Coal Chamber - Rivals

Coal Chamber – Rivals

Coal Chamber - Rivals
Země: USA
Žánr: nu-metal / alternative metal
Datum vydání: 19.5.2015
Label: Napalm Records

Tracklist:
01. I.O.U. Nothing
02. Bad Blood Between Us
03. Light in the Shadows
04. Suffer in Silence
05. The Bridges You Burn
06. Orion
07. Another Nail in the Coffin
08. Rivals
09. Wait
10. Dumpster Dive
11. Over My Head
12. Fade Away (Karma Never Forgets)
13. Empty Handed
14. Worst Enemy

Odkazy:
web / facebook / twitter

Určitě jste o amerických Coal Chamber už někdy v životě slyšeli. Buď patříte ke generaci, která kdysi na přelomu století ujížděla na tehdy velmi populárním nu-metalu, nebo znáte DevilDriver a jejich frontmana Deze Fafaru (je totiž i principálem Coal Chamber).

Dez Fafara kdysi dávno Coal Chamber zrušil kvůli problémům ostatních členů s drogami. Teď jsou všichni zase evidentně čistí a skupina se po několika obměnách momentálně nachází v téměř původní sestavě. Američané se před čtyřmi lety vrátili na scénu po skoro devítileté pauze, odjeli úspěšné turné a oznámili novou, v pořadí čtvrtou řadovku. Poslední album nazvané „Dark Days“ kapela vydala v roce 2002.

Co si budeme povídat – očekávání byla velká. Dokonce tak velká, až jsem si chvílemi říkal, zda nakonec nebudu zklamán. Přeci jen třináct let je hodně dlouhá doba a i přes nesporné kvality kapely při živých vystoupeních musí člověk přeci jen uznat, že zlatá éra nu-metalové muziky je již dávno kdesi hluboko v propasti minulosti.

První věcí, která je z poslechu patrná, je až zarážející podobnost „Rivals“ s libovolnou deskou zbratřených DevilDriver. To připisuji primárně faktu, že za dobu působení v DevilDriver se Dez Fafara zkrátka hlasově vyprofiloval a vyhranil. Je tak pro něj téměř nemožné vrátit se polohou do dob skoro před patnácti lety. Tehdy byl zkrátka mladší a hlasivky nedostávaly soustavný kotel. Určité rozdíly oproti jeho výrazu z DevilDriver ale znatelné jsou. Především už z podstaty je hudba Coal Chamber mnohem melodičtější a tomu se musí podřídit i zpěvák.

Samotná muzika se od dob letitého „Dark Days“ moc nezměnila. Pořád jde o klasické Coal Chamber s typickým rychlým tempem, skřípavými riffy, silnými basovými polohami a především jednoduchými texty. Většinou písní se line jen stále opakovaný refrén, sem tam proložený několika řádky krátkých slok. To ale vůbec nevadí, protože zrovna v tomhle aspektu je čiré bláznovství očekávat od Coal Chamber cokoliv jiného. Svou produkci vždy stavěli na krátkých, jednoduchých a především energických a skočných písních, čehož se drží i na „Rivals“.

Pecky jako „Light in the Shadow“, „Another Nail in the Coffin“, „Wait“, „Over My Head“, „Empty Handed“ nebo titulní „Rivals“ si jako hlavní taháky nové desky dokážu dost dobře představit živě. Nabízí vše, co publikum od live produkce Coal Chamber očekává – zběsilou nálož energie a peklo v kotli. Z tohoto hlediska funguje „Rivals“ na jedničku.

Problém nastává, když má být nový materiál hodnocen z hlediska běžného domácího poslechu. „Rivals“ sice několikrát dobře zabaví, ale po čase se dostavuje neodbytný pocit zatuchlosti a pasáže, které původně vůbec nevadily, se najednou začínají zdát zbytečně repetitivní a uměle natahované. Ubrat dvě, tři plonkové písně by také vůbec nezaškodilo.

Obecně jsem spokojen. „Rivals“ není kdovíjak úžasná deska vhodná k dlouhodobému poslouchání. Spíše tak párkrát za rok projet a užít si. Její síla se projeví především při živých vystoupeních, kde naplno vynikne důvod, proč Coal Chamber byli a znovu jsou tak oblíbenou koncertní skupinou. Nakonec – mohlo to dopadnou mnohem hůř.


6 komentářů u „Coal Chamber – Rivals“

  1. Pustil jsem si nějaký pecky z debutu a nostalgie jak prase. A to jsem až na těch pár písniček Coal Chamber vlastně moc neposlouchal. Ale jak ty songy, tak image kapely perfektně reprezentují celou tu nu-metalovou vlnu a preburtální obodobí mýho života, kdy jsem podobnou hudbou žil. To byla tak kouzelně špatná muzika :D

        1. Tak jejich image je (nebo spíš byla, nevim jak vypadaj teď) taková typicky devadesátková industriálně-gotická směska. Ale hudebně ani prd.

  2. Já teda „Rivals“ ani moc poslouchat nechtěl, protože až na několik málo songů je mi starší tvorba Coal Chamber v podstatě ukradená, ale zvědavost mi nedala, dlouhá pauza mě zlákala a musím říct, že je to takový ten jejich běžný standard. Oproti starším albům sice standard příjemně přitvrzený, vliv DevilDriver je tam znatelný, ale nic převratného, což se asi ani čekat nedalo. Hlavním tahákem je stále charisma Deze Fafary, který je vážně skvělý a i několik průměrných songů jako „Wait“ a „The Bridges You Burn“ pozvedá o notný kus výš. Nejlepší pecky: „I.O.U. Nothing“, „Light in the Shadows“ a titulka. Ty jsou super. Škoda, že takových válů se nesešlo na “Rivals” víc na úkor nezbytné vaty, bez níž to Coal Chamber asi ani neumí…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.