Third Storm - Tarîtîya Me

Third Storm – Tarîtîya Me

Third Storm - Tarîtîya Me
Země: Švédsko
Žánr: black / doom metal
Datum vydání: 14.9.2015
Label: Dark Descent Records

Hrací doba: 25:59

Odkazy:
web / facebook

K recenzi poskytl:
Grand Sounds PR

Historie švédské smečky Third Storm je skoro žádná, a přesto docela zajímavá. Formace sice na podzim vydala svůj první větší počin, jímž je EP „Tarîtîya Me“ (právě na něj si teď jen tak mimochodem posvítíme), ale její kořeny se táhnou hluboko do minulosti. Konkrétně až do roku 1986, čili celých 30 let nazpátek. Tehdy Third Storm začali dělat undergroundový osmdesátkový bordel a stihli odehrát jen pár koncertů a natočit nějaký malý počet demíček, jejichž rozšíření bylo tak minimální, až vlastně skoro žádné.

Pokud si myslíte, že vám doteď unikal nějaký dobře skrytý kult, buďte v klidu. Third Storm tehdy žádnou díru nikam neudělali, po dvou letech se rozpadli a ani zpětně nijak nezkultovněli. V biografii skupiny se dokonce píše, že tehdy to bylo všem okolo spíš k smíchu a mezi řádky lze vytušit, že to asi bylo docela amatérské i na poměry 80. let. Takových věcí bylo ve všech zemích Evropy spousta a všechny (asi i právem) zapadly prachem a zapomenulo se na ně, stejně jako na Third Storm.

Jenže to by po téměř 30 letech nesměla přijít obnova činnosti. Z původní sestavy zůstali dva členové, kteří k sobě naverbovali nové muzikanty (a rovnou žádné nazdárky – například Daniela EkerothaUsurpress nebo Johana EricsonaDraconian) a pustili se do nové tvorby, jejímž prvním výsledkem je právě „Tarîtîya Me“. Nicméně, někteří členové, včetně jednoho původního a včetně Ericsona, již sestavu mezi vydáním ípka a vydáním téhle recenze stačili zase opustit.

Nemám tušení, jak Third Storm zněli na svých raných demáčích, a dle toho, co jsem se dočetl, bych stejně asi ani neměl chuť to zjišťovat. „Tarîtîya Me“ je ovšem na úplně jiné úrovni, protože jestli byla prvotní tvorba k smíchu, na aktuálním EP tomu tak rozhodně není. Švédové se pustili do metalové syrovosti, která čerpá především z black metalu a jeho mrazivé atmosféry, ale hojně jsou v ní cítit i vlivy pomalého doom metalu a špetka té rituální nálady plynoucí především z rytmiky v jistých momentech. A ono syrové vyznění nijak nenarušuje ani taková ta typická doomová melodika, jíž se Third Storm rovněž nezalekli.

Švédové se s tím nijak nemazali a rovnou si vyšlápli na dvě poměrně ambiciózní skladby, jež trvají okolo 13 minut. Osobně se mi o chlup víc líbí první „Oath / Nava Agir“, která se přelévá mezi surovým staroškolským black metalem s trochu „nathrashlou“ aurou, aby ve druhé polovině vklouzla do atmosféričtější doomové polohy. Naproti tomu „Tarîtîya Me“ je v podstatě doom metalová po celou dobu svého trvání a ten black metal se zde projevuje spíš v soundu celé nahrávky. Nicméně ani ona není špatná.

„Tarîtîya Me“ není žádný extrémní zázrak ani to není instantní kult, avšak i přesto se jedná o docela příjemnou nahrávku, jež boduje svou syrovostí, neučesaností a jakýmsi příjemně „starým“ feelingem, aniž by byla jen pohodlným obšlehem toho, co bylo v 80. letech. Rozhodně je to dost na to, abych si jméno Third Storm zapamatoval a abych se podíval na jejich chystané dlouhohrající album, které by dle všeho mělo vyjít ještě v tomto roce.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.