Archiv štítku: Avengers

Filmový eintopf – duben 2019

Pet Sematary

H.:
1. The Head Hunter
2. Pet Sematary
3. Hellboy

Metacyclosynchrotron:
1. Pet Sematary
2. Avengers: Endgame

H.

H.:

V dubnu se snad už konečně bude dát koukat na něco pořádnějšího. Zvědavý jsem na středověký horor „The Head Hunter“. Horory z minulosti se už v posledních letech prakticky netočí, což mi přijde jako ohromná škoda, protože konkrétně třeba středověká špína by mohla být živnou půdou pro pěkně hutnou atmosféru. Buďme tedy rádi alespoň za to málo, snad nepůjde o břečku.

Určitě mrknu i na nové zpracovaní „Pet Sematary“. Hádám, že adaptací Stephena Kinga se po masivním úspěchu „It“ vyrojí víc, tohle budiž první. Předloha je parádní, takže se film bude muset snažit, aby byl přinejmenším důstojnou adaptací. Produkčně to jistě bude zvládnuté výborně, o tom nemá cenu pochybovat, tak snad z toho nebude další moderní sterilní horor pro masy, kde o krev nezakopneš a strašení suplují dementní jump scary.

V kině nevynechám ani nového „Hellboye“. Možná ještě víc než samotná látka láká jméno režiséra, protože tohle měl na starost Neil Marshall, režisér kultovního akčního hororu „Dog Soldiers“, skvělého jeskynního hororu „The Descent“ nebo guilty pleasure sci-fíčka „Doomsday“. Bijáky tohohle borce mi zatím vždycky sedly, tak snad to tak bude i tentokrát. A navíc, David Harbour v roli velkého rudého rohatého pekelníka vypadá na fotkách dost cool, a to bych řekl, že se na Hellboye nebude nikdo hodit alespoň podobně jako Ron Perlman.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

Co se týče filmů, tak můj vkus není ani zdaleka tak úžasný jako ten hudební, takže s radostí zavítám do kina na nové „Avengers“, protože předchozí díl byl na velkém plátně docela žrádlo. Jen doufám, že nebudu v průběhu filmu moc ztracený, jelikož se mi nechce čumět na všechny možné marvelovské komiksovky, co v poslední době vznikly a které mohou na „Endgame“ mít nějakou důležitou vazbu.

Víc se ale těším na nový „Řbitov zviřátek“, dokonce i knížku jsem si po zhlédnutí traileru znovu přečetl. Původní adaptaci z osmdesátého devátého si pamatuji jako nudnou a vůbec filmy podle Kingovek stojí obvykle za vyližpiču. Tady mám ale tušení (anebo to je zbožné přání?), že tohle by se mohlo povést. Dokonce jsem i pozitivně zvědavý na avizované změny v příběhu, a to si bolestně pamatuji, jak se podařilo zkurvit „Temnou věž“.