Sorcier des Glaces - Ritual of the End

Sorcier des glaces – Ritual of the End

Sorcier des Glaces - Ritual of the End
Země: Kanada
Žánr: black metal
Datum vydání: 31.1.2014
Label: Obscure Abhorrence Productions

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
facebook / twitter

Je docela zajímavé, že je po celém světě rozeseto několik relativně malých oblastí, v nichž se soustřeďuje silná lokální black metalová scéna s poměrně specifickou atmosférou a feelingem. Samozřejmě by se tu dalo vytáhnout obligátní Norsko nebo Francie, ale zrovna teď mám na mysli spíše jiné části světa… například provincii Quebec v Kanadě. Zde se soustřeďuje hodně zajímavých a v mnoha případě i hudebně velice kvalitních black metalových projektů a kapel a jedněmi z nich jsou i jistí Sorcier des glaces, kteří v letošním roce přišli s novinkou “Ritual of the End”

Ačkoliv k black metalu z Quebecu chovám docela sympatie, zrovna Sorcier des glaces bylo až doposud jméno, které se mi zcela úspěšně vyhýbalo, tudíž jsem poslech “Ritual of the End” pojal spíš v tom duchu, že se podívám na to, zdali tahle dvoučlenná formace potvrdí kvalitu černého kovu ze své oblasti. Zpočátku to ovšem nevypadalo zrovna slavně, zejména kvůli tomu, že deska hned na začátek nabízí “Under the Moonlight” a “Morbid Ritual”, což jsou pro mě dva si nejslabší kusy celé kolekce, byť to v zásadě není nic vyloženě špatného. Pouze druhá polovina první zmiňované je opravdu dobrá, ale jinak tyhle songy rozhodně nemají na to, co přijde po nich.

Až od třetí “Snowland” totiž Sorcier des glaces konečně rozehrají ten pořádný syrový, řezavý a mrazivý black metal se skvělou atmosférou a se spoustou silných nápadů. Osobně k vrcholům “Ritual of the End” řadím především čtvrtý opus “The Frozen Sword of Midnight”, který je po celou svou délku naprosto výborný, a hned následující “The Sign of the End”, jež se předcházející skladbě s klidem vyrovná. Docela dobrá je i předělávka “Macabre Operetta” od Samael, která je provedena takovým způsobem, že by mě ani nenapadlo, že je to cover, kdybych si to nepřečetl. A když už jsme u toho, táhlé outro “Slumbering in the Dark” je také povedené, takže obecně se dá říct, že výtečná druhá půle tuhle desku zachraňuje a dělá z ní nakonec dost dobrou nahrávku.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.