Rick Miller - Heart of Darkness

Rick Miller – Heart of Darkness

Rick Miller - Heart of Darkness
Země: Kanada
Žánr: progressive rock
Datum vydání: 24.2.2014
Label: MALS

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
bandcamp

Kanadský multiinstrumentalista Rick Miller se na prog rockové scéně pohybuje už dlouhých 30 let a přesto je “Heart of Darkness” vůbec prvním albem, ke kterému jsem se čistě náhodně dostal. Svůj debut vydal tenhle pán už v roce 1983, pak se na 15 let odmlčel, aby v roce 1998 vydal druhý počin “Interstellar Passage”. Následovala další kratší pauza a v roce 2003 se vrátil se svým třetím albem “The One”, od něhož se nachází v evidentním skladatelském přetlaku, protože během posledních deseti let je “Heart of Darkness” již osmým studiovým zářezem. Zářezem, který cituje klasické odkazy Pink Floyd, Genesis a spousty jiných part. A to aniž by působil vykradačsky.

“Heart of Darkness” je ve své podstatě jednoduchým albem, protože nějaké prog rockové suity o čtyřech jednáních a plné instrumentálních neuvěřitelností se nedočkáte. Album je to uvolněné, místy psychedelicky neklidné, nicméně převahu má až odpočinková nálada. Spousta pozitivních melodií se plynule mění v letmé melancholické momenty, kdy zejména dlouhá “The Dark Lady” je jakýmsi protikladem k ostatním písním, protože nejen svým názvem působí temněji.

Přestože je každá píseň jiná a jasně identifikovatelná, tak celková nálada “Heart of Darkness” tím nijak netrpí. Od úvodní folkové titulky plné tribal bubínků a píšťaly se přechází v krásně táhlou “Blood of the Rose”. “Castle Walls” je naproti tomu krátká, skoro až pop/rocková balada nesoucí se na pozadí akustické kytary a smyčcových aranží. “The Dark Lady” je asi nejproměnlivější a nejatmosféričtější kompozicí alba, kterou si nelze nezamilovat. Tedy, snad s výjimkou vesmírně nazvučených kláves v osmé minutě, které mi k ní nesedí. Ale jinak je to fantasticky vystavěná píseň, po níž už následuje jen zasněná “Come Summer, She Died”.

Pro mě, jakožto pro posluchače, který tuhle hudbu zbožňuje, je “Heart of Darkness” albem velmi vyzrálým a barvitým, ačkoli si dokážu představit, že leckomu by mohlo přijít nudné a jednotvárně unylé. Pro fanoušky žánru bude Rick Miller určitě povinnost.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.