Iwrestledabearonce - Hail Mary

Iwrestledabearonce – Hail Mary

Iwrestledabearonce - Hail Mary
Země: USA
Žánr: deathcore
Datum vydání: 16.6.2015
Label: Artery Recordings

Odkazy:
web / facebook / twitter

Louisianská nejen deathcorová smečka s crazy názvem Iwrestledabearonce vydala v půlce června své čtvrté řadové album jménem „Hail Mary“. Nejen deathcorová? Tahle banda ve své muzice mixuje prvky metalcoru, mathcoru, avantgardy a právě deathcoru. Jakže to zní, ptáte se?

Bez rozpaků opravdu šíleně. Hudba Iwrestledabearonce nebyla nikdy úplně snadno přístupná a s „Hail Mary“ stoupá její feeling na úplně nový level hraničící s bezbožnou sebetrýzní. Ono poslouchat třičtvrtěhodinovou nahrávku, na níž se v jednom kuse bez přestání mění tempo postrádající hlavu a patu, může být solidní očistec přirovnatelný k výplachu mozku savem.

Rychlost písní kolísá od velmi pomalých pasáží s těžkým rozjezdem až po ultrabrutální tvrdý násyp, který by jednomu místy vystřelil třmínky z hlavy. To by samo o sobě nemuselo být na škodu, pokud by tedy na tomhle mustru nebyla postavena většina čtrnáctipísňového tracklistu. A kdyby tyto velmi nepříjemné a znatelné výkyvy nepřicházely v pravidelném řádu deseti vteřin.

„Hail Mary“ tak po prvních dvaceti minutách připomíná ze všeho nejvíce hudební řezničinu, v níž je pro mě zhola nemožné se orientovat, natož si ji při poslechu jakkoliv vychutnat. Všechny songy s jednou výjimkou (poslední píseň „Your God Is Too Small“ jede podle nejklasičtější metalcorové formule současnosti) zní naprosto totožně, což po čase ale zcela přestanete vnímat, protože neustávající náročný náhul vám prostě znemožní nad touto muzikou přemýšlet. Jestli jsem někdy toužil vědět, jak asi zní prohnilý zvuk, Iwrestledabearonce mi to na své novince milerádi předvedli.

Z původní sestavy kapely z roku 2007 zbyl už pouze jeden člen – kytarista a klávesista Steven Bradley. „Hail Mary“ je druhým počinem s Courtney LaPlante za mikrofonem. Ta před třemi lety nahradila Krystu Cameron a podle vyjádření kapely se na tvůrčím procesu novinky podílela více než v případě minulé desky. K čemuž nemělo nikdy dojít, protože frustrace se dá vybíjet i jinými způsoby, než natočit materiál, který rve duši z těla a usmívajíc se ji trhá na malé kousíčky.

Kdybych měl „Hail Mary“ k něčemu přirovnat, nebál bych se použít výrazy typu „depresivní bordel mající za úkol dostat posluchače do hudebního pekla“, „až takhle tvrdý zvuk přece nechce nikdo poslouchat“ nebo „smrt ukřičením“. Oblíbenou frází v kontextu předchozí tvorby je také „neuvěřitelně a nečekaně zabitý potenciál“. Věřím, že se někomu může tento druh hudby líbit, mě však tentokrát Iwrestledabearonce nepřesvědčili. Možná nechápu autorský záměr a jsem zcela mimo cílové publikum, ale přístě se jejich muzice raději vyhnu velkým obloukem.


8 komentářů u „Iwrestledabearonce – Hail Mary“

  1. Jako já jsem teda celý album neslyšel, pustil jsem si jen pár songů na YouTube, ale podle nich mi to teda nepřišlo jako takový peklo, jak vyznívá z recenze…

  2. Aha, tak máme asi dost rozdílnou představu o hudebním pekle. Jako ne že bych měl potřebu to poslouchat, ale spíš protože mě takováhle hudba neba, než že by to bylo kdovíjaký zlo. Klasickej deathcore s nějakýma těma disharmonickýma kytarama a melodickýma výjezdama. Sakra, vždyť Zelený Oči maj i čistej refrén. Converge nebo ještě líp The Dillinger Escape Plan, co tady vidim v souvisejících recenzích, dělaj podobnej (a daleko větší a lepší) bordel nějakejch patnáct let.

  3. Z nějakého důvodu na tohle album nahlížím subjektivněji než na jiné a ačkoliv pro ostatní to nemusí být tak hrozné, pro mě jde opravdu o silně negativní zážitek. Starší tvorba mi ale přišla docela v pohodě.

  4. mne sa tento album páči celý ale zdal by sa mi dokonalý až bez cleanov.ked sú tam aj prvky deathcoru ,tak je to trochu prehnané.ale inak je to lepší z albumov.

  5. Jak už jsem si psal s nK_!, mě tohle album přijde nejvyzrálejší z dosavadní tvorby. Je hodně heavy, rozhodně jde o nejtvrdší album iwabo (a určitě i jedna z nejtvrdších novinek, co jsem letos slyšel). A podle mě je to jedině dobře, jako kdyby si kapela konečně přestala z tvůrčího procesu jenom dělat prdel a jaksi dospěla a pokusila se udělat vážnější materiál, aniž by se však vzdala klasického rukopisu, tedy skloubení zdánlivě neskloubitelných stylů, resp. aranží. Onen zmiňovaný bordel a schizofreničnost není u iwabo ani tak o disonantní rytmice či těžko stravitelných breakdownech, ale právě o kontrastních stylových změnách v rámci jediné skladby. Těžko bych porovnával, zdali je větší hudební bordel iwabo nebo The Dillinger Escape Plan … raději bych řekl, že jde o jiné bordely.

    1. Zdar, Kiro. Já myslím, že odmlka souvisí s tím, jak jim na podzim byla ukradena dodávka s merchem a částí nástrojů. Údajně přišli o více než 20 000 dolarů (nepočítaje v to dodávku) a to je pro kapelu střední velikosti (která se prodejem CD a koncertováním neuživí a merch musí prodávat) takřka likvidační :-/ Takže bych řekl, že si teď dávají nucenou pauzu a snaží se sehnat peníze skrze “normální” zaměstnání (ono něco takovýho vyplývá i z jejich podzimního příspěvku).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.