Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra poster 2014

Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra

Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra
Datum: 1.3.2014
Místo: Praha, Divadlo Dobeška
Účinkující: Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra

Akreditaci poskytl:
Silver Rocket

Montrealští Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra jsou jednou z těch kapel, které v našich končinách jen tak neuvidíte – a když, tak pokaždé pod jiným názvem, který odráží změny v sestavě, podobně jako tomu je třeba u sludgových králů Melvins (předchozí název zněl Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra & Tra-La-La Band). Frekvence jejich koncertů v republice se pomalu blíží nějaké aktivnější kometě, která se k Zemi přiblíží častěji než jednou za pár tisíc let. Považte – naposledy hráli v pražském Rock Café před šesti lety. Pokud periodu dodrží, ukážou se tu až roku 2020. Za podmínky, že se do té doby nerozpadnou a neshoří v atmosféře. Naštěstí Efrim Menuck a Sophie Trudeau nejsou kometa, ale pořád jen lidi, takže s trochou štěstí se tu ukážou i dřív. Za což bych jim byl nesmírně vděčen.

Hudba v jejich podání je totiž nesmírně silná a emotivní už při domácím poslechu. Pro intenzitu živého koncertu se docela těžko hledají slova nebo cokoliv jiného, čím bych vám ji přiblížil, protože tvrzení jako “poslechněte si poslední desku, představte si dojmy z ní asi tak desetkrát silnější a dostanete živák” je stále dost mylné. Přesah živého vystoupení je v případě A Silver Mt. Zion (pro jednoduchost budu používat tento původní název) mnohem hlubší, než může nabídnout prostý poslech alba. Uvolněná, energická kapela, (sebe)ironický Menuck a skvělé obecenstvo ve výsledku dají mnohem víc.

Když jsem dorazil na ohlášený začátek, tedy na osmou večerní, velká část z publika, které nakonec čítalo odhadem ke sto padesáti hlavám, již bylo na místě. A Silver Mt. Zion dorazili na pódium zhruba o půl hodiny později a po krátkém uvítání otevřeli večer úvodní písní z letošního alba “Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything”, jež se jmenuje téměř totožně – “Fuck Off Get Free (For the Island of Montreal)”. Na ni navázal zbytek desky spolu s novou písní “All the Kings Are Dead”. Trochu jsem čekal, že zahrají i něco z předchozího alba “Kollapse Tradixionales”, setlist však byl úzce zaměřen pouze na aktuální materiál, který se od čtyři roky starého předchůdce odlišuje. Vynikly tak charakteristické rysy, v nichž Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything exceluje: neskutečně silné a vypjaté vícehlasy, vnitřní tvrdost a vynikající gradace kompozic. Postupné skládání páru houslí, Menuckovy téměř sludgové kytary, baskytary a bicích v jednu hlukovou stěnu prostě A Silver Mt. Zion umí na výbornou. Melancholický, přirozeně charismatický Menuck a Sophie TrudeauJessicou Moss s houslemi pod bradou. Emoce úplně všude, vedle nich ale přirozené, uvolněné a veskrze civilní vystupování. Druhou “Austerity Blues” věnoval Efrim Ukrajině. V průběhu písní “Take Away These Early Grave Blues” a “All the Kings Are Dead” připravili “Zioni” obecenstvo na závěrečný žalm “What We Loved Was Not Enough” s nejpohnutějším Menuckem, jakého si dokážete představit.

Setlist Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra:
01. Fuck Off Get Free (For the Island of Montreal)
02. Austerity Blues
03. Rains Thru the Roof at the Grande Ballroom (For Capital Steez)
04. Take Away These Early Grave Blues
05. ‘Piphany Rambler
06. All the Kings Are Dead
07. What We Love Was Not Enough
– – – – –
08. Little One Runs

Hořkým pohlazením v podobě duetu Sophie a Jessicy v závěru písně se s obecenstvem A Silver Mt. Zion rozloučili. Po mohutném aplausu přidali ještě kratičkou “Little One Runs” coby své úplně poslední slovo. Když jsem na koncert šel, úplně jsem nevěděl, co od tohoto unikátního uskupení mohu očekávat, když z desky je jeho hudba vhodná spíše k poslechu o samotě. Nejistotou byl i neznámý prostor divadla Dobeška. Trojice muzikantů doprovázející ústřední dvojici Efrima a Sophie však ukázala, že živé podání nabízí mnohem víc. V jinak obyčejném, komornějším sálu divadla se jim opravdu povedlo splynout s davem – alespoň já to tak cítil. Sic ne po stránce fyzické (ačkoliv členové procházející se publikem musí působit neobyčejně silný zážitek), ale po stránce duševní to svojí upřímností, uvolněností a přirozeností zvládli na výbornou.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.