 |
|
Země: USA Hrací doba: 43:33 Odkazy:
|
Stačí jeden letmý pohled a každému dojde, že anonymní uskupení Vampirska nehodlá dělat převraty. Desku není třeba ani slyšet a zvuk si lze snadno domyslet – napomůže název s logem, které ať už vědomě či podprahově vykrádá bosenský hnus Obskuritatem. Klišovitý název desky následuje vzor vampýrsko-lykantropních kapel jako Satanic Warmaster, Drowning the Light nebo Mütiilation. Cover s vykukujícím kandelábrem a zmalovaným ksichtem z temnoty asi není třeba tolik rozebírat.
Vizuál je muzice skutečně přímo úměrný. Zvukově i hudebně jdou Vampirska ve šlépějích výše zmiňovaných – „Torturous Omens of Blood and Candlewax“ je protnuto melancholickým vibem a narváno ponurými melodickými riffy, polka rytmy, sypačkami i primitivními ambientními přechody jako z nahrávek Les légions noires – to vše ve zvuku, který lze zařadit někde mezi „Transilvanian Hunger“ a „Carelian Satanist Madness“. Debut Vampriska je zkrátka téměř ve všech ohledech tradicionalistický. Z absolutního stereotypu jej vytahují jen zkreslené a přepálené vokály, které svou nepříjemností a nesrozumitelností navozují hnus, který běžně opřádá desky kolektivu Black Plague Circle.
„Torturous Omens of Blood and Candlewax“ je jednou z těch desek, která si z perspektivy charakteru pozornost nezaslouží, vyšlapanou cestu však následuje precizně natolik, že kompletní absence osobitosti nevadí. Vampirska navozují ozkoušenou melancholickou atmosféru, ve vytyčených limitech píšou solidní riffy. Díky tomu baví a evokují auru starých demopásek na výbornou. Stačí si zapnout prvních pár vteřin ze skladeb „Hateful Spirits Emerge Bleeding from Open Wounds“ a „A Nocturnal Incantation of Undying“, v nichž úvodní riffy navodí feeling tradiční „vampyric“ pokleslosti.
V očích některých debut dojede na neoriginalitu a autorskou šablonovitost, fanouškům této odnože black metalu ale bude vadit spíše poněkud nešťastná strukturovanost. Delší tracky se po polovině točí v kruhu, protože stavějí jen na dvou silnějších motivech, které zprvu vyzní slibně. S přehnaným opakováním se ale síla vytrácí. Deska je proto nejzdařilejší uprostřed, kde se nacházejí nejkratší skladby (třetí z nich je navíc zbytečně prodloužená groteskní akustickou vybrnkávačkou).
Debut Vampirska vykazuje nekonzistenci, i tak je záhodno jej poslechnout pro fajn riffy, tradiční atmosféru a pádně nepříjemný vokál, který se občas nebojí přehlušit instrumentální stránku. „Torturous Omens of Blood and Candlewax“ scénou nezamává, ve svém ranku se jí však kvality upřít nedají.