Amy Macdonald - Life in a Beautiful Light

Amy Macdonald – Life in a Beautiful Light

Amy Macdonald - Life in a Beautiful Light
Země: Velká Británie
Žánr: pop
Datum vydání: 11.6.2012
Label: Melodramatic / Mercury Records / Vertigo Records

Tracklist:
01. 4th of July
02. Pride
03. Slow It Down
04. The Furthest Star
05. The Game
06. Across the Nile
07. The Days of Being Young and Free
08. Left That Body Long Ago
09. Life in a Beautiful Light
10. Human Spirit
11. The Green and the Blue
12. In the End / Two Worlds

Hodnocení:
Zajus – 7/10
H. – 7,5/10
Kaša – 7/10

Průměrné hodnocení: 7,2/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Občas na Sicmaggotu recenzujeme album, o němž máme pochybnosti, zda se na rockový web vůbec hodí. To nám však v ničem nezabrání a album pak raději alibisticky založíme do sekce “články” [zpětně přesunuto do klasických recenzí – pozn. 2014]. “Life in a Beautiful Light” skotské písničkářky Amy Macdonald je přesně tím případem. Už jen podle množství názorů pod recenzí totiž můžete poznat, že Amy v naší převážně metalové redakci zaujala mnoho uší.

Amy Macdonald uspěla hned se svým prvním albem “This Is the Life” a ve svých dvaceti letech se tak stala jednou z nejvýraznějších postav britské popové hudby. Na rozdíl od dalších podobně úspěšných hvězdiček si však Amy stojí za svým úspěchem sama, jelikož je autorkou všech skladeb i textů na albu. Tři roky po úspěšném debutu přišla řada na nástupce, který dostal název “A Curious Thing”. Na něm se zpěvačka začala oddalovat od původního folk popového zvuku směrem ke komplexnějším melodiím, citelně byl znát posun od skladeb složených pro jednu akustickou kytaru ke skladbám pro celou kapelu. To však nezabránilo skutečnosti, že “A Curious Thing” bylo o něco popovější a pro mainstreamové posluchače snesitelnější. Třetí album bývá často považováno za rozhodující a u Amy Macdonald, dnes již poměrně zkušené hudebnice, to platí dvojnásob.

Předně musím pochválit povedený cover, který je vyvedený velmi jednoduše, ovšem působivě. Je to sice jen malý dílek skládanky, jež tvoří výsledný dojem z alba, ovšem rozhoduje o prvních pocitech a proto je velmi významný. Svým emotivním nádechem pak přesně odpovídá náladě hudby na disku v něm vloženém. Album odstartuje skladba “4th of July”, ve které Amy pokračuje přesně z toho místa, kde na předchozím albu skončila. Píseň pěkně odsýpá a je v ní stále co poslouchat, můžeme v ní nalézt mnohé příjemné drobnosti jako povedené smyčce či ještě lepší trumpety, i bez nich by však zůstal silný rytmický základ. Za jednu z největších zkoušek kvality hudby považuji snahu představit si ji bez všech pozlátek, jakými smyčce či trumpety jistě jsou, a soustředit se pouze na samotné motivy skladby, a zde Amy vyhrává na celé čáře. “4th of July” je píseň, kterou si (ostatně jako většinu alba) snadno umím představit v unplugged verzi, přestože těch dekorativních prvků, které by bylo nutné odebrat, je zde docela dost.

O něco přímočařejší je singl “Slow It Down”, stavící na zapamatovatelném refrénu, podobně jako titulní “Life in a Beautiful Light”. Tyto písně jdou Amy asi nejlépe a znějí velmi přirozeně. Není čemu se divit, myšlenkově skladby totiž pokračují ve filosofii jejího debutu. K folkovějším začátku se však zpěvačka vrátí i doslovně, a to nejvíce ve skladbě “The Green and Blue”. Z některých skladeb si bohužel odnáším poněkud horší dojmy. Například píseň “Across the Nile” ještě zachraňuje silný refrén a povedený závěr, ovšem takovou “Human Spirit” bych z alba vyřadil bez váhání. Zejména za těžko pochopitelný zvuk navazující na slovo “Christmas”, který je ke slyšení v každém americkém rodinném filmu odehrávajícím se o Vánocích, by se Amy měla stydět. Na jedničku naštěstí fungují ty nejjemnější písně. “Left That Body Long Ago” je pomalá, ponurá a svým způsobem velmi emotivní, “The Furthest Star” je přeci jen o něco veselejší, ale přesto také velmi dobrá.

Prvotní úspěch Amy Macdonald však byl o skladatelské zručnosti jen částečně. Její nejvýraznější silnou stránkou je skvělý hlas a výrazný britský přízvuk. Díky němu je mi její tvorba velmi sympatická, a to i v místech, která jsou skladatelsky přinejmenším rozporuplná. Amy se navíc nebojí občasně opustit svou “komfortní zónu” a předvádí tak, že jako zpěvačka se stále vyvíjí. Je škoda, že podobnou odvahu neměla i při skládání, protože jako celek album nepůsobí tak dobře jako jeho předchůdci. Rozdíl mezi debutem a druhým “A Curious Thing” byl zjevný ve všech ohledech, jenže na novince se Amy nikam neposouvá. To nemění nic na skutečnosti, že většina skladeb je přesto velmi dobrá, ovšem je to pro mě trošku zklamání. Nerad bych však na Amy házel špínu. Chápu, že uspět jako písničkář v branži, kde o úspěchu většinou nerozhoduje hudba samotná, ale tým stylistů, marketingových specialistů a hudebních producentů, není jednoduché, a že když už někdo nalezne vítězný recept, nechce se mu ho za žádnou cenu měnit. Doufám ovšem, že pro příště už Amy tu odvahu sebere. Talent evidentně má, skládat umí a zpívá přímo skvěle, byla by tudíž škoda všechno zahodit a přicházet co tři roky s tím samým stále dokola. “Life in a Beautiful Light” je však stále velmi dobré album, a pokud tvorbu Amy Macdonald neznáte či si jednoduše chcete poslechnout něco jednoduššího na zlepšení nálady, není důvod nezačít právě s ním.


Další názory:

Já tedy zdaleka nejsem na diskografii Amy Macdonald takový odborník jako mí dva kolegové, nic to ovšem nemění na tom, že i pro mne tato skotská zpěvačka představuje to nejlepší z toho, co je v současné době ke slyšení v komerčních rádiích. Je to z toho důvodu, že její hudba je opravdu příjemná, nenucená a uvěřitelná. Sice není nikterak složitá, ale ona provařená formulka o tom, že v jednoduchosti bývá síla, platí v případě “Life in a Beautiful Light” dokonale. Jedná se totiž o desku vyloženě příjemnou a odpočinkovou, aniž by měl člověk pocit, že u ní nepotřebuje mozek, čehož si cením. Hlas Amy, na němž jsou všechny skladby z té největší části postaveny, je dost podmanivý na to, aby “Life in a Beautiful Light” vydrželo v přehrávači delší dobu a neustále bavilo. Pokud máte náladu si odfrknout od zlého metalu a jeho riffové masáže, muzika téhle dámy se k tomu přímo nabízí.
H.

Amy MacDonald je pro mě na mainstreamové popové scéně něčím víc než jen jednou z mnoha. Stejně jako mám slabost pro Norah Jones, pro někoho nepochopitelně i pro Taylor Swift, tak jako třetí mušketýrku popových zpěvaček, které se mi opravdu líbí, bych zvolil právě Amy. Její podmanivý hlas si člověk nemá šanci splést. “Life in a Beautiful Light” pokračuje v řadě povedených alb, a přestože působí méně překvapivým dojmem než minulé “A Curious Thing”, nemění to nic na tom, že obsahuje dost povedených a chytlavých písní s vynikající atmosférou. Amy se hudebně stále drží na pomezí folku a popu, což je logické, protože jí tato poloha sluší pořád stejně. Nejsilnější skladba? Asi úvodní pecka “4th of July”, ta mě dostala.
Kaša


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.