revolt si s ní na konto připsali počin, který se vydařil jak kompozičně, tak technicky, a výsledkem je naprosto parádní žánrovka, která v domácích poměrech těžko hledá konkurenci, a když o tom tak přemýšlím, tak si docela s přehledem vytírá prdel i současnou tvorbou nejedné zahraniční veličiny. “Lost in Fiction” není žádné převratné ani kdovíjak geniální dílo, ale na nic si nehraje, nabízí nečekanou kvalitu ve všech ohledech a především baví, a to ve velkém stylu. Můj apel na všechny příznivce melodických odnoží metalu je tedy zřejmý – běžte na koncert, pořádně na The Revolt zapařte a cédéčko si kupte. Zaprvé je to naživo palba jako blázen a za druhé to stojí pár kaček, kterých určitě nebudete litovat. Takřka neznámých kapel, které by zasloužily prorazit, je spousta, ale tohle je na každý pád jedna z nich…


7 komentářů u „The Revolt – Lost in Fiction“

  1. Nejsou mi neznámí, ale dlouho jsem je neslyšel a podle ukázek to vypadá na vkusně zahraný moderní melodeath/metalcore takže novinku rozhodě zkusím ;-)

    1. Rozhodně zkus! Jestli těma ukázkama myslíš klipovku, tak ta je dost fajn, ale podle mě pořád ne to nejlepší, co na desce je. Takže zklamanej asi nebudeš :-)

  2. Tak první dojmy z desky se více méně shodují s recenzí. Kratší délka by opravdu prospěla. Bez milosti bych vyhodil hlavně If I ask you hrozná sladárna. Naopak se mi líbí úvodní You Want It a klipová Not Afraid.

  3. Zdravím pánové.Díky Ježurovi za recenzi a Angarothovi za postřehy.Každá připomínka je námi vždycky kvitována.K délce CD mohu napsat asi toto.Ve studiu jsme strávili spoustu času,a desky se vesměs dneska moc nekupují.Tak jsme si řekli že si prostě necháme zmastrovat a vypálit všechny skladby,protože to děláme hlavně pro sebe a blízké kamarády a fandy.Na druhou stranu si stejně spousta posluchačů nakonec vybere jen pár věcí,které se jim v dané době líbí,a za měsíc už zase poslouchá něco jiného,nového.Bylo by hezké jednou za dva roky vydat 40 minutovou placku,prodat jí aspoň 10-20000 ks,i více,ale upřimě,komu se to dneska podaří,hlavně v čechách.Jak píšeš Ježuro jsme jen další lokální kapela která tu muziku dělá hlavně pro zábavu a pro radost ,ale snažíme se jí dělat dobře a ve všech směrech pořádně.Ale asi by pro nás bylo dost velkým luxusem si nenechat
    ty písničky navždy zvěčnit na našem CD-čku,jsou dva roky zúročené práce na koncertech,ve zkušebně.Ještě jednou díky za pozitivní recenzi,jsme rádi,že se to líbí.

    1. Jasně, já naprosto chápu, co vás k tomu vedlo. Jenom když se na tu desku člověk dívá tak, jak před ním leží, tak je holt trochu znát, že by tomu kratší stopáž seděla víc… Ale vzhledem k tomu, na jaký bázi fungujete, to skoro ani nejde brát jako výtka, snad jenom jako konstatování faktu :-)

      1. Určitě máš prsvdu,že ta stopáš by měla být kratší a asi by to byl, bráno v celku,ještě větší mazec.A i když možná se mnou nebudete souhlasit,tak třeba If I Ask You,dokáže na koncertě hodně lidí zvednout a přitáhnout k podiu,a i o to tady jde.Ale to by jsme tady mohli brát písničku po písničce.Po delší době jsem si zase desku pustil,abych měl nějakej odstup,a vesměs se plně stotožňuji s recnzí,ale na druhou stranu do dneška nevím který věci tam nedat,protože jak píšeš,každá ta písnička má v sobě něco dost dobrýho a mě by to pak někde asi chybělo.Ještě jednou díky za Tvůj čas a prostor ,který jste nám u vás dali,měj se.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.