Země: international Žánr: grindcore / death metal Datum vydání: 1.7.2011 Label: Nuclear Blast Records Tracklist: 01. Brethren of the Pentagram 02. Accelerated Mutation 03. The Embodiment of Paradox and Chaos 04. Necropolis Transparent 05. Parasite Drama 06. Anvil of Flesh 07. Rage Incarnate Reborn 08. Unseen Enemy 09. Stygian Reverbations 10. Life of Devastation 11. Roar of a Thousand Throats 12. Infiltrate and Destroy 13. Discharge the Fear 14. Vomiting Evil 15. Stigmatyr 16. Through the Eyes of My Shadow Self 17. Tartarus Hodnocení: Maggot – 8/10 H. – 8/10 Průměrné hodnocení: 8/10 Odkazy: facebook

Když se o vaší kapele mluví jako o hvězdném projektu složeném z těch nejlepších hudebníků v oboru, váš život se okamžitě rozkládá do dvou bipolárních rovin, které spolu mohou koexistovat i přesto, že tato skutečnost ne vždy dělá dobrotu. Zatímco z vás jedna skupina lidí vyvrací žlázy, protože jste to prostě vy, jiní očekávají něco, co jim nemůže dát ani bůh, natož vy. A hádejte co? Ani jedno z toho není úplně ideální. Lock Up by vám mohli povědět své, jelikož ve svých řadách mají persóny jako Shanea Emburyho (Napalm Death, Brujeria), Nicholase Barkera (ex-Dimmu Borgir, ex-Cradle of Filth), či dříve i Jesseho Pintada (Terrorizer, ex-Napalm Death). Není to poprvé, co se formuje instance podobného druhu, Brujeria je taktéž jedním z all-star projektů, sahá mu ovšem Lock Up alespoň k oněm pomyslným patám? Nová fošna s názvem “Necropolis Transparent” se za pomocí vlastních sil vyšplhá i mnohem víš.

A jsme to právě my posluchači, kteří jsou soudci této geniální fúze grindcoru s nádechem apokalyptického řádění. Není těžké odhadnout, že kvarteto ostrých chlapů s mnohaletou praxí ví, co dělá, co lépe, “Necropolis Transparent” zní profesionálně po všech směrech, o to více potěší, že zasytí i hladové a náročné ucho plné hnisu a zakrvavených hlenů cílové skupiny, na niž míří. A osobní kvality jsou premisou pro kvality pracovní. Řekněme, že máte rádi grindcore, ale už vás unavuje garážový zvuk této rozsáhlé undergroundové a mnohdy amatérské kultury. Právě pro vás je deska “Necropolis Transparent” přímo určena. Rychlé tempo, ale promyšlená instrumentální část jsou zkrátka příliš velkým luxusem na to, abyste si ji mohli nechat proklouznout mezi prsty.

Rychlost nahrávky a obecné podladění celého tématu samozřejmě nemusí nutně determinovat kvalitu desky, zvuk je ovšem nekompromisní a stejně tak vcelku solidně sladěný dohromady, což je jeden z těch standardů moderního grindu, který spousta desek postrádá. Instrumentálně se jedná o hotový chaos, řezanici proloženou šlehajícími kytarami a salvami úderů do bicích. Ostré tóny tak střídá hromové, leč jasné krupobití připomínající pochod vojáků pod vedením sadistického velitele. Nečekejte žádné vokální orgie, ani nezkoušejte najít své druhé já v lyrickém komponentu “Necropolis Transparent”. Je to zbytečné. I přes charisma Tomase Lindberga, vokalisty, nemusíte být se zpěvem úplně sladěni. Pravda, kvičení, ječení a zběsilé polykání slov je v případě grindu ikonickou záležitostí, dost dobře bych si ovšem dokázal představit i mnohem hlubší a temnější chraplák, který by mohl albu přidat na atmosféře.

Samozřejmě jde o čistě individuální cítění, ale asi mi spíš sedí jedinci, co zní jak tyranosauří matka, které někdo vzal děti, ne jako velociraptor bez snídaně. Fošna je doslova protkána momenty, během kterých budete prosit o milost, ale hlavně o další přísun podobného materiálu. Noví Lock Up totiž opětovně dokazují, že nepotřebujete vybavení za rozpočet americké armády, ale kvalitní nahrávku lze vyplodit i z vlastních zkušeností, přičemž byste si veškeré písně dokázali představit i jako čistě instrumentální materiál. Kupříkladu song “Infiltrate and Destroy” zní stejně mocně, jako když kladivem mlátíte do betonového bloku, ovšem s mnohem větší kadencí, za kterou by se nestyděl ani z výrobního pásu vytažený samopal. A instrumentální “Tartarus” v sobě také ukrývá něco, co se nevešlo do zbytku alba, které je v drtivé většině případů zběsilé prakticky od začátku do konce každé z písní. Pokud nás Lock Up slyší, jakože určitě ne, klidně bychom si nechali podobných kreací líbit mnohem víc. Naše uši by měly nejen krvácet, ale měla by z nich dštít krev rovnou do všech stran.

“Necropolis Transparent” není vpravdě ničím novým, ani výrazně originálním. Jde o sladěnost a vybroušenost grinderského řemesla, v němž se Lock Up pohybují s nevídanou bravurou a opět dotvářejí onu část lidské fantazie, která se přívalem rádoby drsných, mnohdy jednočlenných kapel odumírá. Pokud chcete prvotřídní desku z oboru extrémní hudby, zde máte jasného kandidáta. “Necropolis Transparent” je zatraceně rychlé, zatraceně silné a po všech směrech dotažené album. Nyní zařvěte na nás, ať nebolí nás hlava.

Další názory:

Totální prasečina! Chlív jak hovado té nejvyšší kvality! Od začátku do konce je “Necropolis Transparent” naprosto nekompromisní klepec, který vám nedá šanci. Je to nehorázně brutální jízda, jednoznačně absolutní špica ve svém žánru. Možná se zeptáte, proč tedy dávám “jenom” 8? Víte, není problém v kvalitě “Necropolis Transparent”, protože ta je na nejvyšší úrovni, ale v mém osobním vkusu, jelikož moje nároky na hudbu, která by měla dostat ještě vyšší hodnocení, leží jinde než v bezbřehém nářezu, byť neskutečně kvalitním. Kdybych byl ale zarytý fanoušek deathu a grindu, hodnotil bych minimálně 9…
H.