ICS Vortex - Storm Seeker

ICS Vortex – Storm Seeker

ICS Vortex - Storm Seeker
Země: Norsko
Žánr: blackened progressive metal
Datum vydání: 19.8.2011
Label: Century Media Records

Tracklist:
01. The Blackmobile
02. Odin’s Tree
03. Skoal!
04. Dogsmacked
05. Aces
06. Windward
07. When Shuffled Off
08. Oil in Water
09. Storm Seeker
10. Flaskeskipper
11. The Sub Mariner

Hodnocení:
H. – 8,5/10
Ježura – bez hodnocení

Odkazy:
web / facebook / twitter

Když pan Simen Hestnæs, norský hudebník, jehož většina z nás bude znát spíše pod uměleckým pseudonymem ICS Vortex, odešel ne zrovna v dobrém od symfonických black metalistů Dimmu Borgir, asi málokdo si myslel, že tím jeho hudební pouť skončí. Většina lidí nejspíš sázela na to, že se Simen stane hlavním motorem, jenž znovu nakopne do chodu kultovní vizionáře Arcturus, v nichž sice působil pouhé tři roky před koncem jejich činnosti, přesto zde zanechal výraznou stopu. K oficiální obnově Arcturus sice došlo (a nejen k ní, viz Simenův opětovný vstup i do řad Borknagar), přesto to (alespoň prozatím) na nějakou přehnanou aktivitu nevypadá. Možná i z toho důvodu se ICS Vortex pustil do přípravy své první sólové desky, jež nakonec dostala název “Storm Seeker“.

Povětšinou jsme Vortexe všichni znali jako součást nějaké kapely, v níž sice vždy sehrál důležitou roli a značnou měrou se zasadil o její tvář (stačí připomenout jen jeho nejslavnější působiště v Dimmu Borgir, kde od přelomu tisíciletí předváděl svůj nadpozemský vokál, který se stal na dlouho dobu jedním z poznávacích znamení skupiny a v mnoha případech i nejzajímavějším atributem její hudby, viz třeba album “In Sorte Diaboli”, na němž jsou pasáže s Vortexovým hlasem jedny z těch mála opravdu výborných), ale nikdy se nedalo říct, že by zde měl to nehlavnější slovo. To však neplatí u “Storm Seeker”, jen vychází pod hlavičkou ICS Vortex. Zde totiž Simen nebo také ICS Vortex, chcete-li, snad vůbec poprvé předvádí svou vlastní hudební tvář, on je ten hlavní mozek a hybatel celého projektu (postaral se samozřejmě o kompletní nahrání zpěvu a baskytary a z části i o kytarové party). A teď samozřejmě přichází ta klíčová otázka, kterou snad ani po tomto úvodu nemusím vyslovovat… jaké to je…?

Nejprve by snad bylo záhodno si ujasnit, do jakého žánrového šuplíčku vlastně “Storm Seeker” spadá. Jak nám ale hned první poslech desky ukáže, zodpovězení tohoto dotazu nebude zas až tak lehké, právě naopak. Popravdě řečeno, ačkoliv jsem album slyšel opravdu mnohokrát, stále si s jeho žánrovým zařazením nevím dost dobře rady a nejradši bych otázku nechal nezodpovězenou, takové “musíte si to poslechnout sami” a tři tečky za tím, to by bylo z pohledu recenzenta asi to nejjednodušší a nejschůdnější vyřešení problému. Ale dejme tomu, že vám to nestačí, tak vám to přece jenom zkusím trochu přiblížit, i když jste z právě řečeného už asi pochopili, že “Storm Seeker” je z oné sorty naprosto svébytných věcí, jejichž přesná kategorizace je když ne nemožná, tak přinejmenším opravdu hodně obtížná (ale na druhou stranu je nutné zmínit, že čím hůře se o podobných záležitostech hovoří, tím lépe se poslouchají, což je i tento případ). Zcela jistě je v tom cítit velký smysl pro hudební progresi a rovněž to obsahuje jistou dávku oné unikátní severské melodiky. Co dále? Black metal? Možná trochu a v malé míře sem tam něco vykoukne, ale spíše bych řekl, že jsou na “Storm Seeker” více cítit vlivy klasického rocku a heavy metalu… přesto to má ke standardním podobám jakéhokoliv z právě zmíněných žánrů hodně daleko. Zároveň však nejde ani o nějaký zběsilý stylový mišmaš… je to prostě nezařaditelné… Když se teď dívám, jakým krkolomných způsobem jsem se právě pokoušel “Storm Seeker” přiblížit, myslím, že by nakonec přece jenom bylo užitečnější zůstat u těch tří teček…

Dobře tedy, jakýsi pokus o žánrové zařazení bychom měli za sebou, i když dlužno dodat, že to nebyl pokus zrovna úspěšný. Ujasnili jsme si pouze fakt, že to, co nám ICS Vortex na své sólové prvotině předkládá k poslechu, je záležitost bez nadsázky svojská, dogmaty nesvázaná a zároveň je do jisté míry i výzvou pro posluchače. Ale tak to přece máme rádi, no ne? Ačkoliv na první poslech to až zas tak nevypadá, když se však do “Storm Seeker” pořádně zaposloucháte, zjistíte, že má v sobě skryté jisté pozadí, takové to “čtení mezi řádky”, jestli mi rozumíte. A to je pro posluchače moc příjemné, když se album odkrývá takto postupně. Ona by se moc hezká paralela k hudební náplni “Storm Seeker” dala najít i v obalu nahrávky. Na první pohled totiž artwork také působí docela jednoduše, ale když se na něj člověk zadívá… ono to má svou hloubku a atmosféru, jakýsi abstraktní pocit uvnitř.

A podobně se to má i se samotnou muzikou. Z toho, co na první poslech působí jen jako obyčejná kolekce vcelku dobře se poslouchajících písniček, se nakonec vyklube hodně trvanlivá věc, jež člověka jen tak nepustí, právě naopak jej neustále nutí, aby si ji neustále pouštěl a přemýšlel o ní. Ale ono to bude jistě souviset i s onou zmiňovanou neuchopitelnou atmosférou – není to ani veselé, ani smutné, ani zábavné, ani depresivní, rozhodně ale ne ani nijaké. Možná by se hodilo přirovnání k barvám – “Storm Seeker” není ani bílé, ani černé, je spíše… šedé, od obou má něco a přesto není ani jedním. A tím se opět dostáváme k šedé obálce, všimli jste si? On ten přebal nakonec desku opravdu vystihuje více, než si je posluchač na první pohled ochoten připustit. I ta zamračená bouřná grafika se k samotné hudbě bezezbytku hodí…

ICS Vortex

Od trablů se žánrovým zařazením a prapodivně abstraktního popisu nálady desky si před koncem pojďme osvětlit ještě poslední z těch nejdůležitějších aspektů “Storm Seeker”, jímž jsou hráčské výkony. Nebudu vám zde vyjmenovávat celou sestavu a kdo se kde blýsknul jakou instrumentální fintičkou, neboť to si každý z vás může v případě zájmu najít sám (stačí zabrousit jen na oficiální web, kde lze nalézt vyčerpávající informace) a kromě toho to už proběhlo i v novinkách. Chci spíše upozornit na jeden fakt, který mne opravdu zaujal a musím říct, že i velice potěšil. Ono se totiž jedná o sólové (tohle slovíčko je teď pro nás klíčové) album, díky čemuž by posluchač mohl očekávat, že jeho hlavní autor (to jest onen sólista) nechá na výsledné nahrávce vyniknout především svůj nástroj a svůj hlas, to však neplatí u Vortexe, který “to svoje” neupřednostňuje na úkor toho ostatního, ale nechává vyniknout samotné skladby a jejich nálady. A to je moc příjemné zjištění. Ano, jeho nezaměnitelný vokál sice je jedním z nejnápadnějších a nejvíce vyčnívajících elementů “Storm Seeker”, to však není kvůli tomu, že by jej ICS Vortex záměrně nechal vyzdvihnout, nýbrž proto, že je sám o sobě tak výrazný a unikátní. A v tom je obrovský rozdíl.

Jestli se vám “Storm Seeker” bude líbit, to opravdu nemám tušení. Ano, mně se to líbí a opravdu moc. Víc vám říct nemohu. Pokusil jsem se nahrávku popsat, jak nejlépe jsem dovedl, možná vám to pomohlo utvořit si nějaký obrázek o “Storm Seeker”, možná ne, ale na každý pád si nemyslím, že by (zvláště v tomto případě) bylo vhodné vám na závěr podsouvat jakákoliv prohlášení typu “kdo to neslyšel, jako by nežil” nebo “to prostě musíte mít”. Pokud chcete vědět, zdali se vám “Storm Seeker” bude líbit, musíte se do něj zaposlouchat sami… Nepřipomíná vám tohle něco? Ano, opět jsme u těch tří teček…


Další názory:

Na novinku norského kapelo- a projektoběžníka ICS Vortexe jsem se těšil skutečně dost, i když někde v koutku hlodaly obavy, aby nebyla k nerozeznání od děl, která vznikala za jeho přítomnosti v řadách Arcturus a Borknagar. Bohudík, nestalo se. “Storm Seeker” je ovšem docela zvláštní a alespoň pro mě zatím trochu neuchopitelná deska. Nejsem ji totiž schopen rozebrat na jednotlivé části a říct, co je na nich dobrého nebo špatného. Jenže i přes tuhle recenzentskou indispozici musím říct, že se mi to celé líbí a ne málo. Čert vem neuchopitelnost i zvláštní naturel, tohle z disku jen tak nepůjde. Poslechněte sami a uvidíte…
Ježura


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.