Země: Kanada Žánr: doom / post-metal Datum vydání: 10.5.2019 Label: Southern Lord Recordings Tracklist: 01. Muted Shifting of Space 02. Holding Pattern 03. Body Individual 04. This Deafening Verity 05. Sibling Odkazy: web / facebook / twitter / bandcamp / bandcamp 2 K recenzi poskytl: Rarely Unable

Na kanadské Big|Brave jsem narazil vcelku pozdě. Všimnul jsem si jich až s jejich předešlým albem „Ardor“, což byla jejich už třetí dlouhohrající deska. Nicméně jak se říkává – lepší pozdě nežli vůbec. A zrovna v tomhle případě by varianta „vůbec“ byla dost velká škoda, poněvadž Big|Brave hrají hudbu, která mě dost oslovila. Netrvalo jim dlouho, aby si mě získali na svou stranu, protože takhle působivý kus atmosférické muziky prostě chceš poslouchat.

A přitom co do formálních žánrů to na první pohled nevypadá jako záležitost, která by někoho jako já měla zrovna rajcovat. Osobně bych se s tím nijak zvlášť neotravoval a použil označení doom / post-metal. Leckde se tvrdí i experimental metal, ale s tím bych už byl opatrnější, protože se mi zdá, že zvuk Big|Brave není zas až tak obskurní a divný, aby to v mých očích (uších) splňovalo parametry, které na označení experimentální kladu. Což ovšem nechápejte jako nějaké negativum vůči samotným Big|Brave, jen si tu snažím vykolíkovat nějaký prostor, abychom měli představu, o čem se nyní bavíme. I když je mi jasné, že pro mnohé z vás jde jen o zbytečné plýtvání slovy, protože už jste na tuhle kapelu narazili. Ostatně, třeba loni se v Praze představili na koncertě po boku Blues for the Redsun a za pár dnů tu budou hrát znovu s Brutus, My Disco, Five Seconds to Leave a Tosiro.

Primární důvod, proč jsme se tu dnes sešli, nicméně netkví přímo v pražském vystoupení. Souvisí s vydáním čtvrtého velkého alba „A Gaze Among Them“, které bude oficiálně venku co nevidět. Oproti „Ardor“ je novinka o trochu písničkovější. Při lehce kratší hrací době přináší o dvě skladby víc, přičemž ta nejdelší, „Body Individual“, je pořád o minutu kratší než nejkratší píseň z předešlé nahrávky. S tím asi souvisí i jeden můj pocit z desky, protože mi přijde, jako kdyby bylo „A Gaze Among Them“ skladatelsky lehčí, víc provzdušněné a snové než minulý počin.

Není třeba se bát, Big|Brave pořád nerezignovali na hutnost, stále jsou tu i momenty, kdy Kanaďané nabídnou o trochu hlučnější hudbu, ani nemluvě o tom, že i tentokrát to rytmicky příjemně „kope“, ale celkové ladění k větší éteričnosti je evidentní. A zjistil jsem, že mi to takhle vlastně vyhovuje. Po atmosférické stránce je totiž „A Gaze Among Them“ výstavní záležitost, o což jde – přinejmenším mně – především. Dokonce bych řekl, že je novinka ještě o něco podmanivější a hypnotičtější než „Ardor“, a tím pádem i o trochu lepší. Už tohle samo o sobě by mělo být dostatečnou pozvánkou k poslechu, minimálně pro ty z vás, kdo už Big|Brave znáte.

Velkou roli opětovně hraje zpěv – čistý, procítěný a dámský. Robin Wattie znovu předvádí skvělý výkon, a její vokál, který dokáže kolébat i nenásilně přitlačit na pilu, do takhle laděné muziky neskutečně sedne.

Vybírat nejzajímavější songy je v tomhle případě hodně těžké a vlastně i zbytečné. Já vím, zní to jako klišé, ale nejlepší bude poslouchat „A Gaze Among Them“ jako celek. Samostatně se třeba „This Deafening Verity“ může zdát přespříliš utahaná, ale v rámci desky s ní není sebemenší problém, navíc i vzhledem k její délce (tři minuty) ji můžeme chápat jako jakési intermezzo. Zbylé čtyři skladby však snesou nejpřísnější měřítka, ať už je to trpělivě budovaná dvojice „Holding Pattern“ a „Body Individual“, nejrockovější „Muted Shifting of Space“ anebo uhrančivá „Sibling“ v samém závěru.

Celkově jsem s „A Gaze Among Them“ nadmíru spokojen. Po zkušenosti s minulým albem jsem čekal dost, ale novinka svého předchůdce ještě o kus překonala. Skvělá záležitost, již byste si rozhodně neměli nechat ujít.