Hwwauoch - Hwwauoch

Hwwauoch – Hwwauoch

Hwwauoch - Hwwauoch

Země: ?
Žánr: black metal
Datum vydání: 16.11.2018
Label: Amor Fati Productions / Fallen Empire Records

Tracklist:
01. Three Phantoms, One Heart
02. Ad Extirpanda
03. Extinction & Enlightenment
04. Emanations of Forgotten Futures
05. Thou Shalt Feed the Ergosphere

Hrací doba: 33:35

Odkazy:
bandcamp

Права Коллектив (Prava Kollektiv) je jakési seskupení kapel soustředěné okolo formace Arkhtinn. Což je zároveň asi nejznámější jméno z tohoto kolektivu, přestože první dlouhohrající deska „最初の災害“ vyšla až v loňském roce. O projektu nicméně bylo dost slyšet už díky demo tvorbě. Dále sem spadají kapely Voidsphere, Mahr a také Hwwauoch.

U žádné z jmenovaných formací není známa sestava a vlastně ani místo původu. Ví se pouze to, že projekty mezi sebou porůznu sdílejí členy. Dojem spřízněnosti dotváří i skutečnost, že prakticky všechny jejich počiny vycházejí pod značkou německých Amor Fati Productions a/nebo amerických Fallen Empire Records (ačkoliv ti minulý měsíc ukončili svou činnost a takříkajíc zavřeli krám).

My se dnes zaměříme na projekt Hwwauoch, jehož bezejmenný debut z konce loňského roku, vydaný nečekaně skrze Amor Fati na MC / LP a digitálně u Fallen Empire, je mimořádně zajímavý. Sice jsem doteď nedokázal identifikovat, co přesně se nachází na obalu desky, snad nějaké kořeny či co, ale co se hudební náplně týče, tak jsem hodně rychle poznal, že tahle nahrávka za pozornost rozhodně stojí.

Hwwauoch jsou zajímaví tím, že se v jejich muzice sráží hned několik náhledů na blackmetalový žánr, aniž by docházelo k nějakému rozbíjení celistvosti či konzistentnosti celého počinu. Dle úvodní skladby „Three Phantoms, One Heart“ by se mohlo zdát, že Hwwauoch budou nabízet ortodoxnější pohled na žánr. Tenhle dojem vlastně není špatný, ale také není jediný. Jde totiž jen o jednu z vícera tváří Hwwauoch, kterou navrch podporuje i příjemně syrový sound.

Stejně tak je ale podání Hwwauoch intenzivní, na čemž má podíl nejen samotná muzika, v níž se nechá najít poměrně dost rychlých až zběsilých pasáží, ale také uvřískaný fanatický vokál. Vedle toho tu ale naleznete i množství vyloženě náladotvorných momentů, v nichž Hwwauoch ždímají atmosféru na maximum. Nechybí ani zajímavé melodie, ambientní náznaky v pozadí nebo třeba zvonivá baskytara.

Nejdále jsou pak takové snahy dotaženy ve chvílích, kdy Hwwauoch z arzenálu začnou sypat lámané mimozemské melodie, které nechají vzpomenout na nikoho menšího než Blut aus Nord. Možná nejvýrazněji se tak děje ve druhé „Ad Extirpanda“, ale určitě nejde ani zdaleka o jediný výskyt. Podobnost je tak evidentní, že bych se snad nebál mluvit o přímé inspiraci. Což ovšem nemyslím jako výtku, poněvadž inspirace u takového kalibru není ostudou, obzvlášť tehdy, když je s ní nakládáno po svém. I kdyby to třeba mělo být jen usazení do jiného kontextu, jako se to děje v případě Hwwauoch.

Hwwauoch možná v základě „pouze“ kombinují různé přístupy, ale dostatečně je omlouvají dvě věci. Za prvé, dělají to v dostatečně vysoké kvalitě. A za druhé, výsledek je poskládaný tak chytře, až Hwwauoch nakonec trochu svojsky znějí. Desce se totiž nedá upírat určitá vize a vlastní ksicht, což rozhodně nebývá pravidlem. Tak či onak, ve finále mám prostě pocit, že neposlouchám něco, co mohu slyšet všude okolo, čehož je samozřejmě nutno si cenit.

Celkově vzato je tedy na místě považovat „Hwwauoch“ za excelentní debut, jenž by neměl proklouznout mezi prsty žádného příznivce dobrého black metalu.


13 komentářů u „Hwwauoch – Hwwauoch“

  1. Skvělá věc, viz jak jsem se rozplýval ve výročním eintopfu. Po půl roce se k desce pořád s radostí vracím.

  2. H., píšeš dobře. Respektuji tvůj styl – vše psáno čistě, gramaticky správně, k tomu pak kořeněno vulgarismy, jež jsou zde funkční, … Jen ta tvá nešťastná zájmena a příslovce – svojská, svojsky apod. To je skutečně na PÍČU!!!

      1. Sakra, chlape H., pouze to není ve slovníku, je to takový paskvil a mně to tahá za uši; ale jinak vše v dobrém, můj problém, stejně budu tvé texty číst, mají šmrnc, kvalitu a pálej do černýho. S pozdravem J. Ř.

      2. Slovo “svojský” si pamatuju, že se opravdu odjakživa pohybovalo hlavně v metalový hudební žurně (vzpomínám si pak jak ve Score tim slovem sral tehdy ještě metalista Jan Vrobel Mikoláše Tučka) a to v jednu chvíli natolik, že se to přejalo i dál. Ten týpek, kterej si jednou nemohl vzpomenout na slovo “svébytný” a v zoufalství přišel s touhle pakárnou, se asi fest chechtá, že to ještě žije.

    1. Kuš, chachare, tam v dolech máte možná pičky kratke jako zobaky, ale tady v Česku maj holky íčka dlouhý :)

  3. To mi teda neštymuje s vaší chacharskou potřebou krátkých íček na patřičných místech.. ale budiž, ponechme vám ty iluze :D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.