Clandestine Blaze - Harmony of Struggle

Clandestine Blaze – Harmony of Struggle

Clandestine Blaze - Harmony of Struggle
Země: Finsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 31.5.2013
Label: Northern Heritage Records

Hodnocení: 8/10

Odkazy:
bandcamp

Přestože jméno Clandestine Blaze není na black metalové scéně úplně neznámé a přestože ho registruji již nějaký ten pátek, letošní novinka “Harmony of Struggle”, která je celkově už sedmou řadovou deskou tohoto jednočlenného projektu z Finska (perličkou je, že Mikko Aspa, člověk stojící za Clandestine Blaze, je údajně také vokalistou Deathspell Omega, jejichž sestava není oficiálně známá), je mým prvním opravdu pořádným setkáním s touhle muzikou. A hned na začátek nutno říct, že to dopadlo hodně dobře.

“Harmony of Struggle” nabízí přesně ten druh black metalu, který ocení asi jenom fandové undergroundové směru, nicméně pokud mezi ně patříte, myslím, že zklamáni nebudete ani náhodou. Mezi takové se skromně řadím i já, tudíž mě novinka Clandestine Blaze dost baví. Ačkoliv obálka by mohla slibovat spíše nějakou psychedelickou záležitost, ve skutečnosti je Clandestine Blaze podzemním black metalem klasičtějšího střihu a s garážovým soundem. I když si pod tímhle spousta lidí představí špatnou monotónní rubačku, ve skutečnosti je “Harmony of Struggle” relativně rozmanitou záležitostí, která ve všech svých polohách funguje – ať už se jedná o rychlé náklepy jako “White Corpse”, pomalejší kusy jako “Myth Turned Alive” a “Autumn of Blood and Steel” nebo dokonce chytlavější “Face of Granite”. V druhé polovině se navíc objeví kusy rozmanitější i v rámci jednoho songu, “Messiah for the Dying World” a “Wings of the Archangel”, což už je vůbec super. Kromě toho album ozvláštňuje hned trojice poklidných předělů “Memento Mori”. Dokonce bych i přísahal, že v rámci variability slyším v některých skladbách i občasný klávesový podkres – snad slyším správně, abych nekecal.

Co je ale nejlepší, ve všech případech má “Harmony of Struggle” skvělou atmosférou, což je právě to, co je podle mého názoru na podobném “primitivním” black metalu to nejdůležitější. A to Clandestine Blaze splňují na výbornou. I proto se nebojím jít se známkou hodně vysoko – je to prostě kvalita.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.