Země: USA Žánr: hard rock Datum vydání: 20.5.2014 Label: Frontiers Records Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: facebook

Vypadá to, že spojení starých rockových hrdinů s mladými kytaristy je zrovna v módě, protože po superkapele WAMI jsou tady California Breed, což jsou po odchodu Joea Bonamassy pohrobci Black Country Communion, k nimž se přidal mladík jménem Andrew Watt. Z předešlého působiště se tak v řadách této trojice sešli zpěvák/baskytarista Glenn Hughes a bubeník Jason Bonham, které doplňuje právě zmíněný 23letý talent. Debutové album na sebe nenechalo dlouho čekat (kapela vznikla ani ne před rokem) a stalo se jím eponymní “California Breed”.

Rozdíl oproti Black Country Communion je patrný hned na první poslech. Zaprvé, Derek Sherinian již není součástí kapely a žádný jiný klávesák ho nenahradil, takže pánové dali sbohem košatým klávesovým aranžím. Navíc, oproti bluesovějšímu přístupu Bonamassy ke kytarovým riffům a sólům je Watt mnohem více zakořeněn v klasickém hard rocku, takže písně jsou zemitější, na prvních poslech energičtější a dalo by se říct, že i rychlejší. Kdo slyšel některou z desek Black Country Communion, tak mi jistě dá za pravdu, že Glenn Hughes je bůh, který na poli klasického rocku nemá konkurenci. Jeho vokál je tak neuvěřitelně vypjatý a suverénní, až se mi nechce věřit, co všechno si za svůj život rockového bohéma zažil. A hodně dobře mu to zpívá i v přímočařejších písních. Skladby jako “Chemical Rain”, “Strong” nebo “The Grey” stojí vyloženě na něm a nelze se divit, že dostává tolika prostoru.

Přestože se na můj vkus sešlo na “California Breed” až příliš skladeb a nějakých deset minut směrem dolů by hrací stopáži jenom prospělo, tak jsem při přemýšlení, které skladby nemusím a kterých bych se zbavil, nedokázal s jistotou určit, které jsou nejslabší. Svědčí to minimálně o mé nerozhodnosti a předpokládám, že i vyrovnanosti materiálu na debutu California Breed. Neříkám, že mě jejich první album překvapilo, protože na základě nedávných alb (ať už sólových, tak těch pod hlavičkou Black Country Communion) je mi jasné, že Glenn Hughes je v takovém laufu, že by mu jeho elán a kvalitu studiových počinů mohl leckdo závidět. Parádní rocková deska.