Deicide - Overtures of Blasphemy

Deicide – Overtures of Blasphemy

Deicide - Overtures of Blasphemy

Země: USA
Žánr: death metal
Datum vydání: 14.9.2018
Label: Century Media Records

Tracklist:
01. One with Satan
02. Crawled from the Shadows
03. Seal the Tomb Below
04. Compliments of Christ
05. All That Is Evil
06. Excommunicated
07. Anointed in Blood
08. Crucified Soul of Salvation
09. Defying the Sacred
10. Consumed by Hatred
11. Flesh, Power, Dominion
12. Destined to Blasphemy

Hrací doba: 37:56

Odkazy:
facebook / twitter / bandcamp

Floridští neznabozi Deicide jsou jednou z těch kapel, od kterých přesně víte co čekat. Drhnou death metal bezmála už třicet let a nový materiál vydávají takřka s železnou pravidelností. Zažili si slabší období, dokonce to chvíli mohlo vypadat i na rozpad, ale v roce 2006 se zase ustálili, našli ztracenou formu a nepřestávají zásobovat své zástupy fanoušků porcí rouhačského death metalu.

Jejich poslední období, od vydání placky „To Hell with God“ (2011), je právě ve znamení jistoty. Ať porovnáváte desky „To Hell with God“, „In the Minds of Evil“ a „Overtures of Blasphemy“ jak chcete, najdete spíš více společných znaků než rozdílných. Pokud se vám tedy předchozí řadovky líbily nebo pokud se vám Deicide líbí obecně, těžko budete zklamáni. Žádné z těchto tří alb není genialitou, na první počiny kapely to taky nemá, ale pořád to nijak neuráží, a když už je chuť na pořádnou hoblovačku, umí posloužit dobře.

„Overtures of Blasphemy“ zdobí hezky chaotický obrázek Zbigniewa M. Bielaka, který hlavně svými barvami nápadně připomíná klasiku „South of Heaven“. Čím neurčitější obálka je, tím jasnější je obsah disku. Ještě doplním, že nynější sestavu tvoří samozřejmě Benton, Asheim, Quirion a svou premiéru si na novince odbyl sekerník Mark English. Písně se opět pohybují okolo tří minut, Bentonův hluboký vokál je přítomen, rychlopalba bicích a drtivých riffů rovněž, nesnaží se o nic nového ani komplikovaného, hledí si svého a neuhýbají ani o píď z pravověrného stylu Deicide.

I když o píď… vlastně o něco možná jo, protože jestli je tu něco alespoň trochu jiného, tak je to větší melodičnost, avšak nejedná se o nic závratného, co by úplně nabourávalo zajeté stereotypy. Nevím, jestli to může být přispěním nového kytaristy, ale třeba hned dvojka „Crawled from the Shadows“ má takový melodický, přístupný podkres, který ji trochu odlišuje od zbytku. Nutno říci, že mi tenhle kus moc nevoní. Víc po chuti mi je třeba následující primitivní brutalita „Seal the Tomb Below“. Tam zase lze, podobně jako i v ostatních skladbách, zaslechnout slušné sólování, kde se melodičnost také otírá, ale to je tak nějak ve stejném duchu, jako tomu bylo u Deicide vždy.

Nejvíce se mi líbí klasické sypačky jako „Excommunicated“, „Crucified Soul of Salvation“ nebo asi nejchytlavější věc „Anointed in Blood“. Vůbec tenhle střed alba je nejsilnější. Škoda, že po něm následuje dvojička „Consumed by Hatred“ a „Flesh, Power, Dominion“, kterou bych snad klidně z celé desky vynechal. Jednak protože mě nebaví a druhak by jejich nepřítomnost hezky zaokrouhlila délku „Overtures of Blasphemy“ na sympatických a bohatě dostačujících třicet minut. Na konci je sice povedená „Destined to Blasphemy“, ale koncentrace už se trochu zmenšuje.

Z hlediska diskografie Deicide tohle patří někam na začátek vrchní poloviny. „Overtures of Blasphemy“ nezklamalo, ani nepřekvapilo. Otázkou však zůstává, jak často se k němu budu vracet. Sice tu je pár skladeb, které mě vyloženě baví, celá nahrávka působí celkově slušným dojmem a věřím, že fanoušky kapely potěší. Na druhou stranu jenom letos vyšlo tolik zajímavějších a lepších desek, a to zdaleka ne jen v rámci death metalu, že zřejmě lehce zapadne a já ji vytáhnu možná tak před nějakým koncertem Deicide nebo náhodou při poslechu starých klasik.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.